Debutové album polských Ironbound vyšlo na jaře roku 2021, jeho následovník spatřil světlo světa s příchodem jara letošního. Ironbound zůstali ve stejné sestavě a o desku se postaral stejný produkční tým. Konstatování, že album „Serpent`s Kiss“ se má k „The Lightbringer“ jako siamské dvojče ke svému sourozenci (snad jen růžová barva na komiksově pojatém obalu desky je ještě o něco jedovatější, než minule červená) je za této konstelace zcela pochopitelné. Pokud vás minule zaujal klasický heavík, vydatně nasávaný z cecíku Iron Maiden, nebudete ani tentokrát zklamaní, příchuť hadího polibku je naprosto totožná se šmakem Světlonoše.
Ironbound jsou draví, důrazní a melodičtí a je jedno, jestli vsadí na šlapavý nářez nebo vláčnější tempo. Bude-li se pořádat soutěž o nejlepšího hlasového dvojníka Bruce Dickinsona, Lukasz Krause nebude bez šancí na solidní umístění, kytarový dvojzápřah Halamoda – Całka maluje svoje party velmi svěžím a nápaditým způsobem, parádně nazvučená basa Zbigniewa Bizoně si o své místo na slunci říká také velmi hlasitě, bicí ženou přímočarou skvadru spolehlivě a bez zaváhání vpřed. Autorsky nabírají Ironbound z tisíckrát vytěžené hlíny, ale nechybí jim přitom entuziasmus, takže skladby nezní vyčerpaně a omšele – chcete-i důkaz, že osmdesátkový heavy metal má i po čtyřiceti letech opodstatnění a právo na život, jsou Ironbound ideální volba.
Osm skladeb novinkové desky jede ve velmi podobné linii, kapela volí pro skladby velmi rozumnou délku, tak, aby řekla to podstatné a nesjížděla do monotónnosti, když už písně natáhne, tak jen proto, že trochu ubere z tempa a přidá aspoň na moment něco výpravnosti („The Destroyer Of Worlds“, „The Healer Of Souls“), nejzapamatovatelnější je v momentě, když vsadí na výraznější slogan (titulní „Serpent`s Kiss“) nebo když kytary rozehrají ohromně živé představení („Vale Of Tears“).
Vzhledem k tomu, že Ironbound zcela v duchu debutového alba staví na stoprocentně prozkoumaném a mnohokrát prověřeném základu, něco zkazit by mohli jen vlastním nezodpovědným přístupem. Ale polská pětice zjevně ví, co dělá, takže „Serpent`s Kiss“ je vcelku živočišná a šťavnatá sázka na jistotu.
|
