To, že se leckterá kapela, která o přízeň bojovala už v osmdesátých letech, vrací znovu na scénu, je dnes jev už celkem obvyklý. Nepsaným pravidlem je fakt, že u podobných návratů figuruje některý z muzikantů, který se podílel na prvotní fází života kapely. Pravidla jsou však zjevně od toho, aby se porušovala, a tak pětice muzikantů z belgických Antverp oživila kapelu Scavenger, a jediným spojením se spolkem, který se v pětaosmdesátém dočkal jediného alba „Battlefields“ (dle tvrzení současné sestavy prý v Belgii dosáhlo kultovního postavení na undergroundové heavy metalové scéně), je plná podpora současné sestavy od původních členů.
Aby však nebylo dnešním Scavenger možné vyčítat příživnictví na dávné historii, je třeba zdůraznit, že samotný proces obnovy začal s přímou účastí dvou pamětníků dávných časů. Ti však z projektu poměrně záhy vycouvali, aniž by se dočkali vydání comebackového singlu „Backslider“, jenž je součástí i aktuálně vydaného alba „Beyond The Bells“. Historii kapely trochu staví na hlavu i složení kapely. Scavenger rezignovali na ryze mužské složení a v obnovené sestavě se mikrofonu ujala žena. Nutno přiznat, že k osmdesátkami totálně načichlému, divokému, neučesanému heavy metalu s příchutí punkově pojatého speedu hlas Tine Callebaut alias Tine Lucifera (v době vydání debutu Scavenger chybělo sedm let do narození této dračice…) dokonale sedne. Je ukřičený, nespoutaný, spíš živočišný než precizní, ale stoprocentně uvěřitelný. Podobně je na tom i muzikantství mužské část ansámblu. Scavenger se kompozičně, zvukem i provedením totálně zasekli v osmdesátkách.
Vybrat z velmi konzistentní jedenáctky položek reprezentativní skladbu je nesmírně snadné. Stačí vynechat lehce atmosférické intro „The Warning Bell“, v němž nezanedbatelnou roli (v podstatě naposledy) hrají i klávesy a pak už lze vybírat namátkou. Jednoduché, neotesané, na riffech postavené skladby plné energie a živelnosti, u nichž je třeba si zvyknout (proto úvodní „Black Witchery“ ještě nemá tu správnou údernost) na špinavě nakřáplý zvuk, šťavnaté, byť lehce naivní riffy, rozevlátě ukřičený a dravý hlas, u něhož je snadné zavzpomínat na Warlock a pak už si jen užít dávno zašlé časy. Kolo, které bylo dávno vynalezeno, se Scavenger snaží roztočit rychle a dravě. Daří se jim to natolik, že pamětníci si asi budou spokojeně mnout ruce a modernisti heavy metalovou historií nepolíbení patrně jen nechápavě zírat.
|
