Plout pod pirátskou vlajkou mezinárodnímu společenství Visions Of Atlantis svědčí. Nejen že šarmantní zpěvule Clementine Delauney v pirátském kostýmu spolehlivě padne do oka, ale od té doby, co Visions Of Atlantis před dvěma lety vypustili na moře první loď, jako by na rozhoupaných vlnách našli mírně rozkolísanou stabilitu, která se časově pojí plus mínus s odchodem křiklouna Siegfrieda Samera. Do téhle rovnice zapadá fakt, že kapela klade o něco větší důraz na symfonický výraz, i že její melodie opět úspěšně staví na v podstatě neskrývané tanečnosti. Nic nového pod sluncem, chtělo by se říci, ale podstata je v tom, co by se kapely s historií sahající téměř čtvrt století zpátky a v sestavě, která drží beze změn už šestým rokem, člověk v podstatě mohl považovat za jistotu – v suverenitě, vyzrálosti, přesvědčivosti a přirozeně přesném zacílení na fanoušky.
Proto od Visions Of Atlantis dostanete na jejich devátém řadovém albu přesně to, co od nich čekáte. Možná do téhle matrice úplně nezapadá v některých momentech lehce rozechvělý hlas hlavní pirátky, ani fakt, že jin jangové spojení ženského a mužského vokálu občas ztrácí jasné černobílé kontury a trochu šedne - jednoduše řečeno, představa, že by potenciálně drsnější výraz Michele Guaitoliho mohl do výrazu kapely vnést o něco jiskřivější náboj (odkazy na symbiózu Marka Hietaly a Tarji Turunen jsou zjevné, ale o něco méně funkční), se přímo nabízí, ale ani v jednom případě nejde o něco tak zásadního, aby se narušila zpěvná, lehce romantická a přitažlivá atmosféra svěžího alba „Pirates II – Armada“.
O tom, jak šikovně pracují Visions Of Atlantis s náladou desky (i s první signální posluchačů) skvěle vypovídá dvojice skladeb „Tonight I`m Alive“ – „Armada“. Z první kouká folková živočišnost, adrenalinové taneční háčky i příležitost pro davové halekání, z titulky sálá energie, akční drive, jasný slogan (vztyčení pirátské vlajky ve skladbě je naprosto symbolické). Tady máte jak na podnose podstatu toho, čím se budou Visions Of Atlantis snažit rozparádit příznivce pod pódiem. Solidní zbraní bude i romantika („Ashes To The Sea“), či poťouchle rozverná zastávka u irských břehů v „Magic Of The Night“.
„…Každá výzva nás dělá silnějšími, každá chyba nám pomáhá učit se. Vždy se posouváme dopředu, jdeme tvrději, silněji, jde nám to lépe…, tvrdí o sobě Visions Of Atlantis. Po příjemném nášupu s „Pirates II – Armada, je snadné s tím tvrzením souhlasit, klidná síla, která z alba dýchá, je jasně účinnější než na dva roky starém siamském bratříčkovi.
|
