Přestože ve druhé polovině nultých let dokázali Japonci Galneryus sázet alba v ročních intervalech, o nějaké jistotě uvnitř kapely to zrovna nevypovídalo. Když v roce 2006 odešel ze sestavy basista Tsui, zanechalo to ve zbývajících členech hlubší otisk, než by se dalo předpokládat. Pomalu se začaly projevovat vnitřní rozbroje a rozpory ohledně budoucího směřování kapely. V tomto ohledu vyznívá titul čtvrté studiovky „One for All – All for One“ bezmála ironicky.
Album, které je téměř na chlup stejně dlouhé jako předešlé dvě řadovky, načíná lehce ponuré dvouminutové intro. Rozjížďkový song „New Legend“ patří mezi výstavní perly. Klasicky rychlý uragán s geniálně ukňouraným hapkovským sólem znamená otevření desky v nejlepším možném stylu. O další příspěvek „The Night Craver“ se postaral nový basista Yu-To, jenž tím jasně odkryl oblibu finských Stratovarius z období „Elementů“. Úroveň alba tím nespadla do diletantských nížin, na bůhvíjaké oslavy to ale rozhodně není.
Pátá stopa a zároveň jeden ze singlů „Everlasting“ je pohodovkou s pěknými vyhrávkami i zpestřením v podobě sedmdesátkově postaveného sóla. Díky pianovým preludiím a zpěvnému refrénu působí slušně balada „Chasing the Wind“. Potenciálem, který se blíží původní formě, tepe neoklasicky trylkující kompozice „Sign of Revolution“ z dílny klávesáka Yuhkiho (jde o jeho jediný příspěvek na albu). Opozici těmto lepším kouskům tvoří songy „Don´t Touch“ a „Cry for the Dark“, v nichž probíhají mimožánrové eskapády, které ve své podivnosti evokují desku „Chameleon“ od Helloween, ovšem v podstatně menší kvalitě. Obě skladby - případně v refrénu podobně těžkopádný track "The Flame" - představují odvrácenou autorskou tvář kytaristy Sya. Rozloučení s hodinovým albem obstará instrumentálka „The Sun Goes Down“, jež chvílemi zní jako znělka československého seriálu „Malý Pitaval z velkého města“.
Čtvrtý studiový zápis potvrdil sílící autorský trend, ve kterém mohli najít zalíbení spíše hudební fajnšmekři. S výjimkou úvodní kompozice si je nutné k písním klestit cestu, jež sice existuje, ale tato náročná strategie nemusí být každému po chuti. Jak se později ukázalo, hudebníci v době tvorby díla procházeli složitou vnitřní transformací, jež měla být v brzké budoucnosti přetavena v úžasné tvůrčí kreace. Dnešní fanoušci mají výhodu, že mohou méně povedená alba ignorovat a naopak prohloubit svoji známost s nejlepšími studiovými příspěvky kapely, které měly v případě Galneryus teprve následovat.
|
