Steven WILSON - Hand. Cannot. Erase.
Jedno z nejlepších rockových alb co jsme tady...

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly
tak tahle recenze už je lepší ;-) S textem a...

GREAT WHITE - Psycho City
Za mě 10/10 je asi přehnané ale devítka zní lépe....

ALL FOR METAL - Gods of Metal (Year of the Dragon)
Já osobně bych „Gods of Metal (Year of the...

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly
Za mně ToT topka, není slabé místo, nej pecka asi...

GREAT WHITE - Psycho City
Pro mě je o kousíček výš Twice Shy (je tam přece...

GREAT WHITE - Psycho City
Po vice než třicetiletém poslechu desek kapely,...

THE NEW ROSES - Attracted To Danger
Zpěvák je výbornej. Škoda k příklonu do...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
jasně, jak píšu - je to vždycky subjektivní a...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
Jsem asi strašně konzervativní, ale přijde mi v...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THEATRE OF TRAGEDY - Velvet Darkness They Fear

„Když jsme nahrávali „Velvet Darkness They Fear“, vládl totální chaos…“ Není důvod tomuto dávnému tvrzení Liv Kristine nevěřit, ale soudě podle konečného výsledku, atmosféra při natáčení neměla na vyznění druhého alba Theatre Of Tragedy sebemenší vliv. Na druhém albu norského septeta je všechno ideálně uspořádané a srovnané, pro budoucí stylový posun nebylo dosud možné hledat důvod, stopy, či jakékoliv jiné znamení. Ačkoliv Theatre Of Tragedy poměrně úzce navazovali na rok a čtvrt starý debut, přece jen určité změny (k dobrému) bylo možné registrovat.

Houpavější a laskavější melodie (byť kytarista Pål Bjåstad už nebyl členem kapely, jeho autorský vklad byl nezanedbatelný, o čemž svědčí fakt, že je podepsán pod dvěma nejzapamatovatelnějšími položkami), o něco větší důraz na doom, určitý lehký odstup od gotiky i doomu, to jsou základní elementy posunu Theatre Of Tragedy. Spolu s vychytanými aranžemi, díky kterým se vyplatí sledovat nejen působivý celek, ale i drobné detaily, vznikly skladby, kterými (alespoň v prvních dvou třetinách alba) bylo poměrně snadné překonat předchozí album. Raymond I. Rohonyi sice na deathový chropot nerezignoval, na řadě míst ale nezněl kdovíjak hrubě, či agresivně, byl rozvážnější. přičemž neztratil kontrast vůči slavíčkování Liv Kristine (ta jede na poměrně skromné vlně, bez nějaké teatrálnosti, a tahle poloha jí naprosto jde k tělu) a vyloženě mu sluší mluvený projev, či hluboký neinvazivní vokál.

Plně prostupující pocit lehce tísnivé melancholie a zasněnosti, smyslné propojení křehkosti a robustnosti, výraznější pocit melodické bezprostřednosti a přirozenosti, to je dominantní nálada, kterou si z alba odnesete. Je asi přirozené, že dva zásadní momenty, které v hlavě uvíznou nejsnadněji, se tomu vymykají, a proto působí poměrně výjimečně. Při dialogu v "And When He Falleth", vypůjčeném z filmu „The Masque of the Red Death“ podle stejnojmenného příběhu Edgara Allana Poea, běhá díky instrumentálnímu podkresu totální mráz po zádech (nemluvě o tom, že už v úvodu skladby nakřáple funebrální piáno stoprocentně přitáhne pozornost), následná „Der Tanz Den Schatten“ s důraznou rytmikou, výrazným riffem, tajemnými klávesami, výrazným gotickým odérem, drnčivou němčinou (další funkční kontrast ke staroangličtině, která v podání Theatre Of Tragedy působila taky velmi osobitě) vygraduje v silném, emotivně patetickém sloganu. Je jenom otázkou času, kdy na takto laděném albu dojde na smyčce („On Whom the Moon Doth Shine“), nicméně to je moment, při kterém kapele začne trochu docházet dech, v závěrečné depresivní a poměrně vyhrocené „The Masquerader and Phoenix“ se ho podaří znovu chytit, byť na úroveň předchozích položek se Theatre Of Tragedy už nevrátí.

Stres z chaotického vzniku druhého alba údajně odskákal kytarista Tommy Lindal, jehož postihla mozková příhoda. Byť se krátce po vydání alba Liv Kristine vyjadřovala v tom smyslu, že kapela na Tommyho počká, dokud se neuzdraví, Tommy už se nahrávání další řadové desky (stejně jako jeho šestistrunný kolega Geir Flikkeid) neúčastnil. Ale výměna kytarové sekce nebyla nejzásadnější změna, se kterou se Theatre Of Tragedy v dalším kole přihlásili.

Savapip             


FB THEATRE OF TRAGEDY

YouTube ukázka - Fair and `Guiling Copesmate Death

Seznam skladeb:
1. Velvet Darkness They Fear
2. Fair and `Guiling Copesmate Death
3. Bring Forth Ye Shadow
4. Seraphic Deviltry
5. And When He Falleth
6. Der Tanz der Schatten
7. Black as the Devil Painteth
8. On Whom the Moon Doth Shine
9. The Masquerader and Phoenix

Sestava:
Liv Kristine Espenæs - zpěv
Raymond I. Rohonyi - zpěv
Geir Flikkeid - kytara
Tommy Lindal - kytara
Eirik T. Saltrø - baskytara
Lorentz Aspen – klávesy, piáno
Hein Frode Hansen - bicí

Rok vydání: 1996
Čas: 59:09
Label: Massacre Records
Země: Norsko

Diskografie:
1995 - Theatre of Tragedy
1996 - Velvet Darkness They Fear
1998 - Aégis
2000 - Musique
2002 - Assembly
2006 - Storm
2009 - Forever Is the World

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 19.09.2024
Přečteno: 682x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Dobře napsaná...19. 09. 2024 12:30 jimmy
to rumcajs: to že...19. 09. 2024 6:38 Savapip
Ale no tak. Tady...19. 09. 2024 0:19 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.13475 sekund.