Sedm let stará prvotina maďarské kapely Europica možná leckomu utkvěla v paměti díky hostujícím zpěvákům. Na debutu se mihly hvězdy jako Fabio Lione, Ralf Scheepers, Blaze Baley nebo Tim Ripper Owens. Také na druhém počinu s prozaickým titulem "Part Two" uslyšíme Fabia s Ralfem, což společně s ostatními - o něco méně známými - zpěváky dává jistotu vokální variability, u které zbývá jediné, a to doufat v podobně atraktivní hudební obsah.
Úplně nejlepší by bylo zopakování výtečného a pamětihodného hitu, jimž byla na desce "Part One" skladba "This Land". V té zpíval Fabio Lione, jenž se nyní představí ve dvou skladbách ("Faith in the Ancient Virtue", "Man´s Tears"). Ani jedna z nich ale mezi výjimečné autorské skvosty nepatří, jakkoli druhý song můžeme - společně s navazujícím ""Fire Follows in His Steps" - vyzdvihnout na vrchol celé nahrávky. Je to ale vrchol nízký, takřka bezvýznamný. Z toho celkem logicky vyplývá, že vyloženě strhující track na novince Maďarů nenajdeme ani jeden. Většina písní prošumí bez zanechání hlubšího dojmu, a některé skladby dokonce otisknou negativní stopu.
Jde o závěrečné duo "Quiet Is the River" a "I Was Born a Fighter", z nichž nepříjemně kypí tvůrčí bezradnost (a nakukování do partitur Metalliky - na albu nikoli ojedinělé - na tom nic nemění). Daleko nejhůř dopadl refrén kusu "Friend or a Fue", ve kterém je nebohý Ralf Scheepers nucen opakovat bezkrevně neživotný motiv. Hopsavě tradicionalistický obsah "Alarmu" zase působí - i kvůli méně vábných zpěvům - jako pěst na ucho.
Album "Part Two" vykazuje kdesi v dáli určitý potenciál, ten se ale nepodařilo sjednotit v koncepční autorský produkt. A určitě to není tím, že skladby byly nahrávány v jedenácti různých studiích - zvuk desky je naopak jedním z mála vyloženě pozitivních faktorů. Pak už není nutné řešit detaily, jako je skličující art-motiv, který k pocitově optimistické hudbě Maďarů příliš neladí (pták na přebalu navíc vypadá jako špatně umístěný apostrof). Europica se na druhém albu příliš nepředvedla a pro mě osobně i nadále zůstává kapelou jednoho jediného songu.
|