Dampf budou vždy o kontrastech a protikladech, doktor Jekyll a pan Hyde, sny a noční můry, komedie a tragédie… Hlavní postavou švédských Dampf je eurodance performer Bo Martin Erik Eriksson, v tanečních kruzích známý pod přezdívkou E-Type a v rámci Dampf vystupující pod jménem Martin Erikson (A-Tron). Byť Dampf nejsou zdaleka první kapelou, která míchá dříve neslučitelné světy diskotékové hudby a metalu, debut švédského okteta je poměrně zábavný stylový miš maš, na jedné straně zavánějící prvoplánovou estrádou, na straně druhé generující nesporně chytlavé melodie.
Na svém druhém albu „No Angels Alive“ Dampf slibují opět stylovou míchanici - dříve se oháněli pojmy zahrnující hard rock, thrash, melodický power metal a elektroniku. Těžko říct, proč kapela nezdůrazňuje i taneční parket a disko motivy, faktem je, že z kovových stylů nejvíce využívá power metalové prvky, navzdory tomu, že u bicích A-Trona jistí David Wallin z Hammerfall, basu tvrdí Pontus Egberg z King Diamond, kytaru brousí Love Magnusson z Dynasty, takže by člověk mohl čekat vyváženější zastoupení metalových žánrů.
S ohledem na metalové fanoušky má „No Angels Alive“ poměrně vstřícnou dramaturgii – pokud vás neodradí úvodní titulka, jež se po poměrně dravém úvodu začne intenzivně tanečně natřásat, čemuž napomáhá rytmicky striktní hlas hlavní postavy, nasládlý refrén i melodický motiv, dostanete se k chytlavé halekačce „Masquerade“ s velmi výrazným sloganem a nepřeslechnutelnou elektronikou, čímž jsou davové trumfy kapely na stole a může se začít hrát i na méně prvoplánovou notu. Kousavé riffy, temnější nálada, vláčnější tempo i duchařské klávesy v „Ghost“ vytváří velmi solidní atmosféru, takže až tak nevadí, že v refrénu Dampf opět zesládnou. Chropot a udrnčená basa v „Heart Of Darkenss“ jsou ideálním úvodem pro příjemný duet (ve výčtu zúčastněných nelze pominout sympatický vokál Olivie Thörn) s akční hudebním doprovodem, do seznamu žánrů je třeba při skočné „War With The World“ s námořnicky připitým nápěvem přihodit i folk metal…
Protiklady se prý přitahují – zkuste, jestli vás přitáhne „No Angels Alive“ plná hudebních protikladů, u které sice nedojde na pocit, že by její protipóly byly propojovány nějak uměle, či násilně, A-tronově partě lze její muziku věřit, to však nestačí na to, aby Dampf nějak zásadně vystrčili hlavu (byť si jdou vlastní cestou) z kvalitativního průměru.
|