Další kapitolu do příběhu kapel, které se po dlouhé době hibernace vrátily k tomu, co nastartovaly v osmdesátých letech a po řadě let to mají potřebu dokončit, napsali němečtí Wolfen Reloaded. Během první desetiletky po sobě nezanechali žádnou hmatatelnou vzpomínku a v roce 1996 to v důsledku osobních i hudebních rozporů vypadalo na to, že kapela napsala do životopisu poslední tečku. O třináct let později trojice Christian Freimoser, Wolfgang Forstner a Thomas Rackl vyzkoušela, zda jí to spolu bude stále fungovat pod názvem Wolfen Reloaded Project. Jelikož fungovalo, pojem Project se ztratil v nenávratnu, přes jednu výměnu bubeníka se kapela propracovala v roce 2018 k debutovému albu „Changing Time“ a letos Wolfen Reloaded předložili druhou nahrávku „The Ghost From Within“.
Ve zkratce by se tvorba kapely dala charakterizovat jako lehce staromilský hard rock s progresivními výhonky. To na jedné straně jejího hudebního spektra přináší melodicky poměrně klouzavé skladby, na straně druhé občas německá čtveřice sklouzne do komplikovanějších technických pasáží, v nichž zní sice těžkopádněji, houževnatěji a méně přístupně (občas mi na mysl přišli House Of Spirits, kteří hrávali na podobné hraně mezi chytlavostí a obtížnější prostupností), ale zase je v nich o něco víc věcí k objevování. Velmi důležitou součástí skladeb je jejich naléhavost, a i když se k autorství písní hlásí celá kapela, troufl bych si odhadovat, že hlavní podíl leží na bedrech kytaristy Wolfganga Forstnera, jehož nástroj hraje leckdy dominantní roli, navzdory tomu, že velmi čistý zvuk dává hodně prostoru k vyniknutí všem nástrojům. I hlasivky Christiana Freimosera jsou dobře rockově zabarvené, a i když se frontman nepouští do nějakých hlasových eskapád, jeho projev k poměrně řezavému projevu kapely dobře pasuje.
Wolfen Reloaded si jsou zjevně vědomi toho, kterak posluchače lovit na první dobrou – úvodní „Rise Of The Machines“ nehraje na žádnou hitovost (i když pokud byste chtěli vybrat z desky skladbu, která by mohla kandidovat v této kategorii, byla by to jasná volba), ale přitom leze poměrně snadno do uší, staví na dobré melodii, svěžesti a působivé atmosféře. „Point Of No Return“ a „Kings Of Fool“ možná mají zapamatovatelnější slogany, ale v nich už se jede na techničtější notu, a pokud máte potřebu hledat bod, díky kterému album „The Ghost From Within“ sice spolehlivě chytne, ale nestrhne, je to fakt, že poměrně houževnaté skladby se vyhýbají výraznější gradaci. V téhle náladě se jakýmsi prosvětleným majákem stává písničkářská balada „Broken“ s akustickou kytarou, jemným piánem a intimní atmosférou, kterou (byť pro Wolfen Reloaded není úplně nejtypičtější skladbou) společně s „Rise Of The Machines“ považuji za stěžejní body nahrávky.
Dobrá a dospělá deska pro otevřenější a hloubavější hlavy.
|
