Čistě gothic rockových akcí je u nás jako šafránu, a proto když už se nějaká objeví, neváhají na ní dorazit příznivci temného žánru z celé republiky. Naštěstí má Jihlava skvělou geografickou polohu, takže ani z těch nejzapadlejších koutů naší vlasti to na Vysočinu není daleko. Hlavním lákadlem letošního ročníku Gothic Iglau nebyla jen tři živá vystoupení tuzemských souborů, ale především premiéra druhého dílu dokumentárního filmu o Petru Štěpánovi s názvem „Světec z pekla 2“, kterou o frontmanovi kapely XIII. století natočil jeho velký obdivovatel a kamarád R.X.Thámo (Bratrstvo Luny). Kdo viděl první díl tohoto nevšedního dokumentu, dá mi za pravdu, že nechat si ujít jeho pokračování prostě nešlo. Navíc v tuto chvíli vůbec není jisté, jestli jeho veřejná premiéra nebyla zároveň jeho derniérou (doufejme, že ne).

"Světec z pekla 2" začíná přesně tam, kde končil první díl a nese se ve stejném duchu. Opět na základě rozhovorů se zainteresovanými osobami utváří obraz o životě Petra Štěpána, přičemž se ho nesnaží jakkoliv glorifikovat ani adorovat. Jeho cílem je nahlédnutí do soukromí výjimečného umělce a zmapování Petrovy hudební kariéry. Film obsahuje několik emočně vypjatých momentů i úžasně komických situací. Dvojice tvůrců (režisér R.X.Thámo a kameraman Jan Hrušovský) odvedla fantastickou práci a odměnou jim byl několika minutový aplaus ve stoje do posledního místa zaplněného kinosálu DKO Jihlava. Doufejme, že se prostřednictvím fundraisingové sbírky podaří vybrat dostatek prostředků, aby bylo možné oba díly filmu distribuovat k fanouškům, protože "Světec z pekla" si to rozhodně zaslouží.

Následně se dění přesunulo do hlavního sálu, v němž sérii živých vystoupení odstartoval Projekt XIII, relativně nová formace bývalého frontmana Bratrstva Luny Matěje Lipského. Vnuk slavného herce a v civilním životě uznávaný psycholog je vskutku renesančním člověkem a možná trochu nedoceněnou osobností domácí rockové scény. Sleduji jeho hudební pouť už od dob death metalové Masturbace a nepřestává mě svým hudebním vývojem překvapovat. Projekt XIII je v porovnání s Matějovými předchozími působišti uhlazenější, poklidnější a přístupnější širšímu publiku, ale gotická aura mu nechybí a dokáže zaujmout mimo jiné střídáním českých a anglických textů. Kapela má čerstvě venku nahrávku „Dark Energy“, kterou ji v Jihlavě přišli pokřtít Pavel Štěpán a Míra „Palda“ Paleček z XIII. století. Publikum si první živé vystoupení večera viditelně užilo, a i když musím dodat, že mě Matějovy předešlé kapely bavily o něco víc, předvedl Projekt XIII v nezáviděníhodné pozici prvního účinkujícího večera důstojné vystoupení.

Moderátor akce Petr Korál uvedl druhého vystupujícího jako českou gothic rockovou legendu. Já bych spíše hudbu jihočeské formace Jerusalem popsal jako směs AOR a posmutnělého popíku. Jejich set mě ani trochu nebavil a korunu tomu nasazoval zpěvák neustálým vykřikováním „hej, hej“, které se do zasněné a pochmurné hudby kapely ani trochu nehodilo. Své publikum Jerusalem v sále našel a ve finále sklidil přibližně stejný divácký ohlas jako Projekt XIII.

Nálada se okamžitě zvedla, když odbila půl jedenáctá a na pódiu stanula ikona domácího gotického rocku - kapela XIII. století. Jihlavská čtveřice má čerstvě venku album „Noc vlků“, které bylo před domácím publikem potřeba pokřtít. Role kmotra se ujal hudební publicista Petr Korál a pokropil cédéčko místním pivem. Z novinky kapela zahrála dvě věci „Ze stromů listí už padá“ a „Můj bratře můj“, přičemž druhá se dočkala nečekaně vřelého přijetí, což mě utvrdilo v názoru, že XIII. století na nové desce stvořilo další koncertní tutovku. Kapela už má na kontě tolik hitů, že propašovat do setlistu nějaké překvapení je zhola nemožné. Zbytek programu tvořily v podstatě povinné položky, bez kterých si koncert Třináctky nelze představit. Je možná zbytečné dodávat, že „Fatherland“, „Transylvanian Werewolf“, „Upír s houslemi“, „Justina“, „Karneval“, „Elizabeth“ a závěrečnou baladu „Růže a kříž“ odzpívalo s kapelou sborově publikum, to už je v podstatě tradice. Petr Štěpán přes skoro důchodový věk stále skvěle zbývá a není poznat, že by se na jeho hlase zub času nějak výrazněji podepsal. Kapela šlape jak švýcarské hodinky a před domácím publikem podala skvělý výkon. Když si položím otázku, zda stálo za to absolvovat kvůli Gothic Iglau více než stokilometrovou cestu do Jihlavy, bez váhání odpovím „rozhodně ano!“.
Playlist XIII. století: Fatherland, Transylvanian Werewolf, Ze stromů listí už padá, Frankenstein, Faust, Upír s houslemi, Můj bratře můj, Justina, Karneval, Evropa, Elizabeth, Růže a kříž