Komunál z Chlumce má venku nové album. Kdyby si náhodou někdo myslel, že už toho rockového cirkusáctví bylo dost, hudebníci mu servírují pádnou odpověď ve formě titulu "Nedáme se zlomit". Především jde ale o vzkaz fanouškům, jejichž jádro má Komunál tvrdé a věrné jako málokterý jiný tuzemský spolek. Chlumečtí si proto zas a znova mohou dovolit patetická gesta, mezi které spadá i foto sestavy na obalu novinky, ale především Suchánkovy texty a hudba útočící na první fanouškovskou signální.
Potěšitelné je, že tentokrát nepřijdou zkrátka ani ostatní příznivci českého bigbítu. Komunálníci se totiž oproti předchozí fošně "Naše věc" pochlapili a většinu nových skladeb naplnili v pohodě snesitelným obsahem. Patří k tomu i metalová říznost, jež se v případě úvodní skladby "Déšť nad Seinou" propojí s dobrou melodií a stylovou atmosférou. Refrén připomene časy, kdy se kapela jmenovala Komunální odpad, zároveň jako rytmický pohon použije v současnosti moderní tuc-tucové střídání škopku s kopákem. V případě Chlumeckých to ale nikoho nepřekvapí, kapela vždy určitým způsobem posluchačům nadbíhala a tuhle hru alespoň hrála férově a na rovinu.
Dobře by se dal hodnotit i navazující kousek "Vánoce roku 1914", kdyby jeho ostré kontury nekazil refrén s otravnou frázovitou koncovkou. "Život v akci" použije osvědčenou taktiku postupné gradace, od klidných pianových preludií ke svižnému tempu s opětovným závanem původního autorského odéru. Ani v baladickém "Posledním telefonátu" se nic progresivního nevymýšlí, Suchánek zde naopak sklouzává ke svým nejprovařenějším a chvílemi značně kostrbatým textovým klišé.
Titulní stopa nabídne nejhitovější tah na branku, kladné body se načítají i díky hostujícímu Petru Kolářovi, který je pořád ve výborné formě. Kritický bodec lze naopak zaměřit na mluvené slovo, jež musíme strpět v okamžiku, kde by bylo daleko smysluplnější kytarové sólo. Překvapení přichází v případě skladeb "Pouta" a "Pro Tebe". Zde se autoři snaží o stylovou vyhýbku někam k emo-gothic rocku a kupodivu to nepůsobí nijak rušivě. V případě "Pout" sice opět narazíme na problém s přemrštěnou repeticí koncovky "ou" na chvostu frází, "Pro Tebe" je ale celoplošně vkusným hudebním příspěvkem, ve kterém kapela dokazuje, že do komunálního odpadu ještě zdaleka nepatří. Kompoziční hravostí - tentokrát s funky akcentem - vládne i "Příběh šílenství", "Múzy" jsou pak fanouškům dobře známy, jelikož jde o rok starý singl, který na YouTube stihl nasbírat přes milion zhlédnutí. Je to i díky hostujícímu Protheovi, se kterým Komunál skladbu sdílí. Také závěrečný "Můj šéf je vůl" nějakou dobu putuje éterem. Jedinou cestou k užití songu je přistoupení na odlehčený tón, jehož hlavním účelem je ulevit si na koncertech titulním pokřikem. Jen kdyby zde místo sóla zase nefigurovaly rádoby vtipné hlášky...
Deskou, která vychází v době oslav pětatřicetileté existence, Komunál nezklamal. Přinesl několik slušných písní, jež se v playlistech mohou zařadit mezi osvědčené hitovky, navíc si kapela dokázala pohlídat zvukové ošetření nahrávky. Pro fanoušky jasná povinnost, pro ostatní snesitelná bigbítová alternativa k poslechu doma i na koncertech.
|
