Vzhledem k tomu, že italská firma Scarlet Records bere pod svá křídla kdekoho, nevkládal jsem velké naděje ani do její nové akvizice, německé powermetalové party Aeon Gods. Navíc mě začíná lehce iritovat rádoby tajuplná image, kdy se hudebníci schovávají za přezdívky a stylizované masky, což je případ i této kapely. Je ovšem pravda, že singly, které vydání desky předcházely, nezněly vůbec špatně a daly pádný důvod ke koketerii s debutem, jenž dostal do vínku honosný titul "King of Gods".
Prvním nezanedbatelným pozitivem je skutečnost, že se Němci nesnaží - tak jako mnozí jiní - vyvézt na úspěchu spolků Sabaton nebo Gloryhammer, i když letmou inspiraci najdeme i v jejich tvorbě. Hlavní autorská strategie vězí v tradičních postupech, ve kterých hrají prim silné a rytmicky nedeformované melodie. Jednou takovou album začíná. Klipovku "Sun-God" táhne atraktivní kytarový riff a poté refrén, jenž nenechá v klidu žádného příznivce halasných sborových motivů. Ještě lépe si vede navazující titulka, která si k povedenému efektu pomáhá speedovým tempem. Jediným mínusem skladby je zpěvákovo zaváhání v závěru bridge. Frontman ukrývající se pod přezdívkou Sol Ra Tu (ve skutečném životě jde o Alexandera Hunzingera, jenž figuroval v relativně známé formaci Aeternitas), není zrovna úžasný a má své pevně stanovené limity, které se občas nedaří udržet v přijatelném rozmezí. Jinými slovy, formace Aeon Gods by byla mhohem lepší s odlišným zpěvákem.
V několika momentech se německý kvintet nevyhne povrchním frázovitým pokřikům, které obyčejně dokážou perně testovat posluchačovu laskavost. Tyto machistické tendence ale autoři umí zjemnit příjemnou melodickou pěnou a smyslem pro výpravnou orchestrální epiku, jež všemu zpětně dodává snesitelný význam. Týká se to druhého singlu "Aeon Gods" i stopy "Enkis Grace", která ze zemitého nástupu à la Manowar vystoupá k azurovým power metalovým výšinám. Stejně příjemně se poslouchá kousek "The Decent" (s dokonale padnoucími sólovými trylky), a vlastně i všechny zbývající skladby, přestože v některých figuruje menší podíl tvůrčí nápaditosti nebo snaha o narvání co nejvíce rádoby efektních motivů. Buď jak buď, pro fanoušky epického poweru jde o jasnou záležitost.
|
