Dlouhé čtyři roky trvalo, než slepý strážce sestoupil mezi nás, obyčejné smrtelníky, nadělil nám další porci parádních pohádkových melodií a textů a posléze opět odešel nepoznán do svého království. Vydání nového alba BLIND GUARDIAN však předcházelo mnoho problémů a zdržení. Tím asi nejzávažnějším byla hlasová indispozice Hansiho Kürsche, čímž se zpozdilo nahrávání zpěvových linek. A udála se také první změna v sestavě, když přišel nový bubeník Frederik Ehmke. Už dlouho před nahráváním visel ve vzduchu otazník, kam se kapela bude ubírat dál. Zda budou BLIND GUARDIAN pokračovat v teatrálním stylu z poslední desky, nebo se vrátí k jejich původnímu pojetí metalu, kterým si vydobili fantasy metalový trůn. Nakonec se vydali zlatou střední cestou a namíchali parádní koktejl, kde nechybí nabroušené kytary, rázné bicí, hromový Hansiho zpěv, a naproti tomu rozmáchlé epické pasáže, majestátní sbory a akustická lahůdka v podobě "Skald And Shadows". Ta evokuje náladu kultovní "Bard´s Song", i když těžko se někdy povede tuto geniální předlohu překonat. A aby těch změn nebylo málo, zazní i trochu rockovější a přímočařejší pecky, které ale pořád nedou typický rukopis BLIND GUARDIAN. Zvuk je naprosto skvělý a nechává vyniknout všem detailům tvořící pohádkovou mozaiku.
Bylo by bláznovství čekat u téhle party nějaké výrazné změny v tématice textů. Kapela si vytvořila svůj vlastní vysněný svět, kde se odráží nejen příběhy z Tolkienovy Středozemě a dalších fantasy míst, ale i osobní zážitky jednotlivých muzikantů. Vše působí velice nenásilně a přirozeně. Je znát, že tahle hudba je tvořená srdcem a bez jakékoli vypočítavosti. Popisovat zde jednotlivé skladby by vyznělo jako pomyslné nošení dříví do lesa. Komu se zamlouvá dosavadní tvorba BLIND GUARDIAN, nebude, myslím, zklamán, pokud tedy nepatří mezi ortodoxní zastánce symfonického metalu z poslední desky " A Night At The Opera". A pokud jste doposud této metalové odnoži nepřišli na chuť, svůj názor nejspíše nezměníte ani teď. "A Twist In The Myth" je, jak už jsem uvedl, o něco přímočařejší deska s větším tahem na branku, ale nejde o žádný laciný komerční tah k pouhému přilákání nových fanoušků.
Na závěr nelze nepochválit nádherný obal z dílny Anthonyho Clarksona. Ten může být na svůj obraz právem hrdý, neboť patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době v oblasti fantasy viděl.
|
