Italský hudebník Tomi Fooler je fanouškům power metalu znám jako lídr výborného tělesa Skeletoon. To ale muselo na chvíli ustoupit projektu The 7th Guild, kterému Tomi věnoval poslední dva roky života, a jež láká na trojici italských zpěváků. Krom Foolera si za mikrofon stoupli Giacomo Voli (Rhapsody of Fire) a Ivan Giannini (Derdian, Vision Divine). Spolu s dalšími hostujícími hudebníky vznikl debut "Trimuviro", jež začne příznivce rychlomelodického žánru těšit od 21. února.
Úspěch alba je dopředu snadno předvídatelný, a to zejména pro posluchače tradiční power - speedové scény, ve které hrají prim velkolepé orchestrace a neméně ohromující melodie. Tohle se prostě musí líbit, ačkoli je malou záhadou, proč je vše ukryto pod záštitou nového projektu, když podstata hudby je totožná s tím, co Fooler předvádí v domovské partě Skeletonů. Navíc barevná rozdílnost trojice tenorů není bůhvíjak výrazná, takže se nakonec celá záležitost jeví dosti prvoplánově. To ale my, zavilí fanoušci žánru, nemusíme vůbec řešit, naopak je na místě vděk za několik nových stylových kousků, u kterých melodikovo srdce prostě a jednoduše zaplesá.
V playlistu najdeme několik rychlíků, z nichž bronz bere parádní titul "In Nomine Patris", stříbro skvělá úvodní singlovka "Holy Land" a zlato dokonalá "The 7th Guild", která navazuje na tradici songů jako "The Truffle Shuffle Army" a přináší neodolatelně osvícené motivy, jež zlepšují náladu jako letní dovolená na italské (řecké, španělské...) pláži. Radost vyloudí pochodovka "Glorious", ve které Tomi prokáže kompoziční jemnocit pro epickou gradaci, jež se dotýká samotných nebes. Postupné kumulování tonální síly a finální katarze skladeb mají na tomto albu takovou moc, že vrhnou pozitivní světlo i na z podstaty méně strhující předcházející dění některých písní, pokud se už takové na debutu Foolerova projektu objeví. Nejméně lákavě každopádně dopadla dvojice pomalých tracků "Time" a "Fairy Tale". První jmenovaný až příliš okukuje tvorbu rané Avantasie, druhý leze na nervy repeticí přeslazeně vlezlého popěvku.
Ani tyto okolnosti ale nemají zásadní vliv na pozitivní dopad desky "Triumviro". I když budeme mít většinu stopáže pocit, že posloucháme "pouze" další řadovku formace Skeletoon, ze všech hymnických motivů, sborových sekvencí a čistokrevných žánrových prvků se nám prostě zamotá hlava. Tomi Fooler navazuje na nitku zlatých power - speedových alb, a je to opět velkolepá a prvotřídní zábava.
|
