Do třetice všeho dobrého. I tak by se dala popsat třetí studiová deska Aleše Brichty, která pro něho znamenala především návrat k hudbě, která mu koluje v žilách. Po žánrově velice pestré “Ráno ve dveřích armády spásy”, která byla výletem do Brichtových hudebních počátků, se zpěvák rozhodl natočit desku, která těží z hard rockových kořenů, a která měla být žánrově jednotnější a tvrdší.
Situace mezi členy Arakainu se díky úspěchu výročních desek k patnácti letům nejen ustálila, ale díky vzniku projektu Kain, na kterém společně pracovali Jiří Urban a Zdeněk Kub, si kapela začala mnohem více rozumět, což napomohlo k rozjasnění kamarádské atmosféry. Harmonogramy natáčení desek i samostatných turné byly vytvořeny ku spokojenosti všech zúčastněných a díky tomu byla práce na nové sólové desce Aleše Brichty příjemná a pohodová, neboť prakticky zmizely vztahové třenice.
Deska nese fantasy název “Hledač pokladů” a fantasy tématiku připomíná také výpravný obal a texty některých skladeb. O koncepční album se však nejedná, to Brichta nikdy dělat nechtěl (výjimkou je jen fotbalový projekt Hattrick, u kterého však žádný děj není). Překvapením je, že chybí předělávka od zahraničních interpretů. Původně se pro desku měla natočit skladba “Geht zu Ihr” od německých Puhdys, ale vlastního materiálu se sešlo tolik, že zůstalo pouze u předělávky od Olympicu. Vydavatelská firma Popron Music si přála, aby na desce byl i nějaký duet. Původně se jednalo s Ondřejem Hejmou (Žlutý pes), ale Brichta si vybral zpěváka a kytaristu Petra Jandu, se kterým natočil song “Co hledá klaun?”, ke kterému byl natočen i videoklip. Druhým překvapením je fakt, že na albu se nachází pouze jedna pomalá záležitost v úplném závěru.
Album startuje skladbou “Atentát na city”, která i díky dlouhému intru evokuje návrat k debutovému albu. Píseň se nese ve středním tempu, ale nechybí jí razance a tvrdost, kterou obohacuje sborový, melodický refrén, jenž náladu skladby hodí do zcela jiných hudebních vod. Následující “Lidi jsou lidi” je prvním singlem celé desky. Je to typická sázka na jistotu, která má silně hitový potenciál, a které výrazně pomáhá i skvělý text. Jedná se o jeden z vrcholů alba.
Skladby “Nonstop bar”, “Kolikrát” a olympicovská předělávka “Bláznivej Kiki” jsou zástupci středního proudu. Náladu alba příjemně zklidňují a připravují posluchače na tvrdší a razantnější skladby. V případě “Nonstop baru” se jedná o nucenou výplň, které průměrný text nasadil korunu. S dalšími dvěma skladbami se tento scénář naštěstí neopakuje a je radost je poslouchat. Jedinou vyloženě pomalou věcí je závěrečná “Padá hvězda”. Přestože je jediným zástupcem ploužáků (Brichta je zde doprovázen pouze klavírním doprovodem), tak očekávání zcela nenaplnila, neboť jí chybí výraznější melodie a přístupnější refrén. Čistě průměrná záležitost.
Tvrdší část desky obstarávají valivá, hard rocková “Co hledá klaun” neboli duet s Petrem Jandou, který nenadchne ani neurazí. Bigbítová “Díky za každej den” navzdory dalšímu hospodskému textu nabízí skvělou rockovou atmosféru s velice chytlavým refrénem. Se skladbou “Večerní krásky” se tempo zvyšuje, aby gradovalo v refrénu. Škoda jen opět průměrného textu. Titulní “Hledač pokladů” se nese v tvrdém duchu, ale melodický refrén jí zpřístupňuje i nerockovým posluchačům. Před závěrem ještě album servíruje skoro až heavy metalovou “Nejsme nevinný”, která má příjemnou, tajemnou atmosféru a silný refrén, v němž vyniká především ječák hostující Pavly Kapitánové. U této skladby je zřetelně slyšet, že byla původně napsána pro Arakain.
“Malej princ” je skladba, kterou řadím v rámci Brichtovy sólové kariéry na vrchol. Skladba má výrazný hitový potenciál, rockový drive jí nechybí, čistý Brichtův vokál příjemně hladí po duši a po sborovém refrénu musí začít tát i ledy. Téměř dokonalá záležitost!
Přestože se Brichta před vydáním alba nechal slyšet, že se na sólové dráze nechce držet jednoho stylu, a že je dost možné, že se od něho dočkáme třeba i Moravanky nebo dechovky (což později potvrdil), album “Hledač pokladů” je vesměs tvrdá, rocková deska, která s úspěchem potvrdila Brichtův status v rámci populární hudby. Album má dvě kaňky na kráse. Texty některých skladeb působí jako by byly šité horkou jehlou a chybí zásadní hit, jako byla “Dívka s perlami ve vlasech” nebo “V uniformě lokaje”.
"Hledač pokladů" se stal velice úspěšným. I z toho důvodu se firma Popron Music rozhodla přijít o dva roky později s výběrem toho nejlepšího pod názvem nejslavnější Brichtovy skladby “Dívka s perlami ve vlasech”. Přestože na výběrovém albu se nachází několik nových skladeb, hned o rok později Brichta přišel s dalším sólovým albem.
|