Když v roce 2019 opustil hard rockery Wildness křikloun Gabriel Lindmark, asi málokdo by čekal, že kapela sáhne po Eriku Forsbergovi, jenž měl v životopise zapsaná všehovšudy tři alba (dvě jako řadový člen, jedno jako host) u klonu Running Wild Blazon Stone. Jenže už na první albové spolupráci s názvem „Ultimate Demise“ Forsberg potvrdil, že mu to u hard rockové kapely sluší víc než u power metalových Blazon Stone. Wildness nemuseli sebemíň měnit kurs a tam, kde před osmi lety začali na eponymním debutu, tam vyzrálým a chytlavým způsobem pokračují i v současnosti se čtvrtým řadovým albem „Avenger“.
Nic nového pod sluncem, chtělo by se říct, podobně vybarvených zpěvných spolků by se jenom ve Švédsku našla celá řada (myšlence, že by Wildness mohli třeba jednou dosáhnout statusu Eclipse - abychom se drželi podobné krevní skupiny - zatím brání fakt, že Wildness jsou poněkud vlažnější), takže v kolekci povědomě znějících melodií a postupů je zásadní fakt, že Wildness to dobře hraje i zpívá, nemají špatné nápady, systematicky vytváří pozitivní auru a mají v portfoliu i potenciální hity. Je možná trochu k zamyšlení, že na ně dojde hlavně ve chvíli, kdy Wildness přidají na nasazení a k příjemně melodické muzice přidají větší tlak, naléhavost a akci, takže jde o pro kapelu ne zcela typické písně.
Z příjemného pohupování proto posluchače vytrhne dramaticky pichlavá titulní skladba s klávesami příjemně přifouknutým výrazným refrénem a divočina (Forsbergovo zaječení je jako zdvižená závora pro energií nabitou kapelu) v „nejzlejší“ a krásně přímočaře našlápnuté kompozici „Stand Your Ground“, ale útočí se i na velké arény, nejvýrazněji v uvolněně rozmávané „Crucified“ s živým sborovým nápěvem, či na city v baladické „I`ll Be Over You“.
Melodický hard rock s občasnou jemnou příchutí dospěláckého rocku, kterému by vůbec neškodilo, kdyby Wildness ztratili zábrany a brzdu o něco častěji.
|
