Během dvou let, jež dělí debutový zápis D.R.I. od studiového následovníka, došlo nejen k přesunu kapely z Texasu do Kalifornie (resp. z Houstonu do San Francisca), ale také k odchodu basisty Dennise Johnsona a bicmena Erica Brechta (náhradníky se stali Mike Offender, respektive Felix Griffin, jenž s D.R.I. namlátí všechny zásadní desky). Jelikož v Brechtovic příbytku probíhaly zkoušky kapely, které nemohl vystát otec rodu, možná Eric jenom takticky ustoupil. Jeho brácha, zpěvák Kurt Brecht, nicméně vydržel, a na častých rodinných půtkách dokonce postavil základní premisu nové desky. Jádro vícegeneračního sporu je námětem názvu díla, obalového art motivu a během první poloviny songu "Mad Man" slyšíme (údajně) autentický zvukový záznam jedné z rodinných hádek (mimochodem, tatík Brecht zde zní jako Steve Buscemi v jedné ze svých ujetých filmových rolí).

Na první pohled zaznamenáme několik odlišností. Album je oproti debutu dvojnásobně dlouhé (nyní přesahuje půlhodinovou hranici) a polovina songů má více než minutu. Krom stylu se vyčistil i zvuk, jenž působí, jako by někdo vzal debutový záznam a sfoukl z něj prach (k dokonalosti je ale pořád daleko). Také Kurt Brecht hledá nové směry, přepíná mezi ležérní spratkovskou polohou a typickým punkovým řevem, a je to právě jeho zpěv, který bude v budoucnu - až kapela nasaje thrashové proudy - tvorbu Imbecilů usazovat mimo striktně metalové hrany.

Deska "Dealing With It!" prozatím zůstává - až na výjimky - usazena v HC punkovém teritoriu, z celkového pohledu ale nelze album pardonovat pro jeho délku. Ta je přepálená a posluchačova pozornost je vystavena značné trpělivosti. Nápady a vzory se opakují, vše podstatné je řečeno v několika málo skladbách, jež jsou ale obdivuhodné i po čtyřiceti letech a zaslouží o to důraznější zmínku. Většina tracků využívá šablonu laxních nájezdových ploch a následné příkré rytmiky, což je recept, který nejen punkové, ale i crossover thrashové party dodnes vyvařují do bezvědomí. Nervózní zvraty a neustálá instrumentální roztěkanost jako zdrojový kód funguje stále, v roce 1985 ale muselo jít o ránu rovnou na solar.

Stopa "Snap" těží ze své čelní pozice a její houpavé vlnky okamžitě vtáhnou do děje. "Stupid, Stupid War" vnese do hudební přímočarosti osvícený názor, ještě více ale zaujme další protiválečný song "Argument Then War". Nejpozoruhodnější je riffová podobnost s hitivkou "Bonded by Blood" od Exodus, jež byla ovšem oficiálně zveřejněna až o dva měsíce později (na koncertech ji ale Holtovci projížděli dávno předtím). V příslušném songu dojde i na pozdrav Metallice, a do toho všeho Imbecilové mixují vlastní punkovou vizi a osobitost. Výsledkem je více než tříminutový song, který lze brát jako první vlaštovku předznamenávající crossover thrashovou budoucnost Imbecilů.

Největší hitovkou alba je kousek "I Dont Need Society" (s feelingem slavnějších krajánků Suicidal Tendencies, kteří se s kariérou D.R.I. různě prolínají), a to díky uvedení v playlistu počítačové série GTA. Styl zpěvu v "How to Act" nezapře ovlivnění klasiky Sex Pistols a "Karma" je další speedovou lahůdkou. "Mad Man" po zmíněném úvodu zaujme sugestivně rytmizovanou vokální plochou a "Give My Taxes" skejťácky rozhoupanou sekvencí. Na druhém jakostním pólu mrzne bezmála čtyřminutový track "Nursing Home Blues", jehož snaha o promyšlenější naraci spíše nudí.

Jedno je však jisté - pokud se raných desek Imbecilů týká, pak nelze zpochybnit jejich dopad na metalovou scénu. Už v srpnu téhož roku (tedy 1985) vychází debut budoucích klasiků S.O.D., jejichž autoři se netají náklonností k hrdinům našeho seriálu, a v této adoraci rozhodně nezůstávají sami - z nejslavnějších jmen uveďme M.O.D., Municipal Waste, Iron Reagan, a jako počáteční vzor byli Imbecilové inspirací i pro tvrděmetalové spolky (viz kniha "Choosing Death: nepravděpodobná historie death metalu a grindcoru"). Parta Spikea Cassidiho a Kurta Brechta možná na začátku neměla žádný detailně promyšlený koncept, talent hudebníků a jejich nasazení byly ale natolik enormní, že prostě musely ve světě punku, HC a metalu zanechat svůj otisk. Navazující alba jsou toho ostatně jasným důkazem...

dirtyrottenimbeciles.com

YouTube ukázka - Mad Man

Seznam skladeb:
1. Snap
2. Id Rather Be Sleeping
3. Marriage
4. Yes Maam
5. Soup Kitchen
6. Mad Man
7. Stupid, Stupid War
8. Counter Attack
9. Couch Slouch
10. God Is Broke
11. Karma
12. Nursing Home Blues
13. I Dont Need Society
14. Give My Taxes Back
15. The Explorer
16. Reaganomics
17. How to Act
18. Shame
19. Argument Then War
20. Evil Minds
21. Slit My Wrist
22. Busted Again
23. Equal People
24. On My Way Home
25. Bail Out

Sestava:
Kurt Brecht – zpěv
Spike Cassidy – kytara
Mikey Offender – baskytara
Felix Griffin – bicí

Rok vydání: 1985
Čas: 33:59
Label: Death Records
Země: USA
Žánr: hardcore punk / crossover

Diskografie:
1983 - Dirty Rotten LP
1985 - Dealing with It!
1987 - Crossover
1988 - 4 of a Kind
1989 - Thrash Zone
1992 - Definition
1995 - Full Speed Ahead

Související články

Foto: archiv kapely