Ať bude stát po boku Jonase Månssona kdokoliv, je velice pravděpodobné, že se Sole Syndicate budou prezentovat jako emocemi nabitá mašina, kterou nenechává stav současného světa na pokoji a mají potřebu se k němu poměrně drásavým způsobem vyjadřovat. Od tři roky starého alba „Into The Flames“ došlo ke změně jen u bicích, kde Henrika Zetterlunda nahradil Alfredo Souza, nejzásadnější proměnu švédská čtveřice udělala patrně s příchodem Katji Rasily v roce 2022, jejíž černobílé klapky začaly do hudby Sole Syndicate nepřeslechnutelně promlouvat už na skoku „Do plamenů“. To nejpodstatnější stojí a padá ve spojení s autorskou fazónou frontmana Jonase. Skvělá zpráva je, že pojem padá lze v kontextu se Sole Syndicate prozatím vypustit ze slovníku – kapela i její naléhavost v povedených melodiích jde pořád nahoru.
Skladby Sole Syndicate v intencích moderně pojatého melodického hard rocku (někdy značně přitvrzeného) potenciál rozbouřit velké haly stejně snadno, jako si podmanit intimnější prostředí klubů. Recept na to je jednoduchý. Vyhrocené emoce na plné pecky, lehká alarmující melancholie, sytý zvuk, který si snadno řekne o pozornost, velmi příjemně zabarvený Jonasův vokál, a pocit, který vás obklopuje celou třičtvrtěhodinu – totiž, že se vám Sole Syndicate snaží celou dobu (textově i hudebně) sdělit něco důležité. Asi tak důležité, jako je na sugestivním obalu desky rostlinka, bojující o život ve spálené zemi.
Hledat na albu „The Reckoning“ skladbu hodnou přednostního doporučení je zbytečné. Začnete-li odvážně proměnlivou „On The Back Of An Angel“, nemůžete prohloupit. Nezvykle na úvod alba umístěná nejrozsáhlejší kompozice zaútočí silnou atmosférou, prozradí, že kapela si dobře pohrála s čitelností zvuku a nabídne jeden z nejnadýchanějších refrénů, což však ani v nejmenším neznamená, že by přišla o typickou naléhavost. V důrazně houpavé „The Voice Inside“ vám kůži rozedře příjemně uřvaný zpěv (sólový i sborový), v „Rise Like A Phoenix“ můžete ochutnat, jak obratně si kapela poradí s v podstatě trochu vlezlým refrénem, který ze skladby udělá jednu z nejzapamatovatelnějších položek, na střetu kontrastů zasvítí špetka nasládlé romantiky v hutné „Eye Of The Storm“, ženský zpěv v „Love Is Only“, šamanská nálada v „The Mob Rules“, či dětský sbor ve finální „Miracle“ dovedně žonglují s atmosférou, ale přitom mají v ruce stále stejné karty, takže máte jistotu, že po drásavé procházce na „The Reckoning“ budete mít emoce absolutně vybouřené.
Velmi sebevědomá deska a důvod k tomu je jasný. Sole Syndicate jsou ve výborné formě.
|