Svátek. Tak by se dal označit každý moment, kdy dojde k vydání studiové novinky progresivně power metalového tělesa Darktribe. Francouzi s nahráváním alb nespěchají, poslední tři řadovky dělí pětileté pauzy, fanoušek kapely ale dobře ví, že se v tomto případě čekání vyplatí. Už dlouho je evidentní, že kompoziční vyspělost od počátku v podstatě nezměněné sestavy (i to o něčem vypovídá) vyčnívá nad většinou ostatních. A v případě čtvrté desky "Forgotten Reveries", jež vyjde 21. listopadu, to opět platí do puntíku a bez nejmenší ztráty autorské kytičky.

Člověk blíže neseznámený se situací by mohl snadno nabýt dojmu, že francouzský kvartet miluje těžká existenciální témata. Název Darktribe, temné obaly, moderní zvuk, filozofické texty a podobné atributy působí na posluchače melodického poweru málem jako Magnuskovy filmy na milovníky dobré kinematografie. Stačí se ovšem zaposlouchat do prvních skladeb, aby bylo zřejmé, že o nic dramatického nejde. Je to právě naopak, kapela Darktribe je schopna nabídnout jemné harmonie, které jsou hluboce emotivní, skladatelsky naprosto brilantní a po žánrové stránce vhodné pro fanoušky power metalu i progu.

Zásadní zásluhu na veskrze pozitivní náladě všech alb kapely má hlas Anthony Agnella. Jeho unikátní zabarvení ve spojitosti s nevtíravým stylem zpěvu má v sobě zvláštní magii, jakousi panenskou čistotu. Anthony možná nemá dokonalý anglický přízvuk, pro Darktribe je ale klíčovou a nepostradatelnou osobou. Ono by vlastně nebylo dobré vyjmout kohokoli z dokonale fungujícího francouzského stroje, jak dokazuje autorství skladeb a textů, za kterými nestojí jeden nebo dva lidé, ale vždy kapela jako celek.

Po zvolna gradujícím intru "Paradox" vypukne gejzír atraktivních nápadů, k jejichž realizaci sestava využívá progresivní prvky, moderní střih i motivy typické pro melodický power. Návaznost jednotlivých sekvencí je přirozeně hladká a udržuje neutuchající vnitřní napětí. Docílení tohoto stavu je nutné obdivovat - jak si Francouzi chytře pohrávají s tempy, jak fikaně využívají zrychlení (včetně kratičkých blast beatových úseků), a především kolik křehkých popových melodií umí napěchovat do skladeb, aniž by působili málo metalově nebo dokonce podíbzivě.

Mezi velké písně patří "The Fallen World" s pečlivě budovanou stavbou, lehce skluznými slokami a výtečnými vokálními harmoniemi, "Ghost Memories" jedoucí na ojedinělých speedových koních, "Eden and Eclipse" s rozmanitou klávesovou hrou, dvouhlasnou dynamikou a sugestivně atraktivní rytmizací, "Reality" s elektronickými vstupem a symfonickými větráky, jež vynášejí k nebesům líbivé refrénové klenutí nebo "Son of Illusion", která znamená subtilně velkolepou a dechberoucí katarzi celého díla.

Výtek je málo a jsou-li nějaké, plní spíše funkci formální zmínky. Uměl bych si představit absenci táhlých dramatických orchestrací, které počítače v úplně stejné formě generovaly už před dvaceti lety. Některé songy (asi dva) z obecně nastolené autorské kvality přece jenom trochu uberou a usvědčí Francouze z toho, že jsou taky jenom lidé. Většinu hrací doby totiž znějí málem nadpozemsky. Darktribe jsou v tom, co dělají, zatraceně dobří. Jsem rád, že u toho mohu jako posluchač být.

FB DARKTRIBE

YouTube ukázka - From Star to Dust

Seznam skladeb:
1. Paradox
2. I Walk Alone
3. The Fallen World
4. Sicilian Danza
5. Ghost Memories
6. Eden and Eclipse
7. From Star to Dust
8. Reality
9. Kings in the Sand
10. Mornings of Fear
11. Son of Illusion

Sestava:
Anthony Agnello - zpěv
Loïc Manuello - kytara
Bruno Caprani - baskytara
Julien Agnello - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 51:50
Label: Scarlet Records
Země: Francie
Žánr: progresivní power metal

Diskografie:
2012 - Mysticeti Victoria
2015 - The Modern Age
2019 - Voici L homme
2025 - Forgotten Reveries

Související články

Foto: archiv kapely