Kanadští heavy / power metalisti Ültra Raptör zabodovali před čtyřmi lety s famózním debutem „Tyrants“. Tehdy se o kapele mluvilo v superlativech a jejich první dlouhohrající deska, odkazující především na německou heavy metalovou školu osmdesátých let, sbírala chválu ze všech stran. Po čtyřech letech, během kterých došlo k drobné obměně sestavy (bulharského doprovodného kytaristu Stanislava Stefanovského nahradil Kanaďan Romano Kis-Rabata aka Zoltan Saurus), přichází pětice muzikantů z Quebecu s druhou plnohodnotnou deskou.
Kapela prohlašuje, že je novinka „Fossilized“ v porovnání s debutem rychlejší a tvrdší. Propagační materiály labelu sebevědomě tvrdí, že nová deska vyvolá seismologický otřes na celé metalové scéně. Nic takového se nestane, protože „Fossilized“ je vcelku průměrnou heavy / power metalovou nahrávkou, která nejen že nepřináší nic mimořádného, ale ani zdaleka nedosahuje kvalit debutu. Většina skladeb se odvíjí v pekelně svižném tempu (v tomto ohledu kapela nelhala), jenže v nastolené speed metalové mašinerii chybí prostor pro výraznější melodie, které byly jedním ze základních opěrných bodů předchozího alba. V důsledku toho působí deska monotónně a jednotlivé písně splývají v jednotvárný speed metalový monolit. K světlým výjimkám patří refrény skladeb „Fossilized“, „Living for the Riff“ a „Face the Challenge“, které jako jediné přinesou výraznější melodické pnutí.
Kapela opět vsadila na záměrně archaický syrový zvuk, který má navodit atmosféru počátku osmdesátých let. Skvělý výkon předvádí kytarista Criss Raptör, jeho ultra rychlá sóla dávají písním šťávu. Lehce za očekáváním zůstal zpěvák Phil T. Lung, který svůj testosteronem napěchovaný vokál drží ve středních polohách. Jeho pronikavý hlas má stále obrovskou sílu, ale do vyšších tónů se tentokrát téměř nepouští, což je škoda, protože jeho přechody do ječáku à la Rob Halford byly kořením minulé desky.
Druhé album kanadských Ültra Raptör má rychlost, energii i dravost a jeho největší předností jsou bravurní kytarová sóla. Nicméně desce zoufale chybí nápaditější riffy a výraznější vokální melodie. Ve srovnání se skvělým čtyři roky starým debutem nelze „Fossilized“ hodnotit jinak než jako zklamání.
|
