„Chtěl jsem hlavně napsat spoustu písní, které by bylo zábavné hrát živě. Byl jsem si jistý, že to by lidi nejspíš oslovilo. „Cuts Like A Knife“ je studiová verze toho, co hrajeme na našich koncertech. Vlastně jsme vypustili jen moje hlášky.“ … „Když jsem se do alba pustil, rozhodl jsem se natočit desku zaměřenou na AOR a nestarat se o velký popový hit. A co se nestalo? Dostal jsem se do Top 40!“ Zjevně v dobrém rozmaru komentoval Bryan Adams vznik třetího alba, na kterém charakterizoval svůj svatý osobitý grál a které ho nasměrovalo mezi rockovou smetánku.
K tomu, aby se o Bryanovi víc vědělo, pomohla turné, na kterých doprovázel The Kinks nebo Foreigner. S jejich frontmanem Lou Grammem se spřátelil natolik, že jej chtěl dostat i na chystané album. Nepodařilo se mu ho však kontaktovat včas, a tak doprovodné vokály byly natočeny bez Gramma. Ovšem když se Gramm dodatečně ozval, nabídku na natočení vokálů okamžitě přijal, a tak se šlo natáčet znovu. Tahle historka docela dobře charakterizuje fakt, že se Adams při natáčení desky dobře bavil a udělal jej přesně takové, jaké chtěl. Z personálního hlediska stojí za zdůraznění i fakt, že na „Cuts Like A Knife“ se ve studiu po jeho boku objevil kytarista Keith Scott, který mu dělá společnosti i v současnosti, nezbytná byla i spolupráce s Jimem Vallancem a Bobem Clearmountainem.
Už první singl „Straight From The Heart“, který Adams složil společně s Ericem Kagnou a do světa jej už o tři roky dřív uvedl Ian Lloyd na albu „Third Wave Civilization“, naznačil, že se Adamsovi začíná blýskat na lepší časy. Adams se v něm představuje jako obyčejný kluk s kytarou (a s důležitým piánem), pohrává si s romantikou, nenápadně dokonalou gradací a s nevtíravou poetikou všedního dne, což jsou elementy, na kterých vydatně stavět i v budoucnu. Tady mu tato kombinace vynesla první místo v kanadské Adult Contemporary chart a desátou příčku v americké US Billboard Hot 100. Skladbu poměrně osobitě ještě v roce 1983, kdy album „Cuts Like A Knife“ vyšlo, podpořila Bonnie Tyler.
Před vydáním desky Adams ještě vsadil na titulní příjemně rockový štípanec s laskavou melodií, sympaticky uvolněným refrénem, slastně línou kytarou, nasládlými vokály a houpavým tempem (v US Billboard Hot 100 patnáctá) a pozitivní „Hot Time“, jež skvěle zapadne do nálady desky, byť tím, že je zařazena v jejím závěru, už působí trochu nenápadně. Daleko výrazněji funguje energií nasycená rockovka „Don`t Leavy Me Lonely“, kterou Adams napsal společně s Ericem Carrem a původně měla být zařazena na kissáckém album „Creatures of the Night“, kam se však nedostala, či plíživá „Take Me Home“ s poťouchlým zpěvem a ženskými vokály.
„Toto album je tím nejlepším, co jsem dosud realizoval,“ tvrdil Adams ještě před vydáním desky. Byť je to povinná mantra většiny hudebníků, v případě velmi konzistentního, pozitivismem a silnými melodiemi nabytého alba „Cuts Like A Knife“ to sedělo do posledního písmenka. A už o rok později mohl Bryan tuhle hlášku použít znovu.
|