Dnešním dnem bych se s vámi všemi chtěl podělit o svou moudrost v oblasti tvorby hudebních videoklipů. Studiem daného tématu téhle zevrubné a jistě monstrózně objevné práce jsem se zabýval dlouhá léta a tepřive před nedávnem jsem vše mohl dát na monitor (na papír se takhle fenomenální věci už dávno nedávají) a podělit se tímto i s vámi. Čerpal jsem hlavně ze studia různých populárních zahraničních i českých televizních stanic. Pro neznalce upozorňuji, že sledování rozhlasových stanic při studiu hudebních videoklipů nepřináší tak dobré a kýžené výsledky, ba naopak. Čučením na stále stejně se tvářící radiopřijímač si můžete poškodit zrak, v oblasti hudebních klipů zamrznete na mrtvém bodě…a… prostě je to na h… zapomeňte na to…

Po jistě obšírně se jevícím a pompézním úvodu očekáváte i stať (pro laiky prostředek) tohohle článku stejně silnou. A to by byla chyba. Stať (pro laiky znovu prostředek) musí být rázná a stručná, jednoduše výstižná. Jelikož a právě proto, že na tvorbě kvalitního a nadprůměrného videoklipu nic není, je i stať (ale už vážně naposledy pro laiky, je to prostředek) poměrně jednoduchá. Shrňme si pár bodů do dalších pár bodů, aneb jak my vědci a badatelé říkáme… sakra, co to říkáme.. no, to je vlastně fuk, prostě k tomu něco řeknu.

Klip děláme zásadně proto, že chceme své (většinou zpívající) já nějak zviditelnit. (Opět pro laiky, klipy dělají většinou zpěváci a hudební skupiny. Potápěčů a horníků, jakožto i tramvajáků se to tolik netýká). Pro své zviditelnění volíme všeobecně přijatelnou a mlčky schválenou formu. Tu si můžeme shrnout do dvou sekcí. V jedné je, čeho má být „hodně“, či „poměrně dost“ a druhá je pravý opak. A teď k věci. Zde jsou dvě sekce pravého a jedině úspěšného videoklipu.

Hodně, čili proměrně dost:
V klipu musí být hodně velkých amerických aut (jinak to můžete zabalit)
Zpěváci musí mít vyvinutou muskulaturu (jak my chabrusové říkáme, musí být řádně namáknutí)
V klipu se musí hodně máchat rukama
V klipu musí být hodně vlnících se černošek,
S hodně velkým poprsím, výhodou je i velký zadek každého vlnícího se individua
Zpěvák musí mít hodně čepici do strany, jako kdyby jej přejel traktor řízený krmičem krav Pepou, který bydlí v čísle popisném 34 a zrovna jel mírně pod parou z ranní šichty, na které si dal svých šest kousků schovaných ve skřínce v převlékárně tak šikovně, že ani předseda družstva o tom nemá ani páru.
Každý z účastníků klipu musí mít patřičnou gramáž zlatých řetězů kolem krku. Přesnou gramáž zatím nevím, ale pracuji na tom. Odhadem je to od pár kil výše.
V hudebním klipu musí být použito hodně slov (zde se možná tento bod vylučuje s dalším) a hodněkrát musí zaznít originální, nevtíravé a jistě neutrální Fuck
V hudebním klipu musí být použito hodně stejných pasáží, takže pokud možno stejný text. (to platí pro videoklipy stylu POP. Pro klipy stylu RAP platí bod uvedený výše)
V klipu musí být hodně stupidity
V klipu se musí něco s pompézním výrazem ve tváři rozbýt (jako cíl může posloužit popelnice, nákupní vozík, výloha obchodu atd.)… u slabších klipů stačí jen do něčeho kopnout (výběr je stejný).
Poslední bod je jaksi neutrální, přesto vševystihující… v klipu to prostě musí být megamonstrozní.

Čeho v klipu má být málo: (Po zralé úvaze jsem dospěl k tomuto):
Málo originality
Málo hudebních nápadů
Málo invence (bod výše)
Málo rozumu
A celkově se má předpokládat, že i posluchač a divák v jedné osobě má předchozího bodu ještě méně než aktéři videoklipu.

Co k tomuto tématu říci závěrem? Začátek byl strhující, stať (pro laiky fuckt naposledy, je to prostředek) byla šťavnatá, závěr musí být úderný.

Točte co nejvíce klipů dle mé vědecké práce, zařaďte se do početné sekce Pop rapových shitů a zkuste vymýtit originalitu a rozum z téhle divně vyhlížející metalové smečky, která obývá zdejší metalovou planetu…..