Do tohoto alba jsem se nedostával lehko. Složitá struktura skladeb si vyžádala několik poslechů, než si mě plně podmanila. Kapela má obrovský cit pro okouzlující melodie, které dokáže zasadit do metalového prostředí, protkaného vlivy klasické hudby, folklóru a především progrese. Písně nejsou rozmanité jen v rámci alba, ale i samy o sobě mají tendenci se neustále proměňovat a překvapovat posluchače. Důkazem budiž skladba Natural Quaternion, která se za devět minut dokáže na jedno téma podívat ze čtyř naprosto odlišných úhlů. MP se také nebojí použití různých efektů, kterými se to tu, v dobrém slova smyslu, jen hemží. Neváhám kapelu označit za originální, protože mnoho jejích hudebních postupů je z mého pohledu naprosto nevídaných. Velmi silné refrény pak již jen zpečetí ortel, který nad posluchačem kapela vynesla, a jímž je jeho naprosté podmanění. Příkladem za všechny budiž čarokrásná píseň Sirens From The Underland.
Jednoznačným esem v rukávu kapely je zpěvák Max Samosvat. Jeho hlasový rozsah a technika jsou z mého pohledu naprosto neuvěřitelné a velkou měrou přizpívají ke kouzlu, jímž celé album působí. Špičkové jsou ale i výkony ostatních členů kapely a produkce, která výborně podtrhuje genialitu hudby.
I když se zpočátku hudba Mechanical Poet zdá neuchopitelná a nesourodá, jediné co vyžaduje je trocha pozornosti při objevení zlaté nitky tajemné atmosféry, která jejich album spojuje v jednolitý úchvatný celek. Abych řekl pravdu, místy ve mě vyvolává podobné pocity jako čtení Bulgakovova díla „Mistr a Markétka“, na tom Rusku (respektive Ukrajině) asi něco bude.
Poznámka: V současnosti se MP transformovali do rockového projektu, odešel od nich zpěvák Max a mají před vydáním dalšího alba. Mám obavy, že to nedopadne dobře, ale nechme se překvapit.
|
