A na závěr výletu po zapadlých končinách metalové krajiny bych vám rád představil opravdovou perlu. Přichází ze spojených států a jak již možná někdo rozluštil z jejího nepříliš povedeného, nicméně výmluvného názvu, pojí v sobě dva hudební styly, které se pohromadě vidí opravdu málokdy – flamengo a metal.
Spojení je to organické a živelné, plné energie ze které mrazí v zádech. Souhra akustických (flamengo) a elektrických (metal) kytar pohybujících se od improvizace uvnitř gejzírů kreativity po napjaté doomové pasáže za masivní podpory perkusí (včetně charakteristického tleskání) má moc rozpohybovat tělo posluchačovo v scénický tanec, kterému je zatěžko se ubránit. Žádný odpočinek se tu opravdu nekoná. Flamengo je o vychutnávání života a metal, smím-li citovat Fernanda Ribeira, jest uměním emocionálním. A právě život a emoce svojí intenzitou pronikají z alba The Elder až do morku kostí. Hudba Flametal, přetékající vášní a nadšením nemůže jinak, než vášeň a nadšení předat tomu, kdo se jí octne tváří v tvář.
Čas při poslechu The Elder plyne zcela jiným tempem – je pokroucen vlivem horkého španělského slunce, které z hudby žhne (přestože pochází z Ameriky). Tři čtvrtě hodiny, které album trvá, utečou jako deset minut. Nevím zda jsem kdy slyšel hudbu s tak výraznou a impulzivní duší. Proto si také nemyslím že by mělo valného smyslu příliš popisovat její formu. K ní můžu podotknout snad jen to, že album je převážně instrumentální a zpěv, pokud se již vyskytne, je pouhým doplňkem. Dále že rytmika je strhující a tempo odpovídá míře napětí, které se zde nachází a je bez nějakých cavyků rovnou ventilováno. O co tu jde ale především je obsah a pocity, které z The Elder proudí a které, ač jistě nebudou mít na každého stejný vliv, na mě mají účinek doslova euforický. Flametal mě, kdykoliv si je pustím, dokáží geniálně povzbudit, nakopnout. Jejich poselství je jednoznačné, již jsem ho zmínil výše – vychutnávat život ve své nejprostší přirozenosti.
Dal bych snad cokoliv za to, abych mohl jejich vystoupení vidět živě, spolu s dvěmi flamengovými tanečnicemi, které jsou součástí kapely. To musí být zážitek vskutku nebývalý.
Doufám, že je z této „recenze“ znát mé nadšení, protože právě o to tu kráčí.
|
