Při představování novinkového EP MANOWAR „The Sons Of Odin“ jsme po kolektivní půlhodince s Ericem Adamsem a Karlem Loganem spolu s kolegou Ghorkem z Metaliria (Ghorku, díky a těším se na další spolupráci) měli příležitost usednout u jednoho stolu s výřečným slavíkem Ericem, ze kterého sálala na všechny strany pohoda, nadhled a typicky manowarovské sebevědomí. A nebýt večeře, která na Erica čekala u vedlejšího stolu, sedíme tam snad ještě dnes :o)
Nové EP je první v pětadvacetileté historii kapely. Proč jste se rozhodli ho vydat?
Hlavním důvodem je posunutí vydání alba, zapřičiněné Karovou nehodou. A naši fanoušci už se těší na nový materiál. Řekli jsme si, že musíme naše posluchače naladit na to, jaké bude nové album. Na albu budou potom písně v jiných verzích než jsou na EP. I EP vychází v různých verzích. Ještě jsme nikdy EP nevydali, je to něco, co jsme ještě v životě neudělali, děláme všechno pro naše fanoušky a je to poděkování pro všechny za to, že tak dlouho čekají.
Příští rok vyjde album „Gods Of War“, budou na tomhle albu podobné experimenty a netypické skladby jako na posledním albu byli například „Nessun Dorma“ nebo „American Trilogy“?
Něco málo jste už dneska ochutnali, a já na tohle zatím nemůžu odpovědět, protože album není dosud hotové. Ale mohu slíbit, že album bude super heavy a velice, velice epické. Je o bozích války, o přítomnosti i minulosti, o mytologii i skutečnosti, o Odinovi, o Valhalle… Stále tvoříme a nevíme, kdy to skončí. Bude to koncepční album, s příběhem, který má začátek, děj i konec a není jednoduché takové album složit.
Řekl jsi, že album je o mytologických i skutečných bozích války. Kdo je pro tebe největší reálný bůh války?
To je těžká otázka. Takový „God of War“, když se na něj díváš, nemusí mít s válkou vlastně nic společného. Může to být třeba prezident Bush, který podle mě nepatří do úřadu, ale může to být klidně i tvůj učitel, tvůj šéf, se kterým válčíš každý den, který ti říká udělej tohle, udělej támhleto a přitom si myslí, že stejně za nic nestojíš. I s nimi jsi ve válce každý den.
Když spočítám vaše DVD, tak je to šestý kousek za posledních šest let.
Jo, to je pravda. DVD vydáváme pro fanoušky, protože fanoušky zajímá to, co se děje za scénou. Natáčíme každý večer, natáčíme všechno, co děláme, natáčíme to, co se děje v backstage, tak aby fanoušci měli možnost poznat náš život, aby sme je vtáhli do našeho světa. Fanoušci to rádi sledují. Je to součástí naší show a toho co děláme.
Ale slyšel jsem od některých fanoušků, že vaše DVD „Hell On Earth I-IV“ jsou si velice podobná.
To je Manowar, to je naše show. Nevím, jestli jsou podobná DVD, ale naše show si mohou být podobná. DVD jsou dělaná pro lidi, kteří show viděli a proto jim to může připadat podobné, ale je to i pro lidi, kteří show neviděli a proto jim to může připadat jako něco nového. Děláme to tak, že někdy použijeme jen set, kde jsou akustické kytary, někdy jenom bicí jako podklad. Často hrajeme skladby, které fanoušci očekávají, třeba „Courage“, „Master Of The Wind“..., nevystupujeme zas tak často, takže když nechytíš některou show ve vaší zemi, tak máš smůlu a musel bys cestovat do jiné země, takže tyhle DVD mají velký význam pro ty fanoušky, kteří se na show nedostanou.
Když natáčíte všechno, nechystáte nějaký televizní seriál, něco jako jsou Osbournovi?
(smích) Nic není jako Osbournovi. Nic podobného zatím neplánujeme, jsi první, kdo se na něco takového ptá. Většina těhle seriálů je dělána v Americe a Evropa je jiná. Nemám rád, když mi někdo říká udělej tohle, udělej támhleto, mám rád když si můžu říct sám, co a jak udělám. Nemyslím, že bysme někdy dělali televizní seriál.
Je nějaký rozdíl mezi vašimi fanoušky v různých částech světa?
Rozdíly určitě jsou. Mám sedm sester, mám tři bratry a i v té rodině má každý jiný názor a přitom jsme jedna rodina. Můj otec měl osmdesáté druhé narozeniny a sešli jsme se celá naše rodina, u podobných příležitostí se scházejí všechny rodiny po celém světě, to je něco co máme společného. Nezbytnou součástí toho, co děláme jsou fanoušci a viděls na DVD z Eartshaker festivalu, že jsme se sešli s fanoušky z Japonska, Brazílie, Austrálie..., jsou jiní a přitom máme hodně společného.
Která skladba od Manowar je tvoje nejoblíbenější?
To je strašně těžký říct, představ si svoje děti a vyber z nich to nejhezčí… Mám rád hodně našich skladeb. Moje nejoblíbenější album je Warriros of The World, ale to je jen můj názor.
Věřím, že po vydání nového alba to budou skladby z „Gods Of War“.
(smích) Nevím, to skutečně nevím, uvidíme, na Gods Of War bude spousta dobrých skladeb.
Je přece přirozené, že se snažíte udělat každé album lepší než to předchozí a proto je nové album vždycky nejoblíbenější.
Jo, to máš pravdu. Když jsou písničky, které pro mě nejsou úplně nejlepší, tak je nás v kapele víc a každému se můžou líbit jiné skladby. Jsme čtyři kytaristi, čtyři zpěváci…
Máš radši práci ve studiu nebo tour?
Jednoznačně tour. Ve studiu zkoušíš, máš pár skladeb a ty jsou stále stejné, a pak zkoušíš další, zkoušíš, které jsou dobré a které ne, konzultuješ to s ostatníma. Myslíš, že tohle je nějak záživný? Ne, tohle je úplně shit. Mnohem radši hraju živě. Mám na tom rád tu spontánnost, nikdo neřeší, když zkouším nové věci. A navíc, ve studiu nejsou žádný „kuřátka“ (něžné pohlaví, samozřejmě).
Hraješ v Manowar už dlohou dobu. Zmiňoval ses, že máš velkou rodinu. Jak snášeli tvoji rodiče to, že ses stal členem Manowar?
Moje máma vždycky podporovala mojí kariéru. Koupila mi první kytaru, ale nikdy nepřišla na koncert. Přitom slyšela každý album, protože jsem jí ho dal. Spíš poslouchala pomalejší písničky. Když k nám domů chodili naši fanoušci, tak máma nikdy nikomu nedala na mě číslo a tak mě chránila. A byla na mě hrdá.
Můj otec mě chtěl ostříhat, poslouchal nahrávky, ale když přišel na show, bylo to na něj moc hlasitý. Když přišel, tak přišel jen když jsme vystoupili někde poblíž našeho domu, ale nikdy mě na žádné tour nedoprovázel. Můj otec byl naprosto proti tomuhle byznysu, ale mě absolutně nevadí, co o tom říká, já to stejně budu dělat dál. Dneska už mi dal požehnaní a podporuje mě. Porozuměl tomu, co dělám.
Kdo měl největší vliv na tvoje rozhodnutí věnovat se muzice?
Sledování Deep Purple, byl jsem jedním z fanoušků. Úplně jsem se do nich zbláznil, před jejich vystoupením jsem spal ve spacáku na místě koncertu. V tu dobu jsem si uvědomil, že to je to, co bych chtěl dělat, ale v tu dobu jsem si neuvědomoval kolik práce to dá. Teď už to vím…
Které album považuješ za nejdůležitější v metalové historii?
S Manowar nebo bez Manowar? (po dlouhém přemýšlení)White album od Beatles. To změnilo hudbu, změnilo styl hudby.
Co považuješ za nejlepší moment svého života?
Mám spoustu hezkých zážitků, ale jeden z těch nejšťastnějších byl, když se mi narodil syn.
|
