Pokud bych měl brát světonázor dua Anaal Nathrakh za bernou minci, asi bych se musel podřezat, polít benzinem, zapálit a proskočit zavřeným oknem posledního patra činžáku… Během přidělených 1608 sekund se snaží pološílený textař a vokalista V.I.T.R.I.O.L. zdůvodnit naprostou zbytečnost dalšího bytí přežitého lidského pokolení na této planetě. Čirý životní optimismus v celé své kráse. Na podzim se plánuje druhá řadovka, připomeňme si proto něco z historie. V roce 1999 se sešli v britském Birminghamu dva prazvláštní chlapíci, kteří se rozhodli ventilovat své nihilistické myšlenky prostřednictvím hudby. Kromě jediné plnohodnotné placky „The Codex Necro“ zvěčnili pouze několik demíček a jedno loňské EP, které si teď lehce rozpitváme. Nezkrácený název desky, který zní „When Fire Rains Down From The Sky, Mankind Will Reap As It Has Sown“ (neboli „Až bude pršet oheň z nebes, lidstvo sklidí, jak zaselo“), atakuje svými cca 50 znaky docela vysoké příčky v soutěži o nejdelší název alba vůbec. Výhružný kataklysmický podtext titulu ale vystihuje to, co na vás z drážek disku vystartuje.
Potrefená dvojice s překvapivě civilně nemetalovou image má práci rozdělenou fifty-fifty: V.I.T.R.I.O.L. napíše nějakou šílenost a Irrumator do toho pak složí odpovídající mazec. Vzdáleně podobnou atmosférou odlidštěného blacku na mě dýchá třeba „Wolf´s Lair Abyss“ od Mayhem, zde je to ale „zlo“ přetavené do not dotaženo ad absurdum. Existují sice i mnohem brutálnější kapely než Anaal Nathrakh, takhle ideově vyhrocenou náladu jsem však dlouho neslyšel. Zprvu mi vadila občasná rozostřená chaotičnost vypjatých momentů, nyní to beru za klad. Neumím na obrazovce počítače vystihnout přímo podstatu věci, celé je to prostě tak nějak psychopatické… Maniakální řev a mučení strun umí solidně vypláchnout mozek, odpor aktérů Anaalu ke keybordům plně chápu - orchestrální epika by byla pro takovou hudbu kulkou do týla. K dosažení lepšího efektu doporučuji poslech na sluchátka a volume s plnou vervou točit doprava (už se pro jistotu objednávejte k vašemu oblíbenému stanovišti ambulance oboru ušní / nosní / krční). Je zajímavostí, že Mick „Irrumator“ Kenney si jako host zabubnoval na poslední desce „With No Human Intervention“ podobně pozitivně naladěných Aborym. Na oplátku Attila Csihar ozdobil svým osobitým záhrobním hláskem šestiminutový song „Atavism“. Vrcholem sbírky je titulní kompozice, které dodává použití čistého zpěvu pějícího slogan „When Fire Rains Down From The Sky…“ ve spojení s psycho-blackovou drtivostí až apokalyptický nádech. Vybafne-li na nás v listopadu ještě víc rozzuřený nosič, bude veselo přinejmenším do Silvestra. BTW: hezký mysticko-hnilobný obal. |