Sice si myslím, že valná většina milovníků jižanského lomozu má tento disk již zastrčený v poličce, přesto se pojďme podívat pod pokličku této mrtvolné polívčičky made in Spain. Počin „Gorespattered Suicide“ z dílny španělských smrtonošů Avulsed navazuje přetržené lanko přesně v místě, kde skončil předchozí výtvor „Yearning For The Grotesque“. Už při zběžném ohledání stopáže se přesvědčujeme, že mezi počiny je logická kontinuita a v podstatě se toho za ten rok mezi alby kromě výměny bubeníka (což skoro není poznat) mnoho nezměnilo. Hned ze začátku bych se zastavil u soundu – kapela se rozhodla využít služeb renomovaného Erika Rutana (ex-Morbid Angel, Hate Eternal), který nosič zvukově oblékl do klasického deathmetalového županu. Někdo by mohl označit vyznění „Gorespattered“ jako trošku oldschoolové, avšak nenechte se zmást. Je zajímavé pozorovat, jak dokáží Avulsed znít jaksi svěže a zajímavě i při absenci jakékoliv „moderny“ či „inovace“ v obligátním deathovém válcování (myšleno stále zvukově, nikoliv hudebně). Aby nedošlo k nějaké nechtěné mýlce – nikdo se nemusí obávat, že je produkce této desky nějakou regresivní záležitostí, je to prostě přesně to, co si jako první představím pod souslovím „klasický DM sound“. Co je mi na Avulsed enormně sympatické, je velmi účelná práce s melodiemi. Stejně jak se dělo na předchozím kotouči, je i zde zemité, těžce podladěné riffování krášleno esteticky pojatou sólovou kytarou, která mnohdy vykouzlí motivy pro goreově pojatý kov smrti mírně řečeno ne zrovna typické. Šestistrunní experti Cabra a Juancar jistě nebudou popírat svou zálibu (ať již současnou či minulou) v klasické heavymetalové škole.
Frontman Dave Rotten se hlasem brodí hluboko v blátě kanalizační sítě, i tentokráte si vystačil bez jakýchkoliv elektronických vokálních efektů a jeho bublající murmurk textům o všem živém i neživém výborně sedne. Nepočítám-li sotva patnáctivteřinovou „jednoaktovku“ „Infernal Haemorrhoids“, během níž se toho věru moc stihnout nedá, jsou všechny tracky vykoumány tak, aby se pokud možno stále něco dělo. Tu nějaká ta vyhrávka, onde klávesy („Filth Injected“) či pro Španělsko nezbytná akustika („Divine Wine“)… Kdybych stoprocentně nevěděl, že jsem stále na tom samém CD, ponejpíše bych při zvukomalebném rozkladu nezkreslených kytar rozjezdu „Eat Foetal Mush“ odpřísáhnul, že se mi omylem na věži přepnul disk v měniči na nějaký anathemovský post-doom. Nemyslete si ale, že je „Gorespattered Suicide“ nějakým účelovým pokusem o avantgardu, i přes všechny dekorativní elementy servíruje tento počin setsakramentsky dřevní brutal death, který rozplesá srdce jak staroškolně naloženého postaršího okovance v sepraném triku Hammer Smashed Face, tak jeho mladšího brášky, kterému za běžné konstelace podobné hnilobu a úsměv patologův opěvující bandy příliš po sedmikráskách nevoní. Deska je dosti vyrovnaná, ale měl-li bych ukázat prstem na nejreprezentativnější moment alba, padl by mi asi na mysl v první řadě druhý řez „Burnt But Not Carbonized“, ve kterém se snoubí všechny ingredience, se kterými dokáží Avulsed funkčně manipulovat. Nasazení, agrese + nezbytné melodizující koření. Poslední fackou do pranice je špinavě rock´n´rollový cover „Ace Of Spades“ Lemmyho wehrmachtu Motörhead, na kterém v podstatě nebylo co zkazit a španělská pětka si ho vlastně jen patřičně podladila do svých hutných osnov, tudíž rozhodně neurazí. Sečteno a podtrženo, Španělé poskládali do kupy další kvalitní deathmetalový počin, který převádí, že i v tak křížem krážem probádaném stylu se dá znít zajímavě i s využitím více méně klasické škály výrazových prostředků. Odborně provedená krvavá práce.
|
