To to letí. Už je to víc než rok, co přišel konec jedné éry. Nejen coby název tehdy připravovaného DVD finských Nightwish, ale i coby fyzický stav téhle bandy. Famózní pěvkyně Tarja Turunen byla bez milosti odstavena od mikrofonu a média postupně začala různými spekulacemi i zaručenými zprávami připravovat půdu pro budoucí počiny obou zbylých táborů. Mužská část kapely vytrvale kutí nový materiál a napíná fandy otázkou, kdo vlastně dostane příležitost nové skladby nazpívat. S ženskou částí – tedy s Tarjou – to vypadalo poněkud bezvýchodněji. Ale už v polovině roku se začaly objevovat zvěsti, že Tarja Turunen se z vyhazovu dostatečně oklepala a chystá novinku. Nechci si hrát na generála po bitvě, ale přece jen se dalo spočítat, jak to skončí. Jednak s myšlenkou na vánoční album si Tarja pohrává už třetí rok. Jednak zákonitosti trhu jsou neúprosné, a tak snad ani nelze Tarje mít za zlé, že zvolila z hlediska obchodního tu nejjednodušší strategii. Koneckonců, vánoční sezóna a vánoční témata byla letos hodně přitažlivá i pro kupu jiných rockových interpretů (např. Twisted Sister mě tímto krokem překvapili daleko víc…), tak proč bych zrovna u Tarji měl bádat nad tím, jestli jde jen o kšeft a nebo o upřímnou uměleckou výpověď. V konečném důsledku je to úplně jedno. Tarje tento krok určitě neuškodí (spíš naopak, už čtrnáct dní po vydání alba ulovila Tarja první zlatou desku za tento počin a vyšplhala se na druhou příčku finské albové hitparády) a nám, kteří jsme si tuhle divoženku oblíbili už v řadách Nightwish se nabízí příležitost vychutnat si její vynikající vokální projev v čistě lyrické podobě. Těm, kteří měli něco do činění s Tarjiným vánočním singlem „Yhden Enkelin Unelma“ z roku 2004 netřeba vysvětlovat, co je čeká. Koneckonců, skladba „En etsi valtaa, loistoa“, která se objevila na tomto singlu, je obsažená – coby produkt absolutně nevybočující z celkové koncepce – v pozměněné verzi i na novém albu „Henkäys Ikuisuudesta“. Těm, kteří stále ještě nemají tušení, co je na Tarjině albu čeká, jen doporučím, aby ještě nevyhazovali oschlý vánoční stromeček a zbytečně nebalili do krabic ozdoby, neb tyto dekorace by mohly pomoci s dotvářením atmosféry k poslechu „Henkäys Ikuisuudesta“. Ale nebojte, nechci vás lákat na laciné vánoční kýče…
Album je ukázkou toho, co Tarja ráda poslouchá a poslouchala o Vánocích. Sázka na pestrost vyšla dokonale. Ať už jde o interpretaci tradičních vánočních melodií, finskou klasiku či světové hity, ať jde o skladby léty prověřené či naprosté novinky, z alba dýchá pohoda, klid a uvolnění. A co víc, Tarja se projevila nejen jako interpret, ale i jako spoluator úvodní „Kuin Henkäys Ikuisuuta“.
Kromě s citem zpracovaných kousků Abby, Johna Lennona, Cory Connors a Air Supply, melodií finských klasiků Jeana Sibelia, Otto Kotilainena, Heino Kaskiho, dojde i na „Tichou noc“ ve finštině, Schubertovu, a tedy v němčině zpívanou (a jde o jeden z mála okamžiků, co znám, kdy němčina tak zatraceně nedrnčí) „Ave Marii“ i Blakeovu „Walking In The Air“, kde Tarja dá vzpomenout na svůj kdysi domovský spolek. Vše se odehrává v klidné atmosféře (na zrychlení tempa dojde pouze v houpavé „Marian Poika“), obohacené doprovodnými vokály, dětským sborem, smyčci, saxofonem, jemným piánem, flétnou… Nejlepší momenty? Nemá cenu přece opisovat kompletní tracklist. Jednoduše řečeno, nejlepším momentem je fakt, že to Tarje parádně zpívá. A jen na okraj si neodpustím poznámku, že závěrečná „Tichá noc“ ve finštině je vážně sladce úchvatná…
Bráno kolem a kolem, ač je toto album prezentováno jako vánoční, nelze říct, že by se jednalo o klasické rolničkové album. Koneckonců, na albu jedinou jinglebelku neuslyšíte. Není to zapotřebí. Tarja si pozornost dokáže v pohodě udržet daleko přirozenějším a poutavějším způsobem. A to je zřejmě i odpověď na otázku, zda jde o obchodní kalkul či nikoliv. Žádná prvoplánovka, ale emocemi našlapaný výtvor. Tarjin hlas je skutečně kouzelný nástroj. A tak, máte-li chuť občas jen tak v klidu rozjímat a nechat se přitom pohupovat křehkou a uklidňující záplavou pocitů, sáhněte po „Henkäys Ikuisuudesta“.
Jakékoliv hodnocení je v tomto případě naprosto zavádějící. Co vlastně hodnotit? Tarju, hudbu, klasiky, provedení, vánoce? A tak dole uvedené body berte jako vyjádření mého pocitu z obtížně zařaditelného alba. A ten pocit je hodně pozitivní.
|
