Znojemská dark/elektro/metalová EBOLA JOY má za sebou nedávnou emisi velice kvalitního LP „Gallery“. Nedalo mi to, a trochu jsem tuto partičku vyzpovídal.

Jaká alba momentálně nejvíce posloucháte?

-aL-: Momentálně My Dying Bride, kteří vydali novou desku a při té příležitosti jsem si i zopáknul téměř celou jejich diskografii. Můj nový objev je instrumentální album Solace. Pojem, o kterém jsem nic nevěděl a stále vlastně nic nevím. Jen to, že produkují kvalitní muziku.

York: Teď se hlavně vracím k Testament, protože to je hukot a ti pánové to prostě umí. Často u mne hraje Opeth, Katatonia, In Flames, či Soilwork. Občas čučím na DVD Rammstein, protože tak má vypadat rockovej koncert… dokonalá show. A když relaxuji, tak jednoznačně Pink Floyd…to je vrchol. Dave Gilmour a jeho kytara.. no to abych nosil pamprsky….

Tudy: Nové album Camouflage – Relocated a starší alba Nelly Furtado. Jinak standardně sjíždím téměř všechna alba Depeche Mode a In Flames. Jejich poslední jsem si koupil na vinylu, ale mastering se moc nepovedl (na rozdíl od CD).

Cítíte, že by vaše hudba mohla spadat do doom metalového ranku? Přece jen jsou ve vaší hudbě s tímto žánrem dost výrazné styčné body. Vaše hudba je taková melancholická, někdy i dost smutná.

York: No, já to jako doom tedy až tak moc nevidím. Nerad škatulkuji a když už mám, tak se fakt spíš přikláním k naší škatuli: dark electronic rock metal. Ten náš záběr je fakt dost širokej, od popíku až po hustej nářez. A nad tím vévodí dokonalej –aLův hlas. I když já si osobně myslím, že čím méně growlingu tam bude, tím líp.Ale je fakt, že ty nálady jsou spíš chmurné, až depresivní. Od nás se nikdo moc radosti nedočká, přestože tedy jsme Veselá Ebola :-). Pro mne je však nejdůležitější, že máme svou tvář…svůj ksicht… a takových kapel tu zase moc není.
A když děláme nový věci, tak zásadně nekalkulujeme nad nějakými škatulkami, ale hrajeme jak se nám to líbí a jak to cítíme.

-aL-: Blíž k tomu bylo spíš u Sitra Achra. S Gallery jsme se tomu více vzdálili, ale úplně od věci to určitě není.

Ve vaší hudbě cítím mimo jiné také vliv mých oblíbených Depeche Mode, a také Moonspell v období alba Sin/Pecado, tedy v čase kdy skládali pod vlivem alb Depeche Mode. Jak se díváš na Depeche Mode, metalisty kdysi nenáviděnou kapelu?

-aL-: No, přibližně deset let před revolucí tomu tak skutečně bylo, ale dnes? Je úplně jiná doba. Dnes mně naopak příjde, že minimálně u metalových muzikantů, vzbuzují přinejmenším respekt. Letos jsem se byl na ně podívat v Bratislavě, ale byl jsem z toho hodně rozladěnej, protože podium bylo tak nízko, že jsem téměř nic neviděl. A to mám skoro dva metry. :-) Ale show byla jako vždy úchvatná. Dvd Devotional jsem viděl snad už šedesát krát a můžu se na něj dívat stále. To jsou věci, které nikdy neomrzí.

Tudy: Pro mě a –aL-a jsou DM kapela, na které jsme hudebně vyrůstali a stále jejich hudbu posloucháme. Má nejoblíbenější alba jsou Violator a Songs of Faith and Devotion , ale rád poslouchám veškerou jejich tvorbu z let 83–93. Pokud vím, tak –aL-a víc oslovuje spíš jejich pozdější tvorba, poslední alba nevyjímaje.

–aL-: Mám rád od Music for The Masses nahoru, kromě Exciter a Ultra, která mne zrovna dvakrát nenadchla.

Tudy: Moonspell je zase jiná kapitola a myslím, že velký zdroj inspirace pro celou kapelu. Pro mě je Sin/Pecado jejich nejbarevnější a nejpříjemněji poslouchatelná deska, ale pokud bych měl hledat na Gallery něco, co bylo Moonspell přímo inspirováno, tak asi některé pasáže bicích. Album The Antidote je v tomto směru velmi inspirativní :-)

York: Jsem přesvědčen, že každý skutečně muzikální člověk nemůže zůstat u jednoho hudebního stylu, či odnože. Nakonec i většina ortodoxních metalistů se postupně mění a je přístupná i jiným žánrům...

Ještě jedna otázka ohledně inspirace. Skladba „Sofie“ vašeho nového CD mě, především díky kytarám a částečně i vokálu připomíná geniální Opeth. Chtěli jste udělat skladbu ve stylu Opeth, nebo je to jen má idea?

-aL-: Opeth mám určitě rád a možná se to tam i promítlo, nevím. Ale na Opeth je to podle mě dost popík… :-) Sofie je velmi křehká záležitost.

Tudy: Každý z nás poslouchá spoustu kapel a je logické, že se vlivy jejich hudby trochu promítají i v tom co děláme. Není to nic záměrného, ale jednoduše se to stává. Tvůj příměr ke kvalitním zahraničním kapelám, které máme rádi, nás spíš těší.

Vaše kapela má poměrně netradiční složení (klávesy/zpěv, kytara, klávesy), pokoušíte se rozšířit kapelu o další členy?

York: Sestava je nyní ustálená a zatím nevím o tom, že bychom chtěli něco měnit. Není to do budoucna vyloučené, ale teď to neřešíme.

Tudy: Jediné, nad čím občas uvažujeme, je post živého bubeníka pro koncerty. Ale to bychom vážně řešili jen v případě nějakého většího tour.

Vaše hudba je velice rozmanitá, od klidných pasážích zabíháte chvílemi až do death metalových vod, přesto skladby vždy působí jako promyšlený celek, jaká je vaše vize dalšího hudebního pokračování Eboly Joy? Bude se v budoucnu soustředit spíše na jednu z těchto dvou ingrediencí? Narážím na některé skupiny které metal úplně zavrhnou, nebo naopak radikálně přitvrdí.

Tudy: My vidíme tvrdost spíš právě ve střídání jemnějších pasáží s těmi metalovými a rádi bychom v tom pokračovali. V budoucnu chceme sice víc experimentovat s elektronickými zvuky, ale metalová tvrdost u nás určitě zůstane. Se současným zvukem tvrdých kytar v kombinaci s metalovými bicími a –aL-ovým growlingem jsme velmi spokojeni a byla by škoda od tohoto soundu zcela ustoupit.

Na druhou stranu se –aL-ův zpěvový potenciál stále rozvíjí a v nové tvorbě by měly dostat velký prostor i jeho jemnější polohy.

-aL-: Před tím než jsme začali dělat na materiálu Gallery, má vize byla taková, aby byl tvrdší, než tomu bylo u Sitra Achra. Samozřejmě v rámci Ebola Joy. Na jedné straně se tak skutečně stalo, možná i díky posunu směrem k větší kompoziční přímočarosti, což tomu také asi přispělo a to nemalou měrou. Na straně druhé však jsou na Gallery skladby, nebo alespoň jejich části, které svou decentností a jemností předčí ty na Sitra Achra. V poslední době mě stále přepadají myšlenky udělat album hodně citlivé a jemné, kde by šla veškerá tvrdost a agresivita stranou. Ale asi by to byl v rámci Ebola Joy velký experiment a navíc, nejsem v kapele sám.

York: To je věc vývoje u každé kapely a nikdy se to nedá dopředu plánovat. To prostě vyplyne tak nějak samo od sebe. Je fakt, že jsme tři a tak chtě, nechtě se potkávají tři představy a s mírou kompromisu pak vznikají naše dílka. Já osobně bych viděl skladby více členitější, s razantnějšími změnami… tedy poněkud větší extrém. A jak jsem už řekl, dávám přednost čistému zpěvu. Doufám, že půjdeme dál svojí cestou a že se nám to bude dařit jako doposud. Ostatně už máme dvě nový skladby rozpracované a mám z toho zase ten dobrý pocit Navíc máme v sestavě Tudyho, kterej tomu umí dát šťávu při zpracování podkladů a ještě to zvednout, což dokázal měrou vrchovatou i na Gallery.

Jak jste s odstupem několika měsíců spokojeni s albem Gallery a jaké jsou reakce fans a médií?

-aL-: Já jsem velice spokojen. Samozřejmě jsou tam místečka, která se mohla ještě víc dotáhnout, ale na druhou stranu to jsou věci, ze kterých se může člověk ponaučit a příště to udělat ještě lépe. Z tohoto důvodu dokáží hudební úroveň kapely posouvat neustále dopředu. Mé pocity z Gallery samozřejmě nebyly vždy stejné. Byly jiné v době, kdy byl materiál připraven, jiný při dlouhém procesu nahrávání a pilování, kdy jsem toho měl už plné uši. Dnes si ale s určitým odstupem plně vychutnávám pocity spokojenosti nad vykonanou prací. A ještě tu je jedna věc. Nejsem zrovna dvakrát zvyklý se s tím co cítím a prožívám svěřovat druhým, ale v některých skladbách jsem se otevřel docela dost, takže se dá říct, že můj vztah ke Gallery je i hodně osobní.

Tudy: Gallery je můj splněný hudební sen.

York: No v tomhle já jsem, narozdíl od „klapkařů“, trochu exot. Mě vždy trvá dlouho, než novinku vstřebám. Tak jako na každém našem cd-čku, i zde mám své favority (Abysses, Fooll´s Cry, Poisonous Kisses, Dirty Morning…) Celkově jsem s Gallery spokojen. Mrzelo mne, že vydání se táhlo tak dlouho, ale s tím se nedalo nic moc dělat.
Reakce fans jsou super, což nás mimořádně těší…jen tak dál a houšť :-) No a recenze, které vyšly jsou opět velmi dobré a tak netrpělivě čekáme až vyjdou další.
Pro mne však bude rozhodujícím ukazatelem naše prezentace na koncertních pódiích. A právě v tomhle cítím sílu kapely, protože vím, že to zmákneme nejméně tak dobře jak na tom cd. To je bez debat. Jen doufám, že na ta podia vtrhneme co nejdříve a že toho objedeme co nejvíc… lenošení už bylo dost.

Na závěr přeji tobě i ostatním členům vše nejlepší a doufám, že bude dál produkovat tak kvalitní CD jako je „Gallery“. Chceš prostřednictvím našeho zinu něco vzkázat čtenářům?

V prvé řadě děkujeme za pochvalu, to potěší, protože to stálo opravdu spoustu dřiny, času, peněz a odříkání. Byl to dlouhý a náročný proces.
Lidi ať jsou všichni spokojení, ohleduplní, přátelští a tolerantní…to této zemi asi fakt chybí nejvíc. Ať chodí na koncerty, či festy a ať si je užívají. A MM přeji navíc hodně spokojených návštěvníků.
Tak věřím, že se potkáme face to face ve chvíli, kdy se na vás bude z repráků valit Gallery :-) Stay with Ebola Joy

foto: archív kapely

www.ebolajoy.cz