RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




BASINFIREFEST 1.7. - 2.7. 2005

Jelikož došlo k takovému menšímu nedorozumění s akreditací (dodnes nevím, jestli jsme jí dostali, ale údajně ano...), tak jsem se do reportu nechtěl vůbec pustit. Nakonec jsem se rozhodl, že by byla škoda, to nechat bez nějakého názoru, takže jsme se do toho s Marky a Vlastou pustili společně a dali jsme dohromady trošku netypický report, ale myslím, že absolutně dostačující...

Basinfire aneb volně přeloženo (údajně:)...) Spálené Poříčí se 1. a 2.7. stalo místem konání pořádného metalového řádění, stejně jako místem konání semifinále české rockové ligy.
Abych se dostala k danému schématu tohoto reportu, přejdu ke třem největším zklamáním fesťáku.
Vlastně jsem byla zklamaná celkově a to z přehršle „Hácéčkových“ kapel, které se festivalu zúčastnily.
Abych byla konkrétnější, tak tedy zklamání číslo jedna:
: Velkým zklamáním pro mě bezesporu byla grupa Cocotte Minute. O kapele jsem semtam něco zaslechla, ale jejich muziku jsem před Basinem nikdy neslyšela. A možná to tak bylo lepší. Když se na podiu A vynořila tahle banda, na hlavě kapucy a kšiltovky a do toho spustila mix rapu a hard coru, nejdřív jsem se domnívala, že jde ze strany pořadatelů o pouhý žert. Bohužel tomu tak nebylo, proto jsem se po druhém songu přesunula radši na „béčko“, kde se v tu dobu odehrávala produkce kapely Markýz John, kterou mohu taktéž zařadit do tohoto výčtu.
Tedy zklamání číslo dvě Markýz John:
: To, co jsem slyšela, mi do programu metalového festivalu vůbec nezapadalo. Popové songy zazpívané a zahrané touto bandou byly zásahem mimo a tak jsem se přesunula raději ke stánku s pivem. (Mimochodem ta ředěná plzeň by se do tohoto seznamu taky dala zařadit:)...)
A už tu máme vítěze tohoto žebříčku mých nejhorších zážitků – Kryptor:
: Když jsem viděla v programu tuto českou metalovou legendu, moc jsem se těšila, že konečně uslyším „live“ to, co jsem měla jen naposlouchané. Akorát mi vrtalo hlavou, proč kapelu formátu Kryptor pořadatelé zařadili na malou, technicky hůře zajištěnou scénu a než kapela hrábla do strun, považovala jsem to za velkou křivdu. Ale tohle nebyl ten Kryptor, který jsem znala z desek, tohle byl špatně zahraný Kryptor revival...

Uvedu ještě bod číslo čtyři a tím jsou postupující do finále ČRL. Ačkoliv se semifinále zúčastnilo několik kapel, které svým vystoupením mnohdy předčily i dění na scéně A, do finále se dostaly čtyři Hard Coreové bandy, které bych já osobně řadila spíš mezi outsidery soutěže.

Ale přejděme k protipólu, tedy ke kapelám, které se pro mě v rámci festu staly „top 3“.
Prvním velkým překvapením byli mě dosud neznámí Doriath:
: Tak tahle kapela ve složení kytara, basa, bicí a ženský vokál mě opravdu bavila a v mém osobním hodnocení semifinalistů ČRL se Doriath okamžitě zařadili mezi postupující.
Další skvělou kapelou byl shodou okolností další semifinalista ČRL a to kapela Tuborg:
: Stejně jako Doriath ani tuhle Sokolovskou bandu jsem nikdy předtím neslyšela a byla jsem mile překvapena, jak to pánové v sukních dokáží rozbalit. Taky už mají nějaký ten rok hraní za sebou a stará metalová škola se prostě nezapře. Pro mě další jasný favorit na postup do finále, porota měla bohužel jiný názor...
Jasně nejlepší kapelou festivalu (nikoliv však překvapením – od této kapely se to snad i očekávalo) byli pro mě Debustrol:
: Kapela nastupovala na podium za zvuku titulní písně z nového alba Přerushit (mimochodem text tohoto songu je opravdu vtíravý. Doma teď všechno přerushujeme na dvě části :))) ...) a pak za mohutného ohlasu fanoušků odehráli (bohužel jen) 40ti minutový setík namíchaný jak ze starých pecek, tak i z písní z nového alba. Asi nejvíc jsem se bavila, když Kolins vylezl na podium s motorovou pilou a na tento vskutku neobvyklý nástroj si vystřihnul „sólo“ v songu Masoterian, který taktéž pochází z nového alba.

To bychom měli souhrn kapel a co tři nejzajímavější osobnosti?
Bezesporu na první dvě místa patří pořadatelé festivalu. Nikdo z vás (a ani já) si nedovede představit, kolik práce a zařizování se za přípravou festivalu formátu Basinu skrývá. Proto těmto mužům patří velký dík, i proto, že to stále ještě nevzdávají a v přípravě je prý už další ročník festivalu.

Abych zmínila i někoho z účinkujících, pak musím jmenovat Bruna z kapely Hypnos. Nejen, že vystoupení téhle bandy bylo skvělým zážitkem pro všechny, kteří zůstali věrní a nepřesunuli se zhruba v půlce koncertu na scénu A na Arakain, ale po koncertě ještě spolu s ostatními z kapely tahal bedny a potom si udělal půlhodinku na rozhovor se mnou a s Aleistrem. Opravdu moc fajn člověk.

A jak tenhle reportík ukončit? Jak jinak, než větou, která se doufám naplní: Uvidíme se za rok na Basinfirefestu!!!

Marky             

Největším překvapením pro mě na letošním Basinfire festu bylo na B scéně vystoupení kapel Endless a S.S.O.G.E , na scéně A mě samozřejmě (jako pokaždé) dostali Debustrol.. O poslední jmenované kapele nemá cenu psát ani řádek, protože snad každý jen trochu metálkem otřelý člověk, zná pana Kolinse a jeho bandu.. Snad jen jediná věc k této kapele: Poté co kapela odstartovala svůj set s již dnes známými peckami, zahrála také pár věcí z nového CD Přerushit.. Na lidech v publiku bylo jasně vidět, že nové věci už také znají. Tu Kolins povídá: "Tak vy už jste taky slyšeli tu naší novou prasárnu?" No smál jsem se asi 5 minut. :o)
Ale zpět k scéně B: Endless, kytarová muzika pocházející z velké líhně metalových skupin- Ostravy. Založená roku 1994, prošla několika soutěžemi, které jí vždy nakopli dál: 1997-vítězství v celostátní vyhledávací soutěži New Rock Generation, 1998-finále soutěže Jim Beam Rock. Dále pak to bylo ocenění Akademie populární hudby Anděl 2001 v kategorii Hard´n´heavy za desku "Vital #1", Cena akademie populární hudby ?Anděl 2003? za album ?Perfect Message? v žánru hard´n´heavy a v neposlední řadě role "předskokana" legendární britské Anathemy.. Kapelu jsem měl možnost vidět na několika festivalech, ale v Poříčí bylo jejich vystoupení doposud nejlepší. Po koncertě jsem se chvíli bavil s novým kytaristou Vláďou Míčou, kterého můžete znát z působení v kapele Jamboyslim. Takže pokud to klapne, dostanu zanedlouho jejich poslední placku PERFECT MESSAGE na recenzi. :o)
O kapele Silent Stream of Godless Elegy také nemá cenu psát dlouhé články. Každý ortodoxní doom-metalista tuto partičku dobře zná. Na Basinu mě dostali svým neuvěřitelně dobrým zvukem a novinkami z desky Relic Dances. Stačí jen dodat, že deska Relic Dances bala zvolena Akademií populární hudby jako nejlepší hardrockové album roku 2004...
Co mě zklamalo? Byly to pouze dvě věci- počasí a menší počet lidí (cca 1500). To první se samozřejmě nedá ovlivnit, ale návštěvnost ano. Vím, že od pořadatelů byla propagace festivalu udělaná na maximum, plakáty a články v časopisech počínaje, rozhovory v rádiích a televizi konče.. Také to, že letos byl festival dvoudenní a byly na něm k vidění opravdu dobré kapely a to ve větším počtu než loni, dalo předpoklad, že minimální počet 2000 návštěvníků bude hravě překonán.. No nestalo se tak a proto pořadatelům držím palce, aby příští rok tato hranice padla a festival začal trhat rekordy, co se návštěvnosti týče...

Vlasta


Já to pojmu trošku jinak...

Tři kapely, co mě zaujaly:

DEBUSTROL - Bezkonkurenčně největší nášleh. Není pochyb o tom, že tato kapela je KULT. STrhující 40ti minutový set provedl fanoušky celou historií kapely. nechyběl "Protest", "Svět co zatočí s tebou", či "Vyhlazení". DEBUSTROL je momentálně ve své nejsilnější sestavě. Trifid se sice stále tváří vykuleně, ajko by pořád nechápal, do čeho vlastně zase spadl, ale jako celek je to nezastavitelná mašina.

SHAARK - Pro mě osobně live premiéra. Možná proto se mi jejich vystoupení tak líbilo. Slyšel jsem názory, že to nebyl zrovna jejich koncertní vrchol, ale mě to velice zaujalo. Došlo i na strhující covery od Pantery a Slayer, což jistě uvítalo spoustu lidí (tričkama Slayer se to ejnom hemžilo).

MERLIN - Na tuhle kapelu jsem se vážně těšil... VITACIT miluji a v tom mě parta kolem Dana absolutně nezklamala. Těžké jsou návraty domů bych mohl křepčit neustále...

Tři kapely, co mě zklamaly:

COCOTTE MINUTE - Co to mělo být? Před tím rapujícím týpkem jsem radši utekl s pivem do nejbližšího stanu...

KRYPTOR - Tak tohle měla být asi nějaká sranda... Na KRYPTOR jsem byl velmi zvědavý, protože jsem novou sestavu po odchodu Pípy ještě neviděl. Nutno však říct, že tohle byl opravdu špatný žert. Tohle nebyl KRYPTOR, ale pěkně blbě zahraný KRYPTOR REVIVAL. Nic jiného k tomu nemůžu říct. Pípa sice nebyl vůbec dobrý zpěvák, ale co představuje jeho nástupce je opravdu strašné. A když už člověk v podání momentální sestavy nepozná ani "Klášterní tajemství", tak opravdu není něco v pořádku..

MARKÝZ JOHN - Česká legenda... její metalové časy jsem měl velmi rád, bohužel tyto čas jsou již v nenávratnu a dneska na mě kapela působí velmi tragickým dojmem...

Tři osobnosti, které mě zaujali:

DAN HORYNA - Na někdejšího českého Roberta Planta jsem se vážně těšil. Ten chlap je šílenec! Bezesporu největší osobnost festivalu. Tak energetický projev mu jistě spousta mladých kapel tiše záviděla...

ZUZKA FENGLOVÁ - Jestliže Dan byl největší osobnost, tak Zuzka nositelka největšího hlasu festivalu. Viděl jsem jí po dlouhých letech a to co předváděla, bylo něco neskutečného. Věřím, že větší úspěchy tuhle milou a sympatickou osůbku ještě potkají...

LIBOR FANTA - Do třetice bych určitl tentokrát největšího sympaťáka a tím byl určitě bubeník DEBSTROLu. Libor je klasik. Před koncertem se tváří jak neviňátko a při koncertu by byl schopný rozsekat celou soupravu...

Venca



foto: Aleister


Vydáno: 16.07.2005
Přečteno: 5844x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09582 sekund.