RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Richard MASTIL (HYSTERIA) - Za angličtinu se schováš jako pod deku, ale čeština je nemilosrdná

Ještě že to lidstvo neustále bádá a objevuje. Všudypřítomný (téměř) drát od internetu umožnil, že jsem si odbyl svou rozhovorovou „polo-live“ premiéru a vyhnul se tak prostému a neosobnímu zaslání otázek bez možnosti jakkoliv zareagovat na vyřčené (vypsané). A že si „rozhovoropsanec“ (neb se zatím na živo, bohužel, míjíme) s charismatickým hlasem moravské kapely Hysteria nemůžu nechat ujít, mi bylo jasné už ve chvíli, kdy jsem se zaposlouchal do jejich aktuální novinky „Prodavač stínů“. Ta se bez problémů usadila (stejně jako i starší tvorba Hysterie) na vyšších příčkách mého osobního žebříku a všem milovníkům kovových tónů můžu tenhle „hysterický záchvat“ vřele doporučit. Slovo má zpěvák, skladatel a textař Hysterie Richard Mastil.

Na úvod bych rád zabrousil hluboko do vaší historie. Pokud se nepletu, na začátku byla kapela Slide To Open, kde jsi ze současných členů Hysterie působil ty a basák Míra Čevela. Je Hysteria pokračováním, bylo na co navazovat, nebo změna názvu a sestavy signalizovala i změnu směru?
Nene, Slide to open je uzavřená kapitola. Ale pěkná vzpomínka.

Sestava Hysterie je od začátku poměrně stabilní. Můžeš představit současné členy kapely a zároveň prozradit recept na udržení sestavy?
Takže máme teď nového klávesmana, jmenuje se Tomáš Bílý, bicí - Jan Botek, kytary - Petr Procházka a Ataman, basa - Dongus no a já zpívám. Recept na udržení sestavy nemám, je to hodně o kompromisu, člověk si musí uvědomit, že kapela má šest členů a když donesu svou písničku komplet hotovou, tak se nikdy podle mých představ stejně hrát nebude. Někdy je to bolestivé, ale jindy to naopak prospěje.

Abych v tom měl jasno, Dongus je Míra Čevela?
Míra Čevela, tak. Je to určitě největší basák ve střední Evropě. Nejdřív jsme mu říkali Don, pak Dongus maxximus, no a teď Dongus.

Máte v kapele ještě nějaká další nej?
No, on je svým způsobem každý v něčem nej. Máme ještě nejhezčího kytaristu světa, je to Peťošek Procházka, na každém koncertě z něj musíme setřásat haldy zmámených fanynek!

Vzhledem k tomu, že mi hudba Hysterie přijde uchu velice lahodící, zajímal by mě i vznik názvu kapely, s ohledem na váš styl hudby mi připadá poměrně zavádějící.
Hm, název byl můj nápad. Klasicky jsme o tom debatovali v hospodě, ale nic hlubšího bych v tom nehledal. Chtěli jsme, aby to dobře znělo, nebylo to dlouhé, nikdo to u nás ještě neměl. Když jsme zakládali kapelu, tak jsme ještě neměli žádný materiál, ale chtěli jsme se nějak jmenovat a Hysteria nám přišla jako dobrý nápad. Ber to jako výrobní značku.

Jak bys charakterizoval styl vaší hudby, je nějaká kapela, ke které bys vás přirovnal?
Když někdo slyší naši muziku, tak ho určitě napadne něco, čemu se to podobá. Já sám za sebe fakt nevím, která kapela je nám podobná. Taky proto uvádíme, že hrajeme open metal, prostě otevřený všemu. Když děláme novou věc, tak se nikdy nepozastavujeme nad tím, jakože: tohle se teď nosí, dáme to tam, tohle už je moc speedové, nebo tohle je měkota... to nee. Prostě fakt hrajeme co z nás vyleze a baví nás to a když někdo řekne, že je to špatně , tak ať, je to názor jednoho člověka a když se to někomu líbí, tak to zase potěší. Takže: styl naší hudby je prostě náš styl :-)

Hysteria má na kontě dvě a půl alba. Dřív než se dostaneme k podrobné pitvě aktuálního „Prodavače stínů“, rád bych se zastavil u předchozích počinů. Co považuješ za nejsilnější moment starších kousků? Co bys doporučil badatelům po vaší historii jako nejtypičtější vzorek tvorby kapely?
No to je jednoduché, protože se jedná jen o 12 songů, tak bych doporučil poslechnout všechno. Kdybych měl za sebe vybrat jednu věc z každé placky,pak to bude „Hadí tvář“ a „Duševní nora“, ale řeknu Ti s jistotou, že tahle selekce by byla u každého z kapely jiná....

V recenzi jsem zmiňoval, že na „Prodavači stínů“ se Hysteria stává tajemnější oproti přímočaré minulosti. Jak ty sám vnímáš vývoj kapely? Co je takovým hlavním hybatelem vývoje Hysterie a jak vidíš další vývoj a směřování?
No tak nevím, jestli jsme tajemnější, tohle jde tak nějak samo. Já jako každý muzikant řeknu, že vývoj kapely vnímám pozitivně :-), je zajímavé sledovat, jak to dítě za těch šest let vyrostlo. No a hlavním hybatelem jsme všichni, každý dá svou trošku do mlýna, o tom to je. Někdo donese kostru věci, no a pak společně toho kostlivce obalujem a nakonec to dopadne tak, že to podle Tebe chutná jako banán s hořčicí... :-), další vývoj bych ani nějak dopředu vidět nechtěl..., jsme totiž naprosto neřízená střela....
Ten banán s hořčicí nebyl myšlen negativně, jedna z mých kamarádek to považovala za vynikající pochoutku, jen mě u některých věcí překvapilo množství chutí…

Pojďme k „Prodavači stínů“. Musím přiznat, že se mi do téhle desky nepronikalo zrovna snadno a že jsem ani zdaleka nečekal, že bude tak pestrá, a to i proto, že hlavní slovo při skládání měl osvědčený tandem Honza Botek/ Richard Mastil. Tak, jak název kapely mi přijde kontrastní k hudbě, tak silně kontrastní mi přišlo i nové album. Byl to záměr, udělat desku barevnější nebo to vyplynulo z procesu skládání, ze samotných skladeb?
Hmm, to je těžko..., v naší smečce šílenců je záměr něco, co absolutně nemá naději na úspěch. Těší mě, že se Ti deska zdá pestrá, ale záměr to fakt nebyl. Ono je to možná proto, že já nemám rád, když jsou u některých kapel všechny skladby stejné... u první si řekneš - paráda ...u druhé supr... u třetí...dobré ...no a u čtvrté už tě to začne pomalu srát. Jede to jak kolovrátek furt dokola. Je fakt, že jsme nahráli zatím 22 písní a těžko najdeš byť jen dvě nějak víc podobné., samozřejmě nemyslím riffy, ale spíš celek. Nakonec, netroufnul bych si nás přirovnávat k System of dawn, ale tam máš taky banán s hořčicí a ještě navrchu kaviár... Je to prostě tak, že u našich věcí ty změny vyplynou z nálady skladby a někdy taky z textů.

Osobně považuji textovou stránku skladeb za stejně tak podstatnou, jako hudební část. Vzhledem ke kvalitě tvých textů předpokládám, že u tebe je tomu stejně.
Díky za kompliment, samozřejmě, že pokládám texty za stejně důležité jako hudbu, u některých interpretů někdy text dokonce zachrání celou píseň. Ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice... No zpět k věci... U věcí, které jsou moje i hudebně, se mi text samozřejmě dělá líp, ale na druhou stranu u muziky, kterou donese někdo jiný, se mi líbí ta obrovská volnost, ta plocha, kterou musím vyplnit.. Vymyslet linky, co budu zpívat a text, který bude vycházet z atmosféry hudby, to mě na tom baví nejvíc. A tohle by třeba v angličtině u mě nešlo, jsem rád za češtinu, dá se krásně ohýbat a prznit, ale zas je to těžší uzpívat. Za angličtinu se krásně schováš jako pod deku, ale čeština je v tomhle nemilosrdná. Musí ti být perfektně rozumět, podle mě si český posluchač zaslouží dobrý český text a jestli k tomu můžu trochu přispět, pak jsem jen rád....

Už u „Ztracené tváře“ jsem tvrdil, že tvoje textařské schopnosti patří k tomu nejlepšímu, s čím jsem se potkal. Potvrdilo se mi to i na „Prodavači stínů“. A zcela v kontextu s hudbou mi i lyrická složka nového alba přijde mnohem náročnější než u „Tváře“. Na to, abych u některých věcí pronikl k jejich podstatě, musel jsem vzít do ruky booklet a vnímat opravdu důkladně (a podotýkám, že to byl velice příjemně strávený čas :-) ). Myslíš, že tvoje úsilí se v tomto případě dočká odpovídající odezvy, že současný posluchač je schopen vnímat a docenit textovou kvalitu?
Jejda, to je chvály... jsem samozřejmě rád, když to někdy ocení, jestli tomu všichni rozumí, je věc jiná. No, ale i kdyby si každý představil svůj příběh, tak to nebude k zahození. Jo tak tím jsi asi myslel to tajemno....;-), nikdy mi nešly psát texty o tom, jak jsem se včera vykalil, poblil a pak si do toho lehnul, nebo věci typu „já miluji tě já chci tě“...někdy prostě už z muziky cítím, co z toho vyleze a někdy trochu zafantazíruju a ono už to nějak dopadne, ale texty beru hodně vážně.

Chci tě požádat o procházku po jednotlivých skladbách a tvůj komentář k nim. Můžeme vyrazit?
Jasná věc..

Takže „Sága mrtvých očí“
Upírský příběh, klasika, z textu je asi zřejmé o co tady jde. Jendova muzika, jo líbí se mi, bylo hodně těžké udělat dobrý mix - klávesy vs. kytary - aby bylo všechno pěkně slyšet.

„Sliby“
To je moje písnička, je to v podstatě o různých sektách a spolcích a církvích, jak se k nám chovají, co nám naslibují a jak potom lidi žijou. Refrén je pak "naslazený", to je ta část, kde jako že úlisně slibují.
Tady jsem ten přechod do sladka vůbec nemohl rozchodit, ale jinak výborná skladba!
Hehe, to asi víc lidí, ale mě tenhle kontrast baví.

„Nenávidím“
Jendova věc, šlapačka. Bylo pro mě těžké najít správný výraz zpěvu, je to o mém vztahu k bohu, jak vypovídá název, nenávidím. Ale to není póza nebo laciné pseudosatanistické gesto, je to prostě tak...

Svůj vztah k bohu víře a náboženství jsi na "Prodavači" řešil hodně často, asi tě tahle problematika hodně žere..., řekl bych že dobrá polovina věcí se tohoto tématu dotýká.
Připadá mi to jako věc hodná zamyšlení. ROZHODNĚ MI NEVADÍ VÍRA, vadí mi rádoby církve a sekty, které lidi zneužívají ...a ten nahoře mě někdy taky pěkně vytočí....

„Černá svíce“
Moje píseň, původně na cd ani být neměla, napsal a nahrál jsem si ji sám, učil jsem se dělat s hudebním programem a byl to vlastně takový test. Pro Hysterii se mi zdála trochu mimo mísu, ale klukům se nakonec nějak zalíbila, takže ji hrajem. Tady je z textu asi taky jasné, o co jde, středověká klasika z Velkých Losin, upálená mladá holka, jen proto,že byla pěkná, nařknutá z čarodějnictví. Samozřejmě na cd se nahrávala znovu už v profi studiu.

To je jediná věc, která mi na desku nepasuje, ale na druhou stranu, ten skřípající inkvizitor zní naprosto reálně a běhá z něj mráz po zádech.
Jo, tady šlo taky o kontrast...

„Interdikt“
Tohle složil ten výše uvedený nejhezčí kytarista na světě Peťošek, je fakt mooc krásný... , ale zpět. Dlouho jsem si s ní nevěděl rady, s linkou zpěvu a nakonec mi tam jaksi sama zapadla melodie, kterou jsem měl hotovou pro jinou věc už asi dva roky, myslím tím refrén. Taková trochu antibohovská pecka.

„Spálit kříž je málo“
Opět Jendův hit, tady se střídá hodně nálad a pocitů. Je trochu roztáhlá, ale myslím, že se povedla. Tady odvedli dobrou práci kytaristi a basák, vlastně i bubeník. Jo, mákli si kluci, mě se to zpívalo dobře, no a text.., spálit kříž je málo, všechno bylo řečeno…

„Nevěřím“
Nevěřím jsem složil já, je to srdeční záležitost. Je to o tom proč a čemu nevěřím, nejpomalejší song na cd, ale není to ploužák. Mimochodem, lidi si stěžují, že na „Prodavači stínů“ není klasická pomalá věc, no musíme se polepšit...

Jestli si dobře vzpomínám, ani na "Tváři" nebyla, došlo jen na pomalé motivy, které se postupně rozjely a na tom jsem si skvěle pošmákl, takže ve vašem případě mi to zas tak moc nevadí.
Tam měla být jakože pomalá „Ztracená tvář“, ale taky se to zvrhlo.

Svatá válka – Bushe asi za kamaráda nikdy považovat nebudeš, co?
Tenhle nariffovaný nášup složil opět Jenda. Jojo, Bushe za kamaráda, to teda ne. Ale není to jen o něm, je to o všech fanatických vůdcích, o tom jak jsou nebezpeční, v podstatě je to o tom, že jejich ústy zpívá ďábel. Tak jak je to v refrénu, je to moje oblíbená, nechtěli jsme se svézt na nějaké módní protiamerické vlně, ale přišlo to samo, když jsem si poslechnul tu muziku, byla rázem slova na světě. Peťošek tam udělal krásné sólíčko do akustiky.

„Zabijáci andělů“
Jé, opět Jenda. Není už divné , že většinu věcí dělá bubeník? Ale nám to takhle prostě sedí. Ke slovům i k linkám zpěvu jsem ČÁSTEČNĚ čerpal inspiraci z výborného filmu Constantine, ale je to taky o tom, jak se člověk brání svým démonům a taky o tom, kolik je na světě pokušení, nástrah a intrik. A hlavně správných cest, to je potom zmatek.

„Prodavač stínů“
A zase Jenda. Ale aby to nevypadalo, že se zbytek kapely fláká, on si tam potom každý ten svůj part v rámci toho základního nápadu vlastně dodělá sám. Tady se prolíná hodně pocitů, myslím, že cd se správně jmenuje podle téhle písně. V refrénu je takový jako že "disco" šlapák, výbuch na konci symbolizuje věčný ráj, konec světa v mém pojetí. Text neobjasním, nechal bych to na úsudku každého člověka, ať si trochu popřemýšlí ne? A taky, ať jsme ještě trochu tajemnější...

Souhlasím s tebou, že titulní skladba je vybraná skvěle, pokud mě něco z alba totálně porazilo na zem, byl to "Prodavač stínů".
¨...je zajímavé, že věci, které se nejvíc líbí kapele, se nejmíň líbí lidem, většinou...

Máš na mysli "Prodavače"? A funguje to i naopak?
Ne, ten se líbí i nám i lidem, teda podle prozatímních ohlasů. Téhle písni, potažmo cédéčku jako celku hodně pomohl skvělý obal a jeho atmosféra, dělal ho Dante - Martin Kuhn, skvělý malíř. Naopak to asi funguje taky, ale není to tak, že bysme měli nějaké vyloženě neoblíbené skladby, možná jen proto, že je naživo kláda je zahrát...

Kdybys měl vybrat věci na promo singl, které skladby by tam byly a která z vašich písní se tobě zpívá nejlíp?
Promo singl znamená kolik?

Dejme tomu, dvě- tři.
Hm, podle mě „Zabijáci andělů“, „Svatá válka“, „Sága mrtvých očí“, ale moc jistý si nejsem, stojíme si jako kapela za vším.....

Album se oproti původně ohlášenému vydání trochu zpozdilo? Čím to a jak ty sám jsi s albem spokojen?
No, ono to zpoždění vzniklo tak, že jsme si měsíc před koncertem s Arakainem řekli, že by bylo dobré to tam pokřtít. Kmotr Jirka Urban už byl domluvený, zbrzdil to mix, bylo to hodně náročné. Kluci nahráli hodně kytar, bylo tam hodně kláves, hodně všeho..., a aby to všechno bylo slyšet, a aby nic nebylo na úkor ničeho, byl hoodně těžký úkol. Taky potisk cd, tiskárna, lisování, bylo toho až nad hlavu a nechtěli jsme to za každou cenu uspěchat, nakonec křest není tak důležitý. Spokojen jsem na 95%, moc bych to nerozváděl, bylo by to na dlouho.

Album je hodně čerstvé, takže pokud se nepletu, od jeho vydání jste zatím neodehráli moc živých vystoupení. Z těch odehraných, jaké jsou reakce fandů na nové skladby?
My jsme to dělali trochu jinak. Nové skladby jsme hráli postupně tak, jak vznikaly, takže lidi je z koncertů znají. I když někdy na úkor toho, že jsme hráli míň starých skladeb, které měli už naposlouchané ze „Ztracené tváře“, ale byli jsme prostě nedočkaví a nechtělo se nám pořád hrát ty starší songy furt dokola…

Jak často hrajete? A co takhle nějaký výlet do Čech? Zatím marně vyhlížím, kdy se objevíte trochu blíž na dostřel :-).
Teď přes léto je těch akcí hodně a další pomalu přibývají. O to se stará náš skvělý manažer Adam, jinak můj bratr. Takže teď to bude skoro každý víkend něco, někdy i pátek + sobota, což je sice příjemné, ale druhá věc je, že když je to daleko od sebe, člověk je unavený, nevyspalý, nemůže si dát pár piveček, je to hodně o kázni. No a co se týče Čech, to je otázka poptávky, taky aby nás zaplatili. I v Čechách je spousta dobrých kapel a každý pořadatel si rozmyslí dávat kapele cestovné za nějakých 400 km.

Na jaký váš koncert vzpomínáš nejvíc?
Rozhodně na ten, na který si nevzpomínám, byl jsem trochu pod vlivem… S Atamanem jsme se trochu víc posilnili, no a dopadlo to tak, že on hrál sólo do úplně jiné písničky (ale pasovalo to tam skvěle :°) a já "trochu" ujížděl., je to už asi 5 let, od té doby se to nestalo, ale dodnes to mám v hlavě, prostě kázeň musí být. Zpívám sice na pivo, vypiju tak 4 za hodinový koncert, ale jak říkám, opatrně... Člověk si musí uvědomit, že nevystupuje sám, ale že kope za nějaký tým.

Jaké jsou nejbližší plány Hysterie?
No tak deska je na světě, teď hlavně hrát a hrát a prodávat céda. Nechci, aby to znělo nějak, že si chceme nahrabat, ono to ani nejde, cd nás stálo se vším všudy 65 000, asi 25 000 dali sponzoři. Zbytek se platil z kasy, tzn. z prodeje desky „Ztracená tvář“ a ještě to nestačilo. I přesto jsme se ale snažili dostat cenu „Prodavače stínů“ pod 200, nakonec stojí 180 a to se podle mě ještě vyplatí koupit originál. Už teď ale začínáme makat na novém materiálu.

To je rychlovka, kdy předpokládáš, že se do nového alba pustíte?
Kdy začneme zase točit se neodvažuju odhadnout, ale asi až budou finance a materiál, ale pauza mezi cd už by neměla být tak dlouhá jako teď.

Teď dovol pár otázek vyloženě na tvojí osobu. Velice příjemně na mě působí tvůj přirozený, důstojný a charismatický zpěv. Je to dar od přírody nebo nějak pracuješ se svým hlasem?
...se červenám, ještě, že jsi nenapsal od boha, hehe.
No, to jsem si vzhledem k vašim textům netroufl :-).
Já jsem zpíval od malička, prostě to přišlo samo, když jsem začal s muzikou,byl jsem nejdřív kytarista. Ale pak byl potřeba zpěvák a bylo to. Učil jsem se sám, kdysi jsem měl tendence chodit na zpěv, byl jsem tam třikrát. Naučil jsem se trochu dýchat a pak už mě to tam jaksi nebavilo....

Co ty sám poslouchals, posloucháš a které z kapel by sis rozhodně nechal naživo ujít?
Na začátku jsem měl jednu kazetu a na ní směsku kapel, byla to asi šestá kopie šesté kopie, ale v roce 1987 to byl poklad (prázdná kazeta tehdy stála 80 korun) a na té kazetě byl Helloween, Iron Maiden, Arakain, King Diamond taky tuším, prostě takováhle všehochuť, hned mě to chytlo. Kapely tohohle ražení jsem pak poslouchal, Gamma Ray, Ozzyho, no všechno možné metalové. V současnosti se mi líbí Symphony X, Rhapsody, Dream Theater, Arch Enemy,System of dawn, Children of Bodom, Cradle Of Filth, ARK, Sonata Arctica, z českých IMORTELA ...a další a další….když není nálada na metál, poslouchám klasiku…Vivaldiho a tak…mým oblíbeným zpěvákem je rozhodně J o r n Lande. Na koncerty mě už moc neužije, já si radši doma potom radši pustím dvd, jsem už holt starší model…, pohodlí nade vše...
Tomu rozumím, já už jsem taky výběhovej typ a po každým koncertu jsem dva dny jak zbitej... :-)
Jo, přesně tak. Chlastat tři dny na Masters of rock, to už mě přešlo, ale lidi ať chodí, to zas jo, kdo by na nás pařil, že jo...

Jak velká je tvoje sbírka špuntů od vína a které víno bys mi jako znalec doporučil?
Moje sbírka čítá cca 300 kousků z celého světa, mám to naskládané na vrchu kuchyňské linky, ta už je plná, pak ještě nad barem, moje žena Hua není dvakrát nadšená. Nejsem nějaký velký znalec, jen vím, co mi chutná a kupuju to, piju červené, mám rád ,když je víno plné a těžké, žádná vodička. Preferuji Shiraz, Malbec, Merlot, Pinotage…. a takové dobroty.

Můžeš mi objasnit princip tvojí oblíbené antituristiky?
To je jasné - kam bych chodil. Když potřebuju vědět, jak to někde vypadá, tak to najdu na netu, na Google Earth…(dneska jsem viděl Cheopsovu pyramidu, heč) do lesa jdu, jenom když je tam bečka a to ještě nadávám. Takže tím chci jako říct, že nejlíp je mi doma....s kytarou..u compu…a když přijde Hua z práce, tak samozřejmě při společném „gaučingu“ u televize.

Jak jsi přišel ke svojí přezdívce? Souvisí nějak s vaší historií?
Ne, přezdívku jsme používali původně jen s bráchou, říkali jsme si „bratře Žižko“, pak se to nějak přeneslo, měl jsem to na icq jako nick, ale moc lidí mi tak neříká.

Otázka typu „všechno co jste kdy chtěli vědět, ale báli jste se zeptat…“ Je něco na co se tě zatím nikdy nikdo nezeptal a ty bys na to strašně rád odpověděl? A naopak, je otázka, kterou bys nikdy nechtěl dostat?
Takovouhle, nějak jsem to na první přečtení vůbec nepochopil, hehe, jo už to chápu. Ale nevím, nebojím se otázek ani odpovědí.

Já jsem svoje otázky vyčerpal a teď je to na tobě, máš-li ještě něco na srdci, co bys chtěl říct, ven s tím.
Vidíš to, sedíme u toho už tři hodiny…, dobrá, mám pár věcí, ale krátce. Chtěl bych především poděkovat všem skvělým lidem, které jsme jako Hysteria potkali, lidem, co nám pomohli, poslouchali, fandili, doufám, že jsme je na oplátku potěšili muzikou, které věříme a které dáváme maximum. Taky bych chtěl vzkázat těm rádoby všeumělům, co jen kibicují, že udělat desku je hodně těžká věc a udělat dobrou desku je ještě těžší. Je za tím spousta dřiny, času a peněz, ono se lehko řekne: „jéžiš, to je sračka bez nápadu...“. Velké díky pro Petra & Pavla z nahrávacího studia SHAARK..Speciální díky sponzorům: generální sponzor INSTALA-IVAN ŠIMON, dále pak AUTODOPRAVA RICHARD SVOBODA, AUTOBAZAR EXTRA ZLÍN a MACHIN.CZ …. jo, taky bych chtěl poděkovat nadšencům, co udržují tyhle servery o metalu, jako je tenhle, při životě, taky je to makačka…

Richarde, díky za rozhovor a za tvůj čas a doufám, že budu mít brzy příležitost zakřičet si: „Prodat stín mi můžeš…“ nebo třeba : „…velebíte boha, který vám vzal roha…“ pěkně pod pódiem.
Díky moc za rozhovor, měj se a určo se někde na akci potkáme, teda jestli nebudeš moc pohodlný a nepustíš si nás potom na dvd... :°)

Savapip             


www.hysteria-metal.cz


Vydáno: 25.06.2007
Přečteno: 5597x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09074 sekund.