„Proč ta růže uvadá?“ pěli svého času Vladimír Mišík i David Koller s Lucií. Předpokládám, že všem zmíněným byl osud německé pochromované růže naprosto u vrtule. Nicméně tato otázka byla vzhledem k vývoji Chroming Rose naprosto na místě. Tak, jak jednoduchá je otázka, stejně tak jednoduchá by mohla být i odpověď. Inu, proto, že Chroming Rose předvedli další stylový veletoč, při kterém definitivně zmátli potenciální a odradili stávající příznivce.
Pokud jste patřili k uctívačům Chroming Rose v období rychlosti, zapomeňte. Pokud vás oslovila vize „Nového světa“ zapomeňte. Nový pohled na svět totálně zapomněl na jakákoliv poznávací znamení kapely. Pokud jsem minule naznačoval, že snad změna identity by mnohé vyřešila, tak „Insight“ tuto myšlenku ještě násobí. Chroming Rose zapomněli na veškerou nadrženost, zapomněli na veškerou agresi a zcela zapomněli na metal. Výsledkem je vcelku unylé, seriózně se tvářící, písničkářské album, které nemá zas tak daleko k poetice Tonyho Careyho, jehož právě dostihla trvalá ztráta přesvědčivosti. Album, kde je zcela vymýcena jakákoliv možnost kohokoliv, byť sebeméně, pobouřit a album, které lze přežít pouze za předpokladu, že jste ochotni tolerovat směsici rocku a popu, lehce rozmělněnou pomocí umělohmotných zvuků. Asi nejcharakterističtějším rysem desky je fakt, že Chroming Rose sáhli ke cover verzi „I Feel You“ z pera Depeche Mode. A kupodivu, tahle skladba do atmosféry alba dokonale zapadá. A není to tím, že by ji Chroming Rose tak dokonale změnili k obrazu svému. Spíš naopak.
„Insight“ by se dalo označit jako un-unplugged album. K čemu se jiní uchylují z toho důvodu, aby zpestřili svojí tvorbu, to lze u Chroming Rose nazvat jako z nouze ctnost. A tak, pokud nehledáte kulisu pro intelektuálně konverzační večírek (při kterém „Insight“ určitě neurazí), či snad pozadí pro lehce posmutnělé dumání nad nesmrtelností chrousta, je jediným momentem, který vás na desce může zaujmout, příjemný vokál Toma Reinerse. Což vzhledem k historii skupiny je zatraceně málo.
Upřímně řečeno, přes všechny výše uvedené výtky a bezděčné myšlenky o věrolomnosti kapely mi album „Insight“ je sympatičtější, než předchozí výlet do Nového světa. A dáte-li mít na výběr, pustit si buď „Insight“ nebo „New World“, jinak na mě poštvete zdivočelého psa, určitě sáhnu po „Insight“. Sice na to, abych jej zasunul do přehrávače, mne musí potrefit mimořádně smířlivá nálada, chuť na naprosté uvolnění a pohodu a samozřejmě naprosté a kompletní vydeletování paměti. A pak snad může mít tohle album šanci oslovit. A to ze dvou důvodů. Jednak mi je sympatická odvaha kapely, zkoušet a hledat, ač v tomto případě to může působit silně zpátečnicky. A pak, z alba dýchá určitá pokora a smíření se s osudem. Nic to však nemění na tom, že kapela, která si bez problémů podrobila metalový svět, nezastavila svůj držkopád ani tímto krokem a definitivně (alespoň z globálního pohledu, neboť dle zasvěcených Chroming Rose ještě poměrně dlouhou dobu působili na klubové úrovni) uvadla.
|
