Skoro už tu máme rok 2008, nejvyšší čas mrknout se na „Promo 2006“ od jisté slovenské dvojice extrémních maníků: Mizar. Za tu dobu sice nejspíš vydali dvě další (no, vlastně nevydali), ale třeba to, koneckonců, někoho zajímat bude. Na první poslech se tu jedná o obyčejný brutální nagrindlý nášup. Rychlé, krátké (nad dvě minuty se nejde a chlapcům tento recept funguje), ale poměrně drsné zářezy skalpelem do masa. Tedy nic výjimečného, chtělo by se říci.
Přesto se najde pár bodíků, které by tu nahrávku mohly posunout ze sféry „mávnout nad tím rukou“ někam trochu víš. A navíc: první poslech je většinou pěkná děvka, není-liž pravda. Není to totiž tak samoúčelně přímočará chorobná jízda, jaká by být mohla. Naopak se zde tu a tam vyskytují nějaká ta kompoziční rozptýlení a žánrové anti-ortodoxnosti. Mizar místy hrají chaos, místy hlavu i s patou; někdy se vrhají na bezhlavou zteč, jindy postup trochu promýšlejí. Zřejmě toho na svém hudebním srdci přeci jen nebudou mít málo.
Každý ze zúčastněných nástrojů má své silné chvilky a dostává pro ně dost prostoru, aby si je ušní libido vychutnalo. Ocenil bych obzvláště basu, její vsuvky se mi líbí velice. Co mě ovšem dostává nejvíc, jsou ty skladby, jejichž pozadí je podmalované coreově laděnými harmoniemi. To zní zatraceně dobře a hlavně díky tomu je závěrečný track parádním završením téměř jedenáctiminutové zkušenosti, kterou mi Mizaři připravili.
Vytknul bych zvuk, který má sklony k plechařině. Jsou i horší (a není jich bohužel málo), ale přesto to kazí dojem. Je tu také slyšet dost citací a například ta týkající se Napalm Death bije do uší i mě, nebohého amatéra. Což není úplně příjemné. Ani řevot není nikterak geniální, ale je alespoň dost slušný na to, aby celkový dojem nestrhával dolů. Nakonec se mi to tedy zalíbilo víc, než jsem čekal. Sakra, vlastně je to docela dobrý.
|
