V poslední době se nějak roztrhl pytel se slovenskými kapelami, což mě osobně těší. Dneska tu máme zajímavou sestavu z Nového Mesta nad Váhom a okolí. V death-grindové historii již zanechali jedno oficiální album - When the Purity Bleeds (2001). Po neúspěchu s vydaním druhého alba, Well ... It Is Done, posbírali všechny síly, vytvořili nové songy a konečně v lednu 2006 přišlo na svět album předvídající opadnutí zoufalství…
Na albu se nachází 9 songů, ze kterých 2 (označené, jako bonus stuff) jsou skladby nahrané pro promo Apocalypse: Climax, z roku 2004, když ještě pro kapelu zpíval Peter Erdeg. Jedna je dokonce cover, mně ne moc známé, americké kapely BRODEQUIN. Vcelku, jak jsem už naznačil, se jedná o konzistentní, rychlý, tvrdý death-metal s prvky grindcoreu. Tento styl mně osobně padne jako na míru šitý, a obzvláště když se mezi songy vkládají filmové vsuvky. Tady se nacházejí zvukové momenty z filmu Resident Evil, především skvělá, mysteriózní skladba z prvního dílu filmu na mě působí velice silně. Ale tu nesložila kapela, a proto se vrátime zpět.
Již první song nás překvapí akustickým zvukem zvláštního akordu, který se vzápětí přehoupne do metalového běsnění. Je potřeba ale poznamenat, že to není žádná technická onanie, ze které by se vyklubala zvuková koule, které vůbec není rozumnět. Ne, Exaltation volí sice technické, ale srozumitelné a poutavé riffy, které se dají poslouchat dokola a pořád vás to dokáže zaujmout. Vokál je klasická říje kombinovaná s potrubním probublávaním…není co vytknout. Tohle všechno by se dalo vlastně říct i o dalších písních, jen s malými nuancemi. Tak například v tracku č.3, Clone of Messiah, mi připadá tvořivý postup trochu méně nápaditý a celý song teda působí trochu těžkopádně a otřepaně. Skladba č.6, která se jmenuje jako již vzpomínané promo, Apocalypse: Climax, je pomalejšího tempa a spolu s úvodní “filmovou zombie ukázkou” tvoří jakousi pauzu na svačinu (či už mozek, nebo jatýrka…každému dle gusta) před dalším nářezem. A taky již zmíněné poslední dvě “bonusové” skladby se vymykají ze standardu nastoleného předchazejícími songy. Jednak proto, že jsou to nahrávky z jiného studia, se značně odlišným zvukem. Zvuk je jakýsi zastřený, vzdálený, přebasovaný…nicméně dodává to těm songům trochu více undergroundového ducha… Dál proto, že vokál se změnil z říjovitého na již čisté (nebo spíše špinavé) kanalizační bručení, tzv. murmur ;) …
Co se týče bookletu, moc zajímavě graficky vyřešený. Pod klasickým nečitatelným logem kapely se nacházi výjev umořeného obličeje, podpírajícího se křečovitými rukami, popraskaný jako bláto, na které měsíc připéká slunce. V pozadí se tyčí interiér chrámu Božího. Všechno to je zachváceno v červeně-žlutých pekelných plamenech…moc hezké. Bohužel vevnitř se kromě zdlouhavého poděkování a textu titulní písničky skoro nic jiného nenachází. Hlavně mi chybí texty zbylých songů, které nelze dohledat ani na internetu. Obrazový podklad je tam sice taky hezký (sousoší zobrazující nějaké peklo nebo očistec nebo takového něco, a taky čtveřice věrozvěstců s importovanými obličeji členů kapely), ale na tohle hezké pozadí by se hodilo i nějaké to popředí.
Shrnutí: Album Despair Shall Forsake Me je dalším důkazem, že i u nás, na Slovensku či v Česku (zkráceně v Československu), se dokáže dělat kvalitní hudba, která má domácí nápad, zahraniční kvalitu, a mezinárodní potenciál…
|
