Bývaly doby, kdy snaha vyrobit fotografii byla podmíněna existencí kinofilmu a ještě dřív, než na vás vykoukl obrázek, mohli jste spatřit jeho negativ. Byla to i doba, kdy ostravští Denet vydali svoje album „Terrestrial Dying“, na kterém se představili jako vyzrálá kapela, suverénně se pohybující na thrashovém území. V loňském roce se s touto deskou Denet znovu připomněli světu a skladbou „Mortuary“ dali vzpomenout i na svojí vývojovou etapu, kdy si důvěrně tykali s kmotřičkou zubatou. V recenzi na „Terrestrial Dying“ jsem zmiňoval, že možná by se Denet snad mohl probrat k životu. Ať už na to dojde, či nikoliv, aktuálně se místo cesty dál Denet vrací hlouběji do minulosti. „Krev“ je původně demo nahrávka z roku 1992, která prošla povedeným zvukovým remasteringem, takže tradičním neduhem demo nahrávek - tedy ne zrovna optimální zvukovou kvalitou - rozhodně netrpí. A hned na úvod musím i konstatovat, že k hodně pozitivně (tedy alespoň mnou) přijatému albu „Terrestrial Dying“ předložili Denet deskou „Krev“ původní negativ. To, nad čím jsem si liboval u pozemského umírání, tedy thrashové postupy, ustoupilo do pozadí a důraz je kladen na smrtonošské burácení.
Jako vývojová etapa v životě kapely je „Krev“ zajímavá záležitost. Je pozoruhodné, jak během krátké doby dokázali Denet přirozeně přesunout svoje spektrum zájmu. Thrashová budoucnost Denet se začíná zvolna prolínat s láskou ke kosaté-zubaté, takže výsledkem je přijatelný kompromis pro smrťáky a návnada pro thrashery. Žádný ortodoxně šlechtěný styl, ale především v instrumentální rovině pochopitelná a vzájemně nekolidující kombinace obou stylů. Přesto stačilo málo, abych krvavé demo vcelku s klidem shodil ze stolu. Mohl za to Jaryho chropot, který v době kulisového plynutí nahrávky působí pro mé, klasickému heavy metalu zaslíbené uši, hodně rušivě. S napnutou pozorností mi důkladně kroutily nehty na končetinách i texty a provedení prakticky všech smrti zaslíbených skladeb (snad jen u „Lágr Mogovan“ nemusím nijak složitě budovat most k vzájemnému pochopení) a jak malé dítě jsem se těšil na obě anglicky zpívané písně, kde Denet už tvrdě najede na thrashovou linii, včetně vláčného „čistého“ a velice osvěžujícího zpěvu. „Escape From Civilization“ i „Wings Of Fame“ by bez rozpaků zapadly do nálady „Terrestrial Dying“ a jsou pro mě jednoznačným vrcholem desky. Paradoxně, neboť o tehdy aktuální formě a zájmu Denet vypovídají spíš okrajově. Přesto mi klidné pasáže, střízlivé bicí držící se v pozadí, kytarové přemýšlivé vyhrávky, přirozený vokál a hraní si s atmosférou v obou skladbách hladí duši, a popravdě řečeno, jsou důvodem, proč jsem ochoten se ke „Krvi“ vrátit. A jsou vlastně i tou spojnicí, díky které bude Denet na následující desce přesvědčivý.
Příznivci death metalu, berte mě laskavě s rezervou, moje přátelství s deathem obecně ještě není prakticky ani ve svých počátcích. Podle dobových ohlasů lze Denet považovat za kultovní kapelu hlavně díky přínosu pro death. Z tohohle pohledu by pamětníci s „Krví“ asi neměli váhat. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se za pamětníka ani smrtilabužníka považovat nemůžu a v dějinách Denet považuji za jednoznačného vítěze „Terrestrial Dying“, tak mě „Krev“ prakticky (až na zmíněnou dvojku skladeb) míjí. Jsem vděčný za bonusovou sekci, kterou tvoří videozáznam z letošního koncertu Denet v ostravské Underground Aréně, na kterém zazní téměř kompletní „Terrestrial Dying“ (vyjma skladeb „The Fire Is Revenge For Our Sins“ a „Mortuary“). Takže vlastně ideální kombinace pro všechny. Neboť podstatou tohohle nosiče je „Krev“ týká se bodování pouze téhle položky. Chcete-li body za komplet i s bonusem, jukněte na recenzi k „TD“ a s klidem průměrujte.
|
