Jak krásný je pocit překvapení. Neznám nic lepšího, než když člověk k něčemu přistupuje s naprostou lhostejností a takřka bezmyšlenkovostí, a ono ho to nakonec tak strhne, nakope, zválcuje a pak zničeného vyflusne. Stejný pocit jsem měl u debutu kapely YGGDRASIL ze Švédska.
Toliko krásných motivů, epochálních výletů, atmosférou prosycených momentů obsahuje „Kvällningsvindar över Nordrönt Land“. Doom metal mám moc rád a YGGDRASIL mě nádherně vrátili do doby, kdy byl tento styl na svém výsluní. A to dokonce i zvukově, což je na jednu stranu sympatické, ale dnes již bohužel neobstojné. Zvuk je tak největší slabinou takřka hodinového kompletu. Kapelu to bohužel hází daleko více do undergroundu, proti čemuž ale možná i nemám žádnou námitku. Nejsilnější příběh rozvíjí úvodní „I Nordens Rike“, ve které slyším vikingské BATHORY. Stačí zavřít oči a nechat fantazii vytvářet příběh. Překvapí až speed metalový zlom s vysokým zpěvem, který slouží spíše jako zpestření. Nejmocnější song se ukrývá pod číslem čtyři. Zatímco první tři věci jsou hlavně snivého charakteru, „Gryningstid“ je opravdový masakr, který se v prvních sekundách tváří jako romantická věcička, ale jakmile kytary spustí, slovo řežba je nasnadě. Nádherný song s geniálním motivem, který bych mohl poslouchat neustále. Doporučuji vstřebávat hodně nahlas, ať to vše vynikne. Druhým nejvýraznějším bodem je nejspíš závěrečná baladička „Älvadansen“ s hostující zpěvandulí Michelle Maass. To že vyzdvihuji zrovna tuto skladbu nemá nic společného s mojí úchylkou směrem k female vokalistkám, ale je to prostě atmosférou prosmádnutý kousek, který je naprosto důstojnou tečkou vrcholící v okamžiku, kdy se ozve hradba kytar obměkčená violou.
Zdvihám všechny palce nahoru! Nádherná nahrávka, která zaujme hned napoprvé a ani posté se neoposlouchá. Naopak, stále dokáže nabídnout něco nového.
|
