Znáte to, občas máte pocit, že posloucháte něco geniálního, ale pořád se do toho nemůžete dostat. Přesně to prožívám u nového CD SACRIST, které se sice tváří jako dokonalé umění, ale nějak na to člověk nedokáže přijít.
„The Substance Of Illusion“ jsem slyšel snad již stokrát, než jsem se pustil do recenze samotné a popravdě stále nevím, co napsat. Líbí se mi to? Ale jo, líbí, akorát si z toho nesedám tak na zadek, jak bych asi měl. Co kluci totiž umí dokonale, je balamutění posluchačů. Ze skvostu se ve finále stává naprosto průměrný materiál, což člověk pochopí hlavně, když to všechno skončí. Schválně, kolik melodií, riffů, útržků vám zůstalo v hlavě? U mě je to stále na bodě nula, což je vážně škoda. Death metal nám začíná poslední dobou trošku stagnovat, kdy se většina kapel dostala na pěkný standard, ale dopředu se většinou již bojí vykročit. U SACRIST takovou snahu sice slyším, ale trošku vyznívá do prázdna.
Za pozitivní bod bych vyzdvihl klávesy, které dodávají atmosféře specifickou příchuť. Občas dokonce slyším náznaky i takových mistrů, jako BATHORY. To mi ale fantazie opravdu pracuje na maximum.
Krásný je však obal, který nepřináší nic nového, ale dokáže upoutat. Výborná práce, která výsledný dojem o nějaký ten bodík zlepší. Také zvuk mi nepřijde nejhorší, i když si umím představit řezavější kytary...
„The Substance Of Illusion“ je další z řady průměrných death metalových fošen, které sice neurazí, ale ani nedorazí.
|
