Při poslechu novinky „Redesekration“ bezcitných vrahů, polské smrtky INFERNAL WAR si připadám jako v nějakých polorozpadlých, starých jatkách, která jsou už roky zavřená, ale kde se vraždí stále i dnes! Do roku 2002 si říkali INFERNAL SS, vše se změnilo až vydáním split kompilace „Hrdi a Silni / Satanic Martial Terror“ s českou black metalovou kapelou INFERNO, která na scéně působí již dvanáctým rokem. Kapela INFERNAL WAR samotná je sestavena z toho nejbrutálnějšího, co polská scéna nabízí. Najdeme zde členy nemilosrdných, dnes již zesnulých THUNDERBOLT, nebo NSBM provokatérů IPERYT a gotických milovníků DARZAMAT. Kapela má na svém kontě pouze dvě studiové desky, ale za to kvalitní a brutální! Kapela se neřídí heslem, čím více, tím lépe. Ale čím méně, tím brutálněji!
Surová smečka INFERNAL WAR je nelidská vraždící mašina, která si dere cestu vnitřnostmi, tělními přepážkami, masem, srdcem, kostmi, pod praskající kůží a vyvěrá z tělních otvorů na zem do půdy, ze které se vsakuje do samotného pekla. Z řetazu urvaná krvavá řež! Novinka má v sobě ukrytou 38 minutovou kombinaci black metalu s brutálními death metalovými infikacemi, které se projevují ve všech 11 skladbách (zahrnuji i intro a závěrečné outro“. Z vražedně rychlého tempa se ani na okamžik neslevuje a kapela své nástroje mučí dál. Rychlé a hutné kytarové riffy, výborná, především rychlá s grindovými proporcemi smíchaná práce bubeníka, který vystihuje význam slova „bubeník prasátko“. Žádnou cizí atmosféru si kapela nepřivlastňuje a opět útočí pouze svojí agresviní chladnokrevností. Celá tato palba se odehrává v syrovém, chladném, nepoddajném, vychytaném zvuku nahrávky a morbidní, těžkotonážní atmosféry, zapáchajícím dechu tlustého zlobra, kterému z břicha tyčí prapor s nápisem „zesnulí“. Hovořit o jednotlivých skladbách nebudu, není proč. Od první skladby, která nese název „Spill The Dirty Blood of Jesus“ až do závěrečné pětiminutovky „Branded With Sacred Flames of Gehinnom“ je jasné, v jakém tempu, v jaké podobě a s jakou vizáží bude vypadat zbytek alba. Není to špatně, ba naopak. V téhle řežbě se jde orientovat jen ztěží, jelikož se jednolité skladby skládají ze stejného základu. Deska nemá žádná tajemná, složitá, nebo nečitelná zákoutí a slabá místa, na to je až příliš jednoduchá a přímočará, ale má svoje brutální kouzlo, které ožívá vždy po odbití úvodních 11 sekund. Nadměrná brutalita, krvavá řež tělem zesnulého umrlce, mrtvých chodících, živých, ale i těch, co to nejméně čekají, spících, je tohle její podstatou a stavebním kamenem, destrukce a prudký odvaz! Přes veškerou odhodlanost upálit všechny, co přežili, zhanobit jejich památky a roztřídit jejich ostatky, musím konstatovat, že nahrávka je plně odvázaná, ničím pronásledovaná a naprosto strhující, i když jsem ani na okamžik nepřišel na chuť nepochopitelným kytarovým sólům, které působí amatérským dojmem, i když do hudebního projevu INFERNAL WAR jakž takž pasují a mají svoje opodstatnění. Měl bych říct, že se v desce nachází mnoho zla, svárů, satanismu, který je jen zástěrkou misantropickému bláznění, smrtícím látkám a neskonalé uctívání ďábla s jeho oddanými přívrženci. Avšak textová stránka není nijak duchaplná, nebo snad naplňující, ale s tím si kapela hlavu neláme. Spoléhají na totální destrukci daných prostor, do kterých je vpustí pořadatel. Jako host si na desce spolu se zpěvákem Herr Warcrimerem zařval Pete Helmkamp.
„Předem upozorňuji: Pokud koncertní síň vyhoří, nebo se jakkoliv jinak srovná se zemí, kapela je v tom nevinně!“
|
