Tatam jsou doby, kdy širé oceány brázdili větrem ošlehaní námořníci v bláhových honbách za bájnými poklady... Doby, kdy rum tekl proudem a většinu sporů vyřešila až tasená čepel či letící kulka... A také doby, kdy větší smůlu, než žena na palubě s sebou nesla jen zlověstná černá pirátská vlajka na obzoru.
Je zvláštní, že těchto námětů se v metalové hudbě nevyužívá zdaleka tak často, jako třeba motivů středověkých či mytologických. A protože RUNNING WILD se již delší čas povalují v nějaké zapadlé přístavní krčmě, vyrazila z rodného Skotska kocábka s názvem ALESTORM, z jejíž paluby se line hudba, ve které nechybí dravost KORPIKLAANI, melodické vyhrávky, správně halekané sbory a občas nějaká ta kytarová sóla. Finské lesopány jsem nezmínil jen tak náhodou – nevím, zda je to čistě moje zdání, ale najdou se pasáže, kdy mi ALESTORM připomínají „lesní klan“ opravdu hodně. Ovšem tyto prvky jsou tak umně zakomponovány do celkového obrazu, že je to rozhodně jen ku prospěchu věci.
Krom toho je však znát, že páni muzikanti četli lodní deníky už jednou zmíněných RUNNING WILD velice pečlivě, vzali si z nich však jen to nejlepší a takto vyzbrojeni se vydali na dalekou plavbu po nekonečných modrých dálkách. Jestliže některá hudba si žádá svůj čas než posluchač rozhodne, zda se mu vlastně líbí či nikoli, tak „Captain´s Morgan Revenge“ působí spíše jako droga – stačilo jedno ochutnání a ihned jsem verboval na palubu a hurá na moře. Už jen názvy skladeb dávají tušit oč půjde. “Over the Seas“, „Terror On the High Seas“, „The Huntmasters“, či „Set Sail And Conquer“ v sobě skrývají přesně ty příběhy, kterými mořští vlci fascinovali obyčejné suchozemské krysy při krátkých zastávkách na pevnině. Nebyli by to praví námořníci, kdyby si občas tu a tam nevzpomněli, jaké by to bylo být zase chvíli v nějaké té taverně s plným korbelem piva, vína či rumu a alespoň dvěma ženami lehkých mravů u sebe. „Nancy the Tavern Wench“ je toho zářným příkladem. A když už je všech těch bouří, bitev a prolité krve až příliš, každý by se asi rozpomněl na domov, na rodnou pevnou zem, kde ho v tom lepším případě stále nedočkavě vyhlíží osamělá manželka – v případě horším manželka i s dětmi a dobráckým sousedem schovaným ve skříni. Místo, kam se upínají zraky členů ALESTORM, je pochopitelně země Skotská, což v závěrečné „Flower of Scotland“ dávají sborově najevo...
Vzhledem k tomu, že se jedná dokonce o prvotinu této mladé čtveřice, už teď se nemůžu dočkat s čím přijdou příště. Zatím jim totiž přeje pouze příznivý vítr, čepele jsou řádně naostřeny a podpalubí plné soudků slibuje mnohé. A navíc se pomsta kapitánu Morganovi vyvedla naprosto parádně.
|
