Kryplové, spermoníci... Kultovní českobudějovický Martys Club zažil v pátek 18. dubna velice zajímavý večer. Svůj grind do jihočeské metropole přijela prezentovat italská legenda CRIPPLE BASTARDS a aby toho nebylo málo, jako předkapela byli vybráni místní šílenci ISACAARUM (plus další).
České Budějovice byly druhou a poslední zastávkou těchto veteránů na svém letošním tuzemském tažení. Osobně nepatřím k velkým znalcům CRIPPLE BASTARDS, doma mám jen výbornou placku „Desperately Insensitive“, přesto jsem si nemohl jejich koncert nechat ujít. Zvědavost byla prostě silná. No a? No a vyplatilo se! Výborná akce...
I když jsem v klubu byl už před začátkem, úvodní kapelu jsem nijak nevnímal. Za barem samá pěkná ženská, bylo těžké se odtrhnout. Tímto se tudíž první partě omlouvám, ale bohužel, nevím ani jejich jméno. Snad příště... Jako druzí nastoupil DEN ZA DNEM, což je sice letitý hit Ládi Křížka, ale s jeho osobou to mnoho společného nemá. Českokrumlováky jsem prvně viděl před pár měsíci ve Větřní a tam jsem byl poměrně znechucen. Což o to, hudba by i šla, i když se nejednalo i nic světoborného, ale zpěváci Kája a Bláža mi svým exhibicionistkým projevem doslova pili krev. No posuďte sami, vidět dva maníky, jak vám po celou dobu skáčou před obličejem, není jistě nic příjemného. Něco jiného by byly dvě zpěvačky s pořádnými...no raději nic. DEN ZA DNEM přistoupili ke CRIPPLE BASTARDS nejspíš s úctou, protože předvedli daleko lepší koncert než ve Větřní. Dost dobře to šlapalo a v žádném případě se nedá mluvit o ostudě. Kluci se asi dobře vyspali...
ISACAARUM s šílencem Chymusem za mikrofonem jsou vždy jasnou sázkou na jistotu. Teatrální, šlapavý a hlavně chytlavý grind s blackovými a punkovými kořeny, tak by se dali ISACAARUM popsat. Kytarista F.C. říkal, že už je někdo dokonce nazval grindovým KABÁTem. Něco na tom bude! Od kluků jsem čekal hodně a dostal jsem ještě více. Zatímco mě na rozlučkovém koncertě s bicákem Monthym v Křemži vyloženě zklamali (svůj podíl na tom měl zvuk), na prvním koncertě s jeho nástupcem Internerve v českobudějovickém DT Rocku potěšili, tak v Martysu naprosto rozsekali! Snad poprvé jsem naplno pochopil (i když jsem nikdy nepochyboval), jak silnou zbraň má kapela v hrdle Chymuse. Co z něj tentokrát vycházelo, bylo něco neuvěřitelného. Nic dlužen nebyl ani své proslulé image, ze které by nejeden důchodce dostal infarkt. Hrálo se samozřejmě převážně z famózní fošny „Shibary Kata And Other Practices“, což jsem opět kvitoval. Všechno šlapalo jako hodinky, bubeník se do své role také o něco více vžil, ISACAARUM jedou dál. A vrchol? Prostě „Shitpaintress“. Nic víc snad nemusím dodávat. Pecka, za kterou by se nemuseli stydět ani EUROPE (smích).
Napsat něco o CRIPPLE BASTARDS je poměrně těžký úkol, když od nich svým způsobem neznám takřka žádný song. Jak na mě zapůsobili?
Přiznám se, že po vichru ISACAARUM trošku chudším dojmem, než bych čekal. Přišlo mi, že skladby nemají tak silný nápad, ale za to může spíš fakt, že Jihočechy mám v mozku za ty roky slušně narvané. Z „Desperately Insensitive“ také vím, že sem tam zahrají i poměrně slušné sólo a hlavně dokáží z grindových kolejí vybočit až hymnickou punkárnou. To mi trošku na koncertě chybělo, tudíž mi celý průběh začal trošku splývat. Na druhou stranu, zatímco mi začátek přišel nemastný a také neslaný, druhá polovina měla slušnou šťávu. Přišlo mi, že kapelu někdo polil živou vodou (a nebo mě), protože všechno nabralo úplně jiné grády. Zpěvák Giulio the Bastard se choval jako správný grindový frontman – destruktivní přístup, šílenost, vykulené oči... I tady si však rýpnu, že ho Chymus převálcoval. Svým způsobem jsou ale obě kapely dost rozdílné, takže těžko porovnávat.
I přes mírné zklamání jsem si návštěvu Italů naprosto užil. Obavy padaly kolem návštěvnosti, ale nakonec se ukázalo, že jsou České Budějovice pravou grindovou mekou. Bylo plno, díky čemuž byla atmosféra parádní.
|
