Joe BONAMASSA - Redemption

Joe Bonamassa je už delší dobu pozoruhodným fenoménem na rockové scéně. Ani ne tak pro své působení v superskupině Black Country Communion, kde je ke slyšení vedle starších kolegů Glenna Hughese, Dereka Sheriniana (ex-Dream Theater) nebo Jasona Bonhama, ale hlavně pro svou sólovou kariéru, kterou odstartoval jako sotva dvacetiletý na vlnách dřevního blues, tedy hudby starší o několik desetiletí, než je on sám. ..více

[recenze]

[09.01.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Redaktorská bilance roku 2018 - Pepsi Stone

Jak už to v posledních letech bývá, každý rok je na úrodu alb plodný, ovšem žádné z nich už nenabízí přelomová či stěžejní díla. Rok 2018 nebyl výjimkou, přestože hudebníci o překot prohlašovali, že teď je to ono, že jejich nové desky jsou ty nejlepší, bla bla bla… Ano, vyšla podařená alba, ovšem ani jedno z nich se už nemůže stát zásadním počinem scény. Pojďme se tedy poohlédnout, co se loni povedlo, co nepovedlo a kdo z toho vyšel ve vítězných barvách. Tady to je… ..více

[ankety]

[08.01.2019]

[Pepsi Stone]

[]

TRAUTENBERK - Ticho nad pekáčem

Trautenberk je po vydání minulé desky „Himlhergotdonrvetr“ v laufu. Jejich svojský metal s raimmsteinovskými riffy a ještě svéráznějšími texty se najednou rozezněl nad českou kotlinou z pozice headlinerů nejednoho hudebního festivalu a kapela se tak může dnes pasovat mezi tuzemskou první ligu tvrděrockového ranku. Jistě, kapela udělala velký krok vpřed od svého prvního alba „Hladová srna“, na které sice skalní fanoušci nedají dopustit..více

[recenze]

[07.01.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 4/10]

THE CRUEL INTENTIONS - No Sign Of Relief

Otázka, kam se po svém odchodu/vyhazovu od Vains Of Jenna poděl zpěvák Lizzy DeVine, jenž je ke slyšení jak na debutovém albu zmíněné formace „Lit Up Let Down“, tak na skvělé dvojce „The Art Of Telling Lies“, může být zodpovězena. Přestože už je to skoro deset let, co DeVinea nahradil Jesse Forte, aby se pak Vains Of Jenna po svém přestěhování z rodného Švédska do Kalifornie brzy rozpadli (Forte si odbyl epizodu u Lynch Mob), DeVine o sobě dává vědět až nyní. Už se to ani nečekalo… ..více

[recenze]

[04.01.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...

Záviš je prostě fenomén. Prokletý básník? Hospodský recitátor? Kníže pornofolku? Starý kokot? Možná všechno dohromady. Můžete jej milovat, můžete jej nenávidět, ale rozhodně jej nemůžete přehlédnout. Záviš (vlastním jménem Milan Smrčka) je na tuzemské scéně už etablovaným pojmem, přestože jeho kariéra začala růst až ve vysokém věku více než čtyřiceti let (dnes je mu dvaašedesát) a nezdá se, že by mu docházel humor. ..více

[profily]

[31.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

BEHEMOTH - I Loved You At Your Darkest

Ať se to někomu líbí nebo ne, Behemoth jsou dnes už velké hvězdy. Ovšem na druhou stranu je otázka, zda je lze stále ještě počítat za blackmetalovou kapelou, která se vyprofilovala hlavně v minulé desetiletce na deskách „Demigod“ a „The Apostasy“ a kterou už dlouhou dobu definují jasné protikřesťanské názory frontmana Nergala. A teď jsme u jádra pudla. Behemoth v současné době prochází vývojem, který se vzhledem k tomu, jak zněla minulá deska „The Satanist“ nemůže jevit jako překotný,..více

[recenze]

[30.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

VENOM - Storm The Gates

Svým způsobem se dnes na Venom lze dívat jako na AC/DC nebo Motörhead. Tedy jako na kapelu, která vydává (jak kdysi řekl Angus Young) pokaždé stejnou desku, akorát s jiným obalem. Doby experimentování z časů alb „Cast In Stone“ a „Resurrection“ už má Cronos a jeho parta dávno za sebou a od dvanáct let starého alba „Metal Black“ dlí opět u svých dávných kořenů, ve kterých definovala black metal a právě Venom se mohou připisovat zásluhy za to, co z tohoto žánru v průběhu let vyrostlo. ..více

[recenze]

[28.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

METAL CHURCH - Damned If You Do

Euforie v táboře Metal Church trvá, i když to s kapelou ještě před pár lety vypadalo bledě. Celá minulá desetiletka, kdy za mikrofonem byl Ronnie Munroe, se nedá považovat v rámci diskografie kapely za tu nejvydařenější a proto mediálně přetřásaný návrat ztraceného syna Mikea Howea z roku 2015 vrátil Metal Church opět do světla zájmu. Není divu, byl to právě Howe, která zažíval s kapelou na přelomu osmdesátých a devadesátých let velké úspěchy a kdy především na desky „Blessing In Disguise“ ..více

[recenze]

[26.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

BOHEMIAN RHAPSODY - Pohled do nitra Freddieho Mercuryho

Zfilmovat osud Freddieho Mercuryho, jedné z největších rockových legend, se doslova nabízelo. Nejen kvůli tomu, že Mercury se už za svého života stal naprostou ikonou, nejen proto, že svým charismatickým a charakteristickým hlasem navždy přepsal pravidla v rockové hudbě, ale hlavně proto, že jeho životní příběh byl doslova strhující. Od postupného vzestupu na hudební piedestal, který doprovázela semknutost jeho kapely Queen, po následné odtržení od reality, osamění a následně hořký konec, který v listopadu 1991 přinesl zápal plic ..více

[Filmový blog]

[24.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

DOGS D`AMOUR - In Vino Veritas

Očekávaný studiový comeback zhýralých londýnských rockerů Dogs D`Amour kteří si vzali inspiraci u Rolling Stones, starých punkových part a cikánského glampunku Hanoi Rocks, má nakonec trochu jinou podobu, než se původně čekalo. Nejprve se ale vraťme trochu zpět v čase. Tahle kapela neměla nikdy tak jednoduchý osud, jak by se mohlo na první pohled zdát. Svůj vrchol zažila na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy po pravděpodobně nejlepším albu..více

[recenze]

[22.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

DISTURBED - Evolution

Po svém podivném (dočasném) konci zažili třemi roky Disturbed s deskou „Immortalized“ obrovský comeback. Bylo možná trochu zarážející, že největším hitem alba se stala svérázná předělávka „The Sound Of Silence“ legendární dvojice Simon & Garfunkel, díky které kapela byla dokonce nominována na cenu Grammy, ale přesto „Immortalized“ dokázala navázat na někdejší kvalitu raných alb, přestože jistý kalkul byl z této desky už znát. Dostavil se i komerční úspěch, když Disturbed dostali ..více

[recenze]

[21.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

ARAKAIN, BOOTERS, FORREST JUMP - 14. 12. 2016 - Plzeň, KD Šeříková

Nikdo nemůže pochybovat o tom, že deska „Apage Satanas“ je jedním z milníků tuzemské metalové tvorby devadesátých let. Právě s ní se totiž v roce 1998 Arakain vrátil zpět na výsluní a zcela smazal pachuť, která zbyla po předchozím, docela nevydařeném počinu „S.O.S“. Není proto divu, že si kapela tento opus připomíná v době, kdy od jeho vydání uplynulo už dvacet let a turné k této desce se tak stalo jedním z nejsledovanějších koncertních počinů letošního podzimu. ..více

[reporty]

[17.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

RED DRAGON CARTEL - Patina

Když se před pěti roky vrátil na scénu kytarista Jake E. Lee, chlápek, který si udělal jméno tím, že nahradil v kapele Ozzyho Osbournea ikonického Randyho Rhoadse a pak se s Madmanem podílel na výborných albech „Bark At The Moon“ a „The Ultimate Sin“, způsobilo to celkem rozruch. Navíc debutová deska jeho nové kapely Red Dragon Cartel předložila fortelný hard rock, kde nebyla nouze o velmi zajímavé momenty a kde Lee opět perlil a dokazoval, že je právem řazen mezi světovou kytarovou elitou. ..více

[recenze]

[14.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

TANK - Sturmpanzer

Když se řekne jméno kapely Tank, zasvěcenému se asi nevybaví současné aktivity skoropůvodních členů, kytaristů Micka Tuckera a Cliffa Evanse, ale dávná alba, kde dominoval zpěvák a basista Algy Ward. Zmínění kytaristé sice dnes stále vystupují pod hlavičkou Tank, ale jejich hudba je už jen obyčejným heavy metalem, který sice čerpá z dávných tradic, ale původní duch kapely je v ní naprosto ztracen. Existuje ovšem druhá varianta a za tou stojí právě Algy Ward. Sám, osamocený a samojediný…..více

[recenze]

[10.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 2/10]

ELECTRIC BOYS - The Ghost Ward Diaries

Že by Electric Boys, tito švédští matadoři hard rocku načichlého hair metalem a funk rockem, byli nějací dostihoví přeborníci ve vydávání alb, to se tedy rozhodně říct nedá. Za třicet let existence totiž přichází teprve se šestou desku, ale k dobru jim je nutné přiznat, že ani jedno z předchozích pěti alb nikdy nešlo někam směrem k průměru a už debutem „Funk-O-Metal Carpet Ride“ nastavili laťku tak vysoko, že svou svéráznou hudbou mohli udělat díru do světa. To se ale nestalo..více

[recenze]

[05.12.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

Stephen PEARCY - View To A Thrill

Co si budeme povídat, Ratt už jsou dnes spíše karikatura sama sebe. Ještě před osmi lety byla tahle kapela plná síly, když na trh vrhla comebackovou desku „Infestation“, ovšem za poslední léta se všechno opět pořádně zkomplikovalo. Nejprve zmizel bubeník Bobby Blotzer. Ten si založil svou vlastní verzi Ratt, která ale svými hospodskými koncerty byla spíše k smíchu. Pak ze sestavy vypadli i kytaristé Warren DeMartini a Carlos Cavazo a nakonec i Blotzerův nástupce Jimmy DeGrasso...více

[recenze]

[30.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THERAPY? - Cleave

Výkřiky o nejlepší desce od „Troublegum“ provázejí každou novinku irských Therapy? už pěknou řádku let. Od přelomového alba uteklo už čtyřiadvacet let, během nich tato trojice ze severoirského Lame natočila jedenáct dalších počinů. Je jasné, že na svůj vrchol si už tahle parta nikdy nesáhla a na tomto místě je třeba všechny natěšené fanoušky ubezpečit, že se tak neděje ani nyní. Ovšem krize, kterou Therapy? procházeli na přelomu milénia je už dávno zažehnána a nejpozději od desky..více

[recenze]

[28.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

NAZARETH - Tattooed On My Brain

Otázka je, zda lze současnou sestavu považovat za regulérní Nazareth. Vždyť z té klasické party, která v sedmdesátých letech platila za hardrockovou jistotu a stála jen kousíček za velkou čtyřkou Led Zeppelin – Deep Purple – Black Sabbath – Uriah Heep, zbyl do dnešních dnů už jen basista Pete Agnew. Kytarista Manny Charleton opustil kapelu na prahu devadesátých let, bubeník Darrell Sweet zemřel na sklonku téže dekády a zpěvák Danny McCafferty, jehož nakřáplý hlas byl pro poznávací značkou celé kapely,..více

[recenze]

[27.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

Pár slov o zasmrádajícím festivalovém brčálníku...

..více

[bulvární koutek]

[25.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

THE SMASHING PUMPKINS - Shiny And Oh So Bright, Vol. 1/LP: No Past No Future No Sun

Někdejší klenot alternativního rocku The Smashing Pumpkins je opět plnohodnotnou kapelou. Minulá (nutno podotknout, že výborná) deska „Monuments To An Elegy“ působila spíše jako sólovka Billyho Corgana, kterému vypomohli dnes už kmenový člen kapely kytarista Jeff Schroeder a bubeník Mötley Crüe Tommy Lee. Dnes je zpátky nejen původní kytarista James Iha, ale i bubeník Jimmy Chamberlain. Na svém místě jsou tedy tři čtvrtiny sestavy, která vytvořila stěžejní desky devadesátých let jako „Siamese Dream“ ..více

[recenze]

[23.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Ace FREHLEY - Spaceman

Když kvůli alkoholové a drogové závislosti (a s tím související neschopnosti normální činnosti) vyhazovali Ace Frehleyho z řad Kiss, kdo by tehdy řekl, že bude z členů této kapely o více než třicet let později nejaktivnější. Vlastně by ani být nemusel, protože jeho účinkování ve zmíněné americké legendě a spoluautorství řady zásadních skladeb jejich repertoáru mu už dávno zaručilo hvězdný status a příjem dostatečného množství peněz. Ale jak to vypadá Frehley chytil druhý dech. A ani k tomu nepotřebuje škrabošku na ksichtě ..více

[recenze]

[14.11.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

RATT - Detonator

Přestože Ratt stále plnili přední stránky hudebních časopisů, zdálo se, že jejich doba už končila. „Reach For The Sky“ sama kapela označovala jako nevydařené album a vnitřní rozkol dosáhl bodu, který dosud pětice muzikantů neznala. Kritika předchozí desku trhala na kusy a sami Ratt přiznávali, že kapela není v úplně nejlepší kondici. Vydavatelská firma sice vztyčila varovný prst, ale nakonec pro kapelu angažovala hitmakera a producenta Desmonda Childa. Ten platil na konci osmdesátých let za superhvězdu,..více

[recenze]

[25.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

RATT - Reach For The Sky

Ratt zažívali něco, co dosud neznali. Kritika se po vydání „Dancing Undercover“ k nim otočila zády a horem dolem poukazovala na skutečnost, že od debutu „Out Of The Cellar“ kapela neudělala žádný, byť jen malý, krok kupředu. Na přetřes také přišly koncertní výkony Stephena Pearcyho, který působil unaveným dojmem a dynamit v jeho hrdle jako by nebyl už tak třaskavý jako před pár lety. Prohlubovali se rovněž problémy s Robbinem Crosbym, jenž stále více zabředával do drogové závislosti,..více

[recenze]

[18.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 4,5/10]

Steve PERRY - Traces

Kdo by to byl řekl, že se ještě někdy na scéně objeví Steve Perry, legendární zpěvák kdysi megapopulárních králů AOR Journey. Když před dvaceti lety ohlašoval odchod do rockového důchodu, vypadalo to věrohodně a ne, jako když Ozzy Osbourne stále vykřikuje o zaručeně posledním turné. Perry byl už tenkrát unaven věčnými koncerty, navíc jeho vztah s druhým lídrem Journey, kytaristou Nealem Schonem, nebyl rozhodně nejrůžovější. Perry zmizel a Journey pokračovali dál,..více

[recenze]

[17.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

HARDCORE SUPERSTAR - You Can`t Kill My Rock N`Roll

Švédští Hardcore Superstar jsou už léty prověřená jistota. Jejich kariéra nezaznamenává nijak velké kvalitativní výpadky a když už se kapela pustí do drobných experimentů jako v případě až neopunkového alba „No Regrets“ či hry na vážnější tvář na minulé „HCSS“, vždycky je kvalita zachována. Od desky „C`mon Take On Me“ je sice jasné, že muzikanti trochu ztratili svou dravost a entuziasmus, které z alb „Beg For It“ či „Dreamin` In A Casket“ doslova stříkaly,..více

[recenze]

[16.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

RATT - Dancing Undercover

„Byl u mě King (kytarista Robbin Crosby, pozn. aut.) a stěžoval si, jak to v Ratt teď chodí,“ napsal basista Mötley Crüe Nikki Sixx, ve své knížce Heroinové deníky, „Blotz pořád chlastá s Tommym a Pearcy si prej hraje na rockovou hvězdu. Kdo si myslí, že je? Steven Tyler?“ Pravdou však je, že po desce „Invasion Of Your Privacy“ byli Ratt na svém prvním uměleckém vrcholu. Navíc komerční úspěch je doslova pohltil, když MTV milovalo jejich nákladné klipy, které sice dnes mohou působit už trochu úsměvně..více

[recenze]

[11.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

Ann WILSON - Immortal

Už je to dva roky, co po slušném albu „Beautiful Broken“ prakticky zastavila svou činnost legendární sesterská kapela Heart. Nejedná se přímo o rozpad, ale o jakýsi časově neohraničený odpočinek, kdy se cesty Ann i Nancy Wilsonových rozešly, aby se každá vydala jiným směrem. Zaměřme se teď na kariéru zpěvačky Ann, která právě vydává druhé sólové album. S prvním „Hope & Glory“ přišla v roce 2007, v době, kdy Heart ještě byli plně funkční...více

[recenze]

[09.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

RATT - Invasion Of Your Privacy

Konec první poloviny osmdesátých let byl pro první vlnu hair metalu tím nejdůležitějším obdobím. Žánr expandoval i díky barvitým klipům, které dennodenně vysílalo MTV. Součástí tohoto boomu byli i Ratt, kteří se ze zaběhlé kapely losangeleských klubů rychle vyvíjeli v jednotku, jenž byla schopna vyprodat několikatisícové sály. Z počátku se trochu svezli na vlně úspěchu svých kolegů z Mokré čtvrti Mötley Crüe, kteří rok před tím, než Ratt vydali svůj debut „Out Of The Cellar“, dosáhli výšin s albem „Shout At The Devil“. ..více

[recenze]

[04.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

URIAH HEEP - Living The Dream

Uriah Heep žijí, i když už jim táhne na pátý křížek. Ba co více, z legend světového hard rocku jsou jedni z nejplodnějších, protože aktuální nahrávka je už jejich jubilejní, pětadvacátá. Navíc se nijak neprotahují ani pauzy mezi jednotlivými alby a proto desetileté rozmezí mezi „Sonic Origami“ a „Wake The Sleeper“ můžeme brát jako výjimku. A co vlastně na tom, že začátky si už pamatuje pouze kytarista Mick Box, vždyť zpěvák Bernie Shaw a klávesista Phil Lanzon už po jeho boku stojí více než třicet let. ..více

[recenze]

[01.10.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

RATT - Out Of The Cellar

„Jasně, že se nám všem líbí Judas Priest, máme rádi „Hell Bent For Leather“, ale já chci, aby na nás chodili taky holky,“ řekl kdysi na začátku osmdesátých let zpěvák Stephen Pearcy. Tím mimoděk definoval zvuk své kapely, která tehdy v roce 1981 škrtla ze svého názvu trochu hloupé slůvko Mickey a hairmetalová legenda jménem Ratt byla rázem na světě. Pokud bychom pátrali po kořenech této kapely, dospěli bychom k poznání, že Ratt jsou společně s Quiet Riot ..více

[recenze]

[27.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

Lenny KRAVITZ - Raise Vibration

Vyšel nový Lenny Kravitz, docela bez velkého humbuku, což nebylo dříve jeho zvykem... Ona totiž megahvězdná éra tohoto umělce už pominula, protože jeho poslední skutečně velkou deskou bylo album „Lenny“ a to vyšlo už v roce 2001. Ne že by následující nahrávky byly špatné, to ne, ale jejich síla ani dopad se nemohl rovnat počinům jako „Are You Gonna Go My Way“, „Circus“, „5“ a zmíněné „Lenny“. Přesto, že ten kvalitativní i komerční propad posledních alb byl vcelku znatelný,..více

[recenze]

[26.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

SLASH feat. MYLES KENNEDY AND THE CONSPIRATORS - Living The Dream

Za jiných okolností by byla tahle deska vřele vítána, protože Slash rozhodně patří mezi největší živoucí legendy. Ovšem situace je úplně jiná než v době, kdy vycházel výsledek jeho poslední spolupráce se zpěvákem Alter Bridge Mylesem Kennedym „World On Fire“. Ten spadá do roku 2014, a v té době ještě nikdo nevěděl, co přinese přelom letopočtů 2015 a 2016. To totiž na scéně vybouchla bomba z největších, když se na sociálních sítích objevila fotka bubenické blány,..více

[recenze]

[25.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Under Cover

V březnu 2002 zasáhla Ozzyho fanoušky smutná zpráva, když po boji s rakovinou zemřel bubeník Randy Castillo, který byl s Madmanovou kariérou spjatý celých deset let a v posledních letech života nahradil na bubenické sesli Tommyho Lee v Mötley Crüe. Ozzy tehdy poskytl tisku několik rozhovorů, v nichž nikdy nezapomněl vyzdvihnout Castillův přínos jeho tvorbě. Jinak ale Madman brázdil světová pódia v rámci Ozzfestu, kde vystupoval jak sólově, tak s Black Sabbath, ..více

[recenze]

[20.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

NASHVILLE PUSSY - Pleased To Eat You

Doba Nashville Pussy už dávno minula (pokud tedy někdy taková byla), i když si to kapela stále ještě nechce přiznat. Proto také s novinkou „Pleased To Eat You“ co to jen jde navazuje na debut „Let Them Eat Pussy“, který jim na konci devadesátých let zajistil docela slušnou publicitu. Tehdy ale byla jiná doba a provokativní sexualita, která z promo fotek kapely a nakonec i ze živých vystoupení odkapávala z každého tónu, ..více

[recenze]

[18.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]