Hra na schovávanou skončila. Slayer jsou zpět!
Bude turné i nová deska, na to vsadím svoje nový...

Hra na schovávanou skončila. Slayer jsou zpět!
Taky jsem věřil, že Slayer budou ti, kteří slovo...

MOTÖRHEAD - Orgasmatron
Lemmy o tomto albu někde prohlásil, že od něj...

MOTÖRHEAD - Rock N`Roll
Přišel jsem poprvé do styku s Motorhead právě v...

CRADLE OF FILTH - Nymphetamine
Otřesná deska a absolutní dno Vampýří tvorby v...

TEMPLE BALLS - Avalanche
Jedna z nejlepších melodic hard´n´heavy novinek...

PINK FLOYD - The Dark Side Of The Moon
desek art rocku, tady skutečně není co řešit....

Záleží metalovému fanouškovi na kvalitě zvuku nahrávek?
S těmi Helloween to vidím stejně. I když teď jsem...

Záleží metalovému fanouškovi na kvalitě zvuku nahrávek?
Helloween zní nejlíp na Chameleonu : ) Zvuk...

Záleží metalovému fanouškovi na kvalitě zvuku nahrávek?
Palo: zrovna Helloween a jejich novější nahrávky...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

GREEN DAY - Saviors


Vypadá to až neuvěřitelně, ale letos uplyne dvacet let od chvíle, co Green Day vydali zásadní album „American Idiot“ a rázem byli větší i než v dobách průlomu s deskou „Dookie“. Že by ho Green Day chtěli zažít znovu je věc zcela jasná, ačkoliv mnohem hůře proveditelná. Vždyť se podívejme na to, jak vypadalo dvacet let, kdy se jim ani jedinkrát nepodařilo vystoupit ze stínu slavné desky. „21st Century Breakdown“, přímého následovníka „American Idiot“, doslova zabila snaha o zopakování úspěšného vzorce za každou cenu, ..více

[recenze]

[30.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


PINK FLOYD - Atom Heart Mother


Pink Floyd byli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let neuvěřitelně plodní a za tři roky vydali čtyři alba, jejichž úroveň sice šla dolů, ale kapela se dostávala čím dál více do povědomí veřejnosti. Poslední „Ummagumma“ i přes naprosto nekomerční a vlastně neposlouchatelný charakter jejich pozici zase upevnila. Jak byla kapela rozjetá, využila nabídku na tvorbu filmové hudby pro snímek Zabriskie Point, na němž už nebyla jediným tahounem soundtracku, ale objevila se po boku kapel Grateful Dead, The Rolling Stones nebo Jerryho Garcii...více

[recenze]

[29.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SAXON - Hell, Fire And Damnation


Že Saxon vydává čtyřiadvacátou řadovou desku, je spíše konstatování než nadšené zvolání. I když kapela rozvířila loni poněkud stojaté vody prohlášením, že se novým členem stává předák neméně legendárních Diamond Head Brian Tatler, je v zásadě všechno při starém a vydání alba „Hell, Fire And Damnation“ je jen rutinní záležitostí. Saxon je jistota, která si hraje na svém písečku a je jí úplně jedno, co se děje kolem ní. Proto ani Tatlerův příchod nijak zvlášť chod věcí nemůže narušit, zejména proto, že si kapela libovala, jak k ní slovutný ..více

[recenze]

[26.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - Ace Of Spades


Přestože je deska „Bomber“ vnímána jako o něco slabší sourozenec předchozí „Overkill“, ve své době potvrdila, že Motörhead jsou na rychlém vzestupu. Kapela brzy po vydání obdržela stříbrnou desku, což odpovídalo dvěstěpadesáti tisícům prodaných kusů, a to bylo něco, na co Lemmy a jeho dva kumpáni v době, kdy byli považováni za všeobecné outsidery, ani nepomysleli. Ne, že by se jejich finanční situace zlepšila, pořád byli chudí jako kostelní myši, protože peníze, o které je neobrala vydavatelská společnost,..více

[recenze]

[25.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Jan Skala


Tak nakonec ten loňský rok nebyl tak slabý, jak se v jeho průběhu mohlo zdát. Spíše naopak připravil řadu zajímavých desek, několik comebacků, které potěšily i překvapily a také několik zajímavých kooperací. Sice pokračoval v trochu neutěšeném trendu pro rockovou hudbu, která je stále vytlačována z hlavních médií a mainstreamových stanic, ale to je věc, na kterou si člověk už zvykl. Důležité je, že vyšla řada desek, které jsou rozhodně podařené a které se všechny nepovedlo ani do dvacítky nejlepších nacpat. ..více

[ankety]

[23.01.2024]

[Jan Skala]

[]


PINK FLOYD - Ummagumma


I když na konci šedesátých let platili Pink Floyd za zajímavou psychedelickou kapelu, o velké slávě nemohla být řeč. Kapela proto nebyla svazována žádnými konvencemi a prakticky nečelila žádnému tlaku vydavatelské firmy, která se smířila s tím, že kapela bude vždy vydělávat jen omezené množství peněz, protože prodejnost desek se vždy zastaví nejvýše na sto tisících, což byl pro Pink Floyd obrovský úspěch. Deviza kapely spočívala v živých vystoupeních, při kterých mohla naplno ukázat svou sílu,..více

[recenze]

[22.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


RUSSELL / GUNS - Medusa


Ačkoliv většina podobných projektů, za kterými stojí italská firma Frontiers Records, za moc nestojí a mívají jepičí život, zde jsou velké předpoklady, že by to mohlo dopadnout o mnoho lépe. Ne kvůli tomu, že kytarovou práci odvádí předák L.A. Guns Tracii Guns, ten je zainteresován u tolika věcí (včetně domovské kapely, zažívající éru umělecké stagnace), že jeho jméno zevšednělo. Ale kvůli tomu, že album obsahuje hlas legendárního Jacka Russella, letitého předáka Great White ..více

[recenze]

[20.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


MOTÖRHEAD - Bomber


Na to, že Motörhead byli považováni za totální odpadlíky scény a za tři ztracené existence, které to dotáhnou leda tak do léčebny nebo na krchov, si deska „Overkill“ vedla znamenitě. Pro Lemmyho a jeho partu znamenala velký průlom, do hitparád kromě ní dostal také dva roky starý debut a ve Velké Británii se pomalu mluvilo o nové senzaci. Punk už umíral, v křečích se měnil na elektroničtější podobu post-punku a nové vlny, což nebyla cesta, kterou by se Motörhead chtěli vydat. Jejich synonymem byla neurvalá kytarová hudba, neomalené texty ..více

[recenze]

[18.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


HARLEJ - Zatím je to dobrý


Ať už si o tvorbě Harleje člověk myslí cokoliv, je jasné, že v českých luzích a hájích je japela jistým druhem fenoménu. Vyčítat se jí dá mnohé, od stylizované pražsko-vesnické image, přes stále se opakující nápady (což se kapele, co hraje třicet let, vytýkat až tak nedá) až po některá alba, která koketovala se silným podprůměrem. Nedá se jí upřít především to, že dokázala získat širokou posluchačskou základnu a má řadu hitů, které znají i ti, jenž o rockovou hudbu nezavadí. Do jisté míry ji lze přičíst k dobru, že dokázala nahradit tak osobitého zpěváka,..více

[recenze]

[16.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


PINK FLOYD - More


Jestliže si před dvěma lety Pink Floyd svou existenci bez Syda Barretta nedokázali představit, protože podivínský frontman byl ztělesněním jejich psychedelických vizí, do roku 1969 šla parta jako pevná čtveřice, v níž už pro Barretta místo nebylo. Roli frontmana převzal naplno David Gilmour, přestože se o ni musel dělit se stále ambicióznějším basistou Rogerem Watersem, který po Barrettovy přebíral skladatelské otěže a na konci šedesátých let ho šlo označit ..více

[recenze]

[15.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


MYRKUR - Spine


Asi nikdo nepochyboval po o tom, že se Amalie Bruun po éterické a folkem skrz na skrz prosáklém albu „Folkesange“ nevrátí k původnímu atmosférickému black metalu, jaký prezentovala na prvních dvou deskách. Jimi si esoterická kráska získala pozornost metalové komunity a jistý obdiv, neboť se pustila do temné a zlé hudby, ovšem až s „Folkesange“ předvedla, kde leží její skutečné kořeny. Že za to slízla pár nenávistných komentářů, které mluvily o zradě metalu (skutečně ještě v dnešní době…?) vůbec nevadilo, ..více

[recenze]

[13.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


ŠKWOR - Sobě věrnej


Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - Overkill


Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..více

[recenze]

[11.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


DANKO JONES - Electric Sounds


Bylo by snadné říct v případě kanadského tria Danko Jones, že u něj vítězí forma nad obsahem. Přesně víte, jak bude každá nová deska znít od chvíle, kdy ji Kanaďané ohlašují. Pro fanoušky to možná bude výhoda, ale pro ostatní posluchače je rutina už léta ubíjející. Kapela sice své kouzlo má a nelze jí upřít až buldočí drajv, kterým žene kupředu rock n`rollový stroj, ale motivace, pustit si každou novou desku nebo nedejbože celou diskografii je pramalá. Když už se k tomu rozhoupete a přece jen si na novou desku uděláte čas,..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GYPSY PISTOLEROS - Duende A Go Go... Loco!


Britští samorosti Gypsy Pistoleros zažívají velký comeback. Velký na jejich poměry, devadesátá léta jako vyjukaní zajíčci spíše promarnili a další čas prochlastali a profetovali, takže ze slavné hudební kariéry nebylo vůbec nic. To, co Lee Mark Jones a jeho parta zažívají nyní, je (ač je principálovi už šedesát) splnění rock n`rollového snu, který předtím utopili v kokainových vánicích a flaškách whisky. Dnes je to o něčem jiném, věk je hlavně o čísle a jako pojem působí zcela relativně. Lee se nechce pasovat do role nějakého zasloužilce, ..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets


„Stalo se to po jednom víkendu, kdy to Syd skutečně přehnal. Jeho mozek prostě řekl dost a od té doby se jeho stav už jen zhoršoval,“ řekl basista Roger Waters k osudovému okamžiku nejen v kariéře Pink Floyd, ale i životě Syda Barretta. „Víkend, kdy to Syd přehnal“, se stal startovním výstřelem k nové epizodě kapely. Je jasné, že kdyby k té politováníhodné události nedošlo a Syd Barrett by alespoň v rámci možností zůstal při smyslech a vydržel v čele kapely, tvorba Pink Floyd by se ubírala jiným směrem. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


KVELERTAK - Endling


Kvelertak je svým způsobem unikát. Která jiná kapela, jež zpívá hrbolatou norštinou, dosáhla takového mezinárodního uznání, že se o nich zmiňují členové Metallicy či Guns N`Roses? Která jiná kapela vyrazila takovým způsobem za hranice své země a hraje uhelně černý black metal? O tento styl se Kvelertak jako praví Norové otřeli zejména v začátcích, dnes v jejich tvorbě hraje hodně podružnou roli. Když ze sestavy před minulým albem „Splid“ vylétl zpěvák Erlend Hjelvik, zavelela sestava společně s novicem Ivarem Nikolaisenem ..více

[recenze]

[06.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - On Parole


„Kapela mě propustila, protože jsem užíval špatné drogy,“ řekl v polovině sedmdesátých let basista space rockových Hawkwind Ian Fraiser Kilmister, jemuž však už v té době nikdo neřekl jinak než Lemmy. Prohlášením se pokusil zakrýt mrzutost, která se stala na kanadsko-americké hranici, kde byl zatčen za přechovávání drog a kapele to dalo záminku k tomu, aby se zbavila problémového člena, jenž si hrál na hvězdu, chlastal jako duha a drogy pro něho neznamenaly tabu. Lemmy měl už tehdejších spoluhráčů plné zuby ..více

[recenze]

[04.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


PINK FLOYD - The Piper At The Gates Of Dawn


I když se to může jevit jako nepředstavitelné nebo alespoň těžko možné, i psychedelický rock byl jeden čas módní záležitostí a stylem, který slavil velké komerční úspěchy. Psala se šedesátá léta a vnímání kultury bylo zcela jinde než dnes. Scénu válcovali The Beatles a slávy se zuřivě dožadovali i The Rolling Stones, ovšem hudební (tedy spíše undergroundově rockové) podhoubí bylo mnohem složitější. Ještě než The Beatles na slavném albu „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ a později The Rolling Stones s „Their Satanic Majesties Request“ ..více

[recenze]

[01.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - Na Hrádečku tam je hej aneb Ach to hanobení státu


„Běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu.“ „Ranní ptáče dál doskáče, nakopnu ho, až zapláče“. „Komu je dnes dvacet chce se mu hnusem zvracet, ale těm co je čtyřicet, je toho vyblít ještě více.“ „Po celý život budeš roztahovat klín, aby v něj vešel podivuhodný mandarin“… Asi stačí taková malá ukázka, aby si člověk udělat představu o nekonformnosti The Plastic People Of The Universe, kapely, která nechtěně psala dějiny české hudby, pomohla k pádu komunistického režimu a nakonec se utopila ..více

[profily]

[31.12.2023]

[Jan Skala]

[]


MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar


O Malokarpatan se vždy zjednodušeně mluvilo jako o slovenských Master`s Hammer, což je dané stylovým zaměřením na blackmetalový prazáklad začátku devadesátých let, či na tvorbu Bathory z konce dekády předchozí. Pak také veršotepectvím bratislavské čtveřice, která připomíná kultovní desku „Jilemnický okultista“, a v neposlední řadě hojným využíváním tympánů, což není nástroj v metalové hudbě zcela obvyklý. Jenže může se o Malokarpatan jako o Master`s Hammer z východu mluvit ještě nyní, ..více

[recenze]

[29.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


Lita FORD - Black


Čtyři roky se v hudebním světě v první polovině devadesátých let zdály jako věčnost. Přesně takovou dobu se Lita Ford rozmýšlela, jestli má smysl restartovat kariéru, neboť album „Dangerous Curves“ vyšlo do právě propukající grungeové revoluce a přes vysokou kvalitu se mu očekávaného ohlasu nedostalo. Ve víru událostí Lita přišla o smlouvu s vydavatelem RCA, které vzájemný vztah uzavřelo vydáním výběrové desky, zhroutilo se jí také manželství s exkytaristou W.A.S.P. Chrisem Holmesem, který radši než manželku objímal láhev s kořalkou. ..více

[recenze]

[28.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


GILLAN - Magic


Důvody, kvůli kterým kytarista Bernie Tormé skončil u Gillan, byly čím dál palčivější a ukazovalo se, že jde o problém celokapelový a ne pouze o vrtochy jednotlivce, který si myslel, že se bez něho celá věc položí. To se nestalo, Gillan našel výtečného Janicka Gerse a spolu s ním natočil možná nejlepší album („Mr. Universe“ jistě promine…) „Double Trouble“. Neutěšená finanční situace uvnitř souboru, při které i protřelému praktikovi jako byl Ian Gillan zcela nedocházelo, jak je kapele pouštěno žilou, začínala být alarmující, ..více

[recenze]

[25.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


NITRATE - Feel The Heat


Kapely Midnite City a Nitrate se vždycky daly brát jako bratrské. Ne proto, že frontman Midnite City Rob Wylde hrával u Nitrate na kytaru, ale zejména proto, že obě jsou zástupci aktuálního AOR / glam metalu ve Velké Británii. Obě také jako dobu působení zahrnují zejména poslední pětiletku, ve které přispěly k obrodě stylu a zejména Midnite City ukazovali, jak se s citem a lehkostí dá dnešní glam metal hrát, navíc s vysokou dávkou hitovosti. Nitrate jako kdyby po výtečném debutovém albu „Real World“ ztráceli dech a směřovali k průměru,..více

[recenze]

[22.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Lita FORD - Dangerous Curves


Ne, že by všechno skončilo ve chvíli, kdy Nirvana vydala „Nevermind“, k očistě scény se schylovalo už dobu předtím. Pozorovala to i Lita Ford, která na minulém albu „Stilleto“ vsadila více na komerčně rockovou kartu, i když tendence vývoje rockové hudby byly trochu jiné, de facto po raketovém nástupu Guns N`Roses se začínala preferovat tvrdší hudba, než s jakou v osmdesátých letech slavili úspěch Poison, Whitesnake či Def Leppard. Lita šla opačným směrem, což se jí vymstilo, neboť „Stilleto“ bylo oproti předchozí nahrávce „Lita“ ..více

[recenze]

[21.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


GILLAN - Double Trouble


Pro Gillan nastala v létě 1981 velice složitá a prekérní situace. Čekala ji událost sezóny, s legendárními kapelami Kinks a Budgie se měli stát hlavními hvězdami třídenního srpnového festivalu v Readingu, ovšem bez kytaristy to bylo jaksi složité. Bernie Tormé, který kapelu opustil po turné v Německu kvůli nedostatečnému finančnímu ocenění, na které nadávala celá kapela, byl natolik důležitým hráčem, jenž všem třem deskám dal nezaměnitelné charisma, že se kapele zdálo nemožné jej nahradit. Jednat musela rychle, termín Readingu se blížil ..více

[recenze]

[18.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


KATAKLYSM - Goliath


Deathmetaloví fanoušci měli s Kataklysm vždycky trochu problém a Kataklysm měli problém s nimi. To neplatí o stylově ukázkových prvních dvou deskách, jež udávaly směr moderní deathmetalové hudbě, která hledala cestu poté, co zažila na začátku devadesátých let svůj vrchol. Poté, co se za mikrofon postavil Maurizio Iacono a kapela vydala třetí desku „Victims Of This Fallen World“, nastal poprask a veřejná dehonestace. Kataklysm posvátný death metal poplivali množstvím hardcorových a nu-metalových esencí a najednou byl oheň na střeše...více

[recenze]

[16.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


AOR - Bewitched In L.A.


Frédéric Slama je velký nezmar. Moc dobře si je vědom, že kdyby hudbu, kterou tvoří už dvě desítky let, dělal v osmdesátých letech, byla by z něho hvězda. Dnes je tak trochu mimo čas a prostor a připravuje nahrávky pouze pro skalní fanoušky stylu AOR. Aby jim byl blíž, i svůj projekt pojmenoval co možná nejstylověji a takřka každoročně je zásobuje přívalem nové hudby. U Slamy mají posluchači jistotu. Vlastně ani nemůže cuknout z ostře daného stylu, který je definován v názvu kapely a asi už definitivně na post vokalisty dosadil ..více

[recenze]

[15.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]


Lita FORD - Stilleto


Úspěch alba „Lita“ byl docela nečekaný a Litě přihrál do ruky trumfy v pomyslném mediálním boji proti někdejší kolegyni z The Runaways Joan Jett. Jestliže na začátku osmdesátých to byla Joan Jett, která slavila největší úspěchy a dosahovala milionových prodejů, teď se role obrátily. Během dekády začala tvorba Joan Jett chřadnout a Lita šla směrem vzhůru. Podařilo se jí vytvořit kolem sebe tým, který pracoval spolehlivě a to byl základ úspěchu. Od manažerky Sharon Osbourne, jež její kariéru nastavila správným směrem, ..více

[recenze]

[14.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


VEGA - Battlelines


Britská formace Vega prošla za od vydání minulé desky „Anarchy And Unite“ turbulentním vývojem. Opustili ji hned dva členové, bratři James a Tom Martinovi, kteří si to zamířili do stylově spřízněného projektu Nitrate a jednu chvíli to nevypadalo moc dobře. Ovšem když přežila covid, nemohly ji na kolena srazit ani odchody, i když se jednalo o členy, kteří určovali soud kapely. Z toho je patrné, že s novinkou „Battlelines" se kapela ocitla na novém startu a mohla se rozběhnout jakýmkoliv směrem. ..více

[recenze]

[12.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


GILLAN - Future Shock


Když bylo Gillanovi jasné, že mu v Americe pšenka nepokvete (což se z členů Deep Purple podařilo jen Davidu Coverdaleovi s Whitesnake o pár let později), rozhodl se zaměřit hlavně na britský a evropský trh, protože ten mu sluchu popřával vrchovatě. Gillan moc dobře věděl, co na publikum starého kontinentu zabírá a proto sledoval, co se děje na Britských ostrovech, které se pár let po punkové horečce zmítaly v další vlně, tentokrát heavymetalové. Hlavy po odbarvených čírech pokryly dlouhé vlasy, teenageři po vzoru Roba Halforda..více

[recenze]

[11.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Lita FORD - Lita


„Ani jsem nevěděla, že jsou na tom všechny trochu jinak, ale mohlo mi to dojít. Nikdy se spolu nebavily o chlapech a o takových věcech. Ale když viděli nějakou holku, tak se vždycky začaly chichotat,“ zavzpomínala v druhé polovině osmdesátých let Lita Ford na dobu, kdy byla členkou The Runaways. Na historky se sexuálním podkresem přišla řeč ve chvíli, kdy Joan Jett v rozhovoru na Litu zaútočila, že využívá své tělo a vyzývavost k tomu, aby dosáhla úspěchu. „To, co dělá Lita, bych já nikdy neudělala. Ukazovat se polonahá, v kožených oblečcích“..více

[recenze]

[07.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


FOGHAT - Sonic Mojo


Britští Foghat jsou svým způsobem ojedinělý úkaz. Ač pocházejí ze Spojeného království a hrají čistě britský blues / hard rock, který v Evropě měl velký úspěch zejména v sedmdesátých letech, kdy Foghat byli rovněž činní, v domovské Velké Británii se jim obloukem vyhnul. Ovšem dosáhli něčeho, za co by mnohem slavnější soubory platili zlatem. Dokázali prorazit v Americe, kde svého času byli v podstatě stejně populární jako Deep Purple a sbírali zde zlaté a platinové desky. Proč se tak stalo, pravděpodobně nikdo nikdy nedokázal rozklíčovat,..více

[recenze]

[05.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GILLAN - Glory Road


Úspěch alba „Mr. Universe“ Iana Gillana uklidnil, protože po konci u Deep Purple jako kdyby se začal ztrácet z očí veřejnosti a na slavné působení, kdy byl spolu s Robertem Plantem pasován na nejlepšího zpěváka planety, se zapomínalo. Už nikdy mu nebylo dopřáno stanout na tomtéž piedestalu, protože minimálně „In Rock“ a „Machine Head“ byly mety nedostižné a Gillan s nimi nemohl soupeřit. V Deep Purple byl členem pětičlenného celku, sám za sebe takovou sílu neměl, přestože situace v kapele se konsolidovala ..více

[recenze]

[04.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << 2 / 171 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15878 sekund.