Janet GARDNER - Your Place In The Sun

Kdo by si ještě chtěl spojovat jméno zpěvačky Janet Gardner s legendární dívčí kapelou Vixen, ve své době jakousi ženskou odpovědí na Poison, bude už vedle. Ze společného comebacku nakonec není nic a od loňska v čele této formace stojí Lorraine Lewis, jenž na konci osmdesátých let zažila patnáct minut slávy v kapele Femme Fatale. Janet Gardner ale dnes Vixen vůbec nechybí. V roce 2016 se totiž vdala za Justina Jamese, ..více

[recenze]

[11.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE SMASHING PUMPKINS, FANGCLUB - 6. 6. 2019 - Praha, Fórum Karlín

Personální krize, která The Smashing Pumpkins provázela v minulých letech, kdy na bubenickou stoličku dokonce usedl Tommy Lee z Mötley Crüe, je nadobro zažehnána. A i když poslední (jinak výborné) album „Shiny And Oh So Bright, Part 1 / LP: No Past No Future No Sun“ nemůže ani silou ani komerčním dopadem konkurovat jejich nejslavnějším nahrávkám v čele s „Mellon Collie And The Infinite Sadness“, bylo velikým lákadlem, že kapela přijede ve své skoro klasické sestavě..více

[reporty]

[10.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

Duff McKAGAN - Tenderness

Duffa McKagana rozhodně není třeba představovat. Dnes, v době kdy je znovu členem Guns N`Roses, se kterými za poslední tři roky absolvoval obří „Not In This Lifetime World Tour“, znovu vstoupil mezi naprostou rockovou smetánku. Tam sice patřil už od dob debutu GN`R „Appetite For Destruction“, ale přece jen jeho jméno postupem let, kdy nebyl členem této legendy, tak trochu zapadlo prachem. Co na tom, že vydal dvě sólová alba, byl členem další úspěšné party Velvet Revolver, ..více

[recenze]

[09.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

SAINT VITUS - Saint Vitus

Když v roce 1984 vyšlo bezejmenné debutové album Saint Vitus, způsobilo to v undergroundových metalových kruzích nemalé pozdvižení. Tak silné ozvěny původních Black Sabbath na takové úrovni nebyly do té doby ke slyšení snad u žádné jiné kapely. Od tohoto stylu Saint Vitus neuhnuli ani v dalších letech a s příchodem Scotta „Wina Weinricha“ v druhé polovině osmdesátých let jej vypilovali skoro k dokonalosti. Ne náhodou jsou desky z té doby jako „Mournful Cries“ a „V“ považovány za klasiky žánru. ..více

[recenze]

[07.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

THIN LIZZY - Thin Lizzy

Je to neuvěřitelné, ale Philu Lynottovi by bylo letos už sedmdesát. Jenže ty největší legendy umírají mladé a Lynott tou legendou bezesporu byl. I když se jí stal hlavně po své předčasné smrti, jen pár dnů po Novém roce 1986. Jeho odkaz je dnes neoddiskutovatelný a to kvantum hudby, které po sobě zanechal, nese specifický cejch, i po letech jsou jeho hity hrané, klaní se k nim další generace mladších hudebníků a Lynott sám je ve svém rodném Irsku citován jako jeden z největších hudebníků v novodobých dějinách. ..více

[recenze]

[06.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

POSSESSED - Revelations Of Oblivion

Tenhle návrat mohl dopadnout všelijak. Předně se tedy vůbec nečekalo to, že se Possessed jednou vrátí ke svému smrtícímu řemeslu na studiové bázi a pak také vyvstala otázka, jaký že to vlastně je návrat, když ze sestavy, která se podepsala pod megakultovní alba „Seven Churches“ a „Beyond The Gates“ z poloviny osmesátých let, je v kapele dnes přítomný pouze zpěvák Jeff Becerra. Ten navíc byl nucen vzdát se baskytary poté, co je od konce osmdesátých let,..více

[recenze]

[04.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

O tom, jak se telefon setkal s Halfordovou botou

..více

[bulvární koutek]

[04.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

BEASTO BLANCO - We Are

Beasto Blanco mlčeli skoro tři roky. To je dost na kapelu, o které se v době vydání jejich debutu v roce 2013 předpokládalo, že se stane novou senzací v rockovém světě. Nestalo se, přestože měla tahle parta skutečně dobré reference a vysoký profit, neboť v ní působí zpěvák a basista Chuck Garric (ex-Alice Cooper, L.A. Guns) i dcera samotného krále shock rocku, zpěvačka Calico Cooper, navíc obě předchozí alba byla více než slušná...více

[recenze]

[03.06.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

DIAMOND HEAD - The Coffin Train

Kdyby Diamond Head nikdy nenatočili svůj skvostný debut „Lightning To The Nations“ a tím natolik neinspirovali Metallicu, že je jak Lars Ulrich, tak James Hetfield citují jako největší klasiku, už dávno by asi (zcela neprávem) zapadli v zapomnění. Ovšem na kdyby se nehraje a přestože žádné z dalších alb těchto klasických představitelů Nové vlny britského heavy metalu už nikdy nedosáhlo úrovně debutu, je tahle kapela živá až do současnosti. Co na tom, že jediným pamětníkem dávných časů je už jen kytarista Brian Tatler ..více

[recenze]

[31.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

CRAZY LIXX - Forever Wild

I když se to před pár lety nezdálo, Crazy Lixx se nakonec pravděpodobně stali vůdčí kapelou někdejší Nové vlny skandinávského hairmetalu, která dosáhla kulminace na začátku této desetiletky. Zatímco Crashdïet léta od smrti frontmana Davea Leparda vyloženě tápají a nemohou pořád vzít věci za správný konec, Vains Of Jenna jsou už dávno minulostí a Reckless Love s posledním albem „InVader“ nabrali nečekaně nešťastný směr, Crazy Lixx šli dosud jen nahoru. Nejpozději od eponymní desky z roku 2014 se vyprofilovali..více

[recenze]

[29.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

SAMMY HAGAR & THE CIRCLE - Space Between

Dávný frontman kultovních Montrose a chlápek, co v polovině osmdesátých let nahradil Davida Lee Rotha u Van Halen dnes neřeší vůbec nic. Sammy Hagar by se klidně mohl věnovat svému podnikání (které rozjel už v devadesátých letech, z čehož vznikla mimo jiné světoznámá restaurace Cabo Wabo) a muzicírování ve svých jedenasedmdesáti letech pověsit na hřebík. Nebo si jen tak užívat důchodu a tantiém, které budou více než slušné. ..více

[recenze]

[28.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

GRAND MAGUS - Wolf God

Grand Magus se s posledními deskami stávají čím dál přístupnější, a tak původní fanoušci této švédské trojici stále nemohou odpustit to, že se až příliš vzdálila od původního stoner metalu i od své posedlosti Black Sabbath a dnes se prezentuje klasickým heavy metalem, kde jsou jasně slyšet inspirace u Manowar a nebo například i u Running Wild.. Přelomovým dílem v tomhle ohledu byla deska „Iron Will“, kde se trend v jejich tvorbě zlomil a album umně spojilo heavymetalovou melodiku a hédonismus..více

[recenze]

[27.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

DANKO JONES - A Rock Supreme

Holohlavý kanadský čert Danko Jones dnes asi už ničím nemůže překvapit. To, co chtěl kdy říct, tak se mu povedlo hned na prvních albech, která byla velká rock n`rollová jízda, vstřebávající vlivy Motörhead, raných Guns N`Roses, AC/DC a Ramones, čímž si tento umělec i jeho kapela vysloužili skoro až kultovní status. Ten si sice udržují dodnes, i když i ti nejskalnější fanoušci si musejí přiznat, že s každým dalším rokem jde kvalita nové hudby Danko Jones trochu dolů. Dobře bylo ještě v roce 2015,..více

[recenze]

[20.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

WHITESNAKE - Flesh & Blood

Čekání je u konce. O téhle desce se mluvilo už od roku 2017 a její vydání se stále posouvalo, až se začalo spekulovat o formě Davida Coverdalea, který předváděl v posledních letech na pódiích spíše střídavé výkony. Kapelu neminuly ani úvahy o problémech v sestavě, což by (vzhledem k její minulosti, kdy se v ní muzikanti střídali jak na běžícím pásu) nebylo vůbec nic neuvěřitelného. Navíc Coverdale už rozhodně není mladík a doba, kdy jako dvaadvacetiletý vyjukaný prodavač z butyku nastoupil rovnou do rozjetých Deep Purple, ..více

[recenze]

[17.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

I soumrak legend může být zábavný a přitažlivý

..více

[bulvární koutek]

[17.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

L7 - Scatter The Rats

Když budeme pátrat po historii party těchto čtyř feministek z Los Angeles, musíme se nutně vrátit až na začátek tohoto tisíciletí. Tehdy se totiž nad L7 zavřela voda a vypadalo to, že už definitivně. Přitom celá devadesátá léta dělala tahle kapela na scéně docela slušný rozruch. Byla totiž naprosto odlišná od ostatních holčicích kapel, které koncem osmdesátých let vzešly z L.A.. Ať už to byly Vixen, Phantom Blue nebo Femme Fatale, kde jejich členky působily jako načančané panenky z módních butiků. L7 byli jiné, ..více

[recenze]

[15.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE WILDHEARTS - Rennaisance Men

Už je to dávno, co byli The Wildhearts považováni za naději ostrovního rocku. Tenkrát v první polovině devadesátých let byli za skutečné hvězdy, protože (kromě epizodního účinkování frontmana Gingera u The Quireboys) nebyli zatíženi osmdesátými lety a nedívalo se na ně jako na dinosaury. Sice hráli rock n‘roll, který byl poučen americkou ulicí a výstředností Hanoi Rocks, ale dali mu špetku alternativního nádechu, čímž si vysloužili pozornost i fanoušků tehdy moderních stylů...více

[recenze]

[14.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

JIM PETERIK & WORLD STAGE - Winds Of Change

Fanouškům AOR asi netřeba představovat Jima Peterika. Kdyby totiž tento dnes osmašedesátiletý kytarista a klávesista za svůj život napsal jen ultimativní hit „Eye Of The Tiger“, který díky filmu Rocky III katapultoval jeho tehdejší kapelu Survivor do hvězdných výšin, už tím by si zajistil nesmrtelnost. Přestože Peterik je velmi plodný autor, který během let byl členem kapel jako 38 Special a Pride Of Lions a spolupracoval s takovými umělci jako jsou The Beach Boys, Sammy Hagar, REO Speedwagon, Lynyrd Skynyrd nebo Cheap Trick, ..více

[recenze]

[10.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

HARDLINE - Life

Pramálo společného má sestava dnešních Hardline s prapůvodem kapely, kdy ji v podstatě vedl kytarista Journey Neal Schon. Jediným pojítkem s výtečným debutem z roku 1992 „Double Eclipse“, je zpěvák Johnny Gioeli, který kapelu postupem let nasměřoval do Evropy, konkrétně na Apeninský poloostrov. Dnes jsou tam Hardline už napevno usedlení a kromě Američana Gioeliho (ovšem s italskými kořeny) už nemají se Spojenými státy prakticky nic společného...více

[recenze]

[06.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Andy BLACK - The Ghost Of Ohio

Doba, kdy Black Veil Brides byli považováni za naději rock n`rollu a kdy se jim s deskami „Set The World On Fire“ a hlavně „Wretched And Divine: The Story Of The Wild Ones“ povedl průlom nejen v domovských Spojených státech, ale i ve zbytku světa, je už pravděpodobně tatam. Pokus o vlastní metallicovskou „Černou desku“ s bezejmenným albem nevyšel a poslední album „Vale“ už sbíralo drobečky po dřívější hostině. Zpěvák Andy Biersack možná i proto před třemi lety vykročil na sólovou dráhu..více

[recenze]

[04.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

SKOLD - Never Is Now

Zasvěcení vědí své… Jméno švédského multiinstrumetalisty Tima Skolda už nezáří na scéně takovým jasem, jako když byl velmi důležitým členem kapely Marilyna Mansona nebo když dokázal přenést původně hairmetalovou formaci Shotgun Messiah přes práh nových časů a udělat z ní výtečnou industriálně rock/metalovou úderku (vzpomeňme si na skvělé album „Violent New Breed“). Dnes je trochu v ústraní. Ovšem Skoldovi to vyhovuje...více

[recenze]

[01.05.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE DIRT - Patnáct let pekla s Mötley Crüe

O tom, že se jednou dostane na filmové zpracování pohnuté historie Mötley Crüe, se mluvilo už od roku 2001, kdy vyšla jejich strhující biografie „The Dirt“, ovšem tehdy to bylo asi jen zbožné přání členů kapely, jejich kariéra šla v té době pěkně do kopru. Postupem let sem tam probleskla zpráva o tom, že se přece jen něco chystá a to dokonce za účasti takových hvězd stříbrného plátna, jako jsou Johnny Depp či Val Kilmer, ale všechno vždycky vyšumělo do ztracena. Fanoušci už asi ani nedoufali… ..více

[Filmový blog]

[30.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

Yngwie MALMSTEEN - Blue Lightning

Koho vlastně ještě dnes zajímá nová deska Yngwieho Malmsteena? Švédský kytarista stále žije ve svém vlastním světě, kde je on sám jediný kytarový bůh a kde jeho prsty onanující na hmatníku kytary jsou nedotknutelný poklad. Reálný život je však už úplně někde jinde… Malmsteen své jméno degradoval už před lety, kdy se rozhádal takřka se všemi svými spouhráči, kteří mu dodnes nemůžou přijít na jméno a žádný ze zpěváků, kteří svým hlasem zdobili jeho desky, s ním už nechce mít nic společného. ..více

[recenze]

[27.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE QUIREBOYS - Amazing Disgrace

Kdy už, ksakru…? S londýnskými The Quireboys mají fanoušci tak trochu problém. Stále v paměti jsou totiž první dvě desky, „A Bit Of What You Fancy“ a „Bitter, Sweet And Twisted“, které z této party okolo pekelně charismatického vokalisty Spikea (vlastním jménem Jonathan Gray) udělaly velkou ostrovní atrakci a pasovaly je do role nástupců The Rolling Stones. Potenciál ale zůstal neuvyužit, během let se sestava kapela rozmělnila a když jí nakonec opustil zásadní kytarista Guy Bailey, začalo to jít s kapelou z kopce. ..více

[recenze]

[26.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

A NEW REVENGE - Enemies & Lovers

Se superskupinami je to vždycky ošidné. Většinou se totiž jedná o poslepované projekty, které mají za úkol spíše zaujmout jmény zúčastněných než kvalitou hudby samotné. Co si budeme povídat, tahouni těch největších kapel, jejich zásadní skladatelé, se jich povětšinou neúčastní a ke slovu se spíše dostávají dělníci, kteří se tak trochu vezou na vlně zájmu o danou kapelu či legendu. Čest výjimkám jako jsou například Chickenfoot, The Winery Dogs nebo Black Country Communion, ovšem těch je na scéně málo. ..více

[recenze]

[22.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Kurt Cobain... muž, který nepřežil.

..více

[bulvární koutek]

[21.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

NIRVANA - Live At The Paramount

Když se ohlédneme do roku 1991, asi na scéně nebyla žhavější a víc vzrušující nová kapela než Nirvana. Nebudeme se na tomto místě bavit o tom, co její vliv udělal s celou scénou a jak tragicky vlastně celá kapela skončila, my se tentokrát zaměříme na poslední řijnový den roku 1991, kdy se v domovském městě Nirvany, uplakaném a depresivním Seattlu, odehrál v tamní hale Paramount koncert, který aktuálně znovu ožívá. V hlavní roli byla na první pohled nesourodá trojice muzikantů, vedená psychotickým raplem,..více

[recenze]

[21.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: /10]

7 MILES TO PITTSBURGH - Revolution On Hold

Že 7 Miles To Pittsburgh nebudou novými Sleeze Beez (i když je stejně jako nizozemskou hairmetalovou hvězdičku přelomu osmdesátých a devadesátých let vede zpěvák Andrew Elt) bylo jasné hned na bezejmenné debutové desce z roku 2017. Hardrocková podstata sice zůstala stejná, ovšem výrazové prostředky, které 7 Miles To Pittsburgh využívají, se od Sleeze Beez v mnohém liší. Kapela totiž rezignuje na popěvky typu „Stronger Than Paradise“ a snaží se spíše o trochu modernější výraz..více

[recenze]

[17.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Bryan ADAMS - Shine A Light

Když něco vydá Bryan Adams, bývá z toho většinou událost. O to více překvapí, že jeho čtrnáctá studiovka „Shine A Light“ vychází vcelku potichu. Pryč jsou doby megahitových a ultrapopulárních desek „Reckless“, „Into The Fire“ a „Waking Up The Neighbours“, kdyř každá z nich byla doprovázena velkou mediální masírkou a Adams se chechtal z obálek časopisů napříč žánrovým spektrem a zacílení na určitou skupinu. Jeho slavné časy už přece jen trochu pominuly. ..více

[recenze]

[15.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Suzi QUATRO - No Control

Ševče, drž se svého kopyta… To je možná i motto legendární americké zpěvačky Suzi Quatro. Kdyby to tak nebylo, už dávno by se spíše věnovala domácnosti, popíjení kafíčka na verandě svého domu a nezbylo by jí ani pomyšlení na to vytáhnout opět z kouta svou baskytaru a i v osmašedesáti letech vypustit mezi své příznivce (nebo spíše pamětníky její nejslavnější éry) novou desku. Proč vlastně? Je dávno za zenitem, těžko může své fanoušky ještě překvapit něčím objevným, novým, ..více

[recenze]

[12.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

THE END MACHINE - The End Machine

O tom, jak důležitým byl kytarista George Lynch pro klasickou éru Dokken, byly popsány už stohy papíru. Už méně se ale mluví o tom, že to byl právě on, kdo kapelu v devadesátých letech (zejména na alternativně znějícím albu „Shadowlife“) skoro poslal do kytek a ze sestavy pak vylétl jako namydlený blesk. Jistě, samotným Dokken se už nikdy nepodařilo navázat na svá zásadní alba z osmdesátých let a přestože se na Lynchově místě po boku svérázného předáka ..více

[recenze]

[10.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

RON KEEL BAND - Fight Like A Band

Už asi definitivně zapomeňte na to, že by se poctiví dělníci amerického hard rocku a hair metalu Keel dali někdy dohromady. Pravda, stále sice fungují, ale spíše jen na papíře, protože od vydání jejich poslední comebackové desky „Streets Of Rock N`Roll“ vykazují hodně sporadickou aktivitu, která je pravděpodobně zapříčiněna nulovou komunikací mezi předákem Ronem Keelem a jeho dvorním kytaristou Marcem Ferrarim. Ron se proto v této desetiletce věnuje především sólové kariéře, ..více

[recenze]

[02.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

L.A. GUNS - The Devil You Know

Když se před třemi lety sestava tehdejších L.A Guns rozštěpila, aby se pak vzápětí znovu semkla kolem zpěváka Phila Lewise a k nemalému potěšení fanoušků i kolem navrátivšího se původního a velmi důležitého kytaristy Traciiho Gunse, byla situace docela jednoduchá. Sice zmizel bubeník Steve Riley (který si postavil s původním basistou Kellym Nickelsem druhou verzi kapely), ale zato základní dvojice, která nesla největší podíl na tom, že alba L.A. Guns z let 1988 až 1994 lze považovat za klasická, ..více

[recenze]

[01.04.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE RAVEN AGE - Conspiracy

Mít slavného tatíka nestačí… O tom se na vlastní kůži přesvědčili britští The Raven Age, když předskakovali na posledním turné Iron Maiden. Důvod byl jednoznačný. V The Raven Age totiž hraje na kytaru syn Steva Harrise ze zmíněné legendy a proto výběr do role předskokanů byl nasnadě. The Raven Age neměli vůbec jednoduchou pozici, protože fanoušci Iron Maiden jsou známí svou nevolí vůči předkapelám a je úplně jedno, čí syn v ní zrovna hraje. Mladíky, kteří si libují v kombinaci klasického heavy metalu..více

[recenze]

[31.03.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]