A PALE HORSE NAMED DEATH - Infernum In Terra

Stýská se vám po výtečné kapele Type O Negative, která v devadesátých letech dokázala dostat svůj kříženec gotického metalu a doomu do hitparád, kde ji neminulo dokonce platinové ocenění? Tahle kapela už z mrtvých nikdy nevstane a její poslední kapitola byla dopsána ve chvíli, kdy nepřehlédnutelný frontman Peter Steele zemřel v roce 2010 na protržení tlustého střeva, ovšem její odkaz je stále živý. Alespoň v tvorbě kapely A Pale Horse Named Death, kterou od chvíle, kdy se uzavřela kariéra Type O Negative, ..více

[recenze]

[06.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Vladimír MIŠÍK - Noční obraz

Čas se nedá zastavit a Vladimír Mišík to ví moc dobře. Už před pár lety překročil sedmdesátku a může z pozice pamětníka a jakéhosi mentora české rockové scény sledovat, jak se řada jeho nástupců snaží dosáhnout alespoň stejného statusu, jako má on. To ale dost dobře nejde, protože Mišík má nepopiratelný talent a řadu zkušeností, neboť prošel desítkami let, politickými režimy i změnami hudebního vkusu takřka bez ztráty kytičky. Jeho projev byl vždy osobitý a ačkoliv ze zdravotních důvodů už skončil s aktivním muzicírováním, ..více

[recenze]

[05.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

THE SWEET - Cut Above The Rest

Jak si The Sweet poradí bez svého nejvýraznějšího poznávacího znamení a blonďatého miláčka publika, zpěváka Briana Connollyho? To byla nejtěžší otázka, která kapelu, management, ale i fanoušky sužovala od podzimu roku 1978, kdy bylo rozhodnuto, že Connollyho excesy dosáhly fáze, ve které již nemohl být součástí kapely. O rozpadu se neuvažovalo, přestože bylo jasné, že upadající pověst kapely může ještě více utrpět. Rozhodnutí přišlo na přelomu let 1978 a 1979, kdy byl Connolly ještě papírově členem kapely...více

[recenze]

[04.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

M.ILL.ION - Back On Track

Tak přece jen se M.ill.ion vracejí znovu na scénu. Poslední léta u nich byla dost divoká a nejeden fanoušek je už považoval za odepsanou kapelu. Ne, že by se zdiskreditovali posledním materiálem "Sane & Insanity", ale to co se stalo potom, by zlomilo vaz asi i otrlejším kapelám. V roce 2014 na turné po Velké Británii chytil kapelník a basista B. J. Laneby zákeřnou bakterii, která jej takřka připravila o život. Když se prokousal dlouhou rekonvalescencí, ..více

[recenze]

[02.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Genesis 2021 anebo hořký návrat na židli bolesti...

..více

[bulvární koutek]

[02.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

CARCASS - Torn Arteries

O významu britských Carcass v deathmetalovém ranku se ani nemá smysl bavit. Během prvních let svojí existence udělali takový pokrok, že si vysloužili status jedné z nejdůležitějších kapel všech dob. A nic na tom nezměnil fakt, že dlouhá léta byli považováni za definitivně mrtvou kapelu a mezi jejich deskami leží řada (promarněných?) let. Když v roce 2013 potvrdili několik let trvající comeback albem "Surgical Steel", jež v mnohém navazovalo na jejich nejlepší desku "Heartwork",..více

[recenze]

[01.10.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

VEGA - Anarchy And Unity

Britská Vega si až moc zahrávala s trpělivostí svých fanoušků, přesto v podstatě neudělala nic, čím by si nějakou nevraživost mohla vysloužit. Jen natočila pár slabších desek, čímž u řady příznivců sabotovala úsilí z počátku kariéry, kdy v roce 2010 předložila výtečný debut „Kiss Of Life“ a o tři roky později neméně podařené album „What The Hell!“. Pak to s kapelou začalo jít z kopce, když „Stereo Messiah“ očekávání nesplnilo ..více

[recenze]

[29.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE RAVEN AGE - Exile

Podivné album do podivné doby… Tak by se dalo charakterizovat nejnovější dílo miláčků britského metalového tisku, kapely The Raven Age, kterou vede kytarista George Harris, syn Stevea Harrise z Iron Maiden. Kapela profitovala z toho, kdo je tatík jednoho z nich a spolu s Iron Maiden se svezla na turné. Velký úspěch z toho samozřejmě nebyl, protože chtít po fanouškovi Železné panny, aby aplaudoval průměrnému metalcoru, by byl nadlidský úkol. The Raven Age si začali hledat vlastní cestičku,..více

[recenze]

[28.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE SWEET - Level Headed

The Sweet byli v roce 1977 v jakémsi podivném rozpoložení, po letech takřka nepřetržitého koncertování přišla dlouhá pauza. Zlí jazykové dokonce tvrdili, že kapela už patří minulosti. Místo toho manažer David Walker vyjednal pro The Sweet přestup ze stáje RCA ke kolosu Polydor, což pro kapelu znamenalo tučnější konta. Přesto se žádná selánka nekonala. Kapela začínala tvořit nové album, ale komunikace mezi ní a zpěvákem Brianem Connollym se nacházela takřka na bodu mrazu. Své slovo do toho vnesl nejen alkohol ..více

[recenze]

[27.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

CANDLEBOX - Wolves

Grunge je dnes už dávno historický pojem. Od chvíle, kdy vyšlo slovutné „Nevermind“ od Nirvany a z grunge stal celosvětový fenomén, uplynulo už třicet let. Ëra flanelových košil a načesaných vlasů už pominula. Co z ní zbylo? Nirvana a Soundgarden patří minulosti, Alice In Chains a Stone Temple Pilots museli po smrti frontmanů změnit svůj nejvýraznější prvek a Pearl Jam už dávno nejsou tím, čím bývali v dobách „Ten“ nebo „Vs“. Jsou tu ještě kapely druhého sledu, které se vezly na úspěchu Nirvany..více

[recenze]

[26.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Kevin MARTIN (CANDLEBOX) - Nic tak velkého jako grunge už asi nepřijde

Candlebox v dobách největší grunge mánie zazářili jako kometa. Skalní příznivci stylu jim vyčítali, že se pouze vezli na vlně zájmu, ovšem ani to nemohlo zastřít fakt, že se jejich debutového alba z roku 1993 prodalo v Americe čtyři miliony kusů. Kapela, vedená dnes už jediným původním členem zpěvákem Kevinem Martinem však s koncem grunge zcela nezmizela a její sedmé studiové album „Wolves“ více než předchozí počiny navazuje (alespoň formou, v jaké kapela je) na její nejslavnější časy. ..více

[rozhovory]

[26.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

Billy IDOL - The Roadside

Že se Billy Idol s vydáváním nových alb zrovna nepřetrhne, je jasné už řadu let. Tytam jsou doby, kdy během prvních jedenácti let sólové kariéry vysolil pět alb, která měla vysokou kvalitu (samozřejmě i odvážný až šokující „Cyberpunk“) a zajistila mu post rockové hvězdy. Pak nečekaně zpomalil. Byl brán jako jeden ze symbolů osmdesátých let a jeho „Rebel Yell“ je považován za přežitek této dekády, takže do devadesátých let se příliš nehodil, ale přidaly se i problémy s drogami, alkoholem..více

[recenze]

[25.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

MANIC STREET PREACHERS - The Ultra Vivid Lament

Doby, kdy britští buřiči Manic Street Preachers procházeli divokou evolucí, jsou pryč. Stejně jako devadesátá léta, která pro ně byla dobou inspirativní i pohnutou. Tehdy všechno letělo dopředu závratnou rychlostí, i jejich vývoj, při kterém se z glam punk rock n`rollového debutu „Generation Terrorists“ dostali přes hlubokou depresivní brázdu „The Holy Bible“ až k nablýskanému, takřka poprockovému soundu, neobyčejně svojskému a na první poslech rozpoznatelnému. Tehdy zažili dobu největší slávy, ale i smutku,..více

[recenze]

[24.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KISS - Psycho Circus

Euforie z Kiss sálala na míle daleko. Nakolik byla uvěřitelná ví snad jen několik zainteresovaných jedinců, ale je fakt, že stará sestava se přece jen sehrála. I přes kolísavé výkony Petera Crisse ze začátku turné „You Wanted The Best, You Got The Best“ si všechno nakonec sedlo a celý podnik slavil nebývalý úspěch. Přestože kapela měla aktuálně venku nahrávku „Carnival Of Souls“, nikdy ji nepřijala zcela za svou a v době jejího oficiálního vydání už připravovala album nové,..více

[recenze]

[23.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Sami YAFFA - The Innermost Journey To Your Outermost Mind

„Když to skončilo s Hanoi Rocks, vrátil jsem se domů a myslel si, že můj život skončil. Měl jsem už za sebou všechno. Bylo mi jedenadvacet,“ řekl bývalý basista finské legendy Sami Yaffa, když vzpomínal na hořký konec kapely, kterou de facto zabila automobilová nehoda, při níž v autě Vince Neila z Mötley Crüe zemřel bubeník Razzle. Zabila je nehoda… a drogy. Na začátku roku 1985 členové kapely fičeli až po uši v drogách a někteří, včetně Yaffy (a hlavně kytaristy Andyho McCoye) ..více

[recenze]

[22.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

ANDREW W.K. - God Is Partying

Andrew W.K. chtěl být kdysi rockovou hvězdou za každou cenu. Možná měl na to, aby si užil svých patnáct minut slávy, když se jeho debut „I Get Wet“ rozšířil po celém světě a dostal se i do rozličných hitparád, ale všechno pak pominulo, Andrew se začal věnovat produkční činnosti, vstoupil do světa filmu a stříbrného plátna a už se ani nečekalo, že se někdy vrátí k muzice jako člověk, který stojí jako středobod na pódiu. Stalo se a před třemi lety vydal comebackové album ..více

[recenze]

[21.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE SWEET - Off The Records

Euforie, která v řadách The Sweet vládla v první polovině sedmdesátých let, začala pomalu ale jistě vychládat. Album „Give Us A Wink“ nesplnilo komerční předpoklady a kromě singlu „Action“, který zabodoval především v Americe, žádná jiná ze skladeb v žebříčcích prakticky nefigurovala. The Sweet vsadili na „The Lies In Your Eyes“, která z hitparád po pár kolech vylétla jako namydlený blesk a „4th Of July“ se do nich ani nedostala. Kapela zamířila do Ameriky, kde v předchozích let měla slušnou fanouškovskou základnu,..více

[recenze]

[20.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

GYPSY PISTOLEROS - The Mescalito Vampires

Gypsy Pistoleros jsou aktivní snad více než kdy jindy. I když to v předchozích letech vypadalo, že těmto britským milovníkům klasického glam punku Hanoi Rocks, flamengových melodií a cikánského postoje trochu dochází dech a s vydáváním řadových alb to nebylo nijak valné, v současnosti je všechno jinak. Třináct let jejich fanoušci čekali na druhou řadovou desku, která se objevila loni pod názvem „The Greatest Flamenco Glam Sleaze Band Ever!“. ..více

[recenze]

[19.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Gypsy Lee PISTOLERO (GYPSY PISTOLEROS) - Složit zbraně? Nasrat!

Gypsy Lee Pistolero, vlastním jménem Lee Mark Jones, září optimismem. Povedlo se mu totiž vrátit kapelu Gypsy Pistoleros na scénu v plné parádě a silnější než kdy dříve. To potvrzuje velmi silná deska „The Mescalito Vampires“, která je takovým novým debutem kapely. Proto bylo zapotřebí Leeho trochu vyzpovídat. Zpěvák se projevil jako rozený vypravěč, který se nebál mluvit o chybách z minulosti, jež na čas jeho hudební kariéru zruinovaly. Hudba Gypsy Pistoleros je pozvánkou do podivného polosvěta, ..více

[rozhovory]

[19.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

George LYNCH - Seamless

Diskografie bývalého kytaristy Dokken George Lynche je obsáhlá až běda. Kromě nejslavnějšího působiště ve jmenované kapele zahrnuje i další Lynchovu dlouholetou partu Lynch Mob, řadu nejrůznějších projektů, tu s bývalými členy Dokken, jinde se zpěvákem Stryper Michaelem Sweetem, a v neposlední řadě i úctyhodnou řádku sólových alb. Ta byla vždy nejméně komerčními počiny z jeho katalogu, Lynch se nevyhýbal ani instrumentálním kouskům. A jestliže v osmdesátých letech zažil období největší slávy, ..více

[recenze]

[18.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE WILDHEARTS - 21st Century Love Songs

Situace u britských The Wildhearts je stabilizovaná. Kapela, která se většinu času své kariéry vykazovala neklidem a personálními kotrmelci zjevně dostala rozum a dnes už několik let znovu působí v nejsilnější sestavě z poloviny devadesátých let. Její předák Ginger je znovu při síle a má jasnou vizi, jak mají The Wildhearts vypadat. Definitivně pryč jsou elektronické experimenty z dob „Endless, Nameless“ i jistá tvůrčí vyprázdněnost počinů z první desetiletky tohoto tisíciletí. ..více

[recenze]

[17.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KISS - Carnival Of Souls: The Final Sessions

Fanoušci Kiss se v polovině devadesátých let museli nutně cítit totálně zmateni. Kapela se po ukončení turné k „Revenge“ stáhla do ústraní, ve kterém přežila dobu největší grungemánie po sebevraždě Kurta Cobaina v dubnu 1994. Možná o to překvapivější bylo prohlášení, že Kiss začínají pracovat na nové desce s názvem „Carnival Of Souls“. „Carnival Of Souls“? Co to je za název, tak vzdálený od divokého nočního světa Kiss? Už jen tohle mohl být signál, že nezůstane kámen na kameni,..více

[recenze]

[16.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

BOKASSA - Molotov Rocktail

Kdyby tuto norskou trojici jednou nezaslechl bubeník Metallicy Lars Ulrich, byli by Bokassa nejspíš stále jen kapelou lokálního významu v okolí Trondheimu. Jak se říká, každou velkou formaci pomohla udělat náhoda a tohle byla jedna z nich. Ne že by se z Bokassa ihned stali velké hvězdy, ale překročili hranice rodného Norska a jako předkapela Metallicy se svezli po světě. Úděl předkapel sice bývá těžký, ale Bokassa i při nevděčném odpoledním čase dokázali zaujmout. ..více

[recenze]

[15.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

DANKO JONES - Power Trio

Co čekat od Danko Jones nebo od kanadského muzikanta, po němž je celá kapela pojmenována? V podstatě pořád to samé, protože je vždy nad slunce jasnější, že ve chvíli, kdy kapela oznámí novou desku, se žádná změna konat nebude. Je to už léty zaběhlý kolorit, když se zablýskne na scéně jeho holá hlava, spustí se také pořádně syrový rock n`roll, vyrostlý na garážových tradicích kapel MC5 nebo The Stooges, řádně poučený špinavostí a hospodským odérem Motörhead a trochou hvězdných manýr raných Guns N`Roses. ..více

[recenze]

[14.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE SWEET - Give Us A Wink

Překotné tempo roku 1974, v němž The Sweet vydali dvě alba, bylo třeba trochu zastavit. Už proto, že vydavatelská firma si žádala singly místo nové desky a kapela byla přesvědčena, že musí znovu přehrát skladbu „Fox On The Run“ z počinu „Desolation Boulevard“ do popovější podoby. To se ukázalo jako dobrý tah (byť po stránce umělecké trochu zbytečný), protože „Liška“ doběhla na čelo hitparád nejen v řadě evropských zemí, ale i v Americe a Jihoafrické republice,..více

[recenze]

[13.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

David ANDERSSON (THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA) - Metalisti jsou hodně otevření posluchači

Kometa na rockové scéně. Tak byl v posledních letech nazýván švédský superprojekt The Night Flight Orchestra. Překvapivá kapela, hrající AOR přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ač tvořena členy deathmetalových kapel. Kapela natolik zvláštní, že veškerou svou image i vizuální stránku situovala do zmíněné doby. Ale také kapela, která dokázala absolutně odlišnou hudbou zaujmout davy na metalových festivalech. Když před pár lety vyšly desky „Amber Galactic“ a „Sometimes The World Ain`t Enough“,..více

[rozhovory]

[12.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Aeromantic II

Jak udělat stálici a hvězdu evropské rockové scény z projektu, postaveného z legrace a z lásky ke kapelám typu Foreigner nebo Toto, na to mají švédští The Night Flight Orchestra zřejmě zaručený recept. Od dob, kdy vydali debutové album „Internal Affairs“ letos uplynulo devět let a za tu dobu se z party složené z muzikantů severských deathmetalových kapel Soilwork nebo Arch Enemy stal skutečný úkaz. Kdekdo se v začátcích nápadu udělat poctivé retro přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pochechtával. ..více

[recenze]

[12.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

HOOKERS & BLOW - Hookers & Blow

Tohle vypadá na pořádnou rock n`rollovou oslavu. I když jsou Hookers & Blow jen oddechový projekt ostřílených muzikantů americké rockové scény, přece jen došlo na vydání debutové desky. Jak už to u podobně laděných spolků bývá (zmiňme zejména zámořskou smetánku Hollywood Vampires), neztrácí ani tato parta čas s tvorbou vlastních věcí a věnuje se výhradně coververzím skladeb, které formovaly hudební vkus jednotlivých členů. A když se bavíme Hookers & Blow, tak je jasné, ..více

[recenze]

[11.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE KILLERS - Pressure Machine

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a když už nevěříte, že vás může něco překvapit, stane se tak. Přesně to je případ nového alba amerických miláčků alternativní scény. Kdo by si vsadil, že tahle hihňavá parta vystoupí někdy z jistých vod indie rocku, nasáklého syntezátory a jednoduchými poprockovými melodiemi a vydá se jinam. Navzdory možnému neúspěchu, navzdory tomu, že je opustí roztoužené fanynky, bažící po dalších dalších variacích na hity „Mr. Brightside“, „Somebody Told Me“ nebo „Human“. ..více

[recenze]

[10.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

KISS - Revenge

V dubnu 1991 naděje ještě žila. Eric Carr se podrobil úspěšné operaci srdce a brzy se připojil zpět ke kapele, aby ve studiu nazpíval sborové vokály ke skladbě „God Gave Rock N`Roll To You“, coververzi ze sedmdesátých let od kapely Argent, která se objevila na soundtracku k filmu „Bill And Ted`s Bogus Journey“. Carrovi však jeho zdravotní stav nedovoloval do skladby nahrát bicí, o což se nakonec musel postarat Eric Singer, člen kapely Badlands a někdejší parťák Paula Stanleyho z jeho sólové kapely...více

[recenze]

[09.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

QUICKSAND - Distant Populations

Pokud bychom měli vybrat jedinou kapelu, kterou by šlo označit za utajený tip post-hardcorové scény, tak by to pravděpodobně byli američtí Quicksand. A to nejen pro jejich hudbu, která vychází z kořenů amerického undergroundu přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se svorně plivalo na Mötley Crüe nebo Poison, obdivně se vzhlíželo k Pixies, prvním albům Faith No More, demosnímkům Helmet a k seattleské scéně. Z toho všeho kdysi z newyorských sklepů vylezli právě Quicksand,..více

[recenze]

[08.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

IRON MAIDEN - Senjutsu

Čekání na nové Iron Maiden se s každou další deskou o rok prodlužuje. Tentokrát se čekalo šest let, což je znovu nejdelší pauza. Jistě, byl tady Covid, s nímž si zejména zpěvák Bruce Dickinson užil své, ale vinu na něj svalovat nelze. Nejpravděpodobnější důvod bude ten, že britská legenda (samozřejmě kromě přibývajícího věku) potřebuje stále více času a prostoru pro své megalomanské projekty, neboť už vlastně není schopna natočit normální heavymetalovou desku. ..více

[recenze]

[07.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?

Dlouhá a trnitá cesta byla k „Senjutsu“. Asi jako do pekla a zpět, jak rádi říkají heavymetaloví umělci, Iron Maiden nevyjímaje. Pojďme se podívat na to, co se v lůně britské (snad ještě) heavymetalové legendy změnilo od doby, kdy v září 2015 přišla s dílem „The Book Of Souls“, které se nakonec ukázalo být přelomovým. Ne proto, že by nabídlo v její tvorbě nějaké novum, protože tak to u Iron Maiden nechodí, ale proto, že vyšlo ve formátu dvojalba, což se kapele Stevea Harrise zjevně natolik zalíbilo,..více

[profily]

[07.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

THE SWEET - Desolation Boulevard

Přestože se mohlo zdát, že rok 1974 byl pro The Sweet nejlepším kariéře, všechno nebylo tak růžové. Ještě v době, kdy nebyla na světě deska „Sweet Fanny Adams“ došlo k události, která měla mít na kariéru těchto Angličanů neblahý vliv a předpokládaný rozchod s autorskou dvojicí Nicky Chinn a Mike Chapman proti tomu byl jen pouhým čajíčkem. Jednoho večera začátkem téhož roku se totiž zpěvák Brian Connolly stal terčem násilného útoku, po kterém skončil s poraněným krkem a hlasivkami v nemocnici...více

[recenze]

[06.09.2021]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]