VITACIT - Navostro
Má nejoblíbenější deska Vitacit ( v závěsu je ta...

WARFIELD - With the Old Breed
Diky za tip.Fakt výborná kapelka.Stareho dobrého...

MAMMOTH - The End
Kapela Wolfganga Van Halena mě před lety zaujala...

VITACIT - Máte se hnout
Když to vyšlo. měl jsem kazetu a jel jí denně i...

U.D.O. - Timebomb
Na dlouhou dobu poslední deska s živými bicími....

U.D.O. - Timebomb
Jedno z nejslabších UDO alb. Po Faceless World to...

U.D.O. - Timebomb
Na základě téhle diskuse a své reakce jsem si to...

U.D.O. - Timebomb
Přestože jsem si k tomuto albu našel cestu až po...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
To hodnocení je subjektivní a pramení daleko v...

U.D.O. - Timebomb
Nie je to zlé album, ale... namlsaný o rok...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

Dizzy REED - Rock N`Roll Chose Me


Z čekání na novou desku Guns N`Roses se zase stává fraška a doba, která uplynula od vydání „Chinese Democracy“ se počítá na desetiletí. Od chvíle, kdy členové zlaté sestavy z období desek „Use Your Illusion“ Axl Rose, Slash, Duff McKagan a Dizzy Reed spolu znovu vyběhli na pódium, uběhlo deset let a v novou desku už nikdo moc nedoufá. Dosud vypuštěné skladby neukázaly jediný důvod, proč by se člověk na album měl těšit, když členové kapely pravidelně fanoušky zásobují sólovými projekty. Mimo Axla, ..více

[recenze]

[21.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BANGALORE CHOIR - Rapid Fire Succession: On Target Part II


Pokud pomineme krátké angažmá u Accept, které fanoušci německé legendy sepsuli (aby následně přijali mnohem méně zajímavou současnou etapu s Markem Tornillem), je nejvýznamnějším milníkem kariéry amerického zpěváka Davida Reece vydání první desky kapely Bangalore Choir, „On Target“ z dvaadevadesátého. Deska to byla velmi dobrá, ale měla smůlu, že vyšla v nejhorší možné době a její úspěch byl ve stínu Nirvany a mohutného nástupu grunge mizivý. ..více

[recenze]

[19.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


TIAMAT - The Scarred People


Na to, že novodobá tvorba Tiamat rozděluje fanoušky, si Johan Edlund zvykl a byl na útoky zvenčí imunní. Jeho tvorba se postupem let zacyklila a z kdysi novátorské kapely, jež bořila hranice stylů mávnutím ruky, se stala parta, která se odmítá vyvíjet a žije z toho, co dokázala v minulosti. Příznivci oplakali odchod letitého kytaristy Thomase Peterssona, protože jeho nástroj byl pro tvorbu Tiamat zásadní, ale na vývoj kapely to vliv nemělo. Přišel do ní Roger Öjersson, hráč z jiných hudebních dimenzí stoner / blues rocku a alternativního rocku, ale tato skutečnost jen potvrdila, ..více

[recenze]

[18.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


MASTER`S HAMMER - Maldorör Disco


Od Master`s Hammer můžete čekat cokoliv a proto jejich současná reinkarnace zase tak překvapivá není. Když se dokázali vrátit v roce 2009, poté, co jejich předák František Štorm až do sedmého kolene proklel styl, jemuž sám pomohl na svět a jako rozlučku s klasickou érou předhodil fanouškům prapodivnou kolekci lidových písní, koled a zmasakrovaných „Šlágrů“, proč by nemohl být návrat možný i v roce 2025? Jediné, co mohlo klást překážku, je věk hudebníků. Táhne jim na šedesát ..více

[recenze]

[16.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


BOSTON - Third Stage


O tom, jak si dokonale pohnojit skvěle rozjetou kariéru, by Tom Scholz mohl dávat školení. Po časech, kdy s první i druhou deskou platili Boston za největší novou senzaci Ameriky, kytarista podlehl tlakům manažera Paula Aherna, a třetí desku, kterou management tvrdě požadoval, odložil na neurčito. Nastala velmi paradoxní situace, po Boston byla obrovská poptávka, protože i komerčně méně úspěšné desky „Don`t Look Back“ se prodalo jen v USA sedm milionů kusů, ale žádná kapela v té době prakticky neexistovala. Ahern požadoval procentuální podíl na úspěchu, což Scholz odmítal, ..více

[recenze]

[15.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


PAVLOV`S DOG - Wonderlust


Prostřednictvím „Mona“ ze sebe kapela vydoluje kus rockové energie, přičemž působí až nečekaně přímočarým dojmem, aby v mnohem klidnějších „Another Blood Moon“ a „Collingwood Hotel“ nasadila baladický výraz, v němž znovu vyniknou silné melodie. Obě skladby jsou protipólem progovějším tendencím, které Pavlov`s Dog odstartují v „Solid Water, Liquid Sky“ a pokračují v nich v „Can`t Stop The Hurt“, pravděpodobně nejtvrdší skladbě konceptu. Vyznívá v nich léta potlačována hard rocková složka tvorby kapely, ..více

[recenze]

[13.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


DANKO JONES - Leo Rising


Danko Jones je nezmar. A to nejen v tom smyslu, že alba vydává s takřka železnou pravidelností a za třiadvacet let kariéry jich do světa pustil už dvanáct, ale také proto, že se celou dobu neúnavně snaží dostat do první ligy a zoufale mu to nejde. Jeho největším úspěchem pravděpodobně zůstává předskakování Guns N`Roses v době, kdy tato kapela působila v módu půlnoční magor Axl Rose plus nájemný a docela nesourodý ansámbl muzikantů. Mohlo to vypadat jako odrazový můstek pro Dankovu kariéru, ..více

[recenze]

[12.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]


TIAMAT - Amanethes


Když deska „Prey“ zoufale propadla a vykázala nejhorší úspěšnost od debutu „Sumerian Cry“, bylo třeba začít přehodnocovat. Tiamat jako kdyby upadli do podivné nečinnosti, zimní koncertní sezónu 2003/2004 zcela vypustili a objevili se až v březnu 2004 na festivalu Metalmania v hale Spodek v polských Katowicích. Do plného koncertního nasazení nastoupili až v létě, kdy fanoušci očekávali, že kapela připomene deset let od vydání „Wildhoney“..více

[recenze]

[11.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


MIDNITE CITY - Bite The Bulet


Za osm let, které uběhly od doby, kdy vyšla debutová deska Britů kolem bývalého frontmana welšských Tigertailz Roba Wyldea, se Midnite City stali jistotu na poli nejelegantnějšího současného glam metalu. Jejich čtyři desky si udržovaly velmi vysokou úroveň a přestože kapele bylo vyčítáno na jednu stranu přílišné komerční zaměření a na stranu druhou jistá zastaralost, bylo nutné uznat, že Wylde a jeho parta umí napsat hitové záležitosti, které splňují nejpřísnější kritéria stadionového rocku či pop metalu. Ten je přizpůsoben dnešní době, ..více

[recenze]

[09.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


BOSTON - Don`t Look Back


Poté, co se stala debutová deska bestsellerem a dodnes je považována za jeden z nejprodávanějších a nejlepších debutů všech dob (dokáží jí konkurovat pouze Guns N`Roses, Meat Loaf, Pearl Jam a několik málo dalších), bylo nasandě, že jak vydavatelská firma, tak management budou urychleně požadovat album další. Navíc, když jich Boston měli podle smlouvy dodat deset během dalších šesti let. Kosa však narazila na kámen. Tom Scholz, jako hlavní tvůrčí mozek Boston, ale zejména jako naprostý samorost, ..více

[recenze]

[08.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


AEROSMITH & YUNGBLUD - One More Time


Letos na jaře se zdálo, že s Aerosmith je konec. Nedokončené rozlučkové turné, které nečekaně zhaslo kvůli vážnému poškození hlasivek Stevena Tylera, se jevilo jako nepěkná definitivní tečka za úchvatnou padesátiletou kariérou, a ticho, které po tomto oznámení následovalo, naznačovalo, že fanoušci bostonské legendy mají smůlu a Aerosmith budou žít pouze ve vzpomínkách. Pak přišla akce „Back To The Beginning“ při niž se na prahu léta loučil Ozzy Osbourne s kariérou (a jak se brzy ukázalo, i se životem), a v tomto případě platí, ..více

[recenze]

[06.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HEAVY PETTIN - Rock Generation


Tahání kostlivců z dávné pokladnice Nové vlny britského heavy metalu pokračuje. Ke slovu se dostávají i kapely, o nichž se soudilo, že už dávno patří minulosti a které žádnou velkou díru do světa neudělaly ani v době, kdy byl styl na vrcholu a psaly se dějiny tvrdé hudby, které vynesly na vrchol Iron Maiden, Judas Priest, Def Leppard i Saxon. Heavy Pettin ze skotského Glasgowa byli vždy spíše za dělníky, kteří nebyli nijak objevní, ale tvořili docela obstojnou, melodickou hudbu. Z hegemonů vykazovali největší příbuznost s ranými Def Leppard nebo s pozdějšími Saxon,..více

[recenze]

[05.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


TIAMAT - Prey


Tiamat byli na rozcestí. Deska „Judas Christ“ nenaplnila jejich komerční ambice a přestože vygenerovala skvělý (avšak netiamatovský) hit „Vote For Love“, který naživo kapela hraje dodnes, projekt se minul účinkem a výsledná čísla zaostávala jak za „Skeleton Skeletron“, tak i za slavnými deskami z devadesátých let. Johan Edlund se netajil zklamáním, ovšem přestěhování do slunného Řecka mu stále podvědomě nutilo tvorbu optimističtější,..více

[recenze]

[04.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


1914 - Viribus Unitis


První světová válka se zdá být nevyčerpatelné téma. Pomiňme, že do této dob fušovali i Sabaton, protože jejich tvorba oproti partě 1914 připomíná spíše učebnice dějepisu základní školy, a soustřeďme se hlavně na ukrajinskou kapelu, která oproti Švédům téma uchopila mnohem šikovněji po hudební i obsahové stránce. Jak ukázala první tři alba party ze Lvova, dokáže jejich hudba věrně evokovat šmelc kulek zákopů východní u západní fronty, aby záhy sklíčenou atmosférou připomněla zoufalost a šílenství, všudypřítomné atributy, vznášející se po čtyři roky nad zákopy a bitevními poli, ..více

[recenze]

[02.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BOSTON - Boston


Ačkoliv je to letos padesát let, co se pojem Boston objevil v souvislosti se stejnojmennou kapelou poprvé, v případě Toma Scholze je čas relativní pojem. O tom svědčí nejen skutečnost, že než se dopracoval k debutovému albu, bylo mu skoro třicet, a také to, že za padesát let vydal pouze šest desek, přičemž minimálně polovina byla nebývale úspěšná a dodnes tvoří synonymum pro nejdotaženější stadionový rock pro dospělé publikum, nebo-li AOR. Vzhledem k tomu, že Scholzovi je už skoro osmdesát, ..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


WARRANT - The Speed Of Metal


Když se řekne Warrant, každému se jako první vybaví megahit „Cherry Pie“ a poté řada menších, dodnes přežívající tutovek amerického pop metalu - „Heaven“, „Down Boys“ nebo „I Saw Red“. Název Warrant symbolizuje ovšem také něco docela jiného, což milovníci evropského vysoce rychlostního metalu osmdesátých let dobře vědí. Ještě předtím, než Američané kolem zesnulého zpěváka Janiho Lanea vydali první album, působila na starém kontinentu kapela téhož názvu, která se řadila do jednoho šiku s ranými Helloween, ..více

[recenze]

[29.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


LYNCH MOB - Dancing With The Devil


Tohle je už druhá deska, o níž se nepředpokládalo, že někdy vyjde. Před pár lety slovutný kytarista George Lynch prohlásil, že v souvislosti s negativními konotacemi, které se objevily v souvislosti s militantními aktivisty z hnutí Black Lives Matter po smrti černošského feťáka George Floyda, navždy upustí od názvu Lynch Mob. Byl to krok nečekaný, ale v přecitlivělé Americe docela logický. Jenže George, vědom si toho, že jde o zavedenou značku, která sice neprodává miliony alb, ..více

[recenze]

[28.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


TIAMAT - Judas Christ


Obrovský respekt, jaký měly Paradise Lost, Anathema nebo Tiamat v polovině devadesátých let, kdy vydávali svá klasická díla, na konci stejné desetiletky takřka zmizel. Souviselo to s dramatickou změnou stylu, kterou si všechny kapely prošly a během ní se snažili znít spíše jako Pink Floyd (Anathema), Depeche Mode (Paradise Lost) nebo The Sisters Of Mercy (Tiamat), čímž ztratily část osobitosti a většinu toho, za co je fanoušci obdivovali. Všechny formace s tímto přístupem narazily a v případě Tiamat se tak poprvé stalo s albem „Skeleton Skeletron“,..více

[recenze]

[27.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


Mick JONES - Mick Jones


Na to, jaký byl Mick Jones v šedesátých a do poloviny sedmdesátých let hudební dobrodruh, nabrala jeho kariéra posléze zcela jiný rozměr. Jeho profesionální dráha s největší pravděpodobností už dojela do konce a ačkoliv jeho vlastní dítě Foreigner stále hrají, dvaaosmdesátiletý Jones u toho chybí. Kdysi tolik pilná a inovativní kapela se v minulé desetiletce stala nadobro vlastním revivalem, což Jonesův odchod v roce 2023 definitivně zpečetil. Dnes trpí Parkinsonovou chorobou, vyhlídky na zlepšení jsou mizivé, ..více

[recenze]

[24.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


AGNOSTIC FRONT - Echoes In Eternity


V posledních letech se američtí hardcoristé Agnostic Front ocitli v nejtěžší chvilce kariéry. Poslední album „Get Loud!“ vydali ještě před covidem, a když se věci začaly vracet do zdánlivého normálu, přišel frontman Roger Miret se zdrcující zprávou o svém onemocnění rakovinou. Jejich kariéra začala tonout v nejhlubších pochybách, protože bez Mireta si člověk Agnostic Front dokáže představit jen stěží, jelikož vyspěl v jednoho z nejlepších pěvců ve svém ranku. Prakticky celý rok 2021 se stálo, protože zpěvák musel podstoupit náročnou operaci,..více

[recenze]

[22.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


RAZORBATS - Anthems Of A Lost Century


Už celou dekádu snaživě usilují norští Razorbats o uznání rockového světa, což je velice těžké, ale píle, kterou do věci parta z Osla dává, je obdivuhodná. Je zajímavé sledovat cestu, kterou Razorbats ušli od trochu infantilně punkového (přesto velice roztomilého) debutu „Camp Rock“, přičemž se zdá, že vývojová etapa se ani po deseti letech neuzavírá. Člověk, která sleduje kariéru této party vnímá citlivě posun, který přichází s každým albem. Dokázal proto Razorbats odpustit slabší počin, kterým byla minulá „Hit Crazy“, ..více

[recenze]

[21.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


TIAMAT - Skeleton Skeletron


Jak překonat nepřekonatelné? To už si Tiamat zkusili, když po nedostižné „Wildhoney“ přispěchali s geniální „A Deeper Kind Of Slumber“ a málem se jim historický kousek z roku 1994 podařilo vyrovnat. Johann Edlund, ač zmáhán drogovými experimenty, které přerůstaly v regulérní závislost, se vybičoval k takovému výkonu, že Tiamat jednou pro vždy zapsal do dějin rockové hudby velice výrazným písmem, a i když pravověrní fanoušci (příznivci extrémnějších odrůd metalu) ..více

[recenze]

[20.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


MARILYN MANSON, DEAD POSEY - Praha, Fortuna Aréna, 15. 11. 2025


Člověk od koncertu Marilyna Mansona může čekat cokoliv. Z pódia může přilétnout kýbl plný chcanek, může vám nadrátovaný zpěvák skočit do úsměvu, napálit jí bubeníkovi, provádět orální sex s kytaristou nebo všechno předčasně ukončit, jen když něco nedopadne podle jeho představ. Vše ale také může proběhnout naprosto hladce a frontman a jeho nájemná kapela mohou zanechat profesionální dojem. Přesně tak to bylo v případě pražského koncertu, který ukázal, ..více

[reporty]

[19.11.2025]

[Jan Skala]

[]


Tommy BOLIN - Private Eyes


Když 19. března 1976 zemřel kytarista Free a Back Street Crawler Paul Kossoff, byla to pro Tommyho Bolina docela rána. Vzhledem k nízkému věku byli oba považováni za zázračné kytarové dítě, ale jejich kariéry decimovaly drogy, chlast a s tím související prohlubující se deprese. Čtyři dny předtím Bolin odehrál poslední koncert s Deep Purple, kapela byla v totálním rozkladu, za což z velké části mohl on, a stále ještě přebýval ve Velké Británii, kde byl Kossoff velkou hvězdou. Bolin si uvědomoval, že je prakticky v totožném stavu ..více

[recenze]

[17.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Bílý had se svlékl z kůže a Coverdale si přiťukl na rozloučenou


..více

[bulvární koutek]

[17.11.2025]

[Jan Skala]

[]


STEVE MORSE BAND - Triangulation


Debaty o tom, jestli se kytarista Steve Morse hodil do Deep Purple, asi budou věčné, ačkoliv součástí britské legendy už tři roky není. Když kapelu po skoro třiceti letech opouštěl (působil v ní skoro dvakrát tak dlouhou dobu jako Ritchie Blackmore), vypadalo to, že se loučí i s kariérou, protože důvodem byl špatný zdravotní stav jeho manželky Janine. Morse se o ni chtěl starat a problémy, zda byl lepší on nebo Blackmore, se zdály být zcela malicherné. Když jeho žena loni zemřela, hudba se zdála být vítanou terapií. ..více

[recenze]

[15.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


TIAMAT - A Deeper Kind Of Slumber


Dopad „Wildhoney“ na evropskou metalovou scénu byl drtivý, ačkoliv si řada fanoušků kladla otázku, zda Tiamat nezradili své ideály a zda je „Wildhoney“ ještě metalovou nahrávkou. Ačkoliv byl jasně vidět posun, jaký Tiamat (zejména Johan Edlund) udělali během několika let, v zásadě šlo album zařadit do metalové škatulky, i když jeho závěr ukázal zcela jiné ambice. Jako kdyby Edlund chtěl za každou cenu vystoupit ze svého stínu a ukázat, že jeho umělecké ambice jsou zcela jiné než v dobách „The Astral Sleep“ a „Clouds“...více

[recenze]

[13.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


Bryan ADAMS - Roll With The Punches


S alby umělců, kteří fungují celá desetiletí, je problém. Očekávat se od nich dá řemeslně dokonalá práce, léty vytříbený songwritting a profesionální přístup, ale také jsou konfrontováni s obrovskými očekáváními, zda překonají svá nejlepší díla. To se v drtivé většině případů neděje, protože těžko šedesáti-sedmdesátiletý muzikant natočí tak vášnivá a energická alba, jako když mu bylo pětadvacet. Výjimku představují třeba The Rolling Stones, jejichž poslední deska se vyrovná nejlepším nahrávkám..více

[recenze]

[12.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


LIFE OF AGONY, UGLY KID JOE, XSKULL8 - Plzeň, KD Šeříková, 8. 11. 2025


I když obě hlavní kapely sobotního večera dodnes vydávají desky a minimálně Ugly Kid Joe plánují pustit další na trh velmi brzy, měl být jejich společný koncert zejména v duchu nostalgie a podle toho vypadalo složení publika. Většina z přítomných si mohla dobře pamatovat časy, kdy Ugly Kid Joe udělali díru do světa s prvním albem „America`s Least Wanted“ a hity „Everything About You“ a „Cats In The Cradle“, ale i časy, kdy Life Of Agony vydali album „Ugly“, s nímž potvrdili přerod z undergroundové naděje na stálici alternativní scény. ..více

[reporty]

[11.11.2025]

[Jan Skala]

[]


Tommy BOLIN - Teaser


Už je to půl století, co na krátký okamžik zazářila na rockovém nebi kometa amerického kytaristy Tommyho Bolina, v jehož hře kritici spatřovali budoucnost rockové hudby. Někteří historici o něm hovoří jako o možném předchůdci fenomenálního Eddieho Van Halena, protože (stejně jako on) i Tommy Bolin měl zcela specifický styl a pouze v jeho podání zní jeho skladby jako nedostižný originál, jemuž se nepřiblížil nikdo z těch, kdo se pustil do jejich přehrávání. Stačilo by, kdyby nahrál jen instrumentálku „Owed To G“ a slavnou „You Keep On Moving“ ..více

[recenze]

[10.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


SOULFLY - Chama


Co bude dál se Sepulturou, až dojede zaručeně poslední turné, ví možná jen pánbů, protože řečí o konci brazilské legendy už proběhla celá řada. Jistota však je, že někdejší frontman Max Cavalera, člověk, který kapelu postavil na nohy, nekončí. Dnes sice už není inovátorem, který s deskami „Chaos A.D.“ a „Roots“ dokázala postavit do pozoru metalový svět, rád se obrací do minulosti, ale ani v sedmapadesáti (což není tak moc) o konci kariéry neuvažuje...více

[recenze]

[08.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Ronnie ROMERO - Backbone


S Ronniem Romerem je to trochu oříšek. V minulé dekádě byl jako zjevení a díky výbornému hlasu a jeho skvělé barvě si jej do čela Rainbow vybral Ritchie Blackmore, což mohl být start k hvězdné kariéře. Jenže bublina splaskla velmi brzy. Šílená nadprodukce, kvůli které jeho hlas zní od roku 2018 z několika alb ročně, způsobila úplný opak, na Romera se začalo nahlížet jako na děvku pro všechno a jeho velebený hlas začal být vlezlý, až protivný. ..více

[recenze]

[07.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


TIAMAT - Wildhoney


Vítejte ve snovém polosvětě, v místech, kde si slunce pohrává s mraky, kde se otevírá vstup do pekla a kde se nedozírné dálky vesmíru dotýkají s vědomím vlastního bytí člověka. Vítejte v kaleidoskopu roztodivných nálad a psychedelična, kde zlo a dobro odhazují svou tvář a stávají se jedním neuchopitelným tvarem. Stačí si lehnout jen tak v odpoledním vedru do vzrostlé trávy a poslouchat. Vnímat tlukot srdce přírody, i nekonečnost všehomíra a ve stavu nehlubokého spánku cestovat v nekonečnu…..více

[recenze]

[06.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


MAMMOTH - The End


Jmenovat se Van Halen zaručuje na rockové scéně pozornost nejvyšší. I proto každou desku, kterou syn zesnulého kytarového génia Eddieho Van Halena Wolfgang vydá, provází zájem veřejnosti i hudebních periodik, přestože Wolfgang po otci podědil zejména instrumentální zručnost a jeho nos na nadžánrové hity zůstává zatím nevyvinut. Je však i skvělý zpěvák a obratný skladatel, a proto jeho alba mají nadprůměrnou hodnotu, jakkoliv se jim do mainstreamových vod nedaří úplně proniknout. ..více

[recenze]

[05.11.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << 2 / 199 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2026     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09792 sekund.