Ian GILLAN & THE JAVELINS - Ian Gillan & The Javelins

Ian Gillan je bezesporu legenda té největší velikosti. A když je umělec (navíc ve třiasedmdesáti letech) v takovém postavení, může si dovolit už cokoliv. Například vytáhnout po čtyřiapadesáti letech své někdejší kumpány a dát dohromady jednu ze svých kapel, The Javelins. Může to znít skoro až neuvěřitelně, ale Gillan tak v roce 2018 nechává nahlédnout své fanoušky do doby, kdy o něm jako zpěvákovi nevěděl prakticky nikdo..více

[recenze]

[08.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Ozzy OSBOURNE - Ozzmosis

Pokud se dá mluvit o tom, že Ozzyho kariéra po albech „The Ultimate Sin“ a „No Rest For The Wicked“ postupně padala dolů, deska „No More Tears“ rozsvítila Madmanovu hvězdu opět tím nejjasnějším světlem. Řeči o odchodu do důchodu a pojmenování následného turné „No More Tours“ se nakonec ukázaly jako neopodstatněné a proto další část dvouletého putování světem nesla název „Retirement Sucks“. Už u toho ale nebyl Zakk Wylde. ..více

[recenze]

[06.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

PEACEMAKER - Concrete And Terror

Když se řekne Peacemaker, možná někoho napadne polská death/grindová kapela téhož názvu, jiného doommetalová parta z Anglie a dalšího rozpadlá thrashmetalová čtveřice z Německa. Ovšem ani jedna kapela nemá nic společného se zbrusu novou partou, za níž stojí zpěvák Ronnie Munroe (který před třemi lety uvolnil své místo v Metal Church vracejícímu se Mikeovi Howeovi) a kytarista newyorských hardrockerů Tango Down Scott Miller. ..více

[recenze]

[05.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Walter LURE & THE WALDOS - Wacka Lacka Loom Bop A Loom Bam Boo

Walter Lure. Ten, který přežil The Heartbreakers. Proto také zákonitě punková ikona, i když ve zmíněné kapele stál ve stínu heroinových dvojčat z New York Dolls, ikonického kytaristy Johnnyho Thunderse a bubeníka Jerryho Nolana. Johnny Thunders & The Heartbreakers, to byla krátká, leč naprosto vyčerpávající jízda, která už od začátku nemohla dopadnout dobře. Jejich jediné album „L.A.M.F.“ (čti „Like A Motherfucker“) z roku 1977 je dnes naprostou klasikou žánru, ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

Ozzy OSBOURNE - No More Tears

Šlo se na léčení… Ozzy, který zákroky lékařů stran jeho závislostí vždy spíše odmítal, teď šel do ústavu dobrovolně se sklopenou hlavou. Visela nad ním žaloba, rozvod a s tím spojené soudní tahanice. „Řekla jsem mu přijmu tě zpátky,“ vzpomínala po nějaké době na rok 1989 Sharon Osbourneová, „ale jestli na mě ještě někdy vztáhneš ruku, zavolám policii, podám na tebe žalobu a ty půjdeš do vězení. Už mě nikdy neudeřil. Ani já jeho.“..více

[recenze]

[30.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

ALICE IN CHAINS - Rainier Fog

Když se budeme dívat na Alice In Chains jako na klasickou grungeovou kapelu, tak už to tahle čtveřice ze Seattlu měla mít dávno za sebou. Pravděpodobně neexistoval sebedestruktivnější styl než grunge, který se během čtyř let tak vyčerpal, a v depresích, hektolitrech chlastu a obrovském množství drog za sebou zabouchl v polovině devadesátých let dveře věčnosti. Tenkrát si s sebou vzal i Alice In Chains, kteří se zdáli být nadobro ukončenou kapitolou. ..více

[recenze]

[27.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

Po žních polních přicházejí žně hudební

..více

[bulvární koutek]

[26.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

THE MAGPIE SALUTE - High Water I

O čem budou The Magpie Salute bylo jasné už od začátku tohoto projektu, když jej v roce 2016 postavili členové klasické sestavy The Black Crowes, jmenovitě kytaristé Rich Robinson a Mrac Ford, basista Sven Pipen a klávesista Eddie Harsch. Opět se totiž dal čekat ten nejzemitější hard rock zeppelinovského střihu, okořený silnou esencí blues a country, přesně to, co z The Black Crowes (alespoň na americkém kontinentu)..více

[recenze]

[24.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Ozzy OSBOURNE - No Rest For The Wicked

„Mluvil jsem s Ozzym a ptal jsem mě, co si myslím o Mikeovi Inezovi,“ zavzpomínal bubeník Fred Coury, v té době užívající si úspěch své domovské Cinderelly, „a já mu řekl, že nevím, kdo to je. Pak se ptal na Boba Daisleyho. Tak jsem mu řekl pravdu, že je to nejlepší basista na světě, se kterým jsem hrál.“ Ozzy totiž musel znovu řešit personální rošádu uvnitř souboru, když byl vyhozen kytarista Jake E. Lee a nakonec odešel i basista Phil Soussan. V tu dobu ale zasáhl osud,..více

[recenze]

[23.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

PLASTIC TEARS - Angels With Attitude

Asi nebude v tuzemsku moc fanoušků, kteří by znali finskou kapelu s trochu přitroublým názvem Plastic Tears. Oni se vlastně ani tito Skandinávci moc nesnažili o to, aby pronikli do hlubšího povědomí, protože vydávat desku jednou za deset let nesvědčí zrovna o tom, že by daná kapela oplývala bůhvíjakou ctižádostivostí nebo prahnula po slávě. Přitom Plastic Tears nikdy nebyli špatnou skupinou a jejich slušně hitový glam/punk, ..více

[recenze]

[22.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

ENUFF Z`NUFF - Diamond Boy

Situace u Enuff Z`Nuff se přece jen od dva roky starého alba „Clowns Lounge“ vykrystalizovala. Tehdy totiž nebylo jasné, zda se do sestavy nevrátí někdejší frontman Donnie Vie, protože deska znovu představila jeho hlas, přestože obsahovala materiál z přelomu osmdesátých a devadesátých let. O comebacku původní sestavy sice nemohla být řeč, protože kytaristu Dereka Friga požrala jeho heroinová závislost..více

[recenze]

[21.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

HALESTORM - Vicious

Jak daleko to mohou dotáhnout muzikanti, kteří neoplývají zvláštními instrumentálními dovednostmi, jako skladatelé jsou také docela průměrní a vlastně jejich jediná deviza je zpěvačka Lzzy Hale, která má slušný hlas, ale fanoušci si jí pamatují především kvůli jejímu atraktivnímu vzhledu? Halestorm, kteří přesně tuhle definici naplňují, jsou důkazem toho, že docela daleko. Co si budeme nalhávat, žádná z jejich dosud vydaných tří desek nebyla vůbec žádná bomba..více

[recenze]

[17.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

Ozzy OSBOURNE - The Ultimate Sin

„Museli jsme s Ozzym být spolu, abychom dokázali udržet manželství,“ říkala jeho žena Sharon, „víte, nemůžete Ozzyho poslat na čtyřměsíční turné a jen říct: „Ahoj, uvidíme, se“ Budu tady, až se vrátíš.“ On by se nevrátil.“ To jasně zpěvákova manželka poznala při turné k desce „Bark At The Moon“, kde Ozzyho šílenství dosáhlo vrcholu. Spojení s Mötley Crüe (a společné dekandentní večírky) mělo za následek, že hned po návratu z koncertní šňůry ..více

[recenze]

[16.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

ULTRAPHONIX - Original Human Music

V dobách své největší slávy stáli oba na jiné straně barikády. Kytarista George Lynch ztělesňoval kytarového hrdinu a v klasické sestavě Dokken sklízel v osmdesátých letech jeden platinový úspěch za druhým, zpěvák Corey Glover si podobných poct užíval jako člen alternativně rockových (či funkmetalových) Living Colour. Tehdy by rozhodně nebylo možné, že by tihle dva spolu někdy spolupracovali. ..více

[recenze]

[15.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 4/10]

TOKYO BLADE - Unbroken

Tokyo Blade přežili svou další smrt a jsou opět na startovní čáře. Světě, div se… Kapela, která nikdy nepatřila k tomu nejlepšímu a nejznámnějšímu, co kdy Nová vlna britského heavy metalu nabízela a už od začátku kariéry pošilhávala spíše po zámořské scéně, kde toužila po stejném úspěchu jako Def Leppard, se projevila jako velmi životaschopná a houževnatá. Přestože se v jejích řadách během let vystřídalo obrovské množství hudebníků ..více

[recenze]

[14.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon

„Předpokládám, že jsi slyšel o smrti Randyho Rhoadse, Ozzyho kytaristy, no, kapela je uprostřed obrovskýho americkýho turné a potřebují doplnit. Mohl by ses sebrat a přijet ho nahradit?“ Bylo to, jak já si pamatuju, přesně takhle strohý a stručný,“ vzpomínal po letech na konec března irský kytarista Bernie Tormé. Hráč, který měl za sebou jak punkové období na konci sedmdesátých let, tak několik let úspěšného působení po boku tehdy bývalého zpěváka Deep Purple..více

[recenze]

[09.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

WALDA GANG - Je tu léto

Původní myšlenka nebyla zas tak špatná. Představit skladby Waldemara Matušky v rockovém kabátě sice nevyšlo bez trochy křeče, ale přece jen deset let stará debutová deska měla své opodstatnění. Navíc jí nazpíval jeden z nejlepších tuzemských rockových pěvců Vláďa Šafránek, který už v té době byl mimo domovský Harlej a proto vlastně ani nemohla být tak blbá. Na Šafránkův svérázný projev se začalo spoléhat čím dál více..více

[recenze]

[08.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 1,5/10]

Dee SNIDER - For The Love Of Metal

„Připravte se na pořádně tvrdé album,“ vzkazoval sveřepý frontman kdysi velmi populárních hairmetalistů Twisted Sister Dee Snider od začátku letošního roku, kdy poprvé vypustil zmínku o novém sólovém albu. Jako důkaz toho, že svoje slova myslí vážně, předložil společnou fotku s frontmanem metalcorových Hatebreed Jameyem Jastou, kterého si vybral jako osobu zodpovědnou za produkci celé desky. Už jen to byl důkaz toho, že se nebude opakovat ..více

[recenze]

[06.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

NITRATE - Real World

Rob Wylde se v domovských Tigertailz, kde od roku 2015 zastává post frontmana, musí asi docela nudit. Navíc hudba ztřeštěných welšských hairmetalistů asi nebude pro tohoto muzikanta tím pravým ořechovým. Soudě podle projektů, které rozjel v poslední době, jeho srdce bije pro trochu jiný styl, než je uječený, trochu pubertální hair metal. Loni totiž pustil do světa hodně dobré album své nové kapely Midnite City, které se pohybovalo spíše na vlnách AOR...více

[recenze]

[05.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

THE APOCALYPSE BLUES REVUE - The Shape Of Blues To Come

Je libo klasický blues, který je ovlivněný Robertem Johnsonem, Johnnym Winterem, Steviem Ray Vaughanem či náladovými chvilkami Led Zeppelin? Pak jste s The Apocalypse Blues Revue na správné adrese. A že jste tohle jméno ještě nikdy neslyšeli? Vůbec nevadí, protože vězte, že v téhle partě hrají skutečně ostřílení borci, jejich profesní životopis zaručuje jak řemeslnou kvalitu, tak tolik potřebný nadhled. Už dlouho je totiž známo, že bubeník Shannon, ..více

[recenze]

[04.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Ozzy OSBOURNE - Diary Of A Madman

Deska „Blizzard Of Ozz“ znamenala pro Ozzyho Osbournea obrovský triumf. Ještě před dvěma lety byl zpěvák naprosto odepsaný jako beznadějný feťák a alkoholik a najednou stál opět na vrcholu slávy. Nepotřeboval k tomu Tonyho Iommiho ani Geezera Butlera. Vystačil si sám, Tedy jen se svou kapelou a především se svou manažerkou Sharon Arden, se kterou si byl čím dál bližší. Singly „Crazy Train“ a „Mr. Crowley“ se stávaly čím dál hranější a ..více

[recenze]

[02.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Ted POLEY - Modern Art

Jestli jste čekali, že letošní rok už konečně přinese rozuzlení situace u Danger Danger, těch kdysi dávno největších hairmetalových mazlíčků, nemohli jste se mýlit více. Kapela se sice tváří jako živoucí organismus, ale od roku 2016 už nekoncertuje a její tábor se rozdělil ve dví. Na jedné straně je formace The Defiants, kde se spojil kytarista Rob Marcello a basista Bruno Ravel s někdejším zpěvákem Danger Danger Paulem Lainem. Ti v roce 2016 vydali debutové album,..více

[recenze]

[01.08.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

LUCIFER - Lucifer II

Že má Nicke Andersson rád Black Sabbath a sedmdesátá léta celkově, to se ví už dávno. A že je tento švédský muzikant workoholik na roztrhání jakbysmet. Kromě toho, že opět sedí na bubenické stoličce v domovských Entombed (neplést s Entombed A.D. zpěváka L.G. Petrova), znovu vede svou neméně důležitou rock n`rollovou partu The Hellacopters, činný je i v dalším projektu Imperial State Electric, jakožto v řadě dalších, kterým lze příkládat rozličnou důležitost. ..více

[recenze]

[31.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Blizzard Of Ozz

Ten příběh je starý jako heavy metal sám… Když se řekne jméno OZZY OSBOURNE (napsané velkým písmem to vypadá líp…), jako kdyby na vás dýchla nejen historie celého žánru, ale mrazení v zátylku prozradí, že máte co do činění se skutečnou ikonou stylu. S prvním a možná zároveň i posledním Mohykánem. Přestože permanentně už skoro třicet let mluví o tom, že už je starý a že půjde do důchodu, vypadá to, že i na prahu sedmdesátky nelze tyto výroky brát vážně. ..více

[recenze]

[26.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

GRAHAM BONNET BAND - Meanwhile, Back In The Garage

Je bezesporu úctyhodné, že britský zpěvák Graham Bonnet překypuje i po sedmdesátce takovou aktivitou. Jen co na konci roku 2016 vydal debutovou desku „The Book“ se svými Graham Bonnet Band, spojil se s někdejším parťákem, slavným Michaelem Schenkerem, aby se zapojil do jeho megalomanského projektu Michael Schenker Fest a svým hlasem přispěl na letošní album „Resurrection“..více

[recenze]

[25.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Sometimes The World Ain`t Enough

Po minulém albu „Amber Galactic“ se ze švédských The Night Flight Orchestra stali (alespoň na domácí půdě) hvězdy. Sice si proti sobě deskou, která se už nepokrytě klonila k mainstreamovějšímu AOR, popudili pár fanoušků, kteří nedají dopustit na první dva kousky diskografie kapely, ale zástupy dalších se hrnuly. Fakt, že The Night Flight Orchestra nastoupili správnou cestu, potvrdila i nominace na švédskou cenu Grammy, která jim nakonec o fous unikla. To ovšem ničemu nevadí,..více

[recenze]

[23.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

Pohádka o osmdesátých letech s omamnou příchutí současnosti

..více

[bulvární koutek]

[23.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

NINE INCH NAILS - Bad Witch

S „Bad Witch“ se uzavírá jedna z částí existence Nine Inch Nails, toho schizofrenního miláčka zvukového průkopníka Trenta Reznora. Můžeme tedy už hodnotit, jaká tahle epizoda, započatá nahrávkou „Not The Actual Events“ v roce 2016, byla. Jak už bývá u Nine Inch Nails zvykem, je zase trochu jiná než ostatní období jejich existence, což je dané i tím, že Trent Reznor právě od „Not The Actual Events“ spojil síly s Atticusem Rossem..více

[recenze]

[21.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

MARDUK - Viktoria

Pokud bychom hledali nejpilnější blackmetalovou kapelu, nutně při tomto pátrání musíme narazit na Marduk. Švédští obdivovatelé bojových vřav, zejména těch spojených s druhou světovou válkou, totiž nikdy za svou skoro třicetiletou kariéru neměli delší pauzu mezi vydávanými deskami více než tři roky a tento trend úzkostlivě dodržují i v současnosti, kdy na trhu házejí nejnovější sbírku bojových popěvků, nazvanou příznačně „Viktoria“. ..více

[recenze]

[15.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

MADBALL - For The Cause

Přestože Madball začínali jen jako boční projekt Roba Mireta z Agnostic Front (zde na pozici basisty) a jeho mladšího nevlastního bratra, zpěváka Freddyho Criciena, jsou dnes už na newyorské hardcorové scéně skutečně respektovaným pojmem. Živná půda devadesátých let totiž udělala své, protože hopsavý hard core tehdy slavil veliké úspěchy a jejich alba „Demonstrating My Style“ či „Look My Way“ jsou dodnes citovanými klasikami žánru. ..více

[recenze]

[14.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

LIZZY BORDEN - My Midnight Things

Přestože Lizzy Borden (vedeni pošukem s totožným pseudonymem) rozhodně nebyli v dobách hairmetalového tsunami v druhé polovině osmdesátých let tou nejslavnější kapelou, historie zmíněného stylu by bez nich byla neúplná. Pro někoho sice představovali jen druhořadé W.A.S.P. či Twisted Sister, ovšem i ten největší skeptik musel tehdy uznat, že hudba i show Lizzy Borden mají skutečně něco do sebe a že minimálně jejich nejlepší album „Visual Lies“..více

[recenze]

[13.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

BURN THE PRIEST - Legion XX

Burn The Priest. Ten název už dávno zapadal prachem. Aby také ne, vždyť tohle jméno nesla na konci devadesátých let undergroundová kapela, která se proslavila až potom, co jej odvrhla a do loga si vetkla prastarý symbol Ježíše Krista, Beránka Božího. Lamb Of God! Během minulé desetiletky se z té malé obskurní kapely stala hvězda první katgorie a jeden ze symbolů moderního amerického metalu, který sice vychází z klasických kořenů..více

[recenze]

[10.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KATAKLYSM - Meditations

„Nejlepší album od „In The Arms Of Devastation“!“ Alespoň to hlásaly propagační materiály, které vydavatelská firma vypustila měsíce předtím, než se novinka těchto Kanaďanů objevila na trhu. Zmíněné album z roku 2006 bylo jistým předělem v tvorbě Kataklysm, zejména proto, že napevno potvrdilo tendence kapely oprostit se od čistého death metalu a začít na tento zdánlivě neohebný styl roubovat melodické postupy, ..více

[recenze]

[09.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Jonathan DAVIS - Black Labyrinth

Že je Jonathan Davis dlouholetým frontmanem a hlasem průkopníků nu-metalu Korn, je snad jasné každému. Že jeho umělecké ambice však už nějakou dobu překračují rámec domovské kapely si už také mohl všimnout nejeden fanoušek. Pod titulem Jonathan Davis And The SFA vydal v roce 2007 experimentální sbírku „Alone I Play“, je zainteresovaný v projektu Killbot, údajně kutí něco s Marilynem Mansonem, připravuje album čistého country,..více

[recenze]

[07.07.2018]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]