BLIND GUARDIAN - The God Machine
Největší problém posledních desek BG je plastová...

FIREHOUSE - Hold Your Fire
Jasných deset! Hold Your Fire je o třídu lepší...

WRAITH - Fueled by Fear
Jo, Wraith by měli pouvažovat o samostatném...

KRYPTOS - Decimator
Tak tak, příjemné album, ale navrcholu v tomhle...

MASTERS OF ROCK 2024 -Vizovice, čtvrtek (11.7.2024) a pátek (12.7.2024)
Tvl sorry, že Electric Callboy měli nejlepší...

JUDAS PRIEST - Unleashed In The East
Tak předně než se pustím do zhodnocení musím...

GALNERYUS - The Flag of Punishment
že jdete do zmapování kompletní tvorby téhle...

MASTERS OF ROCK 2024 -Vizovice, čtvrtek (11.7.2024) a pátek (12.7.2024)
Ten zvuk na UTA byl aspoň vpředu marnej celej set.

JUDAS PRIEST - Unleashed In The East
...o přetočení některých pasáží není přesná. Rob...

FIREHOUSE - Firehouse
...ale nemá na jejího nástupce. Ten je absolutní...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

JOURNEY - Infinity


Desátý říjen 1977 bude navždy zapsán do historie Journey zlatým písmem a bude i jedním z významných dnů v historii rockové hudby. Ten den se oficiálním členem a hlavním zpěvákem kapely stal Steve Perry. Toho měl manažer Herbie Herbert v hledáčku delší dobu, protože slyšel jeho výkon na demu skladby „If You Need Me, Call Me“ a proto jej před Nealem Schonem a Greggem Roliem začal prosazovat namísto Roberta Fleischmana, s nímž si do oka nepadl proto, neboť zpěvák se odmítal vzdát smlouvy s původním manažerem,..více

[recenze]

[01.07.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Ian HUNTER - Defiance Part 2: Fiction


Ian Hunter je bezpochyby unikát. Nehledě na to, že svou kariéru započal v roce 1958 (to Ted Nugent tvrdí taky), ale hlavně letos oslavil osmdesáté páté narozeniny a stále vydává desky. Přitom by mohl klidně být dávno na odpočinku ve své anglické haciendě a pozorovat, jak se lopotí mladí, protože někdejší věhlas už mu nikdo nevezme. Říká se všechna sláva, polní tráva a tímto pořekadlem se řídí snad i Hunter, protože v době, kdy mu táhne na devadesát, má zapotřebí točit další desky. Anebo je to jinak a neposedná muzikantská duše ..více

[recenze]

[30.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BLACK COUNTRY COMMUNION - V


Že se budou pauzy mezi jednotlivými alby u Black Country Communion prodlužovat bylo jasné, protože fungovat v modelu „co rok, to deska“ kapela takového formátu nemůže. Navíc muzikanti jsou v letech a pokud chtějí sólovou tvorbu podpořit poctivým koncertním turné, není možné tvořit alba v takové frekvenci a v odpovídající kvalitě. Tentokrát se doba čekání protáhla na sedm let, zejména vzhledem k aktivitám Glenna Hughese u The Dead Daisies se soudilo, že předchozí deska „BBCIV“ bude pravděpodobně poslední. ..více

[recenze]

[28.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


GRAND SLAM - Wheel Of Fortune


Mluvit o tahání mrtvol z hrobů by bylo příznačné, i když trochu neuctivé, protože kapelu rozhodně nelze nařknout z toho, že by těžila ze staré slávy. Ač byli Grand Slam někdy kolem roku 1984 považováni za žhavé zboží, nikdy slavnou kapelou nebyli. Skutečnost, že je založil legendární Phil Lynott v době, kdy se mu Thin Lizzy rozsypali pod rukama, dnes moc neznamená. V osmdesátých letech to Grand Slam nikam nedotáhli a vinou Lynottovy těžké alkoholové a drogové závislosti se všechno rozklížilo dřív, než něco mohlo začít ..více

[recenze]

[26.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


AL-NAMROOD - Al Aqrab


Původní šok, odkud kapela pochází, už zmizel a dnes na něm saúdskoarabští Al-namrood tolik stavět nemohou, přestože se jejich původ z blízkovýchodních pouští a kraje beduínů stále připomíná a promítá se stále silněji do tvorby kapely. Ačkoliv Al-namrood nenávidí tamní zřízení, které se nerozpakuje sekat hlavy za malichernosti, mají domovinu v krvi a její historii a lidovou hudbu stále přetvářejí do své hudby, která je pořád držena, někdy skoro až násilím, v black metalové škatulce. Tím svou tvorbu dělají na jednu stranu vysoce originální, ..více

[recenze]

[25.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


JOURNEY - Next


Progres, který Journey prodělávali v prvních letech existence, byl obdivuhodný. Jestliže v roce 1975, kdy vydávali debut, byli bráni spíše jako jazzrockové těleso, pár let poté by o nich ve spojení s tímto hudebním stylem mluvil jen blázen. Cesta k naprosto odlišnému vyjadřovacímu stylu byla sice krátká, ale o to trnitější, ačkoliv ji kapela podstoupila v naprosto přirozeném procesu. Že nezůstane u jazz a prog rockových skladeb bylo jasné hned, jak vyšlo „Look Into The Future“, které ukázalo zárodek budoucí hitovosti, ..více

[recenze]

[24.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Marty FRIEDMAN - Drama


Naděje na to, že by se Marty Friedman mohl vrátit k Megadeth pohasla, když Dave Mustaine oznámil, že Kika Loureira nahradí finský střelec Teemu Mäntysaari. V tu chvíli bylo jasné, že duch alb „Countdown To Extinction“ či „Youthanasia“ nikdy zcela neožije, protože právě Marty Friedman se na něm podílel lví měrou. Zůstalo jen u koncertního hostování, ani na však vteřinu nebylo znát, že by spolu Friedman a Mustaine někdy přestali hrát. Jenže Marty je už někde jinde a jako výlet do světa metalu mu postačí jednou za čas ..více

[recenze]

[23.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


POWERMAN 5000 - Abandon Ship


Poté, co minulá deska „The Noble Rot“ party okolo bratra Roba Zombieho Spidera byla až povážlivě klidná a fanoušci mohli větřit nějaké problémy, zdá se, že se všechno vrací ke starým pořádkům. Ne nadarmo byla kapela kdysi vlivným zástupcem vlny industriálního metalu, na jejímž vrcholu seděl starší Spiderův sourozenec s White Zombie, byla také obstojným vývozním artiklem zámořské tvrdé hudby. V roce 1999 jen ve Spojených státech prodala přes milion kusů druhého alba „Tonight The Stars Revolt!“, ..více

[recenze]

[21.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Lenny KRAVITZ - Blue Electric Light


Dokáže ještě Lenny Kravitz něčím překvapit, tedy kromě toho, že jeho figura popírá jakékoliv přírodní zásady a umělec vypadá spíše na statného třicátníka než na někoho, kdo před pár dny oslavil šedesátku? Znovu má na hlavě dlouhé dredy jako v době, kdy prorazil s trhákem „Are You Gonna Go My Way“ a zcela jistě se dá s klidným svědomím říci, že ani jeho hlas neutrpěl výraznější újmu, která by mohla svědčit o tom, že se píše rok 2024 a ne 1994. Lenny se už umí šetřit a proto desky nechrlí stejnou kadencí jako v devadesátých letech. ..více

[recenze]

[18.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


JOURNEY - Look Into The Future


Očekával se úspěch a ten se nedostavil. Bezejmenná debutová deska se dostala pouze na 138. pozici oficiální americké hitparády, což bylo zklamání, protože doba přála hudbě, kterou Journey prezentovali, a s propagací, která spoléhala na hudební minulost členů u Carlose Santany či Franka Zappy, se čekalo mnohem více. Dlužno podotknout, že "Journey" nebyla nejlepším albem, přestože představovala vyspělou kapelu, plnou skvělých muzikantů, kteří nástroje ovládají výtečně. ..více

[recenze]

[17.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777


Skutečnost, že se Miloš Dodo Doležal zabýval v posledních letech spíše Vitacitem nebo Zemětřesením, mohla ukazovat na to, že pomalu rezignuje na vlastní novinkovou tvorbu. Ale nyní zcela potichu, bez jakékoliv propagace či bouřlivých oznámení přišel se sólovkou, která se neopírá o jeho dávné angažmá u Vitacitu, které bylo pro vývoj české rockové a metalové hudby velice důležité a z Doležala udělalo zásadní postavu tohoto procesu. Vracet k Vitacitu je asi zbytečné, kapela sice funguje pod velením basisty Luďka Adámka, ale Dodo už s ní dávno nemá nic společného, ..více

[recenze]

[16.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


BON JOVI - Forever


Jen díky tomu, že se z Bon Jovi už před lety stala mezinárodní hudební instituce, přežila kapela poslední roky takřka bez ztráty kytičky. Kapelu s nižším kreditem by stav, v jakém se tahle parta ocitla, dozajista zabil. Jenže dávná síla alb „Slippery When Wet“, „New Jersey“ nebo „Crush“ a nekonečné řady hitů je tak obrovská, že fanoušci Jonovi prominuli i totálně zprasené koncerty, jimiž se principál spíše protrápil, než aby předložil důkaz o tom, proč je jeho kapela velkou stálicí světové hudby. Minulá deska „2020“ byla zdaleka to nejhorší, ..více

[recenze]

[14.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


MOTORBAND - 007


Léta se tvrdilo, že Motorband mohli být největší českou kapelou, kdyby po sametové revoluci, v době vydání debutového alba „Made In Germany“, nedošlo k rozpadu, který inicioval odchod zpěváka Kamila Střihavky. Jenže to bylo v roce 1990 a kapela měla na reparát více než třicet let. A jak to dopadlo? Vlastně nijak. Promarněná léta, během kterých se v kapele kromě hlavního protagonisty, kytaristy a podle řady bývalých členů nesnesitelného šéfa Libora Matejčika, ..více

[recenze]

[12.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


SIX FEET UNDER - Killing For Revenge


Už to vypadalo, že se Six Feet Under zavrtávají do čím dál větší bažiny a na pomyslné dno ne a ne narazit. Na desce „Nightmare Of The Decomposed“ se jim to po letech útrap povedlo a album dostalo kapelu do stavu, kdy jí tak slabý materiál definitivně zlomí vaz nebo se odrazí ode dna a začne vydávat alba, která budou mít alespoň nějakou úroveň. Řada fanoušků se ke kapele otočila zády a poukazuje na nulový progres materiálu, jeho vysokou opotřebovanost a v neposlední řadě na čím dál horší vokální projev Chrise Barnese. ..více

[recenze]

[11.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


JOURNEY - Journey


Přestože většině posluchačů v České republice jejich kouzlo stále uniká, nikdo nemůže rozporovat fakt, že Journey byli fenoménem světové rockové hudby a dnes si spokojeně užívají výsostného postavení legend. Jejich sláva nezůstala ohraničena ve Spojených státech, kde mají status rockových bohů. V osmdesátých letech celosvětově představovali jeden ze symbolů mainstreamové rockové hudby, kterou milovala široká veřejnost a pro instrumentální zručnost a pěveckou dokonalost ji na milost vzali i posluchači ..více

[recenze]

[10.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


PALLBEARER - Mind Burns Alive


Američané z Little Rocku v Arkansasu mohli být novými Paradise Lost, když vyšla v roce 2017 jejich třetí deska „Heartless“, mluvilo se o nich tak. Dokázali vyvolat emoce jako Britové v době největší slávy „Icon“ a „Draconian Times“, a když k tomu přijali kus vlastní osobitosti, měla doom metalová scéna o čem mluvit. Ti všímavější připomínali, že Pallbearer stojí na pokraji doomového teritoria, do jejich tvorby začínají prosakovat vlivy alternativního rocku, grunge či art rocková vzletnost. ..více

[recenze]

[08.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


BABYLON A.D. - Rome Wasn`t Built In A Day


Když to vezmeme do důsledku, Babylon A.D. se pokoušejí o comeback už dobrého čtvrt století. Kdysi dávno představovali jedno z východisek glam metalu, když jich byla v době debutového alba plná MTV, a mohlo jít o kapelu, předurčenou k velké kariéře. Jenže úspěch debutového alba zůstal osamocený, na „Nothing Sacred“ se čekalo čtyři roky, což se ukázal být neuvěřitelný problém, protože scéna se za tu dobu změnila k nepoznání, po dlouhém večírku na Sunset Stripu se dostavila děsivá kocovina..více

[recenze]

[05.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek.


..více

[bulvární koutek]

[05.06.2024]

[Jan Skala]

[]


ZNOUZECTNOST - The End...?


Už se tak nějak počítalo s tím, že Znouzectnost je kapelou, která žije ze své minulosti a o vydávání nových alb nemá příliš velký (či spíše žádný) zájem. Každopádně to vypadalo, že její doba minula, opodstatnění měla v dřevních dobách v devadesátých letech, snad ještě jako Zastávka Mileč nebo dokonce Kuličkové ložisko, a pak v devadesátých letech, kdy si našla osobitým punk rockem, smíchaným se stále častějšími vlivy folku místo na tuzemské scéně. Stále patří hlavně na festivaly v ulicích Plzně či do tamního Divadla Pod Lampou, ..více

[recenze]

[04.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


CREAM - Goodbye


Že se Jack Bruce s Gingerem Bakerem zrovna nemusí, byla známá věc. Už v době, kdy spolu hráli u Grahama Bonda, si dělali naschvály hraničící s nevraživostí, jednou došlo i na výhrůžky pobodáním a nezdálo se, že by postupem let zmoudřeli. Oba byli muzikanti od pána Boha a že své půtky dokázali překlenout ve prospěch Cream, jim budiž připsáno ke cti. Jak se kapela stávala slavnější, dlouhodobá nenávist znovu začala vystrkovat růžky. Eric Clapton, původně zastávající roli mírotvorce, začínal rezignovat a leckdy zbytečně vyhrocené spory ..více

[recenze]

[03.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


KERRY KING - From Hell I Rise


Na scéně metalového extrému to mohla být událost letošního roku. Slovutný kytarista Slayer Kerry King je skutečný pojem, legenda a člověk, bez něhož by nebyla thrash metalová scéna úplná. Když ponecháme stranou fakt, že kompozičně zdatnějším kolegou ze slavných časů Slayer byl Jeff Hanneman, stále zůstává skutečnost, že kytarové riffy, které King metalové historii dal, patří do zlaté stylové pokladnice. Co na tom, že se jich člověk časem trochu přejedl, protože Kerry sklouzl do určité rutiny. Kytarový hurikán,..více

[recenze]

[01.06.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BURZUM - The Land Of Thulé


Kdo je dnes Varg Vikernes? Kam se osobnostně posunul od začátku devadesátých let, kdy vstoupil na norskou metalovou pidiscénu, ale brzy se stal nechvalně proslulým psancem po celé zemi a veřejným nepřítelem číslo jedna? Fakt, že kdysi vypaloval kostely a zavraždil předáka Mayhem Euronyma, už prakticky žádnou váhu nemá. „Zabil jsem toho chlapa a udělal jsem dobře. Odseděl jsem si to a to je celé,“ lakonicky odpovídal Varg v době, kdy vyšel z vězení, v němž strávil patnáct let. Burzum tehdy nezemřeli, ve vězení sice živořili na elektronickém základu, ..více

[recenze]

[31.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


THE TROOPS OF DOOM - A Mass To The Grotesque


Retro je v kurzu a o to víc, když ho hraje přímý účastník dávných časů. Co na tom, že Jairo Guedz natočil s brazilskou Sepulturou pouze debutové EP „Bestial Devastation“ a první řadové album „Morbid Visions“, aby pak přenechal místo technicky zdatnějšímu Andreasu Kisserovi. Tím se vyhnul létům největší slávy, které kapela dosáhla v devadesátých letech, ale díky tomu nemůže být spojován s úpadkem Sepultury po odchodu Maxe Cavalery, ani se stylovými kotrmelci, které kapela dělala, a které ne vždy fanoušci správně pochopili. ..více

[recenze]

[28.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


CREAM - Wheels Of Fire


Móda psychedelického rocku se ukázala být velice pomíjivou. I když v roce 1968 hnutí hippies stále provokovalo Ameriku a noviny se hemžily titulky o krádeži dětských duší podivnou sektou ze San Franciska, kouzlo léta lásky roku 1967 bylo pryč. Doba pádila kupředu šílenou rychlostí a to, co bylo moderní ještě před pár měsíci, působilo zastaralým dojmem. Stejně rychle jako The Beatles opustili Seržanta Pepře a The Rolling Stones „Their Satanic Majesties Request“, tak i Cream takřka hned po vydání „Disraeli Gears“ ..více

[recenze]

[27.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


SLASH - Orgy Of The Damned


Láskou k blues je Slash všeobecně známý a když půjdeme daleko do minulosti, stála jej místo u Poison, kam šel někdy v polovině osmdesátých let na konkurz a k jejichž bubbleglamovým popěvkům se tvrdá bluesová kytara nehodila. U Guns N`Roses, kam nastoupil poté, už to bylo jiné, ovšem ani zde se nehrálo na blues tolik, jak by si Slash představoval. Ač byl v dalších letech spjatý s hard rockovým stylem Guns N`Roses, sem tam ke své oblíbené hudbě utekl a vytvořil například skvostnou skladbu „Neither Can I“ v rámci projektu Snakepit, ..více

[recenze]

[25.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


CLOVEN HOOF - Heathen Cross


Comeback britských Cloven Hoof nebyl úplně ideální a nepředstavoval návrat v plné síle. Jenže Lee Payne, basista a dnes už jediný původní člen kapely, je bojovník a nehodlal se smířit s tím, že by Cloven Hoof byli kapelou pro pamětníky, která bude hrát zaprděný heavík poloviny osmdesátých let po britském venkově pro juchající staříky, kteří si pamatují dobu rozpuku hard rocku a nástup Nové vlny britského heavy metalu. Přestože Payne mladík není a šedesátku už oslavil před pár lety, nikdy se nebál vzít do party mladší hudebníky,..více

[recenze]

[24.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


P.O.D. - Veritas


P.O.D. léta působili jako naprosto vyprázdněný pojem, který sice poukazoval na to, že začátkem tisíciletí byli jednou z nejviditelnějších kapel nu-metalové vlny, ale aktivity směrem ke komerčním aktivitám v dalších letech jim zlomily vaz. Poté, co kapela zažila obrovský úspěch s albem „Satellite“, který hnal kupředu singl „Youth Of The Nation“, na další nahrávce „Payable On Death“ ztratila nit a experimenty s alternativním rockem a reggae měly za důsledek, že kredit souboru začal velmi rychle klesat. Fakt, že zdání posledních hřebíčků ..více

[recenze]

[21.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


CREAM - Disraeli Grease


Když Cream dorazili do Spojených států, zklamání zastínilo úspěch z britské domoviny. Měli nasmlouvaných devět koncertů v New Yorku, ale pořadatel jim dal tak nevýhodný čas, že na konci už hráli jen jednu skladbu. V New Yorku však trojice zůstala, aby v první polovině května 1967 ve studiích Atlantic začala natáčet druhé album, o němž doufala, že jí konečně kýžený úspěch přinese. Bylo třeba na tom řádně zapracovat, protože úspěch v Americe znamenal vzdát se bluesrockového výrazu debutu „Fresh Cream“, kterým američtí posluchači pohrdli, ..více

[recenze]

[20.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


ALIEN ANT FARM - Mantras


Kdyby Alien Ant Farm nenatočili coververzi Michaela Jacksona „Smooth Criminal“, pravděpodobně by je znali pouze fanoušci rekrutující se z jejich známých a kapela by hrála po hospodách v Kalifornii, pokud by ještě byla činná. Jenže parazitování na „Smooth Criminal“ jí zajistilo dostatečnou pozornost, která se omíláním přelila i do dnešních dní a přestože pro většinu lidí je ostatní tvorba Alien Ant Farm španělskou vesnicí, jméno kapely úplně neznámé není. ..více

[recenze]

[18.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]


AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie


Už jen zjištění, že za projektem Amerikan Kaos stojí jeden z největších kytaristů thrashmetalového ranku Jeff Waters, který se kvůli němu nerozpakoval uložit k ledu Annihilator, je velmi překvapivé. O podobných úmyslech Waters hovořil už delší dobu, čím dál více zvažoval útěk z thrash metalového hájemství, které mu poskytovalo stále menší uspokojení. Bylo to znát i z desek Annihilator, alba z pozdní doby nemohla navázat na klasiky „Alice In Hell“, „Never Neverland“ či „Set The World On Fire“, ale ani na dobré desky ze začátku milénia. ..více

[recenze]

[17.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


DEICIDE - Banished By Sin


Když si nechal v začátcích kariéry (v době, kdy se původní Amon přetvářeli na Deicide) vypálit na čelo obrácený kříž, byl Glenn Benton za samotné ztělesnění rohatého. Když v třiatřiceti letech nespáchal sebevraždu, jak do té doby na každém kroku prohlašoval, byl za Barona Prášila metalové scény. Dnes je obojí skoro zapomenuto, protože Glenn Benton je prostě legenda. Proto, že neuhnul ani o píď z černého smrtícího řemesla, a také proto, že s Deicide přežil desítky let na scéně bez toho, aby dělal kompromisy a tvořil něco, co nechtěl. ..více

[recenze]

[15.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Sebastian BACH - Child Within The Man


Sebastian Bach vyčkával deset let. Možná se celou dobu čekalo, že se přece jen vrátí do Skid Row, z kterých se postupem let také stali leniví umělci, kteří střídají zpěváky jako fusekle (momentálně jsou zase bez něj) a pohybují se na periférii zájmu, což nezměnilo ani vydařené album „The Gang`s All Here“, které nazpíval Erik Grönwall. Ten ze zdravotních důvodů ohlásil odchod a od té doby členové kapely dostávají otázky, kdy se už konečně ten zatracený Bach konečně do kapely vrátí. Původní rezolutní odmítnutí vystřídalo trpné krčení rameny..více

[recenze]

[14.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


CREAM - Fresh Cream


Jméno kapely Cream je už dávno encyklopedický pojem a to i proto, že z ní vzešel jeden z nejlepších kytaristů všech dob, Eric Clapton. Ačkoliv její existence spadá do rockového pravěku, do doby krátce po velkém třesku, není možné její odkaz ignorovat. Cream patřili k hrstce kapel, které svou geniální průkopnickou rolí přinesli základům rockové hudby něco, z čeho těžili další generace. I když Cream nebyli první, kdo propojil bluesovou a rockovou tvorbu, symbióza, která měla nenapodobitelný hitový esprit, byla tím, na čem ..více

[recenze]

[13.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


BLACKRAIN - Hot Rock Time Machine


Glam metal je styl desetiletí proklínaný, ovšem ze všech odvětví metalové hudby je suverénně komerčně nejúspěšnější. Oč hlasitější zastání mají undergroundové proudy s až militantně nabroušenými fanoušky, o to více glameři prodávali desek, hrávali na stadionech a nedokázala je zabít ani grungeová vlna, ačkoliv se o to vydavatelské firmy snažily vrchovatě. Glam metal přežil a před nějakými patnácti lety zažil nečekanou obrodu, kromě Spojených států se mu začalo výrazně dařit i v Evropě, tedy v místech, kde v osmdesátých letech, ..více

[recenze]

[11.05.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << 2 / 178 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23047 sekund.