ZEMĚTŘESENÍ - Zemětřesení 2

Navazovat na kult je vždy těžké. A v případě projektu Zemětřesení to platí dvojnásob. O tom, co pro českou nebo československou hudbu znamenal Jiří Schelinger, byly popsány už stohy papíru, protože to byl právě on, kdo v době normalizačního kulturního temna dokázal, že zpěvák nemusí mít jen čistý hlas jako Karel Gott nebo Waldemar Matuška, aby se dostal až na špičku tuzemské scény a jeho plakáty do pokojů řady dospívajících. Byl to on, kdo je považován za průkopníka českého hard rocku, ..více

[recenze]

[25.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Karel GOTT - 80/80 Největší hity 1964 - 2019

O velkých umělcích se říká, že buď je milujete nebo nenávidíte. Ovšem jedno přísloví hovoří o tom, že každá výjimka potvrzuje pravidlo a Karel Gott ta výjimka bezesporu byl. Toho můžete milovat, respektovat jeho celoživotní dílo, uznale pokývat při jeho vokálních kreacích (zejména z počátku kariéry), ovšem těžko se najde někdo, kdo by ho nenáviděl. A to Karel Gott velký umělec rozhodně byl. Nebyl to rocker v pravém slova smyslu, přestože byste v jeho tvorbě rockové skladby našli, ..více

[recenze]

[24.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: /10]

SHARK ISLAND - Bloodline

Shark Island měli vždycky smůlu a přitom se dost dobře mohli stát jednou z vůdčích kapel losangeleského hair metalu osmdesátých let. Někdy kolem roku 1985 platili za jednu z nejžhavějších akvizic v klubech kolem Sunset Boulevardu, kytarista Spencer Sercombe udivoval svou vyspělou technikou a zpěvák Richard Black patřil mezi frontmany, na které čekala velká budoucnost. Byl to on, kdo v prvních krůčcích školil Axla Rose a Guns N`Roses na jeho hostování lákali příznivce do klubů jako Whiskey A Go-Go, Troubadour, Starwood nebo Roxy. ..více

[recenze]

[23.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

ALEŠ BRICHTA PROJECT - Klatovy, Auto Nejdl, 14. 12. 2019

Ten pravý vánoční koncert plánuje Aleš Brichta vždycky do pražské Barči, v Klatovech to bylo vystoupení vpravdě čertovské. Tradiční průvod Krampusů se stal pro rockového fanouška trochu jinou akcí, protože při ohlášení vystoupení Aleše Brichty se jeho pozornost upnula právě k této legendě tuzemského hard rocku a metalu. Před pár lety by to možná bylo jinak, to Brichta hrával skoro v každé Horní Dolní, dnes je možnost navštívit jeho koncert vzhledem k Brichtově zdravotnímu stavu mnohem omezenější. ..více

[reporty]

[22.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

1349 - The Infernal Pathway

Nemusíte ani vidět, jak členové kapely vypadají. Už jen název 1349 dává jasně na vědomí, o co se zde bude jednat. Pro historiky tohle číslo bude asi navždy jen letopočet, kdy Norsko muselo čelit začátkům morové rány, která v následujících letech vyhladila více než polovinu obyvatel, pro fanoušky tvrdé hudby znamená něco víc. Zasloužilou blackmetalovou partu, která funguje už přes dvacet let a kde za bicí soupravou sedí bubeník Satyricon Frost. Pravda, ten se sice neúčastní koncertních tažení kapely, ..více

[recenze]

[21.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SKINLAB - Venomous

Zapomeňte na to, že Skinlab byli kdy řazeni do nu-metalové škatulky, tolik zprofanované na začátku tisíciletí. Skinlab v tu dobu vydávali svá alba, ovšem ke zvuku takových Limp Bizkit nebo Linkin Park měli sakra daleko. U nich se nikdy nejednalo o mustr střídání klidných a nařvaných pasáží (ať už ve sloce nebo v refrénu), tahle parta ze San Francisca na to šla úplně jinak. Jako předobraz jejich hudby jim bezesporu posloužila Pantera někdy z doby "Far Beyond Driven" nebo Machine Head ..více

[recenze]

[20.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Joey TEMPEST - A Place To Call Home

"Chtěl jsem udělat desku, která bude pokud možno co nejdál od Europe", řekl v polovině devadesátých let zpěvák Joey Tempest, když světu servíroval svou sólovou prvotinu "A Place To Call Home". Rocková scéna (tak jak ji prezentovali Europe) byla v té době v troskách a Tempest si toho byl moc dobře vědom. Pro fanoušky, kteří otočili na začátku devadesátých let kormidlem do deštivého Seattlu, představoval on to pozlátko, tu nejbujnější trvalou a popmetalový kýč "The Final Countdown", ať už je to skladba sebekvalitnější. ..více

[recenze]

[19.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

MAYHEM - Daemon

Tentokrát to Mayhem trvalo "pouhých" pět let, které leží mezi albem "Esoteric Warfare" a novinkou "Daemon", což je doba na poměry této norské legendy možná až nezvykle krátká. Jenže u Mayhem nikdy nešlo nic jednoduše, přestože se zdá, že v poslední době vládne u této party docela klid. Ovšem klid u Mayhem? Personálně je sice sestava kapely už několik let ukotvena, od té doby, co se objevili kytaristé Teloch a Ghul. novodobí nástupci kultovního Euronyma. ..více

[recenze]

[18.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

SAINT ASONIA - Flawed Design

Čtyři roky starý debut projektu Saint Asonia to nakonec dotáhl do první třicítky amerického žebříčku. Kapela totiž měl dost vysoký profil na to, aby dokázala upoutat pozornost rockových fanoušků. Nejen tím, že jela s Mötley Crüe jejich "The Final Tour", ale i svým složením, neboť kapelu vedl někdejší frontman alternativních hvězd Three Day Grace Adam Gontier spolu s kytaristou Staind Mikem Mushokem. Těm sekundoval basista ze Stuck Mojo Corey Lowery a bývalý bubeník kanadských Finger Eleven Rich Beddoe...více

[recenze]

[17.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

AGNOSTIC FRONT - Get Loud!

Tak Agnostic Front existují už čtyřicet let. Což je na kapelu, o jejíchž členech (hlavně o zpěváku Rogeru Miretovi) se předpokládalo, že už během osmdesátých let skončí buď v kriminále nebo někde s kudlou v zádech, docela hodně. Ba co víc, tohle synonymum pro klasický newyorský hardcore má aktuálně na kontě dvanáct studiových alb, na kterých si jasně vyznačila své teritorium a definovala styl, který je už pro ní příznačný. Jen blázen by proto čekal, že se s novinkou "Get Loud!" nějak změní. ..více

[recenze]

[16.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KXM - Circle Of Dolls

Stejně jako řada dalších superskupin, mají KXM po stránce personální nabito pěkně zostra. Vždyť jen připomeňme, že je tvoří frontman a basista alternativců King`s X Doug Pinnick, bývalý kytarista hairmetalových komet osmdesátých let Dokken George Lynch a bubeník nu-metalových pionýrů Korn Ray Luzier. Na první pohled sestava sice nesourodá, ovšem fakt, že tahle trojice spolu drží už sedm let, přiznává, že se jedná o jednu z mála stabilních formací podobného ražení. A KXM jsou také trochu odlišní než jiné superskupiny, ..více

[recenze]

[15.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

QUIET RIOT - Hollywood Cowboys

U Quiet Riot nikdy nebude klid, i když tomu všechno ještě před pár měsíci nasvědčovalo. Je asi jen málo kapel s tak pohnutým osudem, jako jedna z nejdéle sloužících hairmetalových part, u které kdysi v sedmdesátých letech začínal i Randy Rhoads, než si ho do první ligy vytáhl Ozzy Osbourne. Tam nakonec s dílem "Metal Health" vstoupili i Quiet Riot, ovšem slávy si moc neužili. V dalších letech, kdy kapela procházela mnoha personálními změnami a nevěrný jí byl i nakonec sám frontman Kevin DuBrow, ..více

[recenze]

[13.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

EUROPE - Secret Society

"Start From The Dark" bylo jasným a pádným bouchnutím do stolu a jasně ukázalo, že s Europe jako s kapelou, která bude stále vyhrávat miliontou variantu "The Final Countdown" už se počítat prostě nedá. Tempest s Norumem (jako dva nejdůležitější členové) dokázali Europe transformovat v moderní hardrockovou kapelu, která se snaží najít balanc mezi slavnou minulostí a žhavou současností. "Poslední dobou hodně posloucháme věci jako Velvet Revolver nebo Audioslave, které hrají moderně, ..více

[recenze]

[12.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

ALTER BRIDGE - Walk The Sky

Na Alter Bridge je prostě spoleh. Přestože jeden z novodobých kytarových hrdinů Mark Tremonti vede svou sólovou kapelu a zpěvák Myles Kennedy stále jezdí po světě se Slashem (i přes jeho současné vytížení v domovských Guns N`Roses), točí tahle kapela novou desku každé tři roky. A to po celé bezmála dvacetileté trvání jejich kariéry. Rovněž nedochází v jejich studiových výkonech k žádným velkým výkyvům. I když předchozí album "The Last Hero", poháněné skvělým hitem "My Champion",..více

[recenze]

[11.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

DOWN N`OUTZ - This Is How We Roll

Ze začátku tahle parta kolem zpěváka Def Leppard Joea Elliotta a členů londýnských The Quireboys působila jako sranda projekt. První album "My ReGeneration" totiž stálo výhradně na coververzích, které měly za úkol připomenout skladby Mott The Hoople a jejich frontmana Iana Huntera. Nápad to nebyl špatný, protože jak Mott The Hoople, tak Hunter sám jsou už dnes činní jen velmi sporadicky a rozhodně jim nelze upřít, že po sobě zanechali slušný kus pořádné hudby. Ovšem na tom Elliottova parta nemohla stavět do nekonečna...více

[recenze]

[10.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

SANTA CRUZ - Katharsis

Poslední měsíce u Santa Cruz byly docela divoké. Problém přišel na začátku loňského roku, kdy kapela byla na turné ve Spojených státech a mezi členy došlo k výbuchu, který měl na svědomí to, že frontmana Archieho Cruze nechali tři zbylí spoluhráči trčet uprostřed Ameriky a odjeli domů. V tu chvíli to vypadalo na konec kapely, jejíž kvalita předchozích alb šla sice trochu dolů, ovšem i přesto fanoušků přibývalo. Archie Cruz se ale nevzdal a postavil Santa Cruz od základu nové. Hned to zase vypadalo na idylku, ..více

[recenze]

[09.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

EUROPE - Start From The Dark

O comebacku Europe se začalo uvažovat už v roce 1998. "Mic (Michaeli) a Ian (Haughland) mě navštívili v Irsku a pak jsme volali Johnovi do L.A. a řekli jsme si, že je možná teď ten pravý čas všechno nastartovat znovu," řekl tehdy Joey Tempest, ovšem sám byl zaneprázdněný sólovou kariérou, že pro tu chvíli všechno zůstalo jen ve fázi několika rozhovorů. První skutečně razantní krok ke znovusjednocení kapely přišel na Silvestra 1999, kdy k oslavám nového milénia byla natočena tehdy moderní technoverze "The Final Countdown"..více

[recenze]

[05.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

CHRIS ROBINSON BROTHERHOOD - Servants Of The Sun

Přestože se v současné době mluví o tom, že příběh legendární jižanské kapely The Black Crowes bude mít v roce 2020 další pokračování, když bratři Robinsonové najdou znovu společnou řeč, zatím si každý z nich jede na vlastní pěst. Přestože mladší z nich, kytarista Rich Robinson, vydal poslední album "Flux" už před třemi lety a v současné době funguje pod hlavičkou The Magpie Salute spolu s dalšími bývalými členy The Black Crowes, frontman Chris Robinson nejenže se účastní zkoušek na comeback domovské kapely..více

[recenze]

[04.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KAATO - Slam!

Kariéra australsko-amerických Kaato začala brát za své ve chvíli, kdy Great White oznámili, že vyhodili zpěváka Terryho Ilouse (jinak XYZ) a jeho místo obsadí Mitch Malloy. Ten sice proslul především jak sólový umělec, který se spíše než zemitému blues/hard rocku věnoval AOR, ale byl i členem několika projektů a právě Kaato byli mezi nimi. Přestože v téhle formaci byl od jejího počátku nejdůležitější člen frontman Kurt Lowney, Malloy byl tím, kdo mladého Australana usměrňoval ..více

[recenze]

[03.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

DENNER`S INFERNO - In Amber

"To, že se Mercyful Fate vrací zpět na scénu, jsem se dozvěděl tři dny předtím, než to oznámili," postěžoval si kytarista Michael Denner, který překvapivě není součástí tohoto comebacku. Ten sice dostal trochu hořkou příchuť, když rakovině podlehl basista Timi Hansen, ovšem pro Dennera je bolestivý i tak. Byl to totiž on, kdo spolu s Hankem Shermannem definoval zvuk této dánské legendy a minimálně prvními dvěma alby "Melissa" a "Don`t Break The Oath" ovlivnil obrovským způsobem celosvětovou metalovou scénu. ..více

[recenze]

[01.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Černé vrány při comebacku trochu blednou...

..více

[bulvární koutek]

[01.12.2019]

[Pepsi Stone]

[]

Dan McCAFFERTY - Last Testament

Přestože se nejprve uvažovalo o tom, že Dan McCafferty zůstane zpěvákem Nazareth alespoň na studiové bázi, s příchodem Carla Sentanceho k této skotské legendě je všechno přece jen trochu jinak. I když McCafferty nazpíval velmi slušné abum "Rock N`Roll Telephone" z roku 2014, aby jej pak naživo zastoupil Linton Osborne, v současné době už je Sentance právoplatným členem Nazareth a jeho hlas je slyšet z posledního (o poznání slabšího) počinu "Tattooed On My Brain". ..více

[recenze]

[27.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

AIRBOURNE - Boneshaker

Angus Young kdysi řekl, že AC/DC točí každý rok stejnou desku, jen s jiným obalem. Něco podobného, i když o té roční pravidelnosti nemůže být ani slovo, můžeme říct i o jejich krajanech a faktických následovnících Airbourne. Ti nejenže jako AC/DC od začátku zní, což byl samozřejmě účel, ale také točí desky, které jsou si podobné skoro jako vejce vejci. Ono to věčné přirovnávání ke kapele bratří Youngů sice zní už jako otřepaná fráze, ale v případě Airbourne to asi ani jinak nejde a kapele to až tak nevadí. ..více

[recenze]

[26.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

HELIX - Old School

Svého času platila hardrocková formace Helix z kanadského Ontaria za velice slušnou partu, která svůj prvotní výraz po vzoru sedmdesátkových hrdinů převedla přes práh doby a začátkem osmdesátých let otočila kormidlo k tehdy modernějšímu heavy metalu. Průlomové album "No Rest For The Wicked" ze třiaosmdesátého z nich udělalo (alespoň v jejich domovině) hvězdy první kategorie a celá osmdesátá léta se Helix vezli na vlně úspěchu, protože zmíněnou desku dokázali podpořit dalšími zdařilými počiny..více

[recenze]

[23.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Michael MONROE - One Man Gang

Každá nová deska pekelně charismatického frontmana Hanoi Rocks Michaela Monroea je jistota, i když jeho sólový debut "Nights Are So Long" se nesl na vlnách zklidněného pop rocku, který byl docela daleko od dřívejší tvorby Hanoi Rocks. Od druhého rozpadu domovské kapely v roce 2010, když se vrátil na scénu jen pod svým jménem s albem "Sensory Overdrive", se prezentuje alby, která mají ducha zmíněné finské legendy a jsou pevně ukotveny v klasickém Monroeově stylu. Není to však o tom, že by se Monroe našel..více

[recenze]

[22.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

KRUCIPÜSK - Country Hell

Už dlouhých patnáct let se čeká na dalšího "Druida". Právě před takovou dobou vydal Krucipüsk své vrcholové dílo, po kterém ovšem jeho kariéra nabrala až nepochopitelný obrat, kdy následoval takový sešup dolů, že se fanoušci nestačili divit, co se z kdysi tak oblíbené kapely stalo. Následující album "Ahoj" totiž zklamalo a s trojicí "Amen", "Rodinnej diktát" a "Boombay" si tahle liberecká parta sáhla na samotné dno. Obrat k lepšímu přišel s "Tintili Vantili" a minulou "Sine Amore Nihil", ovšem návrat k druidovské formě se nekonal. ..více

[recenze]

[20.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

LIFE OF AGONY - The Sound Of Scars

Proklamovaná stabilita a chuť spolu experimentovat v táboře Life Of Agony vzala za své. Jestliže se zdálo, že po vydání minulého alba "A Place Where There`s No More Pain" z roku 2017 byl uvnitř kapely klid, opak je pravdou. Loni formaci opustil skoro původní bubeník Sal Abruscato. Že se nejednalo o odchod v dobrém, ukázalo jeho prohlášení na adresu zpěvačky Miny Caputo o tom, že se jedná o odpornou bytost, která se z ní prý stala po změně pohlaví, kdy se z Keitha Caputa stala právě Mina. ..více

[recenze]

[19.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

William DuVALL - One Alone

I když Alice In Chains loni vydali velmi vydařené album "Rainier Fog" a dosud k němu čile koncertují, zpěvák William DuVall jako kdyby potřeboval trochu upustit ventil. I když zmíněná deska byla asi tím nejlepším počinem grungeových pionýrů s DuVallem za mikrofonem, sám zpěvák (navíc v domovské kapele střídající se čím dál častěji na postu frontmana s kytaristou Jerrym Cantrellem) zažívá několik let umělecký přetlak, který ventiloval před třemi lety albem "Broken Lines" hvězdného projektu..více

[recenze]

[15.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

WEDNESDAY 13 - Necrophaze

Přestože minulé album "Condolences" bylo ambiciózním dílem, na němž Wednesday 13 úplně neopustil svůj horrorpunkový styl, ale importoval do své tvorby větší hitové ambice, které byly skoro až na hranici s klasickým metalem, fanoušci tuhle desku moc nevzali. Otázka je proč... "Condolences" byla rozhodně jeho nejvyspělejším dílem a slavila i slušné hitparádové úspěchy, ovšem skalní příznivci ji skoro až štítivě odstrčili. Joseph Poole, jak se tento svérázný umělec ve skutečnosti jmenuje, se z toho poučil. ..více

[recenze]

[12.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

ROB HALFORD WITH FAMILY & FRIENDS - Celestial

Nestačilo deset let staré bídné album "Winter Songs", kde se Metalový bůh Rob Halford pustil do zpěvu vánočních písní? Čekalo se to tenkrát od kdekoho, ale právě od Halforda? Deska dopadla podle očekávání a pokud ji vůbec jeho fanoušci mají doma, leží někde zaprášená na dně šuplíku. Reputaci pak Halford trochu vylepšil následujícím sólovým počinem "Made Of Metal", aby pak znovu a poněkolikáté uhranul metalový svět skvělým dílem "Firepower" se svými Judas Priest. ..více

[recenze]

[09.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

THE DEFIANTS - Zokusho

Když před třemi lety vyšla debutová deska projektu The Defiants, nejednalo se o žádnou velkou neznámou. Kapelu totiž tvořili dva členové Danger Danger, basista a skladatel Bruno Ravel a kytarista Rob Marcello, které doplňoval jejich bývalý kolega z téže formace, zpěvák Paul Laine. Bezejmenný debut byl nakonec docela bomba a v rámci melodického hard rocku, zkříženého se špetkou AOR, šlo o desku, která v té době čněla vysoko nad konkurencí. Zároveň však otevřela otázku, co je vlastně s Danger Danger, ..více

[recenze]

[08.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

BLACK STAR RIDERS - Another State Of Grace

Dosud hvězda téhle kapely rostla. Od prvního alba "All Hell Breaks Loose", kde Black Star Riders působili jako až moc velká pocta Thin Lizzy, ze kterých vlastně díky přítomnosti kytaristy Scotta Gorhama vzešli, přes velmi slušné album "The Killer Instinct" až po předloňskou, nejvyspělejší "Heavy Fire", ukázali, že začínají být svébytnou formací, která sice ctí rukopis Phila Lynotta, ovšem má vlastní tvář. Jenže v posledních dvou letech prodělali zásadní změnu sestavy, když nejprve zmizel bubeník Jimmy DeGrasso..více

[recenze]

[06.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

HELLYEAH - Welcome Home

Vloni se kariéra Hellyeah otřásla v základech a ve vzduchu visela otázka, zda bude tahle groovemetalová parta z Texasu pokračovat. 22. června si totiž zubatá přišla pro bubeníka Vinnieho Paula, aby mu dala jasně na srozuměnou, že je čas zařadit se opět ke svému bratrovi Dimebagovi Darrellovi. Paul sice nebyl pro Hellyeah (stejně jako tomu bylo předtím u Pantery nebo Damageplan) tím nejzásadnějším skladatelem, ale byl to on, kdo byl výkladní skříní Hellyeah a díky svému dlouholetému členství ve slavné Panteře..více

[recenze]

[05.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

STEVE GRIMMETT`S GRIM REAPER - At The Gates

U Grim Reaper zpěváka Stevea Grimmetta nebylo v poslední době zrovna veselo. Pokud pomineme drobnou korekci v sestavě, kdy bubeníka Paula Whitea nahradil Mark Pullin, tak pro Stevea Grimmetta není od ledna roku 2017 už nic jako dřív. Ten měsíc musel být totiž hospitalizován s infekcí, které vynesla nemilosrdný ortel a Grimmettovi byla amputována noha. Všechny kapelní aktivity se najednou přibrzdily a zpěvák se po čase přece jen objevil na pódiu, ovšem už upoután na invalidní vozík. ..více

[recenze]

[04.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]