NIGHT IN GALES - Dawnlight Garden

Němečtí Night In Gales se už stali inventářem scény našich západních sousedů. Jejich raketový start s albem „Towards The Twilight“ z nich v druhé polovině devadesátých let udělal hvězdy tamního death metalu, protože kapela dokázala přijít s chytlavým melodickým materiálem, v němž nebyla nouze o zajímavé momenty a stěžejní nápady. Jenže Night In Gales se brzy vyčerpali. I přes kvalitu dvojky „Thunderbeast“ se jim prvotní úspěch nepodařilo zopakovat a slabší alba „Nailwork“ ..více

[recenze]

[04.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

KING DIAMOND - Voodoo

Tempo druhé poloviny devadesátých let bylo pro King Diamonda šílené. Přestože Mercyful Fate směřovali ke svému konci, v roce 1998 vydali ještě předposlední (a pravděpodobně nejméně podařené) album „Dead Again“, Diamond se stále více soustředil na svou vlastní kariéru, dokonce vykřikoval, že si dovede představit koncerty, kde vystoupí jako hlavní hvězda a Mercyful Fate budou hrát v jeho předprogramu. Tím byly jasně dány priority. V Mercyful Fate po rozchodu s kytaristou Michaelem Dennerem..více

[recenze]

[03.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

MICHAEL GRANT & THE ASSASSINS - Always The Villain

Změny jak na běžícím pásu v sestavě L.A. Guns nejsou dávno ničím novým. Ponechme stranou situaci, ve které se kapela nyní nachází, přestože opět představuje pořádně roztopený kotel, neboť se budeme věnovat jednomu z mnoha členů, kteří touto sestavou prošli. Jako další pán na holení přichází kytarista Michael Grant. Ten nebyl členem L.A. Guns v době největší slávy, v té době maximálně žebral na svých rodičích zmrzlinu na Sunset Boulevardu a pokukoval po punkových koncertech v okolí. ..více

[recenze]

[01.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

BUSH - The Kingdom

Britští Bush, ve kterých z původní sestavy definitivně zbyl už jen frontman Gavin Rossdale, v posledních letech docela tápali. Kapela, která vzešla z ostrovního grungeového boomu první poloviny devadesátých let a udávala spolu s Reef a Stiltskin tón tamní scéně, jako kdyby už nevěděla, co si počít se svým odkazem a vyhaslou slávou. V období kolem alb „Sixteen Stone“ a „Razorblade Suitcase“ byli velké hvězdy, správně dokázali reflektovat na dění za oceánem a obě alba byla grunge jako řemen,..více

[recenze]

[31.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Tony MONTANA (JACK RUSSELL`S GREAT WHITE, SHADOW & THE THRILL) - Dědictví Great White je třeba chránit

Tony Montana, basista amerických hardrockerů Great White z dob jejich největší slávy, byl mimo scénu dlouhá léta. Věnoval se spíše své rodině a podnikání. Ovšem před pár lety se znovu objevil po boku Jacka Russella, jednoho z nejlepších zpěváků z dob rozpuku hard rocku ve Spojených státech. Russell dnes už není členem Great White a není jím ani Montana. Oba však vedou vlastní kapelu Jack Russell`s Great White, která je zcela legitimní jako sestava, kde pod původním názvem působí druhý nejdůležitější muž Great White,..více

[rozhovory]

[30.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

SHADOW & THE THRILL - Sugarbowl

Jméno Tony Montana je rockovým fanouškům nejvíce známé v souvislosti s jeho působením ve zlaté éře hardrockových Great White, se kterými na přelomu osmdesátých a devadesátých let nahrál dvě klasická alba, multiplatinovou „...Twice Shy“ a následující „Hooked“. Tony na tuto legendu americké scény nezanevřel a v současnosti je neodmyslitelným parťákem zpěváka Jacka Russella v jeho verzi Great White, která je podle řady fanoušků legitimnějším pokračovatelem tradic než parta, ..více

[recenze]

[30.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

SVEN GALI - 3

Kdysi nejžhavější parta za země javorového listu Sven Gali dlouho mlčela. Přitom měla na začátku devadesátých let našlápnuto naprosto skvěle. Její bezejmenný debut, který těžil ze stejného podhoubí jako na své první desce američtí Skid Row, byl skvělé album, zasluhující si i po takové době skoro absolutorium. Obří hity „Under The Influence“, „Love Don`t Live Here Anymore“ nebo „In My Garden“ slibovaly i v době grungemánie velice silnou budoucnost, ke které ovšem nedošlo. Druhou desku „Inwire“ totiž Sven Gali vydali až v roce 1995 ..více

[recenze]

[29.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

ALI MAAS & MICKY MOODY - Who`s Directing Your Movie?

Jméno kytaristy Mickyho Moodyho dnes už asi něco řekne jen skutečným pamětníkům rockové historie, přestože tento hudebník patřil k jedné z nejvýznamnějších hardrockových kapel všech dob – Whitesnake. Oporou Davida Coverdalea byl Moody od samých počátků Whitesnake, hrál na dávných albech „Snakebite“ nebo „Trouble“ a s kapelou zažil celé jejich blues/hardrockové (tedy britské) období. Je podepsán pod takovými díly jako „Ready An` Willing“, „Come An` Get It“ nebo „Slide It In“, ovšem měl tu smůlu, ..více

[recenze]

[28.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KING DIAMOND - The Graveyard

Že vedle sebe můžou fungovat Mercyful Fate i kapela samotného Kinga Diamonda bylo v roce 1996 už naprosto jasné. Rok předtím si Mercyful Fate dali krátkou pauzu a King znovu rozjel sólovou kariéru, album „The Spider`s Lullabye“ však znamenalo částečné zklamání a to hlavně proto, že nenabídlo ucelený příběh, na jaký byli fanoušci zvyklí. Album navíc znamenalo zklamání i v prodejních číslech, ovšem když si člověk uvědomí, že byla polovina devadesátých let ..více

[recenze]

[27.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

TRAPT - Shadow Work

Tahle kalifornská čtveřice, stejně jako třeba 3 Doors Down, Nickelback, Breaking Benjamin, Drowning Pool nebo dokonce samotní Foo Fighters, začínala v polovině devadesátých let, kdy Amerikou silně rezonoval odkaz Kurta Cobaina, ovšem nad celým grungeovým hnutím se už stahovala černá mračna. Tyhle kapely tak pochytaly poslední zbytky revolučního hnutí ze Seattlu, ale brzy pochopily, že hudební svět se rychle mění a že s klasickými grungeovými zbraněmi se už dlouho válčit nedá. ..více

[recenze]

[25.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 3/10]

THE PRETENDERS - Hate For Sale

The Pretenders jsou opět plnohodnotná kapela, jako kdyby chtěla do světa vykřičet zpěvačka Chrissie Hynde, a návdavkem vytáhla na světlo i skutečnost, že se k ní vrátil bubeník Martin Chambers, spolu se zpěvačkou jediný člen, pamatuijící úplné začátky. A co víc - obal nové desky „Hate For Sale“ jasně demonstruje sílu čtyř muzikantů, kteří dnes tvoří úzké jádro The Pretenders. Jaký to rozdíl oproti čtyři roky starému albu „Alone“, jenž nahrávala Hynde s muzikanty, kteří neměli s pravou podstatou kapely nic společného. „Alone“ byla sice dobrá deska ..více

[recenze]

[24.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Josh RAMOS - My Many Sides

Americký muzikant Josh Ramos byl na AOR scéně vždy jakýmsi utajeným tipem. Velice zdatný kytarista, který si udělal jméno na začátku devadesátých let se stylově vyšperkovanou formací The Storm (personálně propojenou s legendárními Journey), jejíž bezejmenný debut z roku 1991 způsobil na scéně melodického hard rocku docela slušný poprask. Hvězdou se však nestal, protože vyšel v nejhorší možné době, kdy svět zaplavily flanelové košile ze Seattlu a Lars Ulrich házel šipky..více

[recenze]

[23.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Toby JEPSON (WAYWARD SONS, LITTLE ANGELS) - Mám radši alternativní hudbu než blues

Když před pětadvaceti lety vyšlo album “Ignorance Is Bliss”, kterým se britský zpěvák Toby Jepson pokusil odstřihnout od své kapely Little Angels, zůstalo takřka nepovšimuto. Teď Toby připomíná tehdejší dílo znovu. “Ignorance Is Bliss” vychází v reedici s vylepšeným zvukem a doplněné o nevydané skladby. Kromě toho Toby stále pracuje v rámci Wayward Sons na nové tvorbě a dokonce nevylučuje ani budoucí setkání jeho nejslavnější štace Little Angels. Určitá lítost nad koncem této kapely,..více

[rozhovory]

[22.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

ALCATRAZZ - Born Innocent

Alcatrazz. Název který skoro až omamně voní dávnými časy, kdy se heavy metal dral na špičku zájmu široké masy posluchačů. Kapela si už dávno vybudovala kultovní status a to hned z několika důvodů. Především proto, jací muzikanti v ní kdysi hráli, potom také proto, že kromě občasných koncertů v novém tisíciletí mlčela už od druhé poloviny osmdesátých let, a nakonec i částečně pro své první dvě desky. Ty sice nebyly v heavymetalovém ranku těmi nejzásadnějšími nahrávkami, ale těžko si bez nich historii stylu lze představit. ..více

[recenze]

[21.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KING DIAMOND - The Spider`s Lullabye

Přestože byl comeback Mercyful Fate v plném proudu, v kapele se začínaly objevovat trhliny. Opustil ji nejen původní basista Timi Hansen, ale nakonec i základní kytarista Michael Denner. Situace tak mohla připomínat polovinu osmesátých let, kdy v kapele zůstal vlastně jen Hank Shermann, protože King Diamond znenadání ohlásil novou sólovou desku. Tentokrát si však s sebou nevzal ani Hansena ani Dennera, naopak přišel s prohlášením, že vydání „The Spider`s Lullabye“ neohrozí jeho fungování v Mercyful Fate...více

[recenze]

[20.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

ANGELES - Hell On High Heels

Ještě než se objevili Mötley Crüe nebo Ratt, působila v losangeleských klubech parta kolem kytaristy Dalea Lytlea, která si část názvu města andělů vetkla přímo do svého názvu. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Na jednu stranu je to s podivem, protože tahle kapela hraje už od roku 1977 a na kontě má čtrnáct desek. Ovšem na straně druhé, téhle partě (a Lytleovi především, protože v ní působí už jako jediný původní člen) nikdy nebylo dáno do vínku překročit hranice putyk na Sunset Stripu..více

[recenze]

[19.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 4/10]

THE REAL McKENZIES - Beer And Loathing

Osobité těleso z kanadského Vancouveru The Real McKenzies oslaví už brzy třicetileté výročí působení na scéně. Ovšem co znamená tohle číslo pro punkovou partu? Vcelku originální, zaměřující se na keltské motivy na kvapíkovém základu, ale stále pořád punkovou. Už to v historii zaznělo několikrát, ať už to bylo od Johnnyho Thunderse, Lemmyho Kilmistera nebo členů Ramones – jednou pankáč, navždy pankáč. A proto třicet let působení na scéně může být udivující jen v tom, ..více

[recenze]

[18.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

MUSHROOMHEAD - A Wonderful Life

Svým způsobem jsou clevelandští Mushroomhead revoluční kapela. Byli to právě oni, kdo začali na americké nu-metalové scéně používat masky, se kterými díru do světa posléze udělali Slipknot. Mushroomhead mohli jen sledovat, jak se parta Coreyho Taylora stává celosvětovou senzací, přestože bylo naprosto jasné, kde brala inspiraci. Jistě, hudba Slipknot byla vždy tvrdší a brutálnější, ovšem ten prazáklad u Mushroomhead byl slyšitelený vždy, i v dobách megatrháku „Iowa“...více

[recenze]

[17.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

HARDBONE - No Frills

Hardbone mají od začátku kariéry všechno přesně nalajnováno. Tihle Němci, když se skoro před patnácti lety dávali dohromady, se shlédli v hudbě AC/DC a ta je provází dodnes. Dá se o nich říct, že představují evropský ekvivalent australských Airbourne s tím, že kapela od protinožců do své hudby přidává trochu metalové energie, kdežto Němci na to jdou klasičtějším způsobem. Ovšem ani Airbourne, ani Hardbone rozhodně nejsou žádnou osobitou kapelou, ..více

[recenze]

[16.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

John CONNOR (DOG EAT DOG) - Máme víc energie než leckterá mladší kapela

Devadesátá léta přála míchání do té doby zdánlivě nesouvisejících žánrů a byli to právě Dog Eat Dog z New Jersey, kteří z toho vytěžili takřka maximum. Jejich originální křízenec klasického hardcoru z východního pobřeží Spojených států s punkem, metalem, ska a hip-hopem jim před lety zajistil mraky příznivců po celém světě a z desek „All Boro Kings“ a „Play Games“ udělal klasické nahrávky své doby. Jenže čas oponou trhnul a Dog Eat Dog najednou stáli mimo hlavní posluchačský zájem. ..více

[rozhovory]

[15.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

DEEP PURPLE - Whoosh!

Je ještě nějaká jiná stále činná kapela (snad kromě The Rolling Stones) symbolem celé historie rockové hudby jako Deep Purple? Od jejich vzniku se datuje už čtyřiapadesát let a svůj magnum opus „In Rock“ vydala tato parta před celým půl stoletím. Neuvěřitelné, že má stále ještě chuť tvořit a vydávat nové desky. Pravda, ty už srovnání s těmi největšími klasikami leckdy nesnesou, ale už jen fakt, že Deep Purple vydávají něco nového, je vždycky vzrušující a je to událost s velkým U...více

[recenze]

[14.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Ani život po životě není u Deep Purple marný...

..více

[bulvární koutek]

[14.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

KING DIAMOND - The Eye

Nový bubeník Snowy Shaw se uvedl velice dobře a dokázal, že i s minimem dosavadních zkušeností je plnohodnotným nástupcem Mikkeyho Dee, který za štěstím zamířil do Ameriky, aby spojil síly s Donem Dokkenem na jeho výborné sólové prvotině "Up From The Ashes". Situace v kapele se tak alespoň z části uklidnila, přestože Diamond neustále velmi těžce nesl drogové eskapády Petea Blakka a Hala Patina. Nůž na krk aspoň na chvíli zafungoval a oba se tak mohli opět se zbytkem kapely přesunout do studia,..více

[recenze]

[13.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

ENUFF Z`NUFF - Brainwashed Generation

Jak to vypadá, situace u Enuff Z`Nuff se v posledních letech už stabilizovala a ustálila. Velký výbuch v roce 2016, po kterém zůstal v kapele jediný původní člen basista Chip Z`Nuff, který byl donucen převzít i pěvecké party, je už minulostí a kapela pokračuje v nové původní tvorbě. Zprávy o tom, že by se na ní mohl podílet někdo z dalších členů klasické sestavy, která natočila nejúspěšnější alba „Enuff Z`Nuff“ (1989) a „Strenght“ (1990) se sice potvrzují ..více

[recenze]

[12.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

CRO-MAGS - In The Beginning

V jistých kruzích považují newyorskou formaci Cro-Mags za totální legendu a jejího předáka Harleyho Flanagana za bezmála stejnou osobnost, jako byl Lemmy Kilmister. Proto byl také jejich comeback vyhlížen s napětím. Flanagan znovu převzal absolutní kontrolu nad kapelou, když se obratně zbavil dalších dvou kohoutů na smetišti, zakládajících členů bubeníka Mickeyho Jaysona a zpěváka Johna Josepha. Samozřejmě, byl to vždy Flanagan, který byl nejviditelnějším členem Cro-Mags..více

[recenze]

[11.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

TOKYO MOTOR FIST - Lions

I po skoro čtyřiceti letech, kdy nastoupil na rockovou scénu, je Ted Poley plodným umělcem. Situace kolem jeho domovských Danger Danger je už několik let krajně nejistá, další kapely Bone Machine a Melodica už dávno patří minulosti a tak se Ted soustředí na sólovou dráhu a svou aktuální kapelu Tokyo Motor Fist. Tu už čtyři roky vede spolu s kytaristou Stevem Brownem (Trixter, Def Leppard), basistou Gregem Smithem (ex-Alice Cooper, Rainbow, Ted Nugent) a bubeníkem Chuckem Burgim..více

[recenze]

[10.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Nige ROCKETT (ONSLAUGHT) - Novinka je nasraná deska pro nasrané lidi

Sedm let trvalo britským thrasherům Onslaught než přišli s novou deskou „Generation Antichrist“. Ta se na trhu právě objevila a podle kytaristy, zakládajícího člena a hlavního mozku kapely Nigea Rocketta, se s ní Onslaught vrací ke svým kořenům z osmdesátých let. “Je to 666procentní nenávistný metal! říká Rockett v rozhovoru, který nám poskytl krátce před vydáním alba. Rozpovídal se v něm také o nedávném odchodu zpěváka Sy Keelera, který se zprvu jevil jako smrtelná rána pro Onslaught,..více

[rozhovory]

[09.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

Michael Angelo BATIO - More Machine Than Man

Pokud se na nějakou kapelu z hairmetalové líhně osmdesátých let poukazovalo jako na tu nejklišovitější, byli to určitě losangelesští Nitro. Jejich vlasy trčely do mnohem větší výšky než ty na hlavě C.C. DeVillea (Poison), hlas zpěváka Jima Gillettea se dral do výšek, kam se nechtělo ani Mikeu Matijevicovi (Steelheart) a kytarista Michael Angelo Batio dělal všechno pro to, aby počtem vychrlených tónů za vteřinu zahanbil i Yngwieho Malmsteena. Gillette i Batio byli skutečně technicky velmi nadaní muzikanti, ..více

[recenze]

[08.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

THE STROKES - The New Abnormal

Doba The Strokes už dávno pominula, o tom žádná… Časy, kdy se díky debutové desce „Is This It“ stali přes noc hvězdou, jsou už dávno pryč, stejně tak jako forma prvních dvou alb, kdy debut doplnila stejně přesvědčivá „Room On Fire“. Že se nebude jednat o nově zářící kometu na rockovém nebi naznačila totiž už třetí deska „First Impressions Of Earth“. Kapela na ní už působila trochu rozpačitě, když nabídla o poznání slabší kolekci. Následná „Angels“ sice znamenala částečný návrat do kondice, ..více

[recenze]

[07.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

KING DIAMOND - Conspiracy

U "Them" se potvrdila teorie o důležitosti třetí desky, přestože bylo jasné, že King Diamond se svou kapelou ve zkoušce, zda bude i po rozchodu Mercyful Fate patřit do světové heavymetalové extraligy, obstál už dávno. "Them" ukázalo, že na to King Diamond dokáže jít i jinak než u "Abigail" a stejně jako zmíněná předchozí deska slavil i počin z roku 1988 úspěch u fanoušků na obou stranách Atlantiku. I když to zdánlivě vypadalo na klid v Diamondově ležení, atmosféra uvnitř kapely znovu začínala houstnout...více

[recenze]

[06.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

STATIC-X - Project: Regeneration Volume 1

Pokud se poukazovalo na nějakou kapelu, která se sice veze s dobou, ale dělá velice slušnou muziku a má s ní komerční úspěch, tak to na přelomu milénia byli Static-X. Ti sice vzešli z mekky hair metalu, ovšem ze srdce tento styl od prvopočátku nenáviděli a ve svých začátcích se zhlédli v alternativním rocku a metalu. Měli ve svém středu dobrého frontmana Waynea Wellse, který si brzy začal říkat Wayne Static, a jenž měl ve své době i umělecké pletky s Billym Corganem z The Smashing Pumpkins. ..více

[recenze]

[05.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

ME AND THAT MAN - New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1

Brát dnes předáka polských čertů Behemoth Nergala jako striktně metalového umělce by bylo hodně úzkoprsé a zcela nedostačující. Samozřejmě, že Behemoth je jeho nejviditelnější a léta jediná štace, jenže za posledních deset let se Nergal vyprofiloval mnohem více. Možná za to mohla proradná leukémie, kterou tento zpěvák nakonec porazil, protože po zotavení se stal mnohem všestrannějším umělcem, než jak se prezentoval na prvotních albech typu „Sventevith (Storming Near The Baltic)“,..více

[recenze]

[04.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

O americké realitě očima Jona Bon Joviho...

..více

[bulvární koutek]

[04.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

TYRANT - Hereafter

Když si kapela dá název podle klasické skladby Judas Priest a její historie sahá na přelom sedmdesátých a osmdesátých let, jasně už víte, co daná parta bude hrát. Ovšem kapel s názvem Tyrant běhá po světě na tři desítky a proto je důležité vybrat si tu pravou. Vedle formace z Japonska a Tasmánie, které patří mezi ty nejznámnější s tímto jménem, je tu ještě jedna kapela z kalifornské Pasadeny, k níž se dá použít přídomek „takřka kultovní“. Byla založena v roce 1978, tedy už dva roky poté, ..více

[recenze]

[03.08.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]