- Hellhammer

Jako Stratovarius s Tolkkim člověk pozná po pár vteřinách,tam je fakt silnej rukopis..Nevím jestli si to Sonata v začátcích vzala za inspiraci,ale řekl bych že do vykrádání Stratovarius měli daleko:)

6. 02. 2014 15:37

- GNT

Asi mám špatné uši, ale já žádnou podobnost ranné Sonaty Arcticy se Stratovarius neslyším. Kakko i Tolkki mají svůj jednoznačný rukopis a nikoho, vyjma sebe sama, nekopírovali.

6. 02. 2014 15:21

to Fenris 13 - Soichiro Honda

tak to máme veľmi podobné :) nová tvorba mi jednoznačne sedí viac, nie je ovplyvnená Strato, ide si vlastnou, altenatívnejšou cestou a takto nezaradená skupina ma baví omnoho viac ako čisto stratocopyright banda.. a Tony Kakko je skladateľ na úrovni Arjena Lucassena, Holopainen, Sammet a iní sa môžu len učiť.. v posledných rozhovoroch spomínal, že ho strašne berie black, dúfam, že na Pariahs Child budú aj nejaké agresívnejšie sypanice :D

6. 02. 2014 14:09

- Fenris 13

Já mám nejradši Unii, to je jak kdyby Queen hráli metal :-) Samozřejmě Ecliptica je parádní, ale pozdější tvorba mi přece jen pasuje víc - i Stones Grow Her Name, skladby jako Only The Broken Hearts, I Have a Right nebo Cinderblox mně prostě neomrzí. Ovšem mojí nejoblíbenější skladbou od Sonaty je jednoznačně White Pearl, Black Oceans, to je prostě nádhera....

6. 02. 2014 13:16

- Hellhammer

Mě bavily od Sonaty první 2CD,ale ty další mě moc nezaujaly,bylo to hodně podobné(přece jen nejsem vysloveně fanoušek žánru).Pak se mi ale líbila Unia a hlavně Days Of Grace.Bohužel jim ten posun dlouho nezůstal,a už Stone Groves her Name mě moc nebaví,i když chápu co kapela tou deskou chtěla říct.A od Parriah Child taky nemám žádné očekávání,může jen překvapit..

6. 02. 2014 12:11

- GNT

Hellhammer: možná by nebylo marné znát počet prodaných kusů posledního CD S. Arcticy, pokud se toho neprodalo tolik, kolik bylo potřeba ... Takhle nějak vypadají návraty ke kořenům, nižší prodej ovšem nemusí znamenat, že by posluchači chtěli jinou kapelu, tu dřívější, kterou milovali, může to být projev ústupu ze slávy: daná skupina pak může dělat vše možné, třeba se stavět na hlavu a stejně půjde do kopru, kvalita nekvalita, speed nespeed. Z Unie a Days of the Grays se mi velmi líbí 1/3 těchto alb (proč se mi nelíbí zbytek alb jsem tu už popsal několikrát), předchozí 4 alba mám dosud rád tak nějak komplet. Jelikož mi letos bude 47 let (a duševně se na to necítím, fyzicky už je to horší), mám docela pochopení pro pubertální kousky kohokoli staršího. Nemusím s nimi souhlasit, ale hledím na ně shovívavě. Poslední album Sonaty ve mně podstatě neulpělo, pustil jsem si jen 2x-3x, je mi lhostejné, od téhle kapely už nic nečekám, mám ji pro sebe za mrtvou, takže mohu být jen příjemně překvapen (na zklamání jsem připraven už roky).

6. 02. 2014 9:55

- Hellhammer

Nevím,nevím,jestli Sonata vystřihne nějakou speedovou skladbu.Podle mě jen budou pokračovat,tam kde Stones Grove Her Name skončila plus přidají pár prvnků ze starých alb...Jako upřimně, i když mám rád starou Sonatu,tak mě docela mrzí,že se vyprdli na to,co rozvinuli na Unia a Days Of Grace, a vracejí se k tomu jednoduššímu powermetalu ze začátku kariéry..Tyhle návraty ke "kořenům" moc nemusím,od čtyřicátníků je to trochu pubertální,a naplno se to povede tak jedné kapele z deseti..

6. 02. 2014 8:54

- GNT

Fenris 13: Problémem je, že v žádném jiném metalovém žánru není tak málo nahrávek jako právě ve speedu. Vezměte si třeba recenze na nová alba ve Sparku za minulý rok a spočítejte, kolik alb je tu označených jako speed či alespoň power speed (samotné označení samozřejmě nezaručuje, že se na dané nahrávce skutečně objeví v nějaké větší míře speedové songy, já už se několikrát v tomto spálil), jestli se doberete k číslu pět, bude to úspěch. Potom spočítejte kolik alb vzniklo v jiných žánrech, třeba v ranku deathu, blacku, hard rocku a všelijakýc -corech. Výsledný nepoměr bude přímo do očí bijící. Speed sám o sobě je dnes (a nikdy to v jeho historii nebylo o moc lepší) v pozici outsidera a naprostého lůzra. Proto své horování za speed, jeho "čistotu" atp. považuji za zcela legitimní a opravněné. Koneckonců vždycky jsem stál na straně toho "slabšího". Co mě zaujalo, je vyjádření T. Kakka ze S. Arcticy, že se na novém albu vrací částečně k poweru - jsem zvědavý nakolik to bude pravda a zda se objeví i nějaká opravdu speedová skladba. Pokud ano, pak si Kakko už podruhé nasere na hlavu a popře své výroky o "speedové kletbě". Ne že by mi to vadilo, objeví-li se nějaká nová speedovka od S. Arcticy, pak nějaké Kakkovy kecy a myšlenkové a názorové veletoče v pohodě snesu.

6. 02. 2014 7:36

- Pepsi Stone

Behemoth pochopitelně budou rovněž.

5. 02. 2014 22:40

- El_guardabosque

Zatim nejlepší výběr (nevím, jestli ještě nějaký budou). Za Gloryhammer chválím.

5. 02. 2014 21:17

- Hellhammer

ADE-Spartacus,znám,velmi dobrá muzika.Ti Ex Deo z toho hodně znějí,ale ve formě mnohem utrženější ze řetězu:) Jinak ještě mě chytli loni Inquisition-Obscure verse for Multiverse,to je fantastickej post black, a pořád za exotiku považju i Chthonic-BuTik,pro mě dobrá melodická zábava na pomezí heavy/blacku.. A ještě aktuálně jedu holanďany Control Human Delete(CHD) album Prime Mover taky z loňska.To je fantastickej industrial black..

5. 02. 2014 17:05

- Savapip

z toho co tu zaznělo, tak Within Temptation vyjdou v příštím týdnu, zbytek zatím slibovat nemůžu ;-)

5. 02. 2014 15:37

- Fenris 13

Znám, znám... Ono toho vychází fakt spousta. Já bych z loňska, z těch méně známých kapel, doporučil ještě ADE - tak trochu jako když se srazí Nile s Ex Deo a Persefone - progresivní death? Nevím, tohle je jen přibližná škatulka, často tam vyloudí melodie, za které by většina heavy/power guitar heroes dala bez váhání jedno varle :-)

5. 02. 2014 14:58

Fenris13 - Hellhammer

Jinak pokud se ti líbí nová tvorba HSB,zkus(pokud neznáš) taky německou kapelu Neaera,a hlavně jejich poslední tři alba,Omnicide(2009), Forging The Eclipse(2011), a Ours Is The Storm(2013).. To je skvělý death,krásný melodie,vychází z metalcoru(ale je ho tam fakt minimálně,jetě méně než u HSB),a vokál má přesahy do blacku..Fakt doporučuju

5. 02. 2014 14:48

- Hellhammer

VETO je výborná nahrávka,má pěkný melodie a ten vokál stojí za to.A souhlasím,je to spíš klasický melo-death,než metalcore,čistý metalcore bylo od nich naposled Deaf To Our Prayers(2006).Jinak ještě lepší než Veto mi přijdou alba Iconoclast a Invictus(2008,2010),to je ještě dotaženější a mohutnější.Fakt doporučuju:)

5. 02. 2014 14:44

to Hellhammer - Fenris 13

Jo, všiml jsem si v diskuzích že to máme podobně nastavené :-) A jak pravil ctihodný Soichiro Honda, recenze na Behemoth a Within Temptation bych si tu taky rád přečetl. A ještě prosím redakci o The Vision Bleak - Witching Hour je pro mně jedním z top 5 albumů minulého roku, přitom tahle kapela mi u nás přijde hanebně přehlížená. Ještě jak jste nakousli ty změny - ku prospěchu či naopak - slyšel jste někdo loňskou novinku Veto od Heaven Shall Burn? Z metalcorových boys tu máme imho nejlepší příklad gothenburg melodického death metalu. To album je fantastické, tvrdé a přitom melodické. A to nemluvím o výtečném coveru Valhalla, kde si zapěl i samotný Hansi :-)

5. 02. 2014 14:35

to GNT - Fenris 13

Vždyť v pohodě, jen mně vždy pobaví, jak bojuješ za čistotu speedu. Ale nic proti, taky miluju staré Chroming Rose, Helloween, z "novějších" kousků pak třeba Dust to Dust od Heavenly nebo poslední Pathfinder. A že toho vychází málo? Jsem raději za 1-2 opravdu kvalitní alba ročně, než za tunu hlušiny kterou se člověk prokousává až ho to nakonec ubije.

5. 02. 2014 14:31

- GNT

Hellhammer: když ony se brutálně opakují i kapely, které se snaží vyvíjet a měnit (až do okamžiku, kdy zjistí, že komerčně změna neuspěla, pak se snaží vykrást vlastní minulost a to je teprv průser, tedy většinou). Změna stylu vlastně nepomůže, v každém člověku je nějaký tvůrčí potenciál, někdo ze sebe jakous takous originalitu v rámci možného dokáže dolovat až do stáří, jiný má kreativní konec kolem třicítky. A také stará známá věc, někdo, nevím proč, racionálně to zdůvodnit nelze, je za neměnění stylu chválen a veleben a jiným je doporučována neustálá změna. Když se nad tím zamyslíte, musíte nutně dojít k závěru, že je úplně jedno, zda někdo mění styl, zpomaluje nebo zrychluje, zpívá níže či výše ... v konečném důsledku to vyjde nastejno, tvůrčí potenci a originalitu nezajistí nikdo a nic. Ještě příklad odjinud, ze světa autorů literatury faktu, o tom něco vím: chce-li se někdo v tomto lit. žánru udržet, neřku-li žít z publikování, musí toho produkovat tolik, že není v silách jednoho člověka to zvládnout (už jen obstarávání pramenů), v určitém bodě se (pardon) vyserete na něj. originalitu a začnete bezostyšně vykrádat sebe a své kolegy a je vám to navíc i jedno, máte jen jediný cíl, přežít v oboru a žít z něho. V hudbě to nemusí být o moc jiné. A že nežiju jen speedem, to jsem to psal snad stokrát. Behemoth - občas shlednu nějaký klip na TV Rebel, proti tomuhle nic nemám a nenapadám to, taky proč, až naprostý deathový laik a neznalec, v tomhle vidím určitý potenciál a kvalitu. Jdu na vlak a opakuji, nepsal bych a nehájil speed, kdyby se v obchodech (i netových) válely stovky speedových alb a v rámci žánru se vyprodukovalo alespoň 5 kvalitnějších alb ročně, skutečnost je ale taková, že se urodí tak jedno, dvě za 2-3 roky (naposledy asi dvojka Pathfinder a předtím od ReinXeed 1912 a poslední Dragonforce, jinak nic, naprosto nic).

5. 02. 2014 14:10

- Soichiro Honda

tiež sa pridám k chváleniu, And We Run a Ora Pro Nobis Lucifer, neskutočné hity :) budu recenzie?

5. 02. 2014 14:04

- Hellhammer

Vidím,že tu má někdo hodně podobnou hudební náplň:) Satanist je skvělá nahrávka musím uznat,že za ty silný kecy to fakt stálo..A And We Run taky hit:DD

5. 02. 2014 13:38