- Ray
Krásně řečeno :)
4. 01. 2010 14:42
můj pohled - Nerajohn
Přiznám se, že mám moc rád Stratovarius. A přiznám se, že mám moc rád Sonatu Arcticu. Vlastně žádné skupiny radši nemám. A když se spojí kytarista Sonaty Jani Liimatainen a zpěvák Stratovarius Timo Kotipelto, tak to zavání něčím skvostným. A stalo se. Letos v září na mě tato novinka vyskočila a ačkoli jsem jí slyšel snad padesátkrát, stále mě dostává. A přitom se jedná o vcelku klasický speed/power metal, velmi melodický a velmi kvalitně zahraný. Jenže, Kotipelto nezpívá nijak masivně vysoko, jeho nižší polohy hlasu znějí dokonce lépe než na novice Stratovarius Polaris. Všichni muzikanti hrají velmi dobře a tak vzniklo 10 písní, 10 různých skladeb. Začíná se jedničkou. Queen of Winter je slušný rychlý otvírák, který si svůj vrchol nechává na konec. Poslední momenty zpěvu a následná krásná melodická vyhrávka ukončují tuto skladbu velmi nadějně. Druhá písnička se mi jako jediná moc nelíbí. Na jiných albech by byla slušná, ale mě zrovna, nevím proč More Than Friends moc neoslovuje. To trojka Oceans Of Regret začíná klávesami jakoby popově, ale nakonec má skvělou rytmiku a je i dost tvrdá. Osobně ale první trojici skladeb považuju za to jednodušší, co album nabízí. Titulní čtyřka je instrumentálka, moc zajímavá, já bych jí dal možná na začátek alba a máme tu pětku, Into The Blue. Je to pomalá balada, moc hezká a těžko uvěřit, že bude ještě jednou baladou překonána. Šestá píseň Dawn Of Solace je to nejklasičtější, co můžeme znát z dob starých Stratovarius. Rychlá, speedová s vysokým hlasem. Od sedmé písně pak album graduje a všechny čtyři poslední písně patří mezi čtyři nejlepší. Thorn In My Side je power metalová vypalovačka s naprosto odzbrojujícím refrénem. Morpheus In Masquerade je epická výpravná píseň, která především od své druhé minuty nabízí tolik hudebních motivů a skvělých nápadů, že by to jiným skupinám vydalo na dvě alba. Ale Cain´s Offering má ještě v zásobě Stolen Waters, další rychlou a melodickou skladbu a hlavně Elegantly Broken, naprosto úžasnou baladu, kde Kotipeltův hlas celé album krásně graduje. Takže Gather Of Faithful je lepší než letošní Polaris od Stratovarius, lepší než nová deska Sonaty Arcticy, moje deska roku.
4. 01. 2010 12:59
|
