to Honda - Metamorphic Dreamer

díky za tip, Waterland fakt dobrý...ultra melodic pop metal, proč ne :-)

28. 01. 2015 18:32

- Pagan

Recka je hotová a čeká v pořadníku na vydání :-)

27. 01. 2015 19:40

to Pavel - htaedas

Japonští Galneryus taky dost dobrý, hlavně absolutní hitovka (i když je to spíš rádiovka) Secret Love. Dokonce i zpěvák se mi místy líbí víc než Figaro z Minstrelix, ale celkově Minstrelix jsou aspoň pro mě lepší. Každopádně jsem vděčný za každý kvalitní japan power. Snad Pagan udělá recku i na ně, sliboval to :-)

27. 01. 2015 19:36

Minstrelix - htaedas

Dokonce první místo pro tuto japan kapelu?! To jsem nečekal, o to víc mě to těší, protože i za mě se jedná o nejlepší melodic power speed roku 2014. Album mě uchvátilo hned na poprvé a žádné jiné z loňských alb ho nedokázalo odsunout na druhé místo.

27. 01. 2015 19:31

- Soichiro Honda

Neviem kam to napísať (kedže tu už neni stará recenzia :D) tak to hodím sem; ten nový singel Waterlandu je úžasný, už ho zjazdievam xkrát a nevychádzam z údivu, takú melodiku nemal v sebe ani Steve Williams. Dúfam, že album nesklame.

23. 01. 2015 12:25

pro GNT - Pavel

Jasně, hodnocení jednotlivých kapel, alb a různé žebříčky jsou čistě individuální a nemíním nikomu brát jeho a ani vnucovat svůj názor. Jenom k těm Galneryus, dle mého jasná jednička japonské melodické scény. Já osobně je mám ve velké oblibě a pokud ti nijak nevadí (jako, že mnohým asi vadí) u obou zpěváků větší a menší typický "japonský" výraz, mohl by se ti jejich melodický speed líbit. Pravda koupit jejich CD není levná záležitost, ale pokud se nějakým způsobem k nim dostaneš tak začni třeba těmito - 2010 - Resurrection, 2011 - Phoenix Rising, 2012 - Angel of Salvation, 2014 - Vetelgyus. Na nich zpívá druhý zpěvák s tím menším výrazem.

22. 01. 2015 14:46

- GNT

Pavel: pořádně znám jen to, co mám doma \\\"fyzicky\\\". Net doma nemám a v práci mohu něco poslouchat jen bleskurychle, tj. sem tam jednu skladbu, teaser či \\\"namátkově\\\" projet celý album (ve většině případů mi to stačí, abych si udělal názor). Galneryus znám spíše jen podle jména, i když nějaký ten song jsem asi slyšel, ale nic se mi momentálně nevybavuje. Jinak k hodnocení - vždycky to bude jen subjektivní výběr z toho, co daný člověk stihl naposlouchat, o čem se vůbec dozvěděl, že existuje ... takže já se podobných \\\"akcí\\\" účastnit nebudu, nemá to smysl, ale užitečný tyhle \\\"žebříčky\\\" jsou: dozvím se o nahrávkách, který by mě mohly zaujmout (a zhusta se to i stává). K Tvé pětce - nic mi neříká akorát Adamantra, u nových Acceptů (nesleduji je a tudíž nehodnotím) jsem poněkud kroutil hlavou nad titulním songem, hlavně nad jeho refrénem nerefrénem (za refrén nemohu považovat pár \\\"nazlobených\\\" výkřiků s nulovým melodickým vkladem - možná, že zbytek alba je na tom lépe, nevím ... a vždycky mě takové vyřešení \\\"vrcholu\\\" skladby, ať se ho dopustí kdokoli, třeba i můj největší hudební oblíbenec, s prominutím nasere, to jen tak na okraj).

22. 01. 2015 13:49

pro GNT - Pavel

Zeptám se, japonské Galneryus znáš? Podle mého z novějších kapel nejlepší melodický power speed co znám. Poslední čtyři alba s druhým zpěvákem jsou skvělá a prvních pět se zpěvákem původním není o moc horší. Takže za loňský rok u mě 1. Galneryus - Vetelgyus, 2. Unisonic - Light of Dawn, 3. Accept - Blind Rage, 4. Mägo de Oz - Ilussia, Adamantra - Act II.

22. 01. 2015 13:19

- GNT

Pagan: je to možná až úchylné, ale přál bych si být "utiskovaný neustálým spídovým kvaltem". To je však jen marné přání.

22. 01. 2015 6:58

- GNT

Anonim: poslední dvě alba F. Call jsou podle mě pestrá až moc, především mi vadí úkrok směrem k "civilnosti", tj. k rocku. F. Call slušel (a sluší) patos, vzletnost, víra v lepší svět někde jinde ve vesmíru či v jiné dimenzi (to především v textech) a špetka progrese, to vše (a v podstatě nic víc) vidím na prvních třech albech. Počínaje čtvrtým albem se kapela začala měnit až do dnešního tvaru, kdy se snaží "uspokojit" fandy všech možných rockových a metalových melodických odnoží. 14 skladeb na albu je moc. Ale neberu Ti Tvůj názor a nadšení. K Dragonforce - každá opravdu speedová kapela (nehledě na to, že jich jen pár a některé jsou speedovou kapelou pouze dočasně) se musí většině lidí zdát jednotvárná, alespoň rytmicky. Mně se zdají jednotvárné extrémně metalové grupy, avšak posluchač blacku, deathu atd. si to určitě nemyslí. Každý máme svůj vkus a nedejme si ho vzít. K novým Dragonforce, v skladbách číslo 2 až 5 se podle mě skupina posunula až k někam k "výrazu" a melodice kontinentálních melodypowerspeedových kapel, cítím v tom něco relativně nového a jiného než na dřívějších nahrávkách, není tu taková speedová "urputnost". Možná je způsobeno větším zapojením Leclerqea do skladatelského procesu.

22. 01. 2015 6:53

- Anonim

to GNT: Tak já to mám přesně obráceně. Freedom Call mě baví právě díky tomu, že jsou jejich alba pestrá a je na nich všechno to, co jsi zmínil. Naopak Dragonforce mě nikdy nebavili právě kvůli té jednotvárnosti. Hlavně mi u nich chybí nějaké pořádné melodie.

22. 01. 2015 0:42

- Pagan

Melodie tam jsou, ale nijak výrazný a navíc utiskovaný neustálým spídovým kvaltem. Na Twilight Force to nemá ani omylem, to je fakt :-)

21. 01. 2015 14:08

- GNT

Pagan: jo - četl jsem recenzi, ale pochopil jsem z ní, možná špatně, že tu tak nějak pokulhává melodika, rychlost sama o sobě mě neomráčí, to bych mohl rovnou nakročit do extrémních vod. Melodie a ultrarcchlé bicí (nebo obráceně), oboje musí fungovat společně, jinak se žádný speed nekoná, takové je moje vidění "problému". Ještě k Twilight Force a speedu - většinou fragmentový speed (první a závěrečná skladba), nebo rychlost o fous nedosahuje úrovně, v níž začíná speed (skladby číslo 2 a 3). Za speedovky lze považovat skladby 5 a 6. Ale v tomto případě mi to tak nevadí, je to úžasné album, předěly mně ze začátku také vadily, ale pak jsem přišel na to, že mají svou funkci - kapela si z žánru i sama ze sebe dělá tak trochu "prdel", ty hysterickým hlasem recitovaný pasáže nemůže nikdo myslet vážně. Pouštěl jsem si tuhle desku i 4x denně a dodnes jsem nadšen: ano takhle má vypadat symfometal, Turilli a spol. se snaží dělat čím dál komplikovanější opusy a snad si myslí kdovíjaké dělají umění ... přitom jde trochu do kopru melodie.

21. 01. 2015 11:43

- Pagan

Nejspídovější nahrávka posledních let je deska "Journey to Enlightenment" amerických Enceladus, viz recenze :-)

21. 01. 2015 10:55

- GNT

Oprava: ne Silent Force, mělo být Twilight Force.

21. 01. 2015 9:55

- GNT

Kdyby album Beyond končilo skladbou Paladin asi bych ho do desítky nejl. nahrávek r. 2014 také zařadil. Současný trend kapely, co nejvíce skladeb kolem 3-4 minut a snaha obsáhnout co největší počet žánrů (od "rádiového" či amerikanizovaného rocku, přes folk, keltské vlivy, špetka progresu a etna ... až po speed), mi také moc nevyhovuje. První tři alba super, potom hledání, tápání, rozmělnění ... Ovšem Silent Force a Dragonforce dávám na první dvě místa, Drag. asi na první, poněvadž nic speedovějšího a zároveň melodického tu v r. 2014 nebylo.

21. 01. 2015 9:53

- Anonim

Konečně také někdo zmínil Freedom Call. Moje TOP 5 by byla následující (nečekám, že se najde někdo, kdo by se mnou souhlasil): 1. Alestorm - Sunset on the Golden Age, 2. Freedom Call - Beyond 3. HammerFall - (r)Evolution 4. Gamma Ray - Empire of the Undead 5. Arch Enemy - War Eternal. Nejlepší domácí deska Arakain - Adrenalinum.

21. 01. 2015 9:05

- Soichiro Honda

Rozhodne by som nevidel novinku Edguy ako sklamanie, to boli predchádzajúce dve radovky. Space Police je práveže vzhľadom na súčasnú Sammetovu tvorbu rozhodne nadpriemer. Inak za mňa top tri asi Mayhem - Esoteric Warfare, Suicide Silence - You Cant Stop Me a Dawn Of Destiny - FEAR. Skladba roku Within Temtation ft Xzibit - And We Run a koncert roku atómová puma Suffocation na Brutal Assaulte

19. 01. 2015 12:11