Eternal - minstrell

Všichni ohledně tohoto alba mluví o návratu do starých časů. Osobně nic takového neslyším. Jen k tomu, co vyvinuli na dvou předchůdcích, dodali znovu spídovou rychlost, která přece jen na Nemesis tak trochu chyběla. Pořád je tu hodně moderních motivů a hlavně úplně jiná zvuková stránka, kdy prohlubují právě minulé zušenosti. Ale je pravda, že pro starého fanouška to musí znít přece jen lákavěji, než předchůdce. Už od první My Eternal Dream se jede pěkně zostra. Následující Shine in the Dark je ještě chytlavější a mám pocit, že v tom má prsty kolaborant ze Sonaty, ano jistý Jani Liimatainen, který se s Timem zná už od Cains Offering. A tady se ta spolupráce opravdu povedla, Shine in the Dark je asi největší hit na albu, skladba se v průběhu mění, zasekávačky se proměnují ve dvoukopákovou jízdu, aby v refrénu zpomalily, v ten moment v podstatě refrén exploduje. Tahle skladba mi právě nejvíc připomíná zmiňované Cains Offering. Další Rise above it také hezky seká, ale opět ve spídové rychlosti, aby znovu v refrénu zpomalila a ukázala, jak se dělá epický nátlakový refrén. Tady bych zmínil, že mi tento způsob refrénů připomíná např. Stand My Ground z předchozí Nemesis. Čtvrtá Lost without a Trace může zase lehce připomenout Elysium. Feeding The Fire udržuje mustr z Nemesis, ale je opět v refrénu chytlavá a příjemně svižná. Další v řadě je In My Line of Work a je to velmi schůdný a chytlavý song na albu. Jeden z nejjednodušších na desce. I ty změny tempa jsou vcelku předvídatelné a absolutně nerušivé. U sedmé Man in the Mirror kapela přichází s ozvláštněním ve slokách, jinak ovšem song bezpečně zapadá do konceptu alba. U osmičky Few Are Those může překvapit maximálně to, jak jednoduše (vzhledem k předchozím skladbám) a friendly působí. Až si člověk říká, že je to skoro tuctovka. Ale není, jo a kytarovou hrou krapet připomíná CainsOffering, nebo Janiho předchozí chlebodárce – Sonatu Arcticu z jejich populárnějšího období. Devátou pomalou Fire in YourEyes má na svědomí, jako již tradičně Jens. Tady musím souhlasit, že nedosahuje kvalit předchůdců, kdy pozbývá určité klasické Strato křehkosti a spíše se stává takovou power baladou. U závěrečné The Lost Saga cítím spíš opět Sonatu, popř. Cains Offering než staré Stratos. A Tolkkiho rukopis tam teda neslyším vůbec. Osobně hodnotím album vysoko, ale přesné číslo se mění s momentální náladou.

19. 10. 2022 15:45

- htaedas

Pokud porovnám letošní alba Stratovarius a Cain's Offering, tak u mě vítězí Cain's. Liimatainen se podílel jen textově (aspoň dle bookletu), tak by mě zajímalo, jak moc to ovlivnilo ústřední melodie skladeb, protože některé skladby (7, 8) jsou skutečně slabší a drží je nad vodou jen zpěvná linka. Balada je na poměry Strato opravdu slabá. Za to s poslední "epickou" skladbou problém nemám. Každopádně album patří mezi nadprůměrný melodic power.

29. 09. 2015 8:56

nazor - Yuri

Myslim si, ze tvorbu Strato celkom poznam...kapelu som videl nazivo 2x...raz s Helloween ako predkapelu v Presove a bola to celkom nuda aj ked Jorgom za bicimi...minuly rok som ich mal moznost vidiet s Freedom Call v Kosiciach, bolo to po vydani Nemesis, a to je 1.bola doska, ktora ma v post Tolkiho ere naozaj dostala a bolo mi naozaj luto, ze z nej nazivo zahrali asi len dva kusky...cakal som aj od Eternal-u nieco podobne...ale za seba musim povedat, ze je to krok smerom nadol...da sa to pocuvat ale nejaky silny moment chyba

22. 09. 2015 15:08

Eternal - Fík

Pro mne je to návrat ke kořenům se cti. Není to sebevykrádačka a hlavně hurá zase máme zpět instrumentální jízdu na místo tanečních prvků. Je fakt že Nemesis byla jediná taneční muzika co mne kdy nadchla:-), ale Eternal je můj šálek kávy.

21. 09. 2015 21:30

- Kovi

Tohle mi šmakuje... a to dost. 9/10

20. 09. 2015 23:54

7/10 - dzuzo

Suhlasim ze na Nemesis sa toto album nechyta,ale aj tak je to nadpriemerne album.

20. 09. 2015 19:31

6/10 - Pitr71

... muzikantsky vyspelé, avšak chýba moment prekvapenia, aj po mnoha vypočutiach je všetko tak akurát dobré, ale ničím nevyčnievajúce... predchádzajúci album bol ( pre mňa) o dosť lepší

20. 09. 2015 19:10

- ov42

Já tedy doufám, že se nevyzpytatelný Tolkki již nikdy do Stratovarius nevrátí, jen by celé zase rozvrtal svými stavy. Vždyť i ta Goťákova dcera od něj musela utéci, prostě s ním nešlo vyjít v životě a v kapele to musí být stejné. Proto se realizuje vlastními projekty s hvězdnými hosty, krátce se s ním asi pracovat dá, ale dlouhodobě je to nejspíš kvůli jeho duševním problémům nemožný. Udělal velkou práci, všechna čest, ale prostě už ne. Nemesis byla nejlepším dílem od Elementů a Fantasy byla hymna srovnatelná s těmi největšími, nechápu, proč ji třeba v Ostravě nezahráli. Nové album ještě nemám dobře naposlouchané, ale první singl nebyl špatný. Uvidím, jak to vyrostee, ale přijde mi že do rozměrů Nemesis to už ne.

20. 09. 2015 19:07

- johny

Zabite ma. Ale albumy bez Tolkkiho mi nejak zacali sediet viac. Co album, to pre mna osobne prekvapenie. Jasne, Infinity, Destiny, alebo bohvieco boli fajn albumy, ale nova tvorba mi pasuje viac. toto si urcite vypocujem. Dik za tip

18. 09. 2015 18:54

- ephippiger

Souhlasím s adrianem. Posledním deskám prostě chybí duše či jak to říct. Mě se ale třeba vcelku líbilo Elysium, to byla taková zajímavá syntéza starých Tolkkiovských postupů a postupů nových. Nemesis i Elysium je už hrozně sterilní bez výraznějších zajímavých nápadů a bez atmosféry. Prostě je to nuda a tečka. Že je to "moderní" a "prog" je mi fakt jedno.

18. 09. 2015 18:09

- Aldys

A já se stejně těším na to, až to jednoho krásného dne dají s Tolkkim zase dohromady a vznikne veledílo :)))))))))

18. 09. 2015 16:25

- adrian

To je zase moudro, bravo! Ja si taky ty desky nekupuju. Ale jelikoz si chci udrzovat prehled a Stratovarius poslucham od vydani alba The Fourth Dimension, kazde nove album si poslechnu a to vicekrat. Tahle kapela dlouho patrila do mych Top 3, takze snad mam pravo pridat svuj nazor. V koutku duse porad doufam, ze nekdy jeste nahrajou desku, krera me posadi na prdel jako treba kdysi Destiny. Nicmene i kdyz me jejich soucasna tvorba nechava chladnym, nemam problem priznat, ze i tak produkuji o hodne kvalitnejsi hudbu nez co dneska dela Tolkki.

18. 09. 2015 9:49

- Sokar

Od Elementu uplynulo 12 let, komu se bez druheho Tima tvorba nelibi, nemusi nove desky kupovat. Jasne ze je to jine - pripomina mi to stezovatele, co byl na Queen s Paulem Rodgersem. Jak rekl: "vedel jsem, ze se mi to nebude libit a taky se mi to nelibilo". Poslouchat desky abych si potvrdil ze to driv bylo lepsi, hmm...

18. 09. 2015 8:37

- Jirka

Tolkkimu všechna čest za to co s tou kapelou provedl... Nemyslím si, že je to o tom dělat hit za hitem. Oni moc dobře vědí, co dělají a tím si dostatek svých fanoušků, jako jsem já, bezpečně najdou a dostanou je do kolen... Ale když jsme u těch hitů - třeba Black Diamond pro mě hit nikdy nebyl, i když za něj je považován. Beru že se to někomu nelíbí;-)

17. 09. 2015 20:27

- adrian

Cimz ale nechci tvrdit, ze s Tolkkim by jejich soucasna tvorba byla lepsi. Zrejme ne, protoze ten uz je uplne vyseptalej. Ale ty klenoty uz mu nikdo nevezme a soucasne desky se k nim, dle meho nazoru, ani nepriblizuji. Ono se to jako vsechno posloucha dobre, ale jako kulisa. Nebudi to ve me zadne emoce.

17. 09. 2015 19:35

- adrian

To je sice supr, ze je vsechno tak uzasne propracovany, ale neni tam zadnej hit. V podstate od Elements I neslozili poradnou chytlavou hymnu. Posledni bylo Eagleheart. Na propracovanost, progresi a podobny nesmysly jsou jiny kapely. Zminovanym Visions novinka nesaha ani po kotniky.

17. 09. 2015 19:30

11/10 - Jirka

Pro mě deska roku. Trošku chápu že se tahle nová tvorba někomu nemusí líbit, ale proboha proč se pořád dívat co bylo dřív... V muzice musí bejt nějakej posun a ten tu prostě je. Skladby jsou daleko propracovanější a modernější. Já říkám, že je jen dobře, že se zbavili Tolkkiho a to jsem začínal na Visions. Tahle deska nemá jediný slabý místo.

17. 09. 2015 19:10

- Hellhammer

..samozřejmě ne Tolkki ale Kotipelto..to tak bejvá, když člověk píše komenty po noční :-DD

17. 09. 2015 17:30

5/10 - adrian

Ne a ne a ne a ne! Jejich tvorbe po odchodu podivina a principala proste nemuzu prijit na chut. Vsechno to tak nejak splyva a na konci poslechu zbyde v hlave prazdno. O potrebe pustit si album znova ani nemluvim. Muj vztah k obdobi desek od Episode az k Elements Pt. I je natolik silny, ze proste jejich soucasnou tvorbu nemuzu akceptovat.

17. 09. 2015 17:09

- Královna kladiv

Tolkki možná má životní pěveckou formu doma ve vaně, na tomhle albu ne e.

17. 09. 2015 14:29