- Pepsi Stone
Po tvém příspěvku jsem si znovu oslechl tuhle desku, ale bohužel ani tentokrát nemůžu názor korigovat. Beru to jako dobře odvedenou práci, která sice sklouzává do rutiny, ale muzikantské výkony jsou výborné. Ovšem s tou původností je to už trochu na štíru. na druhou stranu, dneska se už nemusí bát říct, že v rockové hudbě už všechno podstatné bylo vymyšleno. Ten kanál neznám, kouknu na to...
23. 06. 2018 10:46
- JonathanGray
Sledujete YouTube kanal s názvem Rick Beato? Možná byste měli začít, pokud se chcete o muzice něco dozvědět. Přes jeho rozhovor pro The HUB webový magazin, jsem se dostal k Tyler Bryantovi. Samozřejmě jsem je viděl resp slyšel před AC/DC, ale koho zajímají predkapely. S dvouročním zpožděním si tedy s radostí užívám jejich hudbu. Musím říct, že jde o velmi povedené songy napříč jejich diskografií. Pepsiho recenzí se moc neřiďte, zřejmě ten den nebyl ve formě nebo mu kapela nesedla. Stává se. Už jejich debut vyčnívá z průměru na míle daleko. A i přes fakt, že se kapela pohybuje v jednom z nejvytěženějších žánrů, je schopna slozit songy, co mají hlavu a patu, aniž by se jakkoliv podbízela. Tady se viditelně cílí na zkušenější posluchače. Novinka je oproti debutu zahalena do ponurejší nálady, čemu napomáhají lehce podladěné kytary a mîsty se z nahrávky vyloupne grunge nálada. Proč ne? Grunge vždy vychazel z blues. Zlatý hřeb ovšem přichází roku 2015 se šesti položkovým EP The Waysides. O dva levely lepší sound, spolupráce s eczernimi autory, moderní soudobý zvuk, ještě větší příklon k ponurosti a grunge. A to všechno na bluesrockovem gruntu. Prostě paráda. Tyler Bryant & The Shakedown by mohla být, když ne budoucnost, tak aspoň naděje pro rock n roll.
21. 06. 2018 19:39
|