Poděkování - horyna

Obrovské děkuji za seriál o V. H. Miluju je především v devadesátých letech. FUCK, Balance i 3-ku řadím mezi hard-rockovou smetánku. Skrze vás jsem si všechny onehdy připomenul. Skvělé individuální výkony, vokály i zvuk - tak dobře kapela nikdy nehrála. Hlavně Roth (i když mi nevadí) přec není Hagar.

3. 05. 2020 12:46

- orre

Ano, nejlepší VH! Skladby, produkce, obal a forma Hagara.

30. 04. 2020 12:47

- V.

Za mě nejlepší album Van Halen. Nebo na stejné úrovni s jedničkou :-)

30. 04. 2020 7:53

- Pepsi Stone

Co se týče Feelin, tak s tebou nemůžu souhlasit. Je to skvělá věc, sice hodně vzdálená od When It s Love nebo Love Walks On, ale rozhodně bych jí nenazval průměrnou.

30. 04. 2020 7:51

Balance - rumcajs

Balance je velmi dobrá deska, ale na rozdíl od Pepsiho ji na desítku fakt nevidím. Rozjezd je fantastický, a to je právě problém, protože vrchol alba nastává s dvojicí megahitů Cant Stop Loving You a Dont Tell Me what Love Can Do, podpořenou dvojicí skvělých, dějově provázaných videoklipů. Pak ale nastává kvalitativní útlum - Amsterdam není špatná, ale oproti předchůdcům opravdu méně výrazná skladba. Úletu Big Fat Money jsem na chuť nikdy nepřišel, intermezzo Strung Out (či co to vlastně je?) je poměrně zbytečné. Kapela se znovu zvedne při nádherné, procítěné (a rovněž klipové) baladě Not Enough, a Aftershock je taky dost dobrá, energická pecka. Pak ale následují další nepříliš záživná instrumentální intermezza Doin Time a Baluchitherium a pomalá Take Me back, která nijak nezaujme ani neurazí, a najednou je konec - teda desku uzavírá ještě balada Feeelin, která taky není špatná, ale je prostě průměrná. Když to tak spočítám, na desce jsou čtyři skvělé skladby, tři nadprůměrné a zbytek nuda. Možná, kdyby nešlo o album VH, možná, kdyby bylo album kratší o ty mezihry, baladu Feeling a jednu z trojice songů Seventh Seal, Amsterdam (ty dvě mi celkem splývají a jsou dost podobné i povedenější Poundcake z F.U.C.K.) a Take me Back, bylo by z toho fantastické mini-lp. Žádná z těch písní není špatná a svým způsobem baví, ale jsou prostě výrazně slabší než předčasný vrchol alba v první třetině. To je právě u mě problém Balance - já tu desku mám fakt rád, ale v porovnání s předchůdcem, který neměl tak výrazné hity, ale byl vyrovnaný a bez jediné výplně či nudné věci, prostě prohrává. Abych ale jenom nekritizoval, na to je deska příliš dobrá, chtěl bych vyzdvihnout obal alba, který je fakt nářezový a nebál bych se říct i kultovní a pak také ještě zvuk, který je hodně podobný tomu z F.U.C.K., ale je ještě o něco vybroušenější, takže skladba Dont Tell Me tak zní fakt vyloženě tvrdě. A tohle u mě hodnocení desky zase zvedá. Takže - Balance je rozhodně nadprůměrná, byť trochu nevyrovnaná deska, ale pořád jde o kvalitu hodnou Van Halen ve špičkové formě a spoustě jiných, slavnějších kapel se o takovém zářezu v diskografii může jen zdát. Já dávám 8.

30. 04. 2020 0:50