Jack RUSSELL - For You
Byl to pekný seriál. Díky za něj!

SWALLOW THE SUN - Shining
Po zveřejnění prvního singlu a obalu desky jsem...

UNTO OTHERS - Never, Neverland
Skvělý album, spadající do letošního top 3, spolu...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Jo jo, to vím. To všude vytruboval Dan Krob,...

SLADE - Whatever Happened To Slade
Desku mám rád.Nejsou tam asi hity na první dobrou...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Hellhammer díky za objasnění. Tahle informace mě...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Brichta měl původně otextovat píseň Vzdálená od...

RISK - The Reborn
Pre mňa je zase uťahané nič doska nasledujúca,...

RISK - The Reborn
Já bohužel nemohu s recenzí souhlasit,pro mně je...

RISK - The Reborn
U nás šířil osvětu místní majitel CD půjčovny....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku Padne ještě někdy desítka?


Padne desítka ? - Jirka Lulek

S hledáním něčeho originálního a kvalitního v současné mainstreamové tvrdě rockové hudbě je to podobné jako ve filmové branži. Dobrých scénářů je pomálu a většinou se jedná o mlácení prázdné slámy a vítězství formy nad obsahem. V nezávislých kruzích a undergroundu občas vznikne něco zajímavého, ale takový produkt se obtížně rozšiřuje a prodává mezi širší masy publika. A od zavedených kapel se nic nového neočekává a ty se povětšinou ve své tvorbě ohlíží přes rameno na svá nejlepší, kdysi dávno vydaná alba. Takže i kdyby dnes Metallica vydala druhé "Master of Puppets", desítku z mnoha důvodů nemůže obdržet.

13. 10. 2022 5:49

- Metamorphic Dreamer

Já si myslím, že je to tou kvantitou a malým prostorem pro originalitu. Když ve druhé polovině devadesátých let vyšlo něco co zavánělo melodickým metalem (především Hammerfall, Rhapsody), bylo snadné udělit nejvyšší hodnocení když ta alba dostala neskutečnou porci poslechů a tím se dostávala více pod kůži. Teď mám pocit, že se hodnotí hned po prvním poslechu a když si tam recenzent najde trochu toho co má rád, hned známka vyletí na hodnotu 7 až 9. To jen potvrzuje fakt, že hodnocení je pouze subjektivní názor recenzenta nikoliv skutečné ocenění. V tom je to fajn, že si každý musí udělat obrázek sám a je přinucen k poslechu. Chtěl jsem ještě zveřejnit nějaké mé desítky, ale zjišťuji, že to jsou alba prověřená časem, poslechem a nostalgií.

11. 10. 2022 9:44

kovalmetal - Jiří Koval

Jo, jo, po roce 2000 je to zázrak, když se objeví něco opravdu dobrého. Za mně jsou to první alba Masterplan, Civil War a Dragonforce a pak ještě Phantom Antichrist od Kreator.

11. 10. 2022 7:33

- Sagi

Já myslím, že i v 21 století jsou 10tkové alba, problémem (ale v podstatě pozitivním:) je, že nahrávek je spousta a jsou snadno dostupné a posluchač jim nedá tolik poslechů, aby je vyhodnotil do absolutna. Kapel jsou mraky, už asi nevznikne žádná stadionovka. Zhodnotil jsem své favority posledních 10 let a nejlépe mi vycházejí kapely které vhodně spojují styly. Aktuálně přemýšlím o 10 pro loňské Trivium, před tím jen Soilwork 2013. Těsně pod 10 mám Between the buried and me 2015, Vektor 2016, The Agonist 2019, Sepultura 2020, Flotsam a Jetsam 2021. Každý má své oblíbence, silná alba vznikají stále...

10. 10. 2022 7:42

- Pagan

Crust: Souhlasím s tím, že vyšší hodnocení je možné udělit s určitým odstupem. V této souvislosti cítím povinnost uvést (a proto děkuji za tvůj koment, který mi hezky nadhodil), že mám tři alba, kterým bych výslednou známku zvednul nad hranici devíti bodů. Prvním je poslední zápis TWILIGHT FORCE, kterému bych napálil 9,5 (oproti tehdejším 8,5), druhým jsou ATOMIK DESTRUKTOR - "Unnatural Disorder" (9,5 vs. 7,5), tím posledním pak POWER TRIP - "Nightmare Logic", kterým bych nyní udělil rovnou desítku. Tím jsem ulevil svému svědomí a můžu považovat téma tohoto úvodníku za definitivně uzavřené. :-)

7. 10. 2022 21:07

- Crust

Tohle je velice zajímavé téma, nad kterým se občas sám zamýšlím. Určitě v tom hraje roli více faktorů, jednak ten pocit, že už nic moc nového se v tvrdé hudbě neobjevuje a člověk slyší staré známé postupy - tady si ale myslím, že se lze objektivně shodnout, že rocková a metalová hudba už se zkrátka nevyvíjí, určitě ne tak znatelně, jako řekněme od šedesátých let do max. konce první dekády 21.stol., spíše ale do konce století minulého. Další věcí je známý psychologický fenomén, kdy většina věcí z našeho mládí se nám zdá subjektivně lepší a hudba v tom zaujímá většinou první příčky. A k tomu maximálnímu hodnocení - sám jsem psal kdysi recenze pro konkurenční webzin a dospěl jsem k závěru, že hodnocení 10/10 jsem schopen dát nahrávce až s odstupem. Jednak mě občas něco hodně chytí, ale postupem času se oposlouchá a na druhou stranu, některé nenapádné nahrávky dokáží postupně neuvěřitelně vyrůst.

2. 10. 2022 20:03

Vývoj - Antony

Tohle není ani tak o vývoji hudby směrem k horšímu, jako spíše o vývoji posluchače k neschopnosti současné hudbě tu kvalitu přiznat, neboť lpí zejména na dříve poznaném zážitku.

18. 09. 2022 9:22

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.46361 sekund.