BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

EDEN´S CURSE - Trinity


Když už se jednou podepisujete Eden, tak by asi byl nesmysl zpívat primárně třeba o vědeckých pokusech na životním prostředí. Nene, takhle se to religiózní téma přímo nabízí. A tak světoběžníci (byť jako zemi svého původu udávají Spojené Království, členové kapely momentálně disponují pasy čtyř zemí) z Eden´s Curse v čele s Michaelem Edenem se na svém třetím albu věnují spiritualismu a náboženským motivům. Pokud by vás snad tahle látka mohla odradit, úprk na chvíli odložte a ochutnejte ..více

[recenze]

[22.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JOE BONAMASSA - Dust Bowl


Až do loňského roku byl Joe Bonamassa pojmem především na bluesové nebo bluesrockové scéně. Loni se ale všechno změnilo, když vstoupil do společnosti nejvybranější hardrockové smetánky – zpěváka a basisty Glenna Hughese, bubeníka Jasona Bonhama a klávesisty Dereka Sheriniana v superskupiny Black Country Communion. Na své kořeny, které mu zajistili světovou proslulost Bonamassa ale nezapomněl. A proto je tu také zpět s další sólovou deskou „Dust Bowl“. Albem, které se opět ..více

[recenze]

[21.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray


Volit nejlepší alba z let devadesátých je nadmíru složitá záležitost. Předně kvůli tomu, že v době, kdy vyšla nejstarší z níže uvedených desek, mi byly dva roky. Když jsem procházela svou sbírku, až podezřele často jsem narážela na oblíbené kapely, které datují svůj vznik až po roce 2000. Ačkoli jsem žádné z uvedených alb neslyšela v roce, kdy vyšlo a ke všem jsem se dostala až zpětně, mnoho z nich se následně stalo velkou srdcovou záležitostí. Bez výjimky to jsou desky od kapel, od kterých poslouchám ..více

[ankety]

[20.05.2011]

[Ray]

[4 komentáře ]


FEN - Epoch


Objavovanie neznámych mien a zapĺňanie bielych miest na osobnej hudobnej mape je vždy vzrušujúca činnosť. Nedávno mi v tomto smere robila spoločnosť britská štvorica, počúvajúca na meno FEN, kombinujúca náladovosť šírych post-rockových plání so surovými výletmi do black metalových tôní. Snaha o menšiu operatívno – pátraciu činnosť bolo napokon korunovaná zistením, že v prípade zamyslených Britov je kolekcia ôsmich piesní iba druhým albumom, ktorého obsah ..více

[recenze]

[20.05.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone


Vybírat nejlepší alba z dob dospívání není věc vůbec jednoduchá. Vkus člověka, kterému je patnáct, se zmítá z extrému do extrému a když si dnes poslechnu, co se mi tehdy taky líbilo, nestačím kroutit hlavou, jak jsem takovou hrůzu mohl poslouchat. Nebylo proto jednoduché vybrat desítku nejzásadnějších alb 90. let. Přistoupil jsem k tomu tak, že jsem zvolil to, co mě tehdy bavilo nejvíce a znovu posoudil dnešníma, mnohem střízlivějšíma očima. Nebudu jmenovat kapely, jejichž desky jsem tehdy měl moc rád..více

[ankety]

[19.05.2011]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]


POISON - Open Up And Say... Ahh!


Když v roce 1986 vyšel debut „Look What The Cat Dragged In“, stal se z něj rázem hit. Stačilo pár měsíců a deska byla platinová. Matadorům losangeleské scény Mötley Crüe či Ratt vyrostl další zdatný konkurent. „Každý si myslí, že jsme se tenkrát vylíhli tak najednou, ale to není pravda. Tři roky jsme dřeli jak psi, chrápali ve sklepích, kde se to šváby jen hemžilo, měli jsme sotva na žrádlo, ale věřili jsme si,“ vzpomíná na začátky zpěvák Bret Michaels. Dřina se vyplatila a hned po vydání..více

[recenze]

[19.05.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


TRIO FEMALE RECENZÍ: Morgue Son, Wildestarr, Warhawk


Po brněnských ARCH OF HELL sáhl opět jihočeský label Ifa Records po smečce, která si libuje v silné atmosféře. MORGUE SON z Uherského Brodu je jméno poměrně nové (ačkoliv už nějakou tu nahrávku na kontě mají), ale věřím, že o nich ještě slyšet bude. Jejich muzika totiž není vůbec špatná. Deska „Decadance“ je načichlá black metalem, doom metalem a já nevím, čím vším ještě. Kapela se snaží dostat na stejnou pozici jako třeba ADOR DORATH. Oproti nim jim ale přece jenom chybí silné nápady. ..více

[recenze]

[18.05.2011]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pagan


Na samém počátku devadesátých let (a zhruba v desátém roku mého života) jsem začal poslouchat metal a objevovat dobrodružně akční sugesci tohoto stylu. Dané období mám proto spjato s bezpočtem srdečních počinů, které mě doprovázely na cestě dospíváním a víceméně kopírovaly můj "hormonální" vývoj. Některé z nich už dnes poslouchám jen sporadicky, a tak se pro mě stalo vzpomínání na minulost napínavým, paměťové centrum mnohdy vysilujícím, ale přesto velmi zábavným úsilím. Zde nabízím jejich (doufám) kompletní výčet:..více

[ankety]

[18.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE ČTENÁŘŮ METAL FOREVER


Vaše čtenářské hlasy jsou zkompletovány. Konečný výsledek jednak dosvědčuje váš přehled o (pro někoho už prehistorickém) období devadesátých let a jednak váš dobrý vkus, který dokázal vypíchnout opravdu výjimečné počiny. Finální desítka je zastoupena především interprety hrajícími melodický power metal, zajímavé bylo ovšem sledovat kapely, které se umístily tzv. pod čarou. Ty už protínají celé subžánrové spektrum a jejich kompletní výčet by byl skutečně obsáhlý. Některé z nich..více

[ankety]

[17.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[20 komentářů ]


ASCENDANCY - Out Of Knowhere


Pro debutové album (předchozí „The Primacy Of Reason“ svou délkou neplnilo časové normy pro dávné označení LP, přesto mi docela důkladně zahýbalo s domácím žebříkem) vsetínských Ascendancy mám jedno doporučení. Dřív než vynesete první soudy o "Out Of Knowhere" poslechněte si tuhle nahrávku nejméně šestkrát (i když osmero přejetí by vůbec nebylo od věci). To z toho prostého důvodu, že kapelu tvoří pět výrazných individualit, doplněných dvěma světově profláklými hosty. A když každé z postaviček ..více

[recenze]

[16.05.2011]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


VICIOUS RUMORS, SEBASTIEN, EAGLEHEART – 2. května 2011, Praha – Exit Chmelnice


Tak už to vypadá, že se americkým veteránům Vicious Rumors u nás poslední tři roky opravdu zalíbilo. Ani na třetím evrovském turné v řadě totiž na rozpisu zastávek nechyběl pražský klub Exit. Je to zhruba půl roku, co se tu Američané ukázali naposled po boku Circle II Circle. Tentokrát byla jejich společnost čistě tuzemská, pro fanoušky melodického metalu ale o nic méně lákavá. Brněnští Eagleheart hráli totiž poprvé po zhruba pěti měsících, které věnovali nahrávání nové desky a i pro kapelu Sebastien to byl první ..více

[reporty]

[15.05.2011]

[Ray]

[5 komentářů ]


URIAH HEEP - Into The Wild


„Oni ještě žijí?“ Podivil se jeden můj známý, spíše deathmetalista, nad faktem, že se v roce 2011 znovu setkává se jménem Uriah Heep. Co žijí... Dokonce vydávají novou desku „Into The Wild“. V sestavě sice zbyl pouze jeden ze zakládajících členů, kytarista Mick Box, ovšem současný line-up je už skoro čtvrt století (tedy až na výměnu na bubenickém postu, kdy do důchodu odcházejícího Lee Kerslakea nahradil Russel Gillbrook) pevný jako základ katedrály svatého Víta a dá se už dnes počítat za klasický. Hnidopich ..více

[recenze]

[15.05.2011]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BENEDICTUM - Dominion


Benedictum byl pro mě dosud neznámý projekt. Jméno zpěvačky Veronicy Freeman jsem zaslechl asi tak dvakrát z rychlíku, kytaristu Petea Wellse jsem si pletl s jeho skoro jmenovcem, nebožtíkem z Rose Tattoo, takže vlastně jediný důvod, proč se mi album dostalo na stůl, bylo jméno basisty Jeffa Pilsona (ex-Dokken), který se na desce „Dominion“ po produkční stránce také podílel. Dlouho, dlouho trvalo, než jsem si album pustil. A abych pravdu, řekl, co se na mě z beden vyvalilo, to jsem nečekal. Ostrý, zabijácký metal, který má v sobě ..více

[recenze]

[12.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


KRYPTERIA - All Beauty Must Die


Tahle německá kapela začínala jako popové těleso, když na svých prvních dvou albech nabízela rádiové melodie ve stylu svých krajanů ENIGMA, REDNEXovsky vypjaté dojáky, a nejednou došlo i na flirt s taneční muzikou. Tahle prvoplánová chytlavost jim ostatně zůstala dodnes, jen je od třetí desky „Bloodangel's Cry“ doprovázena metalově okázalými aranžmány. Novinka s gotickým názvem „All Beauty Must Die“ pak tyto „pop-metalové“ tendence vyhání na nejvyšší možný level...více

[recenze]

[11.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MIKE TRAMP & ROCK N´ROLL CIRCUZ - Stand Your Ground


Abych pravdu řekl, nevím, co si mám myslet o znovuzrození White Lion. Humbuk, který jejich návrat v určitých kruzích způsobil, podpořila v roce 2008 výborná deska „Return Of The Pride“, ale pak byl najednou klid. Kapela nebyla nijak zvlášť koncertně aktivní (a to se mluvilo i o jejich vystoupení v Čechách, které se pochopitelně nekonalo) a nakonec frontman Mike Tramp přišel loni s novou kapelou Mike Tramp And Rock n´Roll Circuz, se kterou vydal stejnojmenné album, které více než na White Lion navazovalo na jeho sólové počiny,..více

[recenze]

[10.05.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


TURISAS - Stand Up And Fight


V čem je ten zásadní rozdíl, že Manowar nedávno za poměrně podobný nápad sklidili bouři nevole a nad novým albem Turisas člověk nemá potřebu mhouřit ani jedno oko a finským válečníkům ve finále spontánně zatleská? Možná v tom, že silné sklony k výpravnosti Turisas předvedli už při svém tažení s Varangiany (na které nezapomínají ani na novince). Možná proto, že přes přímo galaktickou porci bombastiky nepůsobí „Stand Up And Fight“ uměle a přeplácaně. Možná proto, ..více

[recenze]

[09.05.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


DUFF McKAGAN´S LOADED - The Taking


Duff McKagan toho za svůj život zažil víc než kdokoliv jiný. Už v šestnácti letech se protloukal Seattlem v řadě punkových formací. Ať už jako kytarista, basista nebo jako bubeník. Když zjistil, že s kapelami jako Ten Minutes Warning (k těm se vrátil koncem devadesátých let) nebo Fastbacks díru do světa neudělá, sbalil si svých pár švestek a vypálil do hlavního města rock n´rollu, do Los Angeles. Tam se seznámil s kytaristou Slashem a bubeníkem Stevenem Adlerem. Spolu založili kapelu Roadcrew. Duff se ale od nich brzo trhnul,..více

[recenze]

[08.05.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 490 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21586 sekund.