Brian ROBERTSON - Diamonds And Dirt

Dlouho, dlouho nebylo slyšet o britském kytaristovi Brianu Robertsonovi. Takřka třicet let tento druhdy fenomenální kytarista byl mimo rockový svět, přestože v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let znamenal mnoho. Ovlivnil svou hrou další následovníky a i když stál vždy v pozadí svých spoluhráčů, rozhodně nebyl žádné ořezávátko. Jeho jméno stojí na dvou deskách kapely Wild Horses z počátku sedmdesátých let, podepsal se také pod nejslavnější alba Thin Lizzy (jako „Night Life“ ..více

[recenze]

[01.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KATANA - Heads Will Roll

Členové švédské smečky KATANA si jsou evidentně dobře vědomi faktu, že prosadit se v dnešním světě je nadmíru složité a těžké. Nejenom že se nad ním stahují existenciálně temné mraky, ale rovněž se stahují mraky desek z internetu, díky čemuž je málokdo ochoten věnovat některému hudebnímu dílu nové kapely čas delší než je ten nejkratší možný. Chce-li pak to které uskupení oslovit alespoň NĚKOHO, musí mít přiravený bytelný, téměř až marketingový koncept. ..více

[recenze]

[31.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

VAINS OF JENNA - Reverse Tripped

Když v roce 2006 vyšel debut této kapely „Lit Up/Let Down“ dohromady se nic nestalo. Nová vlna skandinávského glam metalu byla ještě v plenkách a její příznivci spíše obdivovali kolosální debut Crashdïet „Rest In Sleaze“. Vains Of Jenna byla v té době je jen jedna z mnoha kapel. Situace se změnila o tři roky později, když vyšla vynikající dvojka „The Art Of Telling Lies“. Ta kapelu dostala mezi žánrovou špičku. Ale pak se stalo něco nepochopitelného. Loni ostatním spoluhráčům ukázal záda charismatický zpěvák Lizzy DeVine...více

[recenze]

[29.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLOODBOUND – Unholy Cross

Nahradit dokonale Urbana Breeda je snaha předem odsouzená k nezdaru. Vzhledem k tomu, že kapelu opustil už podruhé, mají ale kluci z Bloodbound v těchto věcech jakýsi nedobrovolný tréning a napodruhé se jim už pozici vokalisty podařilo obsadit o poznání šťastněji, než tomu bylo na desce „Book of the Dead“. Ale úkol to byl nesnadný. S Urbanem totiž odešel nejen originální vokál, ale také brilantní textař a vynikající frontman. Poslední deska „Tabula Rasa“ je pro mě navíc měřítkem hudební dokonalosti, takže tu najednou byla pořádná díra..více

[recenze]

[28.05.2011]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

TANGENT PLANE - Project Elimi

Jsou nahrávky, které bývají svými hodnotiteli cejchovány nálepkou "vhodné pro jízdu do auta". Pokud hledáte něco do pražského provozu na páteční odpoledne a nevadí vám špetka krkolomné progrese, mám pro vás tip. Germáni Tangent Plane právě vydali svoje druhé album, nazvané "Project Elimi". Statistická fakta leccos (tedy nejméně stylové zaměření) naznačují - osm skladeb, délka přes hodinu a čtvrt, koncepční příběh.....více

[recenze]

[27.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

WARRANT - Rockaholic

S Warrant to bylo vždycky těžké. Začali v roce 1984 jako klasická losangeleská kapela. Měli v sobě kus Kiss, Judas Priest nebo Cheap Trick, ale i dávku pořádné drzosti. Tato kombinace ke smlouvě s vydavatelskou firmou nevedla. Až když v roce 1987 původního zpěváka Adama Shorea vystřídal Jani Lane (tehdy drzejší a o fous ošklivější dvojče Breta Michaelse z Poison), začalo se blýskat na časy. Lane byl rozený showman a dokázal strhnout davy, takže kapela měla ve vyhlášených klubech Whiskey A-Go-Go..více

[recenze]

[27.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

POISON - Flesh And Blood

Je tu začátek devadesátých let. Rocková scéna se pomalu připravuje na změnu. Hair metal se to té doby, kdy Poison vydali debut v roce 1986 změnil. Už postrádal tu prvotní rebelskou tvář a kvůli baladám jako byla právě „Every Rose Has Its Thorns“ se z něm stal jakýsi středněproudý styl pro holky. Vznikaly tísíce nových kapel. Některé (Firehouse, Slaughter, Warrant) žaly úspěchy, jiné (Vain, Pretty Boy Floyd, Faster Pussycat) i přes nespornou kvalitu zůstaly jen na okraji posluchačského zájm..více

[recenze]

[26.05.2011]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

DREAMTALE - Epsilon

Minimálně v jedné věci si můžeme být u této finské party jistí. Kompoziční kompromisy mají v jejich tvorbě asi tolik místa, jako důchodci ve svých igelitkách při supermarketových slevách. Kdepak progres nebo kýho čerta, jen a pouze striktní power metalové melodie, často podložené spídovým rytmem. Nejinak je tomu i v případě novinky, na níž je jediným překvapením, že se neměnil (jako v případě předešlých čtyř alb) vokalista, kterým i po desce „Phoenix“ zůstává Erkki Seppänen. Jeho projev sice ..více

[recenze]

[25.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Václav Votruba

Pagan mi dal... Chtít po mně deset nejlepších desek devadesátých let? Nemohl jsem z toho spát! Pořád jsem přemýšlel, komu dát zlato, stříbro, bronz. Jasno jsem měl vlastně jenom u toho nej. Ale pak? Stejně je mi jasné, že jsem na leccos zapomněl.....více

[ankety]

[24.05.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]

THE MOON AND THE NIGHTSPIRIT - Mohalepte

Dvakrát sme v kolonke rok stačili prepísať letopočet, kým sa zjavil štvrtý album maďarského neofolkového projektu. Pre prípady nutkavej potreby siahnuť po niečom hodnotnom, čo by výnimočne neničilo naše ušné bubienky a zároveň by sa to sedemmíľovými krokmi vzdaľovalo od stredného prúdu, som už minule o nich písal ako o jednom z najvhodnejších kandidátov na holenie. S príchodom novinky síce tento postoj nie je potrebné prehodnocovať, je však možné, že južní susedia, ktor..více

[recenze]

[24.05.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Savapip

To nejde. Prostě to nejde. Ať dělám co dělám, vybrat deset nejlepších desek poslední dekády minulého století prostě nedokážu. Důvod je prostý – byla to doba, kdy jsem podle psychologických standardů začal vycházet z puberty (hahaha…) a kdy jsem plnými doušky (tenkrát začaly fungovat první půjčovny CD a tím pádem se sem začaly ve velkém hrnout kousky, o kterých se do té doby jen tajně šeptalo v metalově-anarchistických spolcích ;-) začal absorbovat muziku. A ano, zcela po vzoru důchodců ..více

[ankety]

[23.05.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]

PUSHKING - The World As We Love It

Pushking je údajně nejlepší ruská rocková kapela současnosti. Abych se přiznal, tak tohle jméno jsem zaslechl poprvé v souvislosti s jejich novinkou „The World As We Love It“ a to ne proto, že by ji odborná veřejnost považovala za nějak revoluční, ale proto, že se na ní kapele podařilo dostat nebývalé množství zajímavých hostů, neřkuli světových hvězd první kategorie. Komu se tak povede, aby mu na desce zpíval třeba Alice Cooper, Paul Stanley (Kiss), Billy Gibbons (ZZ Top), Eric Martin ..více

[recenze]

[23.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

EDEN´S CURSE - Trinity

Když už se jednou podepisujete Eden, tak by asi byl nesmysl zpívat primárně třeba o vědeckých pokusech na životním prostředí. Nene, takhle se to religiózní téma přímo nabízí. A tak světoběžníci (byť jako zemi svého původu udávají Spojené Království, členové kapely momentálně disponují pasy čtyř zemí) z Eden´s Curse v čele s Michaelem Edenem se na svém třetím albu věnují spiritualismu a náboženským motivům. Pokud by vás snad tahle látka mohla odradit, úprk na chvíli odložte a ochutnejte ..více

[recenze]

[22.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

JOE BONAMASSA - Dust Bowl

Až do loňského roku byl Joe Bonamassa pojmem především na bluesové nebo bluesrockové scéně. Loni se ale všechno změnilo, když vstoupil do společnosti nejvybranější hardrockové smetánky – zpěváka a basisty Glenna Hughese, bubeníka Jasona Bonhama a klávesisty Dereka Sheriniana v superskupiny Black Country Communion. Na své kořeny, které mu zajistili světovou proslulost Bonamassa ale nezapomněl. A proto je tu také zpět s další sólovou deskou „Dust Bowl“. Albem, které se opět ..více

[recenze]

[21.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray

Volit nejlepší alba z let devadesátých je nadmíru složitá záležitost. Předně kvůli tomu, že v době, kdy vyšla nejstarší z níže uvedených desek, mi byly dva roky. Když jsem procházela svou sbírku, až podezřele často jsem narážela na oblíbené kapely, které datují svůj vznik až po roce 2000. Ačkoli jsem žádné z uvedených alb neslyšela v roce, kdy vyšlo a ke všem jsem se dostala až zpětně, mnoho z nich se následně stalo velkou srdcovou záležitostí. Bez výjimky to jsou desky od kapel, od kterých poslouchám ..více

[ankety]

[20.05.2011]

[Ray]

[4 komentáře ]

FEN - Epoch

Objavovanie neznámych mien a zapĺňanie bielych miest na osobnej hudobnej mape je vždy vzrušujúca činnosť. Nedávno mi v tomto smere robila spoločnosť britská štvorica, počúvajúca na meno FEN, kombinujúca náladovosť šírych post-rockových plání so surovými výletmi do black metalových tôní. Snaha o menšiu operatívno – pátraciu činnosť bolo napokon korunovaná zistením, že v prípade zamyslených Britov je kolekcia ôsmich piesní iba druhým albumom, ktorého obsah ..více

[recenze]

[20.05.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]