Nejdůležitější zpráva, týkající se deváté řadovky německých horror punkerů The Other, zní, že když si odmyslíte pomalované zombie tvářičky členů kapely a kdovíjak neřešíte textový obsah skladeb, tak i mezi čtyřmi stěnami obýváku jejich muzika spolehlivě funguje. Nehraje na žádné složitosti, v pohodě si u ní zaskáčete a pár refrénů se vám spolehlivě zavrtá do hlavy. Člověk by ani neřekl, že parta, která od posledního alba prožila tak intenzivní personální zemětřesení ..
Švédští Bloodbound vydávají alba s pravidelnou dvouletou kadencí, a protože předešlý zápis spatřil světlo melodického světa v roce 2023, přišla letos řada na studiovou novinku. Při pohledu na její obal je zřejmé, že se na zavedených pořádcích rozhodně nic měnit nebude, kytarista Tomas Olsson dokonce o albu "Field of Swords" mluví jako o přímém následovníkovi minulého zápisu "Tales from the North". Týká se to jak textové úrovně (nyní se ocitáme bezprostředně v po-vikinské éře), ..
Slovenští Eufory vydali debut před deseti lety. V případě aktuální, v pořadí čtvrté desky ale můžeme konstatovat, že kapela z naší bratrské země vstupuje do zcela nové etapy. Ne náhodou se pětice hudebníků rozhodla pro eponymní titul, jenž změnu vypichuje s důrazným symbolickým významem. Slováci změnili frontmana a začali zpívat v rodné řeči. Chtěli se tím přiblížit fanouškům, a dle prvních informací z koncertních štací se to prý skutečně povedlo...
První světová válka se zdá být nevyčerpatelné téma. Pomiňme, že do této dob fušovali i Sabaton, protože jejich tvorba oproti partě 1914 připomíná spíše učebnice dějepisu základní školy, a soustřeďme se hlavně na ukrajinskou kapelu, která oproti Švédům téma uchopila mnohem šikovněji po hudební i obsahové stránce. Jak ukázala první tři alba party ze Lvova, dokáže jejich hudba věrně evokovat šmelc kulek zákopů východní u západní fronty, aby záhy sklíčenou atmosférou připomněla zoufalost a šílenství, všudypřítomné atributy, vznášející se po čtyři roky nad zákopy a bitevními poli, ..
Pěkně se to u švédských Treat zakulatilo. Čtyřicet let od vydání debutu „Scratch And Bite“ kapela vydává desáté řadové album „The Wild Card“. Nevypadá to jako kdovíjak plodné tempo, ale je třeba vzít v úvahu, že Treat třikrát zastavili činnost a v hibernaci strávili téměř sedmnáct let. V poslední dekádě patří k jasným sázkám na jistotu. Na melodicky zpěvný hard rock, z nějž uhnuli jen jednou, v období, kdy scénou hýbal grunge (bylo z toho velmi zajímavé album, zároveň však také start největší díry v činnosti), fungoval v minulém století..
Ačkoliv je to letos padesát let, co se pojem Boston objevil v souvislosti se stejnojmennou kapelou poprvé, v případě Toma Scholze je čas relativní pojem. O tom svědčí nejen skutečnost, že než se dopracoval k debutovému albu, bylo mu skoro třicet, a také to, že za padesát let vydal pouze šest desek, přičemž minimálně polovina byla nebývale úspěšná a dodnes tvoří synonymum pro nejdotaženější stadionový rock pro dospělé publikum, nebo-li AOR. Vzhledem k tomu, že Scholzovi je už skoro osmdesát, ..
Když vydavatelství Reaper Entertainment na přelomu letošního léta a podzimu vydalo kompilaci „A Tribute To The Reaper“, kruh se uzavřel. Jedním z těch, kteří vzpomínali na Children Of Bodom byla finská kapela Suotana, jež u německého labelu vydala dosavadní dvě třetiny diskografie a její účast na vzpomínkové výběrovce není vůbec náhodná. Kdyby se ze zúčastněných vybírala kapela, která by mohla při chůzi v kolejích Children Of Bodom vyhrát titul nejlepšího stopaře, Suotana by měla slušné šance na zlato. ..
Když se řekne Warrant, každému se jako první vybaví megahit „Cherry Pie“ a poté řada menších, dodnes přežívající tutovek amerického pop metalu - „Heaven“, „Down Boys“ nebo „I Saw Red“. Název Warrant symbolizuje ovšem také něco docela jiného, což milovníci evropského vysoce rychlostního metalu osmdesátých let dobře vědí. Ještě předtím, než Američané kolem zesnulého zpěváka Janiho Lanea vydali první album, působila na starém kontinentu kapela téhož názvu, která se řadila do jednoho šiku s ranými Helloween, ..
Potřebujeme další kapelu, jejíž název je klišovitý, zvuk archaický, skladby začínají ohranými heavy metalovým riffy a na obalu desky vidíme miliontou variaci s motivem hodin? Takové myšlenky mě napadaly při velmi rychlém nástřelu alba "Time", druhého studiového zápisu německých Skull & Crossbones, kterou stvořili bývalí hudebníci relativně známé party Stormwitch. Jenže již u druhého - mnohem soustředěnějšího - poslechu se můj názor začal drasticky měnit ..
Tohle je už druhá deska, o níž se nepředpokládalo, že někdy vyjde. Před pár lety slovutný kytarista George Lynch prohlásil, že v souvislosti s negativními konotacemi, které se objevily v souvislosti s militantními aktivisty z hnutí Black Lives Matter po smrti černošského feťáka George Floyda, navždy upustí od názvu Lynch Mob. Byl to krok nečekaný, ale v přecitlivělé Americe docela logický. Jenže George, vědom si toho, že jde o zavedenou značku, která sice neprodává miliony alb, ..
Na začátku projektu Space Odyssey stálo opětovné setkání švédského klávesáka Richarda Anderssona s kytaristou Magnusem Nilssonem. Dva kamarádi a samouci, kteří spolu hráli už ve třinácti letech, se rozešli předtím, než Richard nastoupil do Majestic. Spolupráce s Magnusem mu ale nedala spát, protože mělo jít o hudebníka, jenž "dokáže hrát s talentem a lehkostí Malmsteena". V roce 2002 už existovala Anderssonova druhá skupina Time Requiem, kýžená kooperace s Nilssonem, ..
Obrovský respekt, jaký měly Paradise Lost, Anathema nebo Tiamat v polovině devadesátých let, kdy vydávali svá klasická díla, na konci stejné desetiletky takřka zmizel. Souviselo to s dramatickou změnou stylu, kterou si všechny kapely prošly a během ní se snažili znít spíše jako Pink Floyd (Anathema), Depeche Mode (Paradise Lost) nebo The Sisters Of Mercy (Tiamat), čímž ztratily část osobitosti a většinu toho, za co je fanoušci obdivovali. Všechny formace s tímto přístupem narazily a v případě Tiamat se tak poprvé stalo s albem „Skeleton Skeletron“,..
Kanadští heavy / power metalisti Ültra Raptör zabodovali před čtyřmi lety s famózním debutem „Tyrants“. Tehdy se o kapele mluvilo v superlativech a jejich první dlouhohrající deska, odkazující především na německou heavy metalovou školu osmdesátých let, sbírala chválu ze všech stran. Po čtyřech letech, během kterých došlo k drobné obměně sestavy (bulharského doprovodného kytaristu Stanislava Stefanovského nahradil Kanaďan Romano Kis-Rabata aka Zoltan Saurus)..
Poslech třetího alba finských Frozen Land v mém případě připomínal loupání vařeného vejce. Původní stav, který symbolizoval pevnou uzavřenost - možná natvrdlost -, jež zapřičinila nevalná zkušenost s prvními dvěma nahrávkami, byl jemně naťuknut úvodním poslechem. Následné pokusy už měly daleko razantnější efekt, způsobovaly stále větší odlupování skořápky a nakonec kompletní obnažení kulatého vnitřku (provinile se culící hlavy). Finům se podařilo můj zabejčený postoj rozložit a vcelku povedeným albem změnit původní názor. ..
Modrá je dobrá, zelená je lepší. A taky hnědá, černá, bílá a zlatá. Švýcarská zpěvačka Seraina Telli nezahálí a v průběhu sólové kariéry drží stálé tempo jedné desky za rok. Co na tom, že vloni si trochu ulehčila život a album „Black `n` White Sessions“ pojala jako akustickou výběrovku (což se částečně propsalo i na aktuální desku) již převážně známých skladeb. Pokud tuhle zdánlivě zklidňující se divoženku pamatujete v řadách Burning Witches, možná vás rozchod sebevědomě rostoucí dívčí kapely, k němuž došlo na konci minulé dekády, překvapil. ..
Teploty klesají, po ulicích se mnohdy plíží mlha a počasí působí smutně. K tomu se skvěle hodí nějaká melancholická hudba s příměsí progu. Kdo má rád tohle spojení, mohl si ho naplno užít v pražském paláci Akropolis, kde se sešel zajímavý trojlístek kapel.
"Symhpony of the Universe". "On the Wings of Phoenix". "The Power of Stars". "When Love Burns". "Tears of Love and Hate". Stačí si přečíst názvy několika písní, abychom získali celkem přesnou představu o tom, co se bude odehrávat na albu italského skladatele Cristiana Filippiniho. Obrovský kýč, k tomu hromada žánrových klišé. Ale také prvotřídně zmáknuté řemeslo a neobvyklý, dnes už spíše nevídaný přístup ke komponování skladeb. To vše nabízí "Vesmírné symfonie",..|
Dnes je 12.12.2025, svátek má Simona
|
| Úvodník: |
|
Když se potká metal a digitální punk... |
|
[03.12.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[03.12.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.12.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.12.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[01.12.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[01.12.2025] [hodnocení: 10/10] |
|
[30.11.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[29.11.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[28.11.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
LYNCH MOB - Dancing With The Devil
|
[28.11.2025] [hodnocení: 7/10] |
Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - Embrace the Galaxy
|
[27.11.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[27.11.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[26.11.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[26.11.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[25.11.2025] [hodnocení: 9/10] |
KATATONIA, EVERGREY, KLOGR - Praha, Palác Akropolis, 21.11.2025
|
[25.11.2025] |
Cristiano Filippini´s FLAMES OF HEAVEN - Symphony of the Universe
|
[24.11.2025] [hodnocení: 8/10] |